Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pomůže výměna bydlení - co vy na mém místě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.3.19 19:55
Holky a dámy, díky moc. Budu si to pár dní dokola pročítat, abych se „probrala“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 19:59
Musíš začít zit svůj život. Chápu že se o tátu chceš postarat, neudělala bych to sama jinak, ale neznamená to společne bydlení ještě i s jeho partnerkou. Najdi jim něco vhodného, nejlepší je podle mě ten dům s pečovatelskou službou. Není u toho jediný důvod cítit se špatně. Klidně mu můžeš finančně vypomoci, nebo například nechávat vozit obědy a předplatit mu to.
Najdi si hezky být. Odpadnou Ti starosti s domem a budes mít čas a klid na učení, koníčky. Budeš se cítit lépe a bude i chuť najít nového partnera.
Bydlíme v novém domě. Bydlet sama ve starém si nedovedu představit.
Sepis si, co Ti dům dává a co bere a sama uvidíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:14
@Babeta3380 píše:
píše: Více
Tak jestli nechceš dopadnout když to napíšu hnusně jako „stará panna“ tak se jich zbav a začni konečně žít svůj vlastní život a ne tahat celou svoji zkrachovalou rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:17
myslím, že máš spasitelský komplex (schválně si to najdi na netu), člověk pomáhá nad rámec svých sil, a pak snadno vyhoří. Asi je na čase, abys začala myslet víc na sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:25
@Tichošlápek píše:
Ale zvládla. V pronajmu bydlí značná část populace. Nedělej ze sebe samaritana nebo té to úplně semele
Podle prvních pár příspěvků mi zakladatelka připadá jako profesionální trpitelka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:27
@Babeta3380 A kolik je tátovi a té jeho, že s ničím ani nepomůžou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:31
Nechceš napsat, co jsi před lety řešila za problémy s tím psychologem? Resp. jestli se Ti podařilo vyřešit ke Tvé spokojenosti.. Když se Ti případně podařilo tenkrát, co se od toho odrazit..
@Babeta3380@Babeta3380 píše:
Holky a dámy, díky moc. Budu si to pár dní dokola pročítat, abych se „probrala“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:40
A kolik je tatínkovi a jeho přítelkyni? Jsou tak nemocní, že nejsou schopni sebeobsluhy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:43
@Babeta3380 píše:
Děkuju všem za zprávy.
Určitě tatínek potřebuje péči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:44
@Babeta3380 Holka zlatá drž se. 
Ty potřebuješ podporu, a ne se starat o 2 lidi a barák. Začni řešit jen sama sebe. Jestli chceš dítě, tak máš nejvyšší čas. Dům bych prodala a koupila byt pro sebe. Tvůj otec s družkou můžou jít do podnájmu. Opravdu není tvůj problém, že žijí s tebou a nejsou samostatní. Důchod zas tak malý nemají a mohou pobírat příspěvky na bydlení. A ty se starej hlavně o sebe! Nemusíš vůbec nic. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:50
Tohle samaritanstvi opravdu nikam nevede kazis si život,za pár let bude pozdě plakat nad rozletym mlékem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:54
@Babeta3380 teď jsem pročetla tvé starší diskuze, máš fakt naloženo dlouhodobě, je jasné, že tohle člověk nemůže dlouho táhnout. Na tvém místě bych zkusila tu psychoterapii, porovnat si život a priority, ať si ho „neprostaráš“ o druhé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 21:07
To reaguju na toho psychologa.To je nadlouho. Zkusím v krátkosti: Máma v 36 otěhotněla a začala mít vážné psychické problémy. Mě bylo 12, když se bratr narodil. Od cca jednoho nebo 2 let roku jsme s tátou převzali péči, já s ním do jeslí a pak odpoledne střídačka, bratr si myslel že jsem jeho matka, když šel do první třídy I ve městě si na mě ukazovali, ve 12 porodit, fakt inteligenti 
Máma fobie, pokusy o sebevraždu. Já odmaturovala s odřenýma ušima. Naši rozvod, já máma vážný pokus, já vzala bratra, bylo mu kolem 9, pronajala byt, zapsala do školy a žili jsem v poklidu. Pak extempore zase s mamkou a bla bla… Pak zase brat s mamkou v bytě, já úprk do Itálie. Bratr cca 18 let, já žila s přítelem a tím, jak jsem se starala o bratra „celý“ život, tak pořád řešit jeho, plus na dálku mamku. Pak bratr bydlel u mě /když jsem byla s přítelem, jakoby v našem domě/ a začalo to dělat neplechu, přítel začal mít kecy, do toho my dva trochu problémy atd… v té době jsem chtěla najít způsob jak to tu „být pro bratra i přítele“. Termín trpitelka se mi líbí … Ne, vážně, mě to nedělá extra dobře. Jen.. to pouto co bylo s bratrem „odstartovalo“ jakoby že já se postarám v případě nouze. Vždycky jeden z rodiny přebírá péči, když je to nutnost, Já to tak měla u odmala řekněme.
Příspěvek upraven 16.03.19 v 21:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
