Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@boball Tak proti temhle lidem zkratka neni obrana. Obzvlast, kdyz jsou v tom deti.Ja taky nedokazu rict „ne“ detem kamaradek, ale kdybych mela z nektere pocit, ze tuto mou dobrotu vyuziva, tak by proste uz mou kamaradkou nebyla
Coz je ale hodne tezke, kdyz jsou tri kamaradky roky takhle spolu.Ale treba s tou svacinou bych se s ni klidne konfrontovala-hele, Petro, tvoje deti maji hlad, mas pro ne neco? Ne? Tak jim tamhle kup parek v rohliku, ne? Kdyby treba kamoska plakala, ze nemaji moc penez, zkusila bych ji navrhnout, ze ji dohodim praci na doma.Jde spis o reakci-tyhle vyuzivaci typy bys podle. reakce poznala hned ![]()
@wildcherry píše:
Svaciny jsou blbost? Chamtat a oblikat decka zadarmo je blbost?
A ještě jednou do kola…
Nevidíš uvozovky? ![]()
Třeba vyhrály? Nebo se zadluzily..ale snad ne. Se jí na to zeptej jak to je a nic tvého už ji nedávej, chudáček má na Kanáry.
@Anonymní píše:
Pro me jsou alfou a omegou zazitky. A ty mi prinese cestovani. Ale ne lezeni na hotelove plazi, to zase taky ne. Ale uz mame projetou skoro celou evropu:-)
Tohle je ale něco jiného - „ujetost“ na cestování, kterému se podřizuje všechno ostatní. Není to ani dobře, ani špatně, každý má prostě jiné priority. Někdo si podobné cestování dává dokonce zaplatit od sponzorů a mecenášů, ale je to celé na trochu jiné úrovni než daný případ s „kamarádkou Petrou“.
@Anonymní píše:
@Paoloska : ne, all in nemam rada, nejezdime do hotelu a nejezdime s CK (Nepodporuju to).
Letame sami po evrope, bydleni pres airbnb… varime si sami. A ta dovolena nas stoji malo. Letenky do 2000,– (kdyz je drazsi tak nejedeme), ubytko do 1500,–/noc/apartman s kuchynkou… doprava mistnim mhd, jidla z mistnich marketu… a nerikam jako vylozene ze jime suchy chleb… ale treba nekupujeme veci do domacnosti (mysleno novy nabytek, spotrebice…), jidlo varim na vic dni, mam jen 1 rasenku a 1 sampon treba… veskere moje obleceni cita asi 15 tricek, 6 kalhot, 3 svetry, 1 zimni bunda, 4 boty atd… bydlime v osklivym byte (levne), v zime moc netopime…proste tyhle materialni veci nepovazuji za dulezite. Pro me jsou alfou a omegou zazitky. A ty mi prinese cestovani. Ale ne lezeni na hotelove plazi, to zase taky ne. Ale uz mame projetou skoro celou evropu:-)
Tak to ti fandím. Mám to podobně ![]()
@Anonymní píše:
Jsem moc velký dobrák, no. Nebo taky moc blbá, že jo? Nevím. Asi jsem byla ráda, že nám třem to ty roky docela vydrželo, že děti mají kamarády, že spolu můžem řešit ženské starosti.Prostě kamarádství. Co na to říct? Jenže právě už delší dobu mi tohle chování vadilo a je to přesně tak, jak tu někdo píše. Přestanu se „kamarádit“, budu za závistivou, zlou, nepřející.
Nemusíš se přestat kamarádit, jen jí nedělej charitu. Nic jí už nedávej, věci po dětech prodej a kup něco svým dětem. Vypadá to totiž tak, že ona od vás už AUTOMATICKY očekává, že jejím dětem dáte najíst a něco jim nekoupíte.
Byla si někdy u ní doma?
@Bábrdl píše:
A ještě jednou do kola…
Nevidíš uvozovky?
Uz ano, ticho
![]()
@Paoloska :
super, u nas to totiz nikdo nechape a mysli si, ze jsme bohaci. A pak se dozvim, ze si nekdo zasel do restaurace a nechal tam 1000,– nebo si koupil za podobnou castku uz desaty lodicky ![]()
Možná opravdu vyhráli.
Nebo si půjčili, co já vím, dělávali to tak vždycky, co se týče vybavení domácnosti. Od prarodičů asi nic nedostali, její rodiče jsou taky „spořiví“ a rodina manžela Petru nesnáší.
To je jedno. Prostě jsem asi naletěla. ![]()
@unuděná Jasně máš pravdu. Člověk je někdy zneužíván, ví to, a přesto se s tím dotyčným stýká, protože jinak je mu s ním třeba dobře. Měla jsem před lety taky takovou kamarádku, ale po dvaceti letech jsem se prostě šprajcla a konec.Ona vesele zneužívá další lidi, chlapy, ženy, ačkoliv všichni ví jaká je, má jakési fluidum, které z ní vyzařuje, a každý to pro ní dělá rád. To samé ted vidím v práci, holka, nechodí věčně do práce, líná jak veš, nechce se ničemu novému naučit, nedělá. Ale je chudák samoživitelka, tak si jí tam necháme a budeme na ni všichni dělat. Lidi jsou někdy jak slepí, a někdo se umí narodit no. ![]()
Vetsinou takove,,kamaradky,, jak jim uzavres privod penez, nebo jinych podporujicich prostredku, snizi kontakt samy, jen to sem tam zkusi,,zebrat,, nenapadne.,,Ty hele zlato, nemas nahodou maly holinky po male, co uz urcite nenosite a nepotrebujete?,,…atd.
@Anonymní píše:
Mám jednu takovou známou, je doktorka takže nepředpokládám, že dře bídu a pro děcko pořád kupuje obnošené boty na bazaru a chce po mně ať jí dávám po svém dítěti věci zadarmo…
Já mám takovou švagrovou, též lékařka, na děti nepořizovala nikdy nic, vše vysomrováno po příbuzných a známých. Nezávidím jim to, nemám co závidět. Je to jejich životní styl, a jak vidím není ojedinělý.
@Anonymní píše:
Ahoj. Jsme parta tří kamarádek, známe se už od vysoké. Docela si rozumíme, máme podobně staré děti, já dvě, druhá kámoška (třeba Jana) taky a ta druhá (třeba Petra) tři. Petra byla odjakživa trochu spořivější, ale teď, když jsme na RD, jsem to i chápala. Všem se nám dočasně snížil životní standard, jak to tak bývá. Docela pravidelně se i s dětmi (jak jinak) scházíme, kecáme o všem možném, darujeme si vzájemně věci po dětech (já je mám v průměru o rok starší, takže většinou ti ostatní dědí po nás), ale tak nějak jsme si prostě všechny tři snažily vypomoct, když to některá z nás potřebovala - psychicky i materiálně. Petra navíc podle svých slov řešila s manželem problémy, nevyšlo mu něco v podnikání, takže jsme s ní i soucítily, když si stěžovala, že jsou na tom finančně dost bledě. Já věci po dětech neprodávám, takže jsem jí běžně věnovala každého čtvrt roku nějaký ten pytel s velmi málo nošeným oblečením a jiným vybavením pro děti. Sama jsem na tom finančně dost špatně, moje úspory už dávno došly, ale mám spolehlivého manžela, takže nouzí jako rodina netrpíme. Takový průměr. Na dovolené jsme letos nebyli, musíme si pořídit novější auto, naše stará Oktávka už to bude mít brzy za sebou. Takže možná horší průměr?Nedávno jsme se s Janou shodly, že Petra pořád mluví o tom, jak si to a tamto nemůžou dovolit atd., že je nám jí sice líto, ale někdy už je toho moc, ale vše odpuštěno, musím to být těžké, není to zlá holka. Když jsme vyrazily někam na výlet (naposledy třeba do ZOO), vzaly jsme s Janou svým i ostatním dětem do krabičky nějakou malou svačinku a když malouši pochtívaly např. lízátko, koupily jsme ho automaticky i dětem Petry (ta to odmítla svým dětem koupit, že „nemají na zbytečnosti“, a ty jen smutně koukaly, takže lítost a těch pár korun nás pro děti naší kamarádky fakt nezabijí). Naše a Janina svačinka se společně snědla, Petra žádnou nevzala. A takhle je to vlastně se vším - oslava narozenin dětí, společné akce. To, že se Petra v ničem neangažuje, je její věc. Jsem ráda, že s dětmi přijde aspoň k nám, její děti si s našimi holkami hezky vyhrají.
I když jsou její děti tak trochu kobylky, co položíš na stůl, zmizí rychlostí blesku, takže jsem se naučila našim dětem dát zvlášť na talířek, aby na ně vůbec zbylo.
Jenže Petra si pořád jede svoje. Jak je všechno drahé, jak si nemůže nic dovolit, jak šetří a stejně nic nemají. Fakt mi jí bylo vždycky hrozně líto! A to naprosto upřímně. Věřila jsem, že když se jejímu manželovi nedaří v podnikání a do toho tři děti, že je to smutné. Kolikrát měla na krajíčku, když to vykládala. Včera jsem jí napsala, jestli nevyrazíme na hřiště. A ejhle! Odpověděla, že by ráda, ale že musí balit, protože zítra (dnes ráno) letí s rodinkou na Kanárské ostrovy.Je mi jasné, že teď mi 90% z vás napíše, že prostě závidím a že je to její věc. Ad závist: Ano, možná, spíše si myslím, že ne. Ad její věc: Ano, je. Ale připadám si… ehm… jak? Podvedená. Lituju kamarádku, jak je na tom špatně, snažím se jí pomoct, ač na tom jsem sama bídně a ona si mezitím šetří na dovolenou. Se picnu.
Moc teď nevím, jak reagovat, až se vrátí. A ano, dost mě to šokovalo. Připadám si jak blbec. A teď babo raď.
taky se mi to stalo…jedna „kamarádka“ mi takto několik let lže o své chudobě-přitom vím, jak věci jsou. nechávám ji být, když zavolá, vezmu to, ale nevyhledávám ji. není to kamaRÁDKA, OPRAVDOVÍ přátelé si nelžou. takoví jsou lidé. poučení pro příště. až potkáš opravdovou kamarádku, budeš si přátelství o to víc vážit. je skvělé, že jsi jí pomáhala, máš dobré srdce.budu ráda, když mi někdy napíšeš sz
,o takovou kamarádku já fakt stojím…ahoj ![]()
Treba ji prispeli rodice nebo dlouhodobe si odkladali nebo opravdu vyhrali.
Ted jsem videla na fb, ze pani chtela inspiraci na pokladnicku, ze dcery si chteji odkladat na dovolenou. Prej a bude ti prano. Zavist stejne nikam nevede.
At si uzije hezky dovolenou. Taky se jednou dockas.
Já bych se ji slušně zeptala, kde najednou vzali na dovolenou až podle toho co ti řekne. Nic už ji nedávej, ona si na to zvykla a to je špatně. Jestli to byla od ní vychcanost…možná bych se sní nějaký čas nevídala a třeba si to pak uvědomí…