Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera je nesnesitelná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.4.23 16:49
@Anonymní píše:
Tak dnes jsem se udržela na dceru nekřičet, ale dalo mi to hodně zabrat. Dcera si zapomněla sešit do školy a byla už venku obutá. Sundala si jednu botu a v té druhé zabahněné běžela přes celý barák do pokoje a zpátky. V klidu jsem jí řekla, že jsem včera uklízela a ona na to…ále vždyť si nevytírala. Už jsem mlčela, protože jsem cítila, jak to ve mě vře.
Promiň, ale tohle je úplná blbost… Se ti nikdy nestalo, že jsi odcházela do práce, na něco jsi si vzpomněla a vrátila se bez vyzutí?
Vždyť to nebyl úmysl, našlapat Ti tam schválně.
Pokud Tě z rovnováhy vyvede tohle, v opravdové pubertě budeš na prášky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 19:16
@Anonymní píše:
Tak dnes jsem se udržela na dceru nekřičet, ale dalo mi to hodně zabrat. Dcera si zapomněla sešit do školy a byla už venku obutá. Sundala si jednu botu a v té druhé zabahněné běžela přes celý barák do pokoje a zpátky. V klidu jsem jí řekla, že jsem včera uklízela a ona na to…ále vždyť si nevytírala. Už jsem mlčela, protože jsem cítila, jak to ve mě vře.
Ty nikdy nevběhneš do bytu v botech? 
Já teda výjimečně ano. 
To jsi opravdu tak dokonalá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 20:37
@Anonymní píše:
Tak to jste velká pohodářka, když vám to nevadí. Podle mě je už je dost velká, aby věděla, že tohle se nedělá. Samozřejmě kdyby tam vlítlo batole, tak to neřešim, to z toho nemá rozum.Jinak neříkám, že tahle situace byla bůhvíjak vyhrocená, ale když se ty situace za den několikrát opakují, tak už je to moc.
Zde máš asi kámen úrazu. Ani o tom nevíš, nevnímáš to a spoustu věcí, situací a chování musí vaše dcerka chápat, protože už je velká, zatímco mladší sourozenec nemusí, protože nemá z toho rozum. Kolikrát asi toto proběhlo v minulosti?
Hele, já ani ostatní asi neříkáme, že je v pořádku běžně vletět domů v zabahněných botech, to asi nikdo nechce. Ale když už se stane, představ si třeba právě manžela, že by něco zapomněl, takhle si tam doskákal… taky bys ho spérovala? Třeba i jo, ale neříkala bych tomu výchova.
Dalo se říct, že to bude aspoň všechno suché, než dojedete domů a odpo může zamést nebo vyluxovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 20:52
@Anonymní píše:
Tak dnes jsem se udržela na dceru nekřičet, ale dalo mi to hodně zabrat. Dcera si zapomněla sešit do školy a byla už venku obutá. Sundala si jednu botu a v té druhé zabahněné běžela přes celý barák do pokoje a zpátky. V klidu jsem jí řekla, že jsem včera uklízela a ona na to…ále vždyť si nevytírala. Už jsem mlčela, protože jsem cítila, jak to ve mě vře.
No a to je jako nějaký extra výkon od tebe? Vážně kvůli botě bys na ni křičela?
Koukej být ráda, že máš zdravý děti a že nemáš opravdový problémy k řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 20:59
@Anonymní píše:
Tak dnes jsem se udržela na dceru nekřičet, ale dalo mi to hodně zabrat. Dcera si zapomněla sešit do školy a byla už venku obutá. Sundala si jednu botu a v té druhé zabahněné běžela přes celý barák do pokoje a zpátky. V klidu jsem jí řekla, že jsem včera uklízela a ona na to…ále vždyť si nevytírala. Už jsem mlčela, protože jsem cítila, jak to ve mě vře.
Stane se. Občas se mi to taky stane.
A píšeš, že žárlí na mladšího sourozence. Je možné, že ho protěžujete a na dceru s manželem jen křičíte a srovnávate.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 20:59
@Anonymní píše:
To jsem nestihla, jen vykřikla nemám sešit a už tam vběhla. Volala jsem, ať se zuje, ale bylo jí to jedno. My jsme nechvatali, ona jen byla líná si tu botu zout.
A co se jí nabídnout, že pro sešit dojdeš ty?
Ona se snažila doskákat, nešla v botech a zase špatně. Příště by mohla jít rovnou, ono to stejně vyjde nastejno.
Chybu hledej v sobě a v manželovi. Jste nestabilní, nevyrovnaní a uřvaní rodiče, co jim stačí málo. Jak říkám, terapie pro vás všechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 21:02
@dedrichov píše:
Zde máš asi kámen úrazu. Ani o tom nevíš, nevnímáš to a spoustu věcí, situací a chování musí vaše dcerka chápat, protože už je velká, zatímco mladší sourozenec nemusí, protože nemá z toho rozum. Kolikrát asi toto proběhlo v minulosti?
Hele, já ani ostatní asi neříkáme, že je v pořádku běžně vletět domů v zabahněných botech, to asi nikdo nechce. Ale když už se stane, představ si třeba právě manžela, že by něco zapomněl, takhle si tam doskákal… taky bys ho spérovala? Třeba i jo, ale neříkala bych tomu výchova.
Dalo se říct, že to bude aspoň všechno suché, než dojedete domů a odpo může zamést nebo vyluxovat
Ona už nemá batole ale sedmileté dítě. A určitě jemu všechno odpouští a je to miláček.
Příspěvek upraven 17.04.23 v 21:02
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 21:02
@Anonymní píše:
Tak dnes jsem se udržela na dceru nekřičet, ale dalo mi to hodně zabrat. Dcera si zapomněla sešit do školy a byla už venku obutá. Sundala si jednu botu a v té druhé zabahněné běžela přes celý barák do pokoje a zpátky. V klidu jsem jí řekla, že jsem včera uklízela a ona na to…ále vždyť si nevytírala. Už jsem mlčela, protože jsem cítila, jak to ve mě vře.
„a byla už venku obutá… a v té druhé zabahněné běžela“ 
dcera odchází ráno z bytu do školy v zabahněných botách? a to jak se stane? včera v neděli chodila v bahně, nechali jste boty tak a ona v nich ráno šla v zabahněnýh? vždyť už to muselo být dávno suché
a to jsi ji včera nedonutila boty umýt nebo jí je neumyla sama? nedává to smysl,
anebo vůbec zabahněné nebyly, a ty jako obvykle, přeháníš, jen aby sis mohla na dceru stěžovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 21:04
@stinga píše:
„a byla už venku obutá… a v té druhé zabahněné běžela“
a to jsi ji včera nedonutila boty umýt nebo jí je neumyla sama? nedává to smysl,
anebo vůbec zabahněné nebyly, a ty jako obvykle, přeháníš, jen aby sis mohla na dceru stěžovat
Já to vidím tak, že starší dítě je rapl a mladší miláček. Z jejího popisu je to vidět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.23 21:10
@topazio píše:
Ona už nemá batole ale sedmileté dítě. A určitě jemu všechno odpouští a je to miláček.Příspěvek upraven 17.04.23 v 21:02
Jo, to ano. Ale postupně rostlo toto dítko a mělo starší sestru. Takhle to myslím, že na plno věcí je děvče určitě ještě moc malé, na něco dalšího zase naopak dost velké… a ten bráška je taaaak hodnej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.23 21:13
@dedrichov píše:
Jo, to ano. Ale postupně rostlo toto dítko a mělo starší sestru. Takhle to myslím, že na plno věcí je děvče určitě ještě moc malé, na něco dalšího zase naopak dost velké… a ten bráška je taaaak hodnej
Toto vidím v jedné rodině. Na holce často něco vidí a kluk je hodný. Přitom je to pěkný lotr. Dříve sestru často provokoval a pak si hrál na chudáka. Za mě hnus.
- Citovat
- Upravit
17.4.23 22:15
@stinga píše:
„a byla už venku obutá… a v té druhé zabahněné běžela“
a to jsi ji včera nedonutila boty umýt nebo jí je neumyla sama? nedává to smysl,
anebo vůbec zabahněné nebyly, a ty jako obvykle, přeháníš, jen aby sis mohla na dceru stěžovat
U nas bezna realita, ja jsem na boty lempl a spoleham, ze to bahno cestou do skoly opada. 
Ale zas kvuli tomu nekricim po detech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.23 07:21
@Anonymní píše:
@Sedmnactnulajedna Zkusím méně komandovat. V pokoji to bude katastrofa, to vím už teď, je extrémní bordelářka, všechno oblečení hází na zem, takže po dvou dnech ji leží na zemi ťreba 6 kousků různě rozprostřenych a šlape po nich. Takže myslíš, že třeba 1× týdně chci vidět uklizený pokoj a víc nic neřešit? Úkoly si občas píše na zemi, na to mi řekne, že má na stole bordel a sešit se jí tam nevejde, ale stejně to neuklidí.
Zakladatelko, v tvé dceři vidím trochu sebe. Jako dítě jsem nesnášela komandování a nevyžádané rady, to jsem zásadně musela být v opzici. Často jsem měla těžká rána, kdy jen pohled na někoho jiného v koupelně znamenal, že se začnu tvářit jak bubák. Ve věcech jsem mívala nepořádek a svůj vlastní systém. Výchova rodičů byla ale rozdílná. Zatímco máma to velmi brzy pochopila a nechala mi v hodně věcech volné ruce a po ránu mi nechala můj potřebný čas v tichu, otec byl typický autoritativní cholerik. Hádej, kterého rodiče jsem víc respektovala? Samozřejmě mámu. Nepamatuju si, že by si kdy musela něco vykřičet. Jo, a dnes mám jedno z těch „prestižních“ povolání, co tu někdo zmiňoval. Žádný chuligán ze mě nevyrostl.
Když je už od rána nesnesitelná, zeptej se jí, co by jí pomohlo zlepšit náladu. Úkoly a domácí práce ať si dělá podle sebe s určitým deadlinem. Dej jí prostor na její vlastní odpovědnost. Samozřejmě předem urči nějaký „trest“, pokud své povinnosti poruší. Na předem domluvených hranicích trvej.
Prosím ponechat anonym (pro mě osobní téma) nebo smazat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.4.23 07:31
@Zeoli píše:
A co se jí nabídnout, že pro sešit dojdeš ty?
Ona se snažila doskákat, nešla v botech a zase špatně. Příště by mohla jít rovnou, ono to stejně vyjde nastejno.
Chybu hledej v sobě a v manželovi. Jste nestabilní, nevyrovnaní a uřvaní rodiče, co jim stačí málo. Jak říkám, terapie pro vás všechny.
Už jsem nechtěla reagovat, ale tady mi to nedá. Ne opravdu jí pro sešit nepoběžim já. To je trochu moc ne? Má snad zdravý nohy. Ani synovi bych pro něj neběžela. Promiň, ale co by z ní vyrostlo, kdybych takovéto věci řešila za ní?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.4.23 07:33
@Anonymní píše:
Zakladatelko, v tvé dceři vidím trochu sebe. Jako dítě jsem nesnášela komandování a nevyžádané rady, to jsem zásadně musela být v opzici. Často jsem měla těžká rána, kdy jen pohled na někoho jiného v koupelně znamenal, že se začnu tvářit jak bubák. Ve věcech jsem mívala nepořádek a svůj vlastní systém. Výchova rodičů byla ale rozdílná. Zatímco máma to velmi brzy pochopila a nechala mi v hodně věcech volné ruce a po ránu mi nechala můj potřebný čas v tichu, otec byl typický autoritativní cholerik. Hádej, kterého rodiče jsem víc respektovala? Samozřejmě mámu. Nepamatuju si, že by si kdy musela něco vykřičet. Jo, a dnes mám jedno z těch „prestižních“ povolání, co tu někdo zmiňoval. Žádný chuligán ze mě nevyrostl.Když je už od rána nesnesitelná, zeptej se jí, co by jí pomohlo zlepšit náladu. Úkoly a domácí práce ať si dělá podle sebe s určitým deadlinem. Dej jí prostor na její vlastní odpovědnost. Samozřejmě předem urči nějaký „trest“, pokud své povinnosti poruší. Na předem domluvených hranicích trvej.
Prosím ponechat anonym (pro mě osobní téma) nebo smazat.
Ano, zkusíme to takto. Hlavně manžel se bude muset snažit. Jeho tatínek byl voják, tak to komandování má trochu v krvi.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
