Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děti jsou taky lidi
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.1.22 14:05
@jahodacervena já svoje „bebicka“ taky hojim. Aktivně na tom pracuji léta, ale mám pocit, že to stejně bude práce na celý zivot 
každopádně pomáhá mi víra, že ony ví (vědomě už asi ne), koho a proč si za rodiče vybrali 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:09
@lovethelife píše:
@Alušáček já beru své děti jako parťáka, snažím se hodně zamýšlet nad tim, jestli se takto v některých situacích chovám, zda bych se tak chovala k dospělému, nebo jak by mi bylo kdyby… to je dobrá nápověda, jak jit mnou vybranou cestou s dětmi. Snažím se s nimi mluvit rovne, a nebrzdit je, omlouvám se, když něco prepisknu, a líbí se mi autenticita. Ale stejně, když toho přijde v životě příliš a nejsem při síle, tak se zachovam jak blbec, sprdnu je a najedou stare vzorce mých rodicuto mě pak tak hrozně mrzí, když vidíš v dětských očích to zklamání, zlomení
ale snažím se pak vysvětlit přirozeně věku svou chybu a nepopirat ji. Tím jsem jenom chtěla napsat, že jsou i rodiče, co moc chtějí nebýt deb.love, ale něco zažili, převzali vzorce a ne vždy se daří:(
Já tě chápu, jak to myslís.. Nevím jestli ten instagram sleduješ, ale tam jsou opravdu příběhy krutého týrání, rodiče kteří dokážou zbít děti do krve, zkopat, nedávat jim najíst. Příběhy děti které nikdy nedostaly pochvalu, lásku, jen ponižování. Proto není žádná omluva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:10
@jahodacervena Prostě neboj se a nestresuj dopředu, maximálně si upevníš svůj negativní postoj. Jinak taky jsme párkrát nutně museli jít za dětmi ze školky na procházce. A jak zapadly do školky, tak jsem jednou zažila i jeden z hodně mála hysteráků mých dětí, že nemůže jít taky
A učitelka mu nedá víc než ty, to rozhodně netvrdím, ale ty děti kolem něj za těch x hodin ano, zvlášť jestli nemá nebo ani neplánuješ sourozence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:12
@Alušáček aha 
ne, neviděla jsem to. Ježíš tak to né, to je totální extrém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:14
@jahodacervena píše:
@ugluk Domškola právě není o tom dělat to, co se dělá ve škole, ale dělat to doma Proto můj dotaz, zda s tím ma někdo zkušenost.
Jasně, ale furt je to 24/7 být se svým dítětem. Já své děti miluju, ale někdy si fakt oddychnu, když je můžu předat nějaké autoritě. Stejně jako plavat mnohem líp dítě naučil někdo jiný, protože matku maj už na háku. Ale já už mám pomalu puberťáka, takže to asi vidím jinak. Přesto zpětně nemám nejmenší pocit, že by ho instituce nějak poznamenaly, Momentálně odpoledne tráví s dětmi ze školy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:17
@Markéta Rudná jo to je pravda. děti sice ve školce to dítě i pokazí, ale z mých zkušeností i mnohem víc dají. To se fakt nedá popsat a jen dospělý to nenahradí. A to má dcera 4r 2letou ségru a jsou fakt partacky, mají se rady a hodně si spolu vyhrají, ale to není vše.
Myslím, že v takovém tom našem původním základu jsme nastavení být jako malí v kolektivu vrstevníků co nejvíce. Jak to svým dětem doprejeme, zda formou státní či alternativní skolky, různými dětskými skupinami, doplňte si cokoliv, to už je na nás. Ale ta interakce mezi sebou s vrstevníky ve větším kolektivu se podle mě bude v budoucím životě hodit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ontarova.stara
10.1.22 14:19
@jahodacervena píše:
@Markéta Rudná Nechci ho ochudit, zatím je malý. Když projdou děti ze školky kolem, tak je vidět, že se mu líbí a kolikrát za nimi utíká. Jak jsem psala vyse, byla jsem se v jedné školce podívat a byly tam minimálně dve mladé vychovatelky, obě znám a ani jedna nemají dítě. Asi to bude chtít zprávny výběr školky.
Já osobně mám zase zkušenost, že mladé vychovatelky, i když bez osobní zkušenosti s rodičovstvím, byly kolikrát daleko trpělivější a tak nějak víc zapálené do všech možných aktivit s dětmi. Takže bych to rozhodně nezatracovala.
Myslím, že pokud máš možnost, je ideální dítě postupně navykat, třeba po dvou hodinách, dopoledne a sledovat reakce. A samozřejmě nezapomínat, že určitá míra stesku a ne třeba naprosto hladký průběh adaptace, je v prvních týdnech u spousty dětí normální reakcí na novou situaci a nepřítomnost dosavadní jistoty nejvyšší-mámy 
.
Příspěvek upraven 10.01.22 v 14:20
- Citovat
- Upravit
10.1.22 14:20
@Nenitamduch píše:
A co z toho ditete vyroste? Nebude vubec zvladat zadne stresové situace, bude si myslet, ze je vse slunickove a ze ho ma kazdy rad. Zivot neni jenom med
Tyto děti jsou potom jak z jiného světa. Mají problémy venku s dětmi a v dospělosti v zaměstnání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:23
@jahodacervena … bych mohla o traumatech psát hodiny. Jako obézní dítě se trauma a posměch odehrával nejen doma, ale i ve školce, škole. Kdo to zná, jistě ví, že tohle se táhne do dospělosti, nulovým sebevědomím, navazování na špatné lidi, partnery…tady ovšem nebyl základní problém v okolí, ale už doma, kdy dopustili, abych se stala posměchem nejen pro ně (rodina) ale i venku.
Nad domškoláctvím už dlouho přemýšlím, protože už ted ve školce se mi snaží děti natlačit do inkluze, zaškatulkovat. Mezi čtyřma očima jsme se s ředitelkou pochopily, že nejde o děti, ale když vhodné děti takhle hodí do škatulky, dostane dvě asistentky. Dvě maminy dostanou práci a školce to ulehčí. To beru, odkývala jsem to 
Kdyby hrozila asistence i pro školu, začnu zjišťovat jak na domškolu.
Takže taky ráda počtu, jestli má někdo zkušenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 14:36
@jahodacervena, primární pohnutkou k tomu, aby dítě zůstalo na domácím vzdělávání, by mělo být (alespoň něčím opodstatněné) přesvědčení rodičů, že dokážou svému dítěti z hlediska vzdělání a duševního rozvoje dát v domácím prostředí více než škola. Nechat si jej doma kvůli tomu, že by ho třeba někde někdo mohl šikanovat nebo že by někde někdy mohlo mít nějaký nepříjemný zážitek - jak to cítím z Tvých příspěvků - to je velmi krátkozraké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vesmírná drůbež
10.1.22 15:06
Já mám doma pětiletého hocha. Důvody nemusíme rozebírat, nejsou v této diskusi podstatné. Nejenže nenavštěvuje MŠ, on se nedostane ani do místního rodinného centra, nemá v podstatě žádný kontakt s vrstevníky, sem tam se podaří v teplejších měsících roku ale nic pravidelného. Jestli je asociální, nevím. Jestli je z toho dementní, to také nevím. Že hrabe mně, je jisté. Smečku mu tvoří sourozenci, ale on je nejmladší a věkově nejblíž je mu devítiletá sestra. Jestli nějak zásadně strádá, to absolutně netuším. Je velmi přátelský, usměvavý, milý, komunikativní, vůči mladším dětem opatrný až ochranitelský. Zaostává u něj expresivní složka řeči, ale to bylo patrné již poměrně dávno a pochopitelně to není nedostatkem podnětů v rodině. Školka je v tuto chvíli velká neznámá.
- Citovat
- Upravit
10.1.22 15:18
@chs.jasmin Tak všechny dítě rádo mít nemusí, nemusí si s nimi hrát nebo jinak kamarádit, i si klidně může myslet, že Pepíček je hajzlí a Maruška blběna, ale mělo by se k nim chovat s respektem, neurážet je, neposmívat se jim, nebít, nedělat naschvály, nenavádět proti nim ostatní či jinak dotyčné týrat nebo vyčleňovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 15:24
Jako dite narcistni matky mam tech traumat dost. Ovsem jako dite narcistni matky jsem rodic, ktere sve deti ma na prvnim miste, miluje je, pecuje o ne, nebije je, nezesmesnuje, nesetri na nich, nedava nesmyslne prikazy. A opravdu starsi syn je vychovany lepe nez jeho vrstevnici. Deti laskou rozkvetaji.
O to vetsi bylo jeho prekvapeni, kdyz mu ucitelka ve skolce rekla, ze „musi spat“. Syn ji rekl, ze nemusi, pak to rekl mne a ucitelka uz mu takovou kravinu nikdy nezopakovala. Je fajn v detect budovat sebevedomi, integritu tela, podporovat jejich individualitu. Domskolu jsem zavrhla, syn ma rad deti, chybely by mu. Ale vybrali jsme super skolu. Malou, rodinneho typu, soukromou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 15:31
@Pruhovaný_mýval píše:
Tak v současné době si můžeš v klidu najít školku a školu s alternativním přístupem podle vlastních preferencí, je jich dost (jen nejsou zadarmo a pět minut od bytu). Většina dětí se školkou a školou ale problémy nemá, a byla by škoda synka preventivně odstřihnout od sociálních kontaktů a běžnýho života kvůli paranoie. Samozřejmě kdyby to vůbec nezvládal, tak neřeknu ani popel, ale takhle dopředu hned hledat nejexterémnější variantu, když nemáte vyzkoušenou klasiku, je podle mě škoda
Bohužel, co vídám venku, vůbec není soukromá školka zárukou slušného chování k dětem. Největší pravděpodobnost je asi u pověřeného lesního klubu nebo jsem ještě vídala školku, kde učili cizinci a ti se taky k dětem chovali moc hezky. Dala bych tam jedině mluvící dítě a zároveň u dítěte budovat důvěru, že se může doma se vším svěřit. Nedávala bych dítě, které nezvládá chodit na záchod. Od určitého věku je většina vrstevníků ve školkách a dítě se může bez kamarádů nudit, proto bych školku úplně nezavrhovala. Nebo najít nějakou skupinu lidí s dětmi a s nimi se pravidelně stýkat, ať máte nějaké sociální kontakty. Ty jsou asi hlavním přínosem školky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 15:40
@jahodacervena píše:
@Nenitamduch V čem skolka učí zvládat stresové situace?@DV_JANA Tohle se myslím dá kompenzovat tim, že bude chodit na zájmové aktivity. Já třeba ze střední mám jen jednu kamarádku, zbytek jsem si udělala až v práci.
Ze ZŠ ani ze SŠ se nestýkám s nikým, ale na roky strávené spolu ráda vzpomínám. Není to o tom, být spolu do konce života, důležití jsou v ten moment.
Ale jo, sociální vztahy nahradí i kroužky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
