Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co děláte pro své rodiče?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.10.17 15:24
Co děláte pro své rodiče?
Ahoj.
Jen mě tak napadla tahle otázka.
Naši jsou finančně zajištěni, ale připadají mi opuštění, jejich kamarádi stále nemají čas ( hrávali kanastu a chodívali společně do divadel či jen tak si sednout), buď dělají,,byznys,, nebo hlídají vnoučata.
Naši hlídat nemusí, vnoučata mají velké, jejich sourozenci žijí daleko a vídají se tak na Vánoce.
Beru mamku do divadla, táta na to není, chodíval kvůli ní a partě, oba občas pozvu na večeři, koupila jsem jim wellnes a vnutila jim dceru ( hraje ráda karty 
), chodívám s nimi na hřbitov za babičkami.
Jedna sestra se potýká stále s problémy s exem a chodí si stěžovat a mamka je pak smutná, druhá zase je pořád unavená z práce a nemá čas.
Jak to máte s vašima vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.10.17 15:30
U nás je to naopak. Rodiče jsou už pár let v důchodu, finančně bez problémů. Ale jakékoliv povyražení je spíše obtěžuje, když je navštívím, najdu je v knížkami v rukou. Nemají rádi návštěvy (ani rodinné), večeře, posezení, akce. Maminka občas zajde do divadla s kamarádkou, taťka nechodí nikam. Mají rádi svůj klid. Chápu to, ne všichni lidé stojí o nějaké rozptýlení. Moje babička taky nerada někam chodila, když byla starší. Vždycky říkala: „Chci už mít svůj klid, je to pro mě akorát stres.“
Myslím, že až budu starší, budu úplně stejná. Každý je z jiného těsta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.17 15:42
Moji rodiče to mají trochu rozdílné. Táta je dost „společenský“ a pořád by chodil do hospody se známýma a máma je spíš radši doma. Jednou za čas někam zajít, ale jinak nestojí třeba o věčné návštěvy doma.
Jediný co mi přijde, že je řada, když přijedou vnoučata. Mého synovce hlída často a když přijedu já s prckem, tak je taky ráda. Až mě mrzí, že nemám peníze, protože bych ji ráda taky něco nakoupila nebo něčím udělala radost. Ale jsem ráda, když vyjdu a mám celý měsíc na jídlo. 
Chtěla bych pro ni prostě „lepší“ život
- Citovat
- Upravit
7.10.17 15:44
U nás jsou prarodiče pořád aktivní, mají koníčky, přátele, část příbuzenstva je taky v důchodu tak jako oni, takže sami nejsou ani se nenudí. Co my pro ně děláme?
Přece jen už jsou to důchodci, když potřebují pomoci s čímkoliv ohledně domu nebo zahrady, rádi pomůžeme. Já pomáhám připravovat oslavy a pod. Bylo by toho víc, ale pomáháme jen když si řeknou, nebo víme, že se na něco chystají, tak se nabídneme. Celkově vzato to není moc často. Nevím jak to mají s ušetřenými penězi, ale důchod mají každý okolo 15ti tisíc, dluhy nemají, finančně nestrádají. I tak jim občas finančně vypomůžeme, např když nám něco dají tak jim to manžel proplácí tak, že jim strčí peníze do linky (oni by si to jinak nevzali a vím moc dobře že to stejně vracejí tak, že dětem koupí věci a pod 
), já platím za hlídání, to tchyně vždycky nadává, ale mě to neva Taky jim to vždycky někam šoupnu Když jim lékař doporučí lázně, které jim jak jinak než stát neuhradí, tak jim je zaplatíme, je to drahý a je jasný, že průměrný důchodce nemá na to, aby si zacvakal lázně. My jim vždycky říkáme, že děti potřebují zdravé prarodiče K vánocům a narozeninám jim dáváme to co potřebují, aby to nemuseli kupovat.
Aktivity s námi-my moc nejsme na kulturu, za to oni rádi tráví čas u nss v přírodě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 15:46
@Anonymní píše:
Moji rodiče to mají trochu rozdílné. Táta je dost „společenský“ a pořád by chodil do hospody se známýma a máma je spíš radši doma. Jednou za čas někam zajít, ale jinak nestojí třeba o věčné návštěvy doma.
Jediný co mi přijde, že je řada, když přijedou vnoučata. Mého synovce hlída často a když přijedu já s prckem, tak je taky ráda. Až mě mrzí, že nemám peníze, protože bych ji ráda taky něco nakoupila nebo něčím udělala radost. Ale jsem ráda, když vyjdu a mám celý měsíc na jídlo.
Důležitější je, že se máte rádi 
Někdo prachy má a nemá komu udělat radost, protože vztahy stojí za prd 
Neboj, finančně určitě bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 15:49
Nejlepsi je zalevat kytky (na jejich hrobe),
uplne jedno zda tam jsou ci jsou teprve v poradi,
kdyz nejsou s nicim spokojeni, tak jak s ejim zavdecit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.17 15:52
@Borůvka1990 ano vím, ale občas mi je to prostě trochu líto, že nemůžu přijít a říct pojď mamko, uděláme si pořádný den, něco hezkého ti koupíme, zajdeme si na skvělý oběd, kosmetiku, kadeřnici apod. Pořád je to opačně, kdy mamka jde a koupi malému pleny, botičky, kaši a ještě nám soupne nějakou tu korunku. Až se někdy hodně stydím 
v dospělosti už by to mělo být opačně.
- Citovat
- Upravit
7.10.17 15:52
Moje mamka je úplně sama, táta umřel před pěti lety a sestra se o ni nestará a ani nezajímá. Navíc je těžký kardiak, takže některé aktivity prostě padají… Důchod má i s vdovským 11,5 tisíce, takže mi přijde jako samozřejmosst jí dělat větší nákupy. Manžel a já automaticky vyřizujeme technické úpravy v bytě (výměna baterie, předělání zásuvky, oprava rozbitého zámku…) a vozíme ji k doktorovi. S vyžitím je to těžší, má deprese, které se po tátově smrti ještě zhoršili. Takže se ji snažím dohnat k tomu, aby se snažila chodit ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 15:54
@Pesimistaa píše:
Nejlepsi je zalevat kytky (na jejich hrobe),
uplne jedno zda tam jsou ci jsou teprve v poradi,
kdyz nejsou s nicim spokojeni, tak jak s ejim zavdecit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.17 15:55
Já tu nechci vypisovat celý svůj životní příběh, ale řeknu něco na pohled hodně hnusného:
za svou náladu, životní rozpoložení a naplnění je zodpovědný každý sám. Dospělé děti tu nejsou od toho, aby dělali kašpárky svým rodičům.
Mají vlastní rodiny, mají vlastní problémy, bohužel taky vlastní nemoci. A vlastní děti, které mají to samé.
To, že děti vyletí z hnízda, je přirozený koloběh. Každý soudný člověk s tím musí počítat, že jednoho dne bude sám bez dětí a později v důchodu i bez práce. Proč děti mají rodičům vnucovat koníčky a řešit jejich zábavu??? A náhradu za jejich přátele? To je přece na těch rodičích samotných…
Řeknu jen tolik, že i já sama poslouchám, že jen se mnou jsou mí rodiče spokojení a veselí, že by mě rádi viděli častěji (jezdím na několik týdnů ročně a fyzicky to víc prostě nejde!), a že úplně nejlíp by bylo, kdybych se vrátila k nim domů… ve třiceti letech mám nechat partnera, vlastní rodinu, práci a jít dřepět do svého dětského pokojíku a bavit rodiče, když přijdou z práce, protože máma si za celý život nenašla jediný koníček. Starosti jim svěřovat ani nemůžu, protože když já přijdu o práci nebo onemocním, zhroutí se moje máma a já musím utěšovat ji.
Mně je mých rodičů líto, mám je ráda, když jsem u nich, pomáhám jak můžu… ale prostě mám dost se svým životem a nezvládám žít i ten jejich. Kdo chcete, klidně mě odsuďte. 
- Citovat
- Upravit
7.10.17 15:57
@Borůvka1990 píše:
tohle plati o vsech nespokojencich, myslim tim ty notoricke nespokojence a kritiky,
nikoli opravnenou nespokojenost s konkretni veci ci konkretnim jednanim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 15:59
@Anonymní píše:
@Borůvka1990 ano vím, ale občas mi je to prostě trochu líto, že nemůžu přijít a říct pojď mamko, uděláme si pořádný den, něco hezkého ti koupíme, zajdeme si na skvělý oběd, kosmetiku, kadeřnici apod. Pořád je to opačně, kdy mamka jde a koupi malému pleny, botičky, kaši a ještě nám soupne nějakou tu korunku. Až se někdy hodně stydím
Nikde není psáno, že by to mělo být v dospělosti opačně. Pouze se předpokládá, že by se děti měli postarat důstojně o své nemohoucí rodiče/prarodiče, pokud je to v jejich silách. Myslím že se nemáš za co stydět, čas kdy budeš moc rodičům dopřát ještě přijde. A zatím můžeš mamince uklidit, umýt okna, prostě manuálně 
Tvé pocity chápu, jsou ale důležitější věci a radost se dá udělat různými způsoby 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 16:00
@Pesimistaa píše:
tohle plati o vsech nespokojencich, myslim tim ty notoricke nespokojence a kritiky,
nikoli opravnenou nespokojenost s konkretni veci ci konkretnim jednanim
I kdyby byli prarodiče sebehorší, tak přát někomu smrt či těšit se na ní… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 16:03
Mám už jen mamku. Je jí 76 a v létě prodělala těžký infarkt. V současnosti se snažím s ní být aspoň 3× týdně. Hodinu dvě si povídáme u kávy. Občas jí pomáhám s nákupy, občas venčím psa, odvezu ji, kam potřebuje, vyřídím, zařídím úřední věci. Jezdíváme na chatu, za chvilku jedeme na koncert viololoncelových duet starých mistrů. Je to málo, ale naše rodina má za sebou tříleté velmi těžké období a i já potřebuji nabrat druhý dech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 16:06
No já jsem se dřív mohla opravdu pro rodiče rozkrájet.. Když něco, tak jsem třeba pujčila hned peníze, když máma potřebovala- v dětství, z pokladničky, pomohla cokoliv, když potřebovlaa někde zajít pro léky cokoliv..Píši o dětství, dospívání, dospělostvi..
Bohužel máma je taková, že to neumí ocenit. Člověk pro ni něco cokoliv udělá a buď je to bylo přijaté takovou vlažnosti a nebo někdy, když člověk sám něco potřeboval a svěřil se, tak to spíš bylo. Že mě sprdla, že něco neumim, a nebo že si to mám nějak zařídit..
Takže mě je 36 let, a teď už jsem trochu z toho vyrostla, takže nedělám vůbec nic, ale když mě máma o něco požádá tak se snažím vyhovět. Jinak nic, protože i když jsem koupila dárek na Vánoce a nebo narozeniny, tak sprda, proč to kupuju, když jsem mámě třeba donesla na zavaření věci- říkala, že potřebuje, tak jsem si vyslechla, že zase ji nesu práci..atd
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
