Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pamatuju, že manželovi vadil jeden konkrétní druh smíchu, takové to diblikovske hihihi, který jsem používala výhradně ironicky, ale on se přesto vždycky úplně otřásl.
Tak s tím jsem přestala. ![]()
Taky jsem za těch 30+ let, co bydlím bez rodičů, hodně ubrala na kritice.
Někdy si vezmu na sebe něco, co vím, že partnerovi udělá radost, ale svých pohodlných mikin se nikdy nevzdám. ![]()
Jinak nevím o ničem, co bych kvůli partnerovi měnila.
Co přesně na tom partnerovi vadí? Že tancuješ s jinými kluky?
Tak v tomhle pripade bych se omezovat nenechala, jestlize nechodis pa i so vecer, sle jsi i se svym přítelem. Mne prvni kluk takhle zacal omezovat asi po pul roce chozeni, ale tohle je opravdu omezovani. Zarlil ale to byl jeho problem a ne muj, nebot jsem chodila s kamarádkami ktere on znal a chlapi me nezajimali. Taky to byl nas důvod rozchodu.
@KKubula píše: Více
Přesně, já taky ubrala na kritice, kterou jsem chytla od mámy, ale neni to vždy lehké. Kdyz zacne tak se manžel na mně podívá tak zvláštně a řekne, jestli jsem zase v ráži? Ja si to okamžitě uvědomím a pak se tomu zasmĕjeme. Ale už se to stává velmi zřídka
@Anonymní píše: Více
A tobe by nevadilo kdyby ten tvuj chodil do klud s kamosi a tancil tam s jinymi? Tak mne by to vadilo. Tak chodte spolu. S kamoskami jdu na kafe nebo na jiny drink nekam do nalevny, ale jsem tam jen s ni.
Tohle omezování by mi vadilo. Podobně začala manipulace od ex, hrozný… Taky kecy typu „Jak by se ti líbilo, kdybych šel s kámoškou ven já?“ A za blbej další krok se dozvím, že mě podvádí. ![]()
S manželem jsme se tak nějak naučili ke spokojenosti oběma v průběhu vztahu a nikdy jsme si nemuseli říkat, že nám něco vadí tak, aby to ten druhý nedělal. ![]()
Myslím že máte problém s kompatibilitou a zrovna tohle není o kompromisu, ale za pokus o řešení to stojí.
Pokus o kompromis by byl, že místo ve 4 nad ránem přijdeš domů už ve 23.
Místo vyhlášeného baru s tancem u tyčí dáš přednost pokecu v restauraci s přáteli.
Místo celé party kluci- holky pojedeš jen s holkama. A tak.
Ale myslím, že on na tyhle vrti-tanečky není vůbec a ty se kamarádů a pařby se vším všudy taky nechceš vzdát. ( bys vypadla z koletivu)
Takže problém je v nastavení hlav, tudíž nedobrá kompatibilita, tudíž rozchod na obzoru (žert).
@Anonymní píše: Více
Jak casto chodis? Nevidim na tom nic spatneho, ale tvuj partner ano. Pises, ze za tim vidi asi neco vic. Mluvila jsi s nim o tom?
On nechodi nikam?
Ano, ve vztahu je důležité dělat kompromisy. Ty na tom, že se chodíš bavit do baru nic špatného nevidíš, ale tvůj partner ano. Mně by taky dost vadilo, kdyby partner chodil do klubu, kde to svádí k tomu, aby tančil s jinýma. Tohle bych netolerovala.
S kamarádkama se můžete ale scházet i jinde - v kavárně, restauraci…? Jde najít řešení, aby to vyhovovalo oběma. Pokud ne, tak takový vztah asi nemá ani smysl. ![]()
@Yasmina21 píše: Více
Co je špatnýho na tom, že se chce mladá holka bavit? V kavárně nebo restauraci si asi nezatancuje ![]()
@arinecka píše: Více
Nezatancuje. A má mít potřebu zadaná holka tancovat v klubu s jinejma? Já bych to u partnera netolerovala. Chceš se pobavit s kamarádama? Tak jdi do kavárny, restaurace, kina, ale ne do baru, kde je hromada opilých a kde to svádí k tanci s jinýma.
Nechceš kompromis? Tak si jdi, najdi si toho, kdo to tolerovat bude, ale se mnou ve vztahu nepočítej. Buďto si budeme ve vztahu navzájem naslouchat a hledat společná řešení i za cenu toho, že se občas jeden z nás musí v něčem omezit nebo si najít někoho, kdo to má nastavené stejně. Nebo si jít tvrdě za svým, ale vztah tím bude trpět.
Každý máme hranice toho, co jsme ochotni tolerovat nastavené jinak a je dobře, když se to zjistí včas.
@Yasmina21 píše: Více
Kde čteš že tancuje s jinýma? Máš asi představivost jako její přítel. Naslouchání ve vztahu je důležité, ale je správné někoho omezovat?
@arinecka píše: Více
No nevím, do barů nechodím, ale že by tam člověk tančil sám se sebou nebo s kamarádkou?))) Tak třeba jo.
Omezovat? Myslím, že zadaný člověk by sám měl umět zhodnotit, co je v pohodě a co už ne a pak je to o těch kompromisech. Nebo hledat jiný vztah.
Tak je otázkou kdo má ustoupit. Jestli ustoupíš ty, tak budeš trpět, že nejsi s kamarádkama, že se nemůžeš bavit. Jestli ustoupí on a bude tě na pařby pouštět, bude si představovat kdo ví co tam děláš. Kompromis by byl, že půjdete spolu, ale to asi nikdo z vás nechce.
Spíše bych to viděla tak, že by partner měl tolerovat tvé koníčky a záliby, tak jak ty toleruješ ty jeho a měli byste si věřit.
Ale asi to nebude jen jediný problém ve vašem vztahu…
Ahoj! Zajímá mě, jaký máte názor na to, když jste ve vztahu a partnerovi se něco nelíbí, zda by se mělo správně to udělat tak, aby byl partner ve vztahu spokojený a neubližovala bych mu a nebo se nenechávat „omezovat“? Řešila jsem toto téma s přítelem i s kamarády a každý na to má jiný názor. Já si vždy myslela, že spíš v tom vztahu pokud partnerovi něco ubližuje, tak byste se asi měli snažit to omezit či napravit aby byl partner spokojený. Že o tom ten vztah prostě je, snažit se vzájemně si vyjít vstříc, pokud se objeví neshoda a ne si říct, že se omezovat nenechám a nazdar. Myslím tím, věci jako např. že máte kamaráda opačného pohlaví, chodíte za zábavou, jedete na dovolenou bez něj a takové věci, které mohou někomu být nepříjemné, a někomu je to zase jedno. U nás je třeba problém, že se ráda chodím bavit do baru nebo klubu, popít s kamarádkami a zatančit si. Nic víc. Přítelovi to však hodně vadí, asi za tím vidí něco víc a on sám na to moc není, prostě mu to není vůbec příjemné. Mám pro to pochopení, ale je mi 23 let (přítelovi je 26), nemáme děti, tak si nemyslím, že je špatné se chodit bavit. A nechci si nechávat zakazovat věci ve vztahu.