Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@normalni zena píše: Více
No, i kdyby se to všechno zakládalo na pravdě, tak nevěra nemusí být rozhodně způsobena tím nebo možná nejen tím, co popisuješ…
Já bych řekla, že to všechno může klapat, ale i takový dobře zdánlivě fungující vztah, časem chtě nechtě upadne do určitého stereotypu a jeden z partnerů začne toužit po něčem nebo spíš po někom jiném, co ještě nepoznal. ![]()
@normalni zena píše: Více
Kecy v kleci a victim blaming. Ne, za nevěru opravdu nemůžou vždy oba, fakt ne.
@Venetia píše: Více
Nevera a AD se na emiminu stavaji modlou a jedinou cestou jak problemy resit. ![]()
@Venetia píše: Více
Neveru chape a obhajuje jen nevernik, pozici milenky schvaluje jen milenka. ![]()
@Kockazvysocan píše: Více
hele nevim…cetla jsem tu, ze potrat některé zeny snasi hodne spatne a pokud v partnerovi nenaleznou oporu
On po mě nechce sdílení polohy, to je moje iniciativa, stejně jako to, že bez dětí nikam nejdu, taktéž moje iniciativa. Vlastně po mě žádné důkazy a omezení nechce, vše je moje iniciativa… Jen prostě nevím, co mám dělat víc…
Ano, manžel za mou nevěru nemůže, to v žádném případě říct nechci. To, co tu někteří říkají, že za to mohou oba, tím je spíše myšleno to, že ten vztah nebyl v pořádku ač se tak možná zdál. A to je vždy vina obou… Ne nevěra, ale problémy ve vztahu.
Já jsem útěchu nehledala a nikdy jsem se nesvěřovala, ale únik z života, který jsem chtěla jinak, ať už vztahem s manželem, vztahem s příbuznými, vztahem s dětmi a především ztrátou miminka, které bylo z osobního důvodu, který zde nechci uvádět, důležitější než ostatní těhotenství. Všechny ty vztahové problémy byly už dřív, ale prostě jsem v tom nějak žila ani jsem nevěděla jak… Potrat vše odstartoval. Jediné dobré, co to přineslo, tak to, že jsem se nad tím zamyslela a dokázala pojmenovat problémy a teď jen hledat řešení, jenže to půjde jen tehdy, pokud se situace uklidní… A jestli se uklidní…
@Venetia píše: Více
Ja nesnizuju vaznost potratu, ale neni to duvod k nevere. Ted je to jen berlicka, ktere se zakladatelka chyta a omlouva si, proc roztahla nohy jinymu.
O potratu tahle diskuse neni.
@Kockazvysocan píše: Více
Jsem podvadená manželka (už je to pár let od konce) a nevěru manžela chápu a po letech jsem ji i odpustila
žijeme šťastně a zamilovaně.
Holky a fakt se tu nikdo nepozastavil nad „modem operandi” manžela, který neřekne tak ani tak, aby to mohl manželce vmést, až se mu to bude hodit? Jakože: nevyjádřím se, jestli to dítě chci, abych ti, kdyby něco, mohl ublížit tím, že „jsem ho stejně nechtěl.” To vám všem přijde naprosto ok? Shromažďovat zbraně, abych mohl udeřit, až se mi to bude hodit? Vždyť to je úplně šílený!
Ten vztah měl zásadní problémy už před tím a nevěra skutečně nebyla z čistého nebe.
Oni dva teď mají možnost všechno tohle pročistit a provětrat, ale to bez párového terapeuta nedají ani omylem.
@Anonymní píše: Více
Ano, tak jsem to myslela, jak píšeš, že za stav vztahu před tím mohou oba. Je skvělé, že máš sílu si v tom všem zlém věci pojmenovat a hledat řešení. Obdivuju. Za mne je to krok správným směrem. Moc přeji ať se situace uklidní a podaří se to ![]()
Nečetla jsem všechny příspěvky..třeba zaznělo..jak dlouho u vás tahle situace trvá, všechno ví? Já už bych ho v těch řečí ignorovala, řekla mu, že všechno už ví a bude jen na něj, jak se s tím vypořádá. U nás to trvalo půl roku až třičtvrtě a už je klid.