Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedavej mu sanci. Nezaslouží si to. Najdi si nekohi hodneho koho se nebudes bat. Deti to casem pochopi
Myslím (a doufám), že zakladatelka se nechce k němu vracet. Spíš neví, jestli s ním zajít do poradny nebo ne…
@Anonymní píše:
Omlouvam se za anonym, ale snad chapete proc. Muj dotaz je vlastne takova anketa. Mam dat sanci muzi, ktere nema v afektu kvuli obycejnym vecem nekolikrat tydne daleko k nadavkam, k vyhruzkam, zvedani ruky, strkani, hazeni veci a podobne. I facky padly. No sanci… Dovysvetlim. Nezijeme spolu skoro pul roku, poprve prisel s tim, ze by rad sel do manzelske poradny ci instituce, ktera primo pomaha rodinam, kde dochazelo k domacimu nasili. Ja se s nim aktualne nechci ani videt o samote a pokud vola, predam deti. Byla jsem naprosto smirena z rozchodem, jen jsem se bala, jestli se nebude nejak tahat o deti. Ted se bojim, ze kdyz to odmitnu, bude se treba o ty deti opravdu tahat, nejak to pouzije. Ale treba ne. Moje pocit k nemu opravdu nejsou vrele. Rada ho mam, ale zpatky k nemu nechci. Jsem tim totalne zaskocena. Rikam si ale, ze by to mohlo byt dobre pro deti. Rixt mu, ze ja s nim sice byt nechci, rada bych s nim nekde s odborniekm pracovala na tom, aby se nase vztahy znormalizovali. Ovsem opravdu si myslim, ze znormalizovat by se mel jen on. Vlastne se ho porad bojim, zvazuju kazdy svuj krok…![]()
Ne. Jen mu došla realita všedního dne. Kdybys na to přistoupila, za pár týdnů by to bylo ve starých kolejích. Kdyby to s tím psychologem myslel vážně, šel by tam před rozchodem.
Neverim na to, ze lide se meni. A pokud ano, tak se nemeni k lepsimu. Prisel by den, kdy by emoce opet nezvladl.
Nedala bych mu žádnou šanci…chtěla bych žít v klidu bez nadávek a urážek
Dobre pro deti? Aby videly, jak otec mame nadava a bije ji? To nemyslis vazne, ze ne?
![]()
A jak se chova/choval k detem?
Poradnu bych mozna zkusila i z toho duvodu, aby se naucil lepe chovat globalne…
Vylevy mel jen na Tebe, nebo je takova povaha?
Ať si jde za psychologem sám a ![]()
Překročil už tolik neprekročitelnych hranic…já se obávám, že mu jen nemá kdo vařit, prát, uklízet.
@truelly píše:
Ať si jde za psychologem sám a
Překročil už tolik neprekročitelnych hranic…já se obávám, že mu jen nemá kdo vařit, prát, uklízet.
Přesně tak!
V žádném případě. Jednou by vztáhl ruku a
a mohla bych být zamilovaná jak chtěla. V tomhle mám jasno. Tito chlapi se nemění.
Ne, děti už si po půl roce trochu zvyknout mohly. Kdybys ho vzala zpátky, bude to ta samá situace a opětovný rozchod by dětem určitě nepřispěl.
Omlouvam se za anonym, ale snad chapete proc. Muj dotaz je vlastne takova anketa. Mam dat sanci muzi, ktere nema v afektu kvuli obycejnym vecem nekolikrat tydne daleko k nadavkam, k vyhruzkam, zvedani ruky, strkani, hazeni veci a podobne. I facky padly. No sanci… Dovysvetlim. Nezijeme spolu skoro pul roku, poprve prisel s tim, ze by rad sel do manzelske poradny ci instituce, ktera primo pomaha rodinam, kde dochazelo k domacimu nasili. Ja se s nim aktualne nechci ani videt o samote a pokud vola, predam deti. Byla jsem naprosto smirena z rozchodem, jen jsem se bala, jestli se nebude nejak tahat o deti. Ted se bojim, ze kdyz to odmitnu, bude se treba o ty deti opravdu tahat, nejak to pouzije. Ale treba ne. Moje pocit k nemu opravdu nejsou vrele. Rada ho mam, ale zpatky k nemu nechci. Jsem tim totalne zaskocena. Rikam si ale, ze by to mohlo byt dobre pro deti. Rixt mu, ze ja s nim sice byt nechci, rada bych s nim nekde s odborniekm pracovala na tom, aby se nase vztahy znormalizovali. Ovsem opravdu si myslim, ze znormalizovat by se mel jen on. Vlastne se ho porad bojim, zvazuju kazdy svuj krok…
