Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše: Více
@ibis píše: Více
Dnes máme narozdíl od válečné doby antikoncepci, to je celý rozdíl…
@Weia píše: Více
O ní se zakladatelka vůbec nezmiňuje
Řeší pouze chudoba versus bohatství ![]()
Jestli ještě studuješ, tak jsi velmi mladá. Ono v 25 letech je bohatý málokdo. Neviděla bych to tak pesimisticky. Budete na to dva, příjmy půjdou nahoru. My v těch letech neměli vůbec nic a máme tři děti. (věkově 2 x SŠ a 1 x VŠ, takže vím, co mít děti finančně obnáší) Osobně považuju děti zato nejcennější, co v životě máme, neumím si život bez nich představit.
@Anonymní píše: Více
Pokud ještě nemáte děti a žádné závazky, tak tu problém fakticky není. Můžete odjet na zkušenou do zahraničí a tam si na rok, dva vydělat a našetřit si.
Ono i stačí, když si oba s partnerem najdete i kdyby přivýdělek ještě k práci tady v ČR… i teď můžete zvýšit příjem a vytvořit si finanční rezervu do budoucna ![]()
Kdo chce, hledá způsoby, jak mít pár tisíc měsíčně navíc a žít relativně více v klidu, žít z ruky do pusy s dítětem nemusíš, ale je potřeba u toho přemýšlet…a to dost dopředu a snažit se ![]()
Příspěvek upraven 25.08.25 v 16:48
@ibis píše: Více
Tím myslím, že i lidé v předchozích (zmiňovaných válečných) dobách by k plození přistupovali pravděpodobně jinak, pokud by byla antikoncepce široko dostupná.
@carsa494 píše: Více
Studuje dálkově. Takže věk je těžko odhadnutelný.
@Anonymní píše: Více
V nájmu bydlí hodně lidí, a vůbec to jako problém nevidím. Teď jsi asi sama, a jsi mladá, takže máš neomezené možnosti máknout a šetřit si, takže třeba časem našetříš na základ hypotéky a budeš si jednou splácet svoje bydlení. A když ne, tak se taky přece nic neděje. Jednou budete na všechno dva, takže když jeden plat půjde na bydlení a druhý zbyde na to ostatní, tak to není přece žádná hrůza. Jako jo, bydlení je drahé, vlastně vše se zdražuje, ale kdyby každý přemýšlel že do toho dítě radši ne, tak za chvilku lidstvo vymře ![]()
Moji rodiče bydleli vždy v nájmu. Vydělával jen táta a máma byla v domácnosti, kde se starala 24/7 o postiženého bratra. Vyrostli jsme s bráchou v jednom pokoji a měli jsme byt 2+1. Vždy jsme měli to, co potřebujeme, i něco navíc. Akorát teda přesné částky neznám.
@Anonymní píše: Více
souhlasím, musela jsi to mít těžké… já pocházela z poměrů tak nějak středních, ale kapesné jsem nedostávala, tak jsem prachy na bus utratila za kafe a šminky a se spolužačkou z gymplu 4 roky jezdila domů stopem
mazec, dnes už to nefičí, v devadesátkách jsme byly doma dřív jak busem, ale až dnes si uvědomuju, jak moc to bylo riskantní… dle mne - pokud oba pracují - jedno dítě určitě zvládnou - lze nakupovat dlouho z druhé ruky, než si to pak puboš uvědomí… jako proto, že třeba vydělám jen 25-30 a bydlím v podnájmu, bych bezdětná fakt nezůstala!!
A zároveň nesnáším, když baba rodí jak jabloň každý rok a jen natahuje ruku a je na dávkách.
Takže s rozumem prostě. Nemyslím, že je na tom pracující zakladatelka a její pracující chlap tak zle, aby - klidně i v nájmu - neuživili jedno milované dítě…
a často jsou tyhle děti úplně zlaté proti rozmazlencům…(znám jako vedoucí z táborů..
budiž mi ke zlu, že jsem své děti bohužel taky rozmazlila - holt byly vymodlené a to pak jede samo
)
Moji rodiče se museli vypracovat prakticky od nuly, podpora jejich rodičů 0 a já se narodila do velmi skromných podmínek. Nejdřív ještě studovali, tedy bydlení u prarodičů a na ubytovně, pak 1+1 v nájmu atd. Na životě svých rodičů a potažmo i na mém jasně vidím, že poctivou prací se i v téhle době člověk dostane velmi daleko. Ovšem neplodili děti jako jabloně, s rozmyslem a až do jistějších podmínek přivedli mého sourozence. Když něco umíš a nebojíš se práce a máš partnera i pevnou vůli, pak jde úplně všechno.
@Lucy75 píše: Více
Já si myslím, že rozmazlenost není o nedostatku nebo nadbytku peněz nebo že kdo je chudý má lepší charakter. Mně třeba ta chudoba vůbec nic nedala. Měla jsem kvůli tomu akorát hrozně omezené možnosti proti ostatním. V dětství jsem dost záviděla a na začátku dospělého života jsem měla problém udržet korunu, přišla jsem si najednou bohatá. Jedno vytoužené dítě bych nikomu nezakazovala, ale myslím že nad každým dalším by se člověk měl zamyslet, jestli na něj opravdu ty prostředky má.
Tvoje děti ti teď dávají dost zabrat, že? Už jsem si něčeho všimla i v jiné diskuzi. Hele, je jim šestnáct, jestli se nepletu, ony z toho s největší pravděpodobností vyrostou ![]()
@ibis píše: Více
Dřív ženy neměly tolik volby, nikdo se neptal kolik dětí chtějí. Moje babička měla deset dětí. Byl těžký patriarchát, nebyla antikoncepce. Pochybuju že by je měla všechny kdyby mohla volit.
@Lucy75 ty baby, potažmo rodiny, co plodí a žijí z dávek, těm je to zrovna jedno. Ty si vůbec s počtem dětí hlavu nelámou. Takže když o tom někdo přemýšlí, počítá kolik dětí si může dovolit, je mi to sympatické.
@Anonymní píše: Více