Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ja jsem to tak chtela taky. Je to vyreseno hned a je to…ale mama to videla jinak. Ted uz je to stejne jedno…
ona jedna facka je neco jineho, nez bito za blbosti, kdy lze diteti treba jem rict, nedelej to. U tech starsich nevim, muj syn ma necele 4 roky
a vychova dcer je pry odlisna…
@kamila44455 píše:
@me57h Nic ted neber osobne, ale s tou tvoji výchovou souhlasí i tvuj manzel? Ten taky da malymu pres zadek? A dcery taky tvuj manzel nema problem uhodit?
Ano, souhlasí.
To se aleto. bavime o dvou odlisnych pojmech.
taky se podivej, jaky vztah pote maji se svymi rodici. Me zarazil treba pojem „matky chladnicky“,ktere vychovavaly deti bez emoci. Dnes uz jsme detem vic otevrene.
@lucenka píše:
Aha tak já tedy ve škole nikoho nesikanovala. A ani kluk to nedělá. Je velmi oblíbený u dětí i učitelek. Takže tahle teorie neplatí
Ano, nemusí to nutně vždycky dopadnout takhle. Může to dopadnout třeba taky tak, že z dítěte vyroste jedinec, který se bude chtít všem akorát zavděčit a bude dělat celý život věci tak, jak chtějí ostatní a bude potlačovat sám sebe na úkor ostatních. Anebo to tak může dopadnout i jinak, těch teorií, kam tohle vede, je vícero. Nevěř ale tomu, že je to v pořádku. Když ty sama jsi měla takovou výchovu - podívej se na sebe, jaké máš sebevědomí, jak jsi oblíbená, jak se dokážeš prosadit, jak jsi upřímná, jak si dokážeš jít za svým, jak umíš pracovat s emocemi (jak jsi trpělivá, nervní, jak snadno podrážděná atd.), zda netrpíš depresemi, výkyvy nálad, úzkostmi, nějakou lehkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy atd. atd. atd. Jasně, na tohle mi můžeš napsat, že každý má nějaké problémy a je to normální a nemusí to nutně plynou z výchovy. Jenže podle některých teorií právě tyhle věci z výchovy plynou, konkrétně z výchovy ve věku 0-6 let.
@Astyna88 píše:
@lucenkaTo se aleto. bavime o dvou odlisnych pojmech.taky se podivej, jaky vztah pote maji se svymi rodici. Me zarazil treba pojem „matky chladnicky“,ktere vychovavaly deti bez emoci. Dnes uz jsme detem vic otevrene.
Od mamky jsem párkrát dostala a máme perfektní vztah. Kluk taky dostal a máme taky super vztah.
@lucenka píše:
Zatím vše mi dítě svěřuje se vším. Emoce zvládat žáky umí. ochraňuje děti, fyzickou převahu nijak neuplatňuje. Něco dalšího?
Jak píšeš - ZATÍM. Kolik mu je? Co puberta? Jste si blízko, svěřuje se ti nebo tíhne k partě? Dokáže ti třeba říct, že mu kámoš nabídl marihanu?
@pet p píše:
Ano, nemusí to nutně vždycky dopadnout takhle. Může to dopadnout třeba taky tak, že z dítěte vyroste jedinec, který se bude chtít všem akorát zavděčit a bude dělat celý život věci tak, jak chtějí ostatní a bude potlačovat sám sebe na úkor ostatních. Anebo to tak může dopadnout i jinak, těch teorií, kam tohle vede, je vícero. Nevěř ale tomu, že je to v pořádku. Když ty sama jsi měla takovou výchovu - podívej se na sebe, jaké máš sebevědomí, jak jsi oblíbená, jak se dokážeš prosadit, jak jsi upřímná, jak si dokážeš jít za svým, jak umíš pracovat s emocemi (jak jsi trpělivá, nervní, jak snadno podrážděná atd.), zda netrpíš depresemi, výkyvy nálad, úzkostmi, nějakou lehkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy atd. atd. atd. Jasně, na tohle mi můžeš napsat, že každý má nějaké problémy a je to normální a nemusí to nutně plynou z výchovy. Jenže podle některých teorií právě tyhle věci z výchovy plynou, konkrétně z výchovy ve věku 0-6 let.
Tak proč jsou tyhle problémy ve velkém i v zemích, kde je zákonem zakázané výchovné plácnutí?
@Astyna88 píše:
@Anna766Ja jsem to tak chtela taky. Je to vyreseno hned a je to…ale mama to videla jinak. Ted uz je to stejne jedno…ona jedna facka je neco jineho, nez bito za blbosti, kdy lze diteti treba jem rict, nedelej to. U tech starsich nevim, muj syn ma necele 4 roky
a vychova dcer je pry odlisna…
Byla jsem přísně vychováváné dítě, matkou, ta nešla pro ranu daleko. Taťka naopak na mě nikdy!! nikdy nevztáhl ruku. Ano, vřelejší vztah jsem měla s nim. A já děti nebila. Holka dostala snad dvakrát, třikrát, když se mi vytrhla do silnice a vlitla pod auto a podobně. Opravdu dostala tak málo, že si to přesně pamatuju za co. A chlap ji jednou jednu střelil, když na mě v 15-16 držkovala a byla drzá. Kluk nedostal nikdy, to je tak zlaté dítě, i teď v 17 letech. Úžasný hodný kluk.
A stejně mi holka řekla pak, že misto keců by dostala radši facana. Vztah máme úžasný, i teď v dospělosti.
Rozhodně bych nebila ani neplácala. Já jsem dceru nikdy nebila, ani lehké plácnutí. Můj manžel ji občas plácne přes zadek a přes prsty. Za prvé to nemá žádný efekt (kromě toho, že si manžel uleví od zlosti) a za druhé dcera ho pak napodobuje, snaží se mu to oplatit. Mě nikdy nepraštila, manžela se snaží bít docela často. Sousedka bije svoji holku docela často (ne surově, ale prostě jí plácne přes zadek nebo ruku) a křičí po ní. Výsledek je, že dcera se úplně stejně chová k jiným dětem ![]()
Nedávala bych dítěti - kor takto malému - vzor, že je normální někoho bít. Zaměstnat jinak, věnovat se, odvést pozornost, uklidit nebezpečné věci pryč, zamknout šuplíky. Je to náročné jako prase, vyčerpávající, otravné. Ale účinnější než plácání přes zadek. Je normální, že prozkoumává svět kolem sebe.
Taky jsem na návštěvách s takto malým dítětem trošku trpěla, protože jsem ho musela pořád hlídat a vymýšlet zábavu. Je to náročné, ale to dáš. Stojí to za to. ![]()
@pet p píše:
Jak píšeš - ZATÍM. Kolik mu je? Co puberta? Jste si blízko, svěřuje se ti nebo tíhne k partě? Dokáže ti třeba říct, že mu kámoš nabídl marihanu?
Nevím, proč by mi mělo říkat o marihuaně, pokud si to zvládne vyřešit samo.ale na to mám ještě dost času. Ale svěřuje se mi se vším. Čas dělí spravedlivě mezi rodinu a kamarády.
@Enmamma píše:
Ty máš štěstí, že bydlíte v ČR, v mnoha jiných státech bys už děti neměla. Bít roční dítě považuji za strašné.
No ono uprimne v puberte jedna facka za drzost udela kolikrat vic nez hodina diskutovani jak se ma a nema chovat. Kdo z vas nekdy par facek nebo na zadek nedostal a mate pocit, ze vas to nejak poznamenalo? ![]()
@lucenka píše:
Zatím vše mi dítě svěřuje se vším. Emoce zvládat žáky umí. ochraňuje děti, fyzickou převahu nijak neuplatňuje. Něco dalšího?
je malej. az se ti bude sverovat v 17,18 to je teprve neco.
@pet p píše:
Jak píšeš - ZATÍM. Kolik mu je? Co puberta? Jste si blízko, svěřuje se ti nebo tíhne k partě? Dokáže ti třeba říct, že mu kámoš nabídl marihanu?
jo presne. u ditete na prvnim stupni je sverovani normal.
@Ernais píše:
No ono uprimne v puberte jedna facka za drzost udela kolikrat vic nez hodina diskutovani jak se ma a nema chovat. Kdo z vas nekdy par facek nebo na zadek nedostal a mate pocit, ze vas to nejak poznamenalo?
Mám kamaráda. Otec ho také vychovával fyzickými tresty. Po dovršení dospělosti odešel z domova a s otcem se až do jeho smrti nestýkal. Dnes už je kamarád v důchodovém věku.
@lucenka píše:
Tak proč jsou tyhle problémy ve velkém i v zemích, kde je zákonem zakázané výchovné plácnutí?
Zákonem zakázané výchovné plácnutí se určitě dodržuje na veřejnosti. Jak doma, to nevím.
Nicméně psala jsem „Nelze mít blízký, otevřený a upřímný vztah s někým, kdo tě trestá za prohřešky a koriguje tvé chování pomocí trestů.“ Všimni si, že jsem nenapsala fyzických trestů, ale prostě jen trestů. Což je třeba „běž do pokoje a uklidni se“ - to je třeba příklad toho, že dítě potrestáš a zároveň ho necháš se svými emocemi a neukážeš mu, jak je zpracovat, nepomůžeš mu a ono se cítí potrestané, nemilované resp. milované jen když je hodné. Takže to je ten samý princip a přitom se zákonem zakázaným výchovným plácnutím nemá nic společného.
Vychovávat jde bez trestů. Ale chápu, že tato představa pro tebe nejspíš bude sci-fi, pokud své děti dokonce občas biješ (nebo plácneš nebo jak to nazvat).
Jde uplatnit přirozené důsledky (nešel jsi včas domů, není čas na pohádku), jde upozornit a pak realizovat (když budeš cákat, půjdeš ven z vany) atd. Tohle tě od dítěte neoddaluje a není to trest ve smyslu, o jakém jsem mluvila.