Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To je, jak kdybych to psala já. Stejný věk, stejné problémy. Jen se teda usmivam skoro pořád, s dětmi se klidně účastním bobovacky, děláme blbiny, klidně si venku nahlas zazpíváme, když to na nás přijde. Jo a dneska jsem v práci udělala nějaký špatný pohyb, luplo mi v koleni a trpím. ![]()
@Anonymní píše:
Je mi teprve 30, nikdy jsem tenhle věk nevnímala jako nějaký životní milník a přesto se od narozenin cítím stará.Číslo začínající trojkou je najednou divně vysoké, ale není to jen tím. Cítím se bez energie, neustále řeším drobné starosti, radostí je pomálu, rozbolelo mě koleno, v zrcadle si prohlížím vrásky a celkově pleť není, co to bývalo. Taky si uvědomuju, že už se neusmívám jen tak, když není vyloženě důvod. Máme děti a víc jich nebude, v tomhle mám splněno a nedokážu si představit, kdybych teprve měla být prvorodička, jak je to dnes běžné. Ostatní jsem nikdy nevnímala staře, ale já se tak cítím. Nelákají mě pařby, stejně bych seděla v koutě a s klidem sledovala okolní dění. S dětmi nedělám blbiny, nehoním je, nelezu po stromech a prolézačkách, jen je při tom sleduji. Můžu si stokrát říkat, že jsem pořád mladá, stejná jako před rokem, že se nic nezměnilo, ale stejně se nemůžu zbavit toho pocitu. Jak to máte vy? Jsem jediný magor?
Neboj, to se bude menit
nikdy jsem si nepripada tak stara a vodkecana jako lehce po 30… a najednou jsem chytla druhy dech
teda…stara si pripadam jeste vic, ale energie je jina a nejak extra se neprožívám
držim palce, treba prijde zmena, a ani se nenadejes a na vek a stařecke skvrny si nevzpomeneš ![]()
@Anonymní píše:
Já se kvůli věku nenervuju, nevím, možná to tak vyznělo, ale nervy z toho nemám. Spíš jsem si chtěla postežovat a zjistit, jestli to je normální. Chybí mi taková ta energická chuť do života, jsem unavená a do toho ty změny v obličeji, toho si nejde nevšimnout. Tak se holt cítím stará.
6 let na materske by me osobne zabilo, ale u ostatnich respektuju. Jen dotaz, proc nejdes do prace?
@kulíšek_s_bambulí píše:Přečetla jsem si celou diskuzi a začnu teď asi trochu z jiného soudku ale mně je 31 a popravdě si připadám hezčí a atraktivnější než když mi bylo 14, 15. V té době jsem totiž udělala strašnou kravinu a nechala jsem si ostříhat dlouhé vlasy
jenže kadeřnice byla asi nějaká sjetá když mě stříhala takže jsem měla účes jako padesátiletá paní z roku raz dva.
Nic proti padesátiletým paním prosím
jako sice samozřejmě jsem mnohem tlustější než jsem byla v té době ale zase, našla jsem nějaký takový svůj styl, vím jaké oblečení a jaké vlasy jo a jak jaké věci prostě absolutně vůbec, zatím co prostě v těch 14 nebo 15 člověk jenom slepě kopíroval to co někde viděl aniž by trochu přemýšlel nad tím jestli mu to nebo ono bude slušet a půjde to k němu
mám tím na mysli takové ty veliké barevné kruhové náušnice, nebo třeba titěrné trojúhelníkové plavečky nebo třeba věci s lebkami
v tomhle ohledu se prostě cítím mnohem líp teď než dříve ale chápu že každý to má jinak a ke spoustě věcem člověk prostě musí dozrát. Ale já se opravdu cítím fajn a přijde mi že fakt vypadám v 31 mladší než v 15
Nechci ti brát iluze, ale myslím, že až se budeš dívat na fotky za dalších třeba 10 let, tak se budeš zase podivovat, co jsi to měla za účes a blbé oblečení…
Roky letí a já si připadám 2× mladá. Moc ráda trávím čas ve společnosti mladší generace, neskutečně mě to nabíjí. Ráda se směju, od srdce, každý den se chci na něco a z něčeho těšit, vnímám roční období a na všem najdu něco, co mám ráda, co mě těší, místa, která chci vidět a poznat, vnímat normální běžné obyčejné věci okolo nás…
A u těch pocitů přece nezáleží na vráskách od smíchu, na tom vůbec nesejde, když se cítím dobře vnitřně, mám před sebou vizi, plán, cíl a stále něco přidávám ![]()
@Salome123 píše:
Nechci ti brát iluze, ale myslím, že až se budeš dívat na fotky za dalších třeba 10 let, tak se budeš zase podivovat, co jsi to měla za účes a blbé oblečení…
Ano ono je to možné ale právě tenkrát ten krátký účes to jsem věděla už tenkrát že je to přestřel ale s odstupem doby mi ten přestřel připadá čím dál tím šílenější.
A právě i v té době mi to říkali lidi že vypadám strašně starší a když jsme ve třídě měli focení tak se prý rodiče některých dětí ptaly co je to tam za učitelku a mysleli to vážně právě ![]()
Ženy, vy jste hrozný diblíci, co sršíte energií na všechny strany
ja jsem unavena, jen vas čtu, hned bych si lehla do rakve ![]()
Je mi 31, stara se cejtim tak od 20
. Moc nechapu proc se dneska mluvi o lidech 40-50 jako o mladych? Nejsou mladi, jsou ve strednim veku.
Sebe taky radim do stredniho veku.
Mě „položilo“, když jsem vyrazila letos s partou poprvé po (druhém) porodu do divadla.
Jsem jediná, kdo má děti. S jedním kouskem jsem to tak nevnímala, ale teď se mi dílem chtělo smát a dílem mlátit hlavou do zdi, co to ty lidi proboha řeší za problémy.
Tak nějak na mně dolehlo, že jsem holt dvounásobná máma a už si nikdy nebudu moct dovolit takovou bezstarostnost jako předtím.
Věřím, že se to časem zase zmírní, miminko je stále hodně malé..
Ale letos je to poprvé v životě, kdy mám „depku“ z nadcházejících narozenin a nemyslím, že je to náhoda.
Já si teda fyzicky prijdu stara, nekdy tak na 80, jak jsem utahana
Ale psychicky tak na 15
Je mi 38 a nekdy mi prijde, ze bych mohla porad jen spat a spat…
Jsem jak medved…ale jinak jsem porad trhlá a tak trochu dite…u tebe jde asi o to, ze pred sebou momentalne nevidis zadnou cestu, taky jsem mela takove obdobi, kdy mi prislo, ze me uz nic neceka, ze jen prezivam…bylo to po smrti meho kamarada a ztrate dalsiho blizkeho cloveka…ale pominulo to a zase jsem ozila, chce to jen ten novy impuls, novou cestu ![]()
@FlorenceF Jenkins píše:
6 let na materske by me osobne zabilo, ale u ostatnich respektuju. Jen dotaz, proc nejdes do prace?
Měla jsem jít v září, když mělo druhé dítě nastoupit do školky. Ale neplánovaně se nám podařilo znovu počít, tak si to doma protahuju a miminko je ještě malinké. Jinak občas brigády byly, ale to moc nepočítám. A souhlasím, je to doma na mašli. ![]()
@Anonymní píše:
Je mi teprve 30, nikdy jsem tenhle věk nevnímala jako nějaký životní milník a přesto se od narozenin cítím stará.Číslo začínající trojkou je najednou divně vysoké, ale není to jen tím. Cítím se bez energie, neustále řeším drobné starosti, radostí je pomálu, rozbolelo mě koleno, v zrcadle si prohlížím vrásky a celkově pleť není, co to bývalo. Taky si uvědomuju, že už se neusmívám jen tak, když není vyloženě důvod. Máme děti a víc jich nebude, v tomhle mám splněno a nedokážu si představit, kdybych teprve měla být prvorodička, jak je to dnes běžné. Ostatní jsem nikdy nevnímala staře, ale já se tak cítím. Nelákají mě pařby, stejně bych seděla v koutě a s klidem sledovala okolní dění. S dětmi nedělám blbiny, nehoním je, nelezu po stromech a prolézačkách, jen je při tom sleduji. Můžu si stokrát říkat, že jsem pořád mladá, stejná jako před rokem, že se nic nezměnilo, ale stejně se nemůžu zbavit toho pocitu. Jak to máte vy? Jsem jediný magor?
No mi už bude v létě 44…
Ten věk si spíš uvědomím, když vidím takové ty mladé děcka, nebo když si uvědomím jak roste syn…
Energie asi bude trochu míň, ale člověk se přirozeně v životě posouvá dál…
Co teda, tak.jde vidět, že po tý 40tce už tělo potřebuje trochu větší péči než dřív
uvidíme, zda přechod bude ten skutečný přelom…
Jestli jsi šest let „nevylezla z baráku“, protože děti, z toho momentálně jedno ještě mimino, není divu, že jsi vyšťavená. To se zlepší postupně, jak budou děti odrůstat a bude s nimi možné dělat i zajímavější - dospělejší - věci a ty se vrátíš do práce mezi své.
Co se týče hraní na honěnou a juchání, taky mě to nikdy moc nebralo. Vlastně ani jako dítě. Někdo je prostě introvertní nebo klidný nebo nemá rád běhání nebo hluk nebo má jiný styl zábavy nebo… To mi přijde v pořádku. ![]()
@Tamtama píše:
To je, jak kdybych to psala já. Stejný věk, stejné problémy. Jen se teda usmivam skoro pořád, s dětmi se klidně účastním bobovacky, děláme blbiny, klidně si venku nahlas zazpíváme, když to na nás přijde. Jo a dneska jsem v práci udělala nějaký špatný pohyb, luplo mi v koleni a trpím.
Tywe kdyby jen koleno. Já když se ohnu tak to zní jak kdyby někdo šlápl na praskaci kuličky ![]()
Já si kolem 30 připadala úplně nejlíp. Nejlepší věk. Je to o nastavení. Doporučuji tanec a sex. Hodně tance a sexu. Jestli nejste na pařby, tak buď začít někam chodit na lekce, nebo si povinně nastavit aspoň půl hodiny denně doma pro začátek - muziku do sluchátek a ať to jede.
Když má ženská obojího dostatek, myslím, že to nastartuje nastartuje i tu radost do života v ostatních oblastech.