Cítím se stará

Napsat příspěvek
Velikost písma:
33700
2.2.23 16:56
@Anonymní píše:
Je mi teprve 30, nikdy jsem tenhle věk nevnímala jako nějaký životní milník a přesto se od narozenin cítím stará. :oops: Číslo začínající trojkou je najednou divně vysoké, ale není to jen tím. Cítím se bez energie, neustále řeším drobné starosti, radostí je pomálu, rozbolelo mě koleno, v zrcadle si prohlížím vrásky a celkově pleť není, co to bývalo. Taky si uvědomuju, že už se neusmívám jen tak, když není vyloženě důvod. Máme děti a víc jich nebude, v tomhle mám splněno a nedokážu si představit, kdybych teprve měla být prvorodička, jak je to dnes běžné. Ostatní jsem nikdy nevnímala staře, ale já se tak cítím. Nelákají mě pařby, stejně bych seděla v koutě a s klidem sledovala okolní dění. S dětmi nedělám blbiny, nehoním je, nelezu po stromech a prolézačkách, jen je při tom sleduji.Můžu si stokrát říkat, že jsem pořád mladá, stejná jako před rokem, že se nic nezměnilo, ale stejně se nemůžu zbavit toho pocitu. Jak to máte vy? Jsem jediný magor?

A proč to všechno neděláš, místo sledování vrásek? Popisuješ se jako hodně nudný člověk, který se vůbec nebaví. Je mi o dost víc než tobě, a stará si rozhodně nepřijdu. Zkus změnit pohled na život, hned ti bude líp.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Tala20
2.2.23 16:58
@Anonymní píše:
Cítím se stará …

To přejde. Napiš nám o tom někdy za 50 let.

Můj otec měl ve věku třiceti let před sebou ještě 62 let života.

Moje maminka ve třiceti měla čas vyměřený ještě na dalších dlouhých 55 let, ve kterých stihla opravdu zestárnout, a užívala si to. S baťůžkem na zádech, v riflích a flanelové košili, s chodeckými hůlkami v rukou, běžela radostně vstříc dalším měsícům a rokům. Žila tak nějak rychle. A ty poslední tři dny - netypicky v nemocnici na ARO - byla taky naprosto spokojená; přála si, aby se to vyřídilo rychle, bez zdržování.

Vždycky nám totiž (v posledních dvaceti letech) říkávala: „Dětičky moje, já bych chtěla rychlou smrt, teda až pak, až někdy jednou zestárnu. Aby se o mě nemusel nikdo z vás starat. To já bych nesnesla, bejt na někom závislá. To by mě nebavilo.“


Příspěvek upraven 02.02.23 v 22:20

  • Citovat
  • Upravit
10886
2.2.23 17:01
@Tala20 píše:
To přejde. Napiš nám o tom někdy za 50 let.

Můj otec měl ve věku třicet let před sebou ještě 62 let života.

Moje maminka ve třiceti měla čas vyměřený ještě na dalších 55 let, ve kterých stihla opravdu zestárnout, a užívala si to. S baťůžkem na zádech, v riflích a flanelové košili, s chodeckými hůlkami v rukou, běžela radostně vstříc dalším měsícům a rokům. Žila tak nějak rychle. A ty poslední tři dny - netypicky v nemocnici na ARO - byla taky naprosto spokojená; přála si, aby se to šlo vyřídilo rychle, bez zdržování.

Vždycky nám totiž (v posledních dvaceti letech) říkávala: „Dětičky moje, já bych chtěla rychlou smrt, teda až pak, až někdy jednou zestárnu. Aby se o mě nemusel nikdo z vás starat. To já bych nesnesla, bejt na někom závislá.“

Už teď vím, že budu jako tvoje maminka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14313
2.2.23 17:14
@Anonymní píše:
S manželem se máme rádi, ale v celku je vztah nuda. Řešíme děti, jeho práci, (já jsem 6let na mateřské, pořád doma), domácnost, finance, problémy s jeho starými rodiči. S přáteli se moc nestýkáme, nemáme čas my nebo oni. Nemáme hlídání pro děti, takže jen spolu moc nejsme. I ten vztah není jako „zamlada“. :mrgreen:

Tak to je jasné že se tak cítíš není divu :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22566
2.2.23 17:14

Je mi 46, stará se rozhodně necítím. Krom toho, že mladší vypadám, tak se tak hlavně i cítím. Jsem plná energie, elánu, děti samostatné, velké a já konečně mám čas na sebe a své koníčky a ty mě udržují mladé duchem. Obecně jsem veselý člověk, věčně usměvavá.
Jediné co cítím, je, že mi začínají vadit podpatky a na svých oblíbených 10cm už celý den nevydržím. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7643
2.2.23 17:21
@Annabela11 píše:
Možná by bylo dobré zajít k psychologovi jako opravdu není normální se v tomhle věku cítit a chovat jako důchodkyně. Si představ že budeš muset fungovat ještě dalších třeba 50let :mrgreen:…Ono také záleží jaké to máš doma s manželem. Jestli máte čas pro sebe atd

Jen proto, že nemusí pařby a lézt s dětmi po stromech? Tak na to psychologa fakt nepotřebuje.
Osobně jsem si tedy nedělala nic ani ze třicítky, čtyřicítky a padesátky. Teď se blížím šedesátce. Síly ubývají, ale že bych se z toho nějak hroutila? Mám práci, koníčky, děti dospělé, můžeme s manželem cestovat, dělat, co nás baví. Každý věk má něco.
Možná je jen zakladatelka unavená i z dětí. Ale měla jsem děti taky před třicítkou, na tehdejší dobu i „dlouho“, bylo mi 24 a 26. Teď jsem „mladá“ matka „starých“ dětí.

@Anonymní píše:
Je mi teprve 30, nikdy jsem tenhle věk nevnímala jako nějaký životní milník a přesto se od narozenin cítím stará. :oops: Číslo začínající trojkou je najednou divně vysoké, ale není to jen tím. Cítím se bez energie, neustále řeším drobné starosti, radostí je pomálu, rozbolelo mě koleno, v zrcadle si prohlížím vrásky a celkově pleť není, co to bývalo. Taky si uvědomuju, že už se neusmívám jen tak, když není vyloženě důvod. Máme děti a víc jich nebude, v tomhle mám splněno a nedokážu si představit, kdybych teprve měla být prvorodička, jak je to dnes běžné. Ostatní jsem nikdy nevnímala staře, ale já se tak cítím. Nelákají mě pařby, stejně bych seděla v koutě a s klidem sledovala okolní dění. S dětmi nedělám blbiny, nehoním je, nelezu po stromech a prolézačkách, jen je při tom sleduji. Můžu si stokrát říkat, že jsem pořád mladá, stejná jako před rokem, že se nic nezměnilo, ale stejně se nemůžu zbavit toho pocitu. Jak to máte vy? Jsem jediný magor?

Neboj, bude to lepší. Je třeba se s věkem smířit a užívat si to, co přichází. :srdce:
A jo, jsi ještě mlaďoška, moje děti mají už přes třicet. Ale taky tak nějak tu trojku na začátku věku chvíli nesly nespokojeně. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
2.2.23 17:36

No tak základ máš splněný, a teď si budeš muset najít nějaký smysl života na dalších 40-60 let. Bez toho se rozsypeš do deprese, alkoholismu či jinch radostí.

Obecně potřebuješ najít něco k čemu budeš směřovat, tedy to pro tebe nebude snadné dosáhnout, ideálně při tom budeš potkávat lidi podobně zaměřené, se ktermi ti bude spíš fajn a když to bude měnit svět tak, aby byl o trochu lepší, než když si začala, tak to bude silnější motivátor, než jen nějaký osobní zájem.

Do teď ses roky připravovala na nějaké role. Ty už tak nějak umíš, jsi partnerka, matka, máš práci, kterou si nějak zvládala. Takže teď potřebuješ postupně jít někam dál, zejména jak děti budou růst a budou tě potřebovat méně a méně (když se upneš jen na roli maty, tak ten nedostatek dalšího smyslu na chvíli přehlušíš, ale o to pak bude pro tvoje děti těžší se psotavit na vlatní nohy.

Nechtěj to hned, pokud je to něco snadného a jedoduchého, tak fajn, ale to taky nevydrží na celou dobu.

Mrkni třeba na to jak životní cyklus vidí E. Erikson,
 https://uloz.to/…okonceny-rar

Zároveň teda rozhodně začni aktivně zařazovat do svého pravidelného programu i aktivity, které budou těšit tebe a kde si budeš sytit ty potřeby, teré teď si odložila stranou, protože si řešila rodinu a případně práci. Bez toho aby si ty potřeby měla naplněné, nebudeš mít energii či radost ze života. A nejspíš to bude znamenat proměnu toho, jak teď máte povinosti a radosti doma rozdělené.

A ne -tvůj pocit není choroba, to je úplně normální a přirozený stav. Moment kdy je potřeba přehodnotit to co bylo a vzít si z toho co dobré, ocenit sebe samu, ideálně se zbavit toho čím si sama škodíš (to taky bývá na roky) a prostě jít dál. Ano - už to nikdy nebude tak jako včera, či před 5 lety.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30840
2.2.23 17:48

@kulíšek_s_bambulí Děkujeme za názor a prosím ukázkové fotografie do soukromých zprav pro posouzeni :mrgreen: :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14313
2.2.23 18:17

@AjaF Proč si vytrhla pouze tyto 2veci? :nevim:Vždyť je komplet bez života nic ji netěší…potřebuje velkou změnu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6654
2.2.23 18:25

Mne se 30 uz taky preklenula a porad si pripadam jak dvacitka :mrgreen: mam rocni dite a energie mam porad na rozdavani, delam s nim kraviny, uzivam si to. Nedavno si moje maserka pochvalovala, jak se na me vzdycky tesi, protoze ji salon vzdy nabiju pozitivni energii. Je to jen o osobnim nastaveni a pristupu sama k sobe. Moji babicce je skoro 80, porad je to cupr baba, co dokaze s pravnoucaty lezt po kolenou a dovadet, nikdy jsem ji neslysela lamentovat, ze je stara a taky je na svuj vek velmi zachovala a pekna dama. V tomto je mi velkym vzorem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14106
2.2.23 18:37
@Lorre píše:
Tomu se říká deprese po dosahnuti další první číslice. To máme všichni. Já taky ze stejné číslice jako ty :mrgreen:. No a co nám vlastne zbyva s tím dělat, život pokračuje ;). Zkus najít na tom to pozitivní… ;)

Ne, nemáme to všichni, fakt se nebudu nervovat kvůli něčemu, co nijak neovlivním. :nevim:

Na svůj věk vypadám a je mi to fuk.

Jediné, co mě štve, jsou různé zdravotní problémy, které jsem, jako mladá a bezdětná, neřešila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7643
2.2.23 18:41
@Annabela11 píše:
@AjaF Proč si vytrhla pouze tyto 2veci? :nevim:Vždyť je komplet bez života nic ji netěší…potřebuje velkou změnu.

Může dělat změny postupně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.2.23 19:40
@Flyingfrog píše:
Ne, nemáme to všichni, fakt se nebudu nervovat kvůli něčemu, co nijak neovlivním. :nevim:

Na svůj věk vypadám a je mi to fuk.

Jediné, co mě štve, jsou různé zdravotní problémy, které jsem, jako mladá a bezdětná, neřešila.

Já se kvůli věku nenervuju, nevím, možná to tak vyznělo, ale nervy z toho nemám. Spíš jsem si chtěla postežovat a zjistit, jestli to je normální. Chybí mi taková ta energická chuť do života, jsem unavená a do toho ty změny v obličeji, toho si nejde nevšimnout. Tak se holt cítím stará. :D

  • Citovat
  • Upravit
10185
2.2.23 19:46
@Anonymní píše:
Já se kvůli věku nenervuju, nevím, možná to tak vyznělo, ale nervy z toho nemám. Spíš jsem si chtěla postežovat a zjistit, jestli to je normální. Chybí mi taková ta energická chuť do života, jsem unavená a do toho ty změny v obličeji, toho si nejde nevšimnout. Tak se holt cítím stará. :D

Tak se tolik nesleduj. Všichni se věkem měníme, s tím nic nenaděláš. Pečuj o sebe, začni žít aktivněji a bude to fajn.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3871
2.2.23 19:53

Já cca poslední rok na sobě taky vidím, že stárnou. Když se vidím v zrcadle, je to neúprosný. Zároveň ale cítím velkou pokoru, že jsem zdravá a mám šťastnou rodinu. To je pro mě nejvíc.
Na manželovi to taky vidím, jak stárne vedle mě. Těch roků, co jsme spolu už bude příští rok víc, než roku bez sebe. Je to fajn a těším se, jak spolu budeme stárnout dál :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová