Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@vokishka
Nenarodily ale do formuláře na schválení příjmení v mužském tvaru, který musí odevzdat v porodnici při porodu tyto jména uvedli. Takže už to asi těžko změní.
@Anonymní píše:
@unuděná
Nikde nepíšu, že nás má ráda. Jen že se tak chová před naším otcem. Před ním s námi mluví jako s malýma, podstrukuje nám bonbóny, pořád nám hladí vlasy, říká nám „myšičky moje“ jenže je to jen pretvarka před otcem. Když otec není přítomen ma k nám neutrální vztah. Že by nás přímo vysloveně neměla ráda si nemyslím, ale taky si nemyslím, že k nám má nějaké sympatie.
No a vy byste chtěly co? I neutrální vztah je pořád v rámci možností super, ne?
Dovedeš si představit, že dáš svému dítěti jméno po někom, kdo ti vadí, překáží ve vlastním životě a nemáš ho ráda?
@unuděná
Ja si nestežuju na nás vztah s tatovou manželkou. Ale na jejich rozhodnutí pojmenovat holky stejně, jako mě a sestru. Kdo by chtěl mít 2 sourozence stejneho jména? Už třeba pro jejich společného syna. Bude mít 2 sestry Jany a 2 sestry Lenky?
já zas budu mít 2 sestry Jany. přijde mi to fakt absurdní
@Anonymní píše:
@unuděná
Ja si nestežuju na nás vztah s tatovou manželkou. Ale na jejich rozhodnutí pojmenovat holky stejně, jako mě a sestru. Kdo by chtěl mít 2 sourozence stejneho jména? Už třeba pro jejich společného syna. Bude mít 2 sestry Jany a 2 sestry Lenky?já zas budu mít 2 sestry Jany. přijde mi to fakt absurdní
Jo, je to absurdní, já se ti jen snažím ukázat, že to můžete vidět i pozitivně. Navíc nežijete ve stejné domácnosti a píšeš, že se i celkem málo vídáte. Čím budete starší, bude to pravděpodobně ještě méně.
Ptali jste se táty, proč vybrali vaše jména?
@Anonymní píše:
@vokishka
Nenarodily ale do formuláře na schválení příjmení v mužském tvaru, který musí odevzdat v porodnici při porodu tyto jména uvedli. Takže už to asi těžko změní.
jméno dítěte se dá změnit i když už je narozený, ale jinak jo je to divný, rohodně si vás otec plést nebude
Ta neoblibena bude Jana a oblibena bude Janicka.
Aspon takto to resila nase pancitelka ve skole. ![]()
Je to pekna blbost, mimochodem. At si to panotec predstavi v praxi.
Zakladatelko tohle je opravdu extrémně ujetýMůže to být i jinak, ale mě připadá, že otec má vůči Vám špatné svědomí, protože Vás kvůli nové rodině zanedbává a myslí si, že tímhle Vám jakoby prokáže nějakou poctu…nebo nevím, jak to lépe vyjádřit. Trvala bych na otevřeném rozhovoru, ve kterém bych otci vysvětlila, že takhle to opravdu nefunguje, není to rozhodně totéž, jako když dítě dostane jméno po rodiči, nebo prarodiči, naopak, že máte se sestrou pocit, že Vás dvojčata mají nahradit, že si to opravdu nepřejete a hodně Vám to vadí. Pokud je otec tak nějak v pohodě je snad šance, že to ještě přehodnotí.
Pokud jde o macechu umím si to živě představit
Měli jsme to v rodině. Druhá žena manželova otce na nás před ním nepromluvila jinak než ve zdrobnělinách lezla nám do zadku takovým způsobem, že se z toho ježily chlupy a potom nás drbala po vesnici takovým způsobem…no nic to sem nepatří.
Držím palce ať se táta umoudří. ![]()
Zakladatelko, mám sestru stejného jména a měla jsem dva bratry stejného jména (ten „pravý“ bohužel již zemřel)
Je to v celé rodině na palici. Mě bylov té době 14 a dost mě to sebralo, možná jako dospělá bych to brala jinak. Každopádně mi to nepřijde normální.
Je to ale legální, pokud máte společného pouze jednoho rodiče.
V rodině jsme rozlišovány holky jako Velká a Malá např. Jana a po bratrově smrti druhému bratrovi nedokážeme říkat stejně, takže je to jinou verzí jména… jako kdyby Josífek a Pepa.
Je to totálně na palici a nikdo tomu nerozumí.
Pak se to ještě vyšperkovalo, když jsem si děti vzala do péče a hednala jsem s úřady a všude vysvětlovala, že se se sestrou jmenujeme stejně
.
Naštěstí jsem se už vdala, tak aspoň příjmení máme jinak.
Nicméně, dělat se s tím nedá nic, je to legální, musíte si to nějak zpracovat a přechroustat samy… U nás je to „dobrý“ v tom, že na nás otec dlouhodobě kašlal, neplatil, nestaral se… pak jsme na chvíli vztahy navázali, kvůli dětem, ale když je strčil do děcáku a já si je vzala, zase otočil, začal mě všude očerňovat a teď už se nebavíme…
Já jsem si do dnes myslel, že tohle mohlo napadnout jen mého biologického otce a ono jich je víc
. Jsem Matěj, mám ségru Terezu a otec si při druhém kole pořídil děti se stejnými jmény. Jeho žena s tím souhlasila právě proto, že chtěla, aby měl nové děti a ty mu nás vynahradily. Aby měla od nás klid. Jako pro nás dobře, potom co se ty dvě děti narodily konečně souhlasil s adopcí našim taťkou. Ten biologický otec je stejně blbec a stejně se o nás nezajímal, ty děti ani neznám. U vás je to ještě divnější v tom, že se s ním stýkáte. To my ne, já ho viděl nedávno dvakrát po X letech a stačí na pořad. Už ho vidět nechci. U vás je to o to horší, nedivím se, že ti to vadí. Ale neboj, při dalším kole a třetí ženě ten náš pan otec šel ještě dál, u třetího syna se odhodlal k velké změně už to není Matěj, ale Matyáš a holčička se jmenuje Maruška. Když se narodila, tak poslal mojí ségře fotku na sociální síti se vzkazem, že má další dceru a pojmenoval jí po své první lásce, která mu dala dvě děti a moc ho mrzí, že je nevidí a téměř nezná. Ta první láska je naše mamka, ona se jmenuje Maruška. Dobrý blázen ne
.
@Matt 02
Taky hezký masakr ![]()
No můj pan otec už si snad třetí sadu nepořídí, je vyžilej, vypadá o 20 let starší, takže snad už žádnou nezblbne… u nás měla jeho druhá paní z něj příliš velký strach, aby si něco prosadila, i když se jí to nelíbilo…
Mě pak po letech vysvětloval, že to vlastně bylo na mojí počest a taky, že jsme mu se sestrou splynuly v jedno dítě, že má jen jednu dceru a tak… Jsem vlastně ráda, že už se s ním nemusím stýkat ![]()
@Matt 02 píše:
Já jsem si do dnes myslel, že tohle mohlo napadnout jen mého biologického otce a ono jich je víc. Jsem Matěj, mám ségru Terezu a otec si při druhém kole pořídil děti se stejnými jmény. Jeho žena s tím souhlasila právě proto, že chtěla, aby měl nové děti a ty mu nás vynahradily. Aby měla od nás klid. Jako pro nás dobře, potom co se ty dvě děti narodily konečně souhlasil s adopcí našim taťkou. Ten biologický otec je stejně blbec a stejně se o nás nezajímal, ty děti ani neznám. U vás je to ještě divnější v tom, že se s ním stýkáte. To my ne, já ho viděl nedávno dvakrát po X letech a stačí na pořad. Už ho vidět nechci. U vás je to o to horší, nedivím se, že ti to vadí. Ale neboj, při dalším kole a třetí ženě ten náš pan otec šel ještě dál, u třetího syna se odhodlal k velké změně už to není Matěj, ale Matyáš a holčička se jmenuje Maruška. Když se narodila, tak poslal mojí ségře fotku na sociální síti se vzkazem, že má další dceru a pojmenoval jí po své první lásce, která mu dala dvě děti a moc ho mrzí, že je nevidí a téměř nezná. Ta první láska je naše mamka, ona se jmenuje Maruška. Dobrý blázen ne
.
Jo tak to je solidní schíza… ![]()
@Matt 02 píše:
Já jsem si do dnes myslel, že tohle mohlo napadnout jen mého biologického otce a ono jich je víc. Jsem Matěj, mám ségru Terezu a otec si při druhém kole pořídil děti se stejnými jmény. Jeho žena s tím souhlasila právě proto, že chtěla, aby měl nové děti a ty mu nás vynahradily. Aby měla od nás klid. Jako pro nás dobře, potom co se ty dvě děti narodily konečně souhlasil s adopcí našim taťkou. Ten biologický otec je stejně blbec a stejně se o nás nezajímal, ty děti ani neznám. U vás je to ještě divnější v tom, že se s ním stýkáte. To my ne, já ho viděl nedávno dvakrát po X letech a stačí na pořad. Už ho vidět nechci. U vás je to o to horší, nedivím se, že ti to vadí. Ale neboj, při dalším kole a třetí ženě ten náš pan otec šel ještě dál, u třetího syna se odhodlal k velké změně už to není Matěj, ale Matyáš a holčička se jmenuje Maruška. Když se narodila, tak poslal mojí ségře fotku na sociální síti se vzkazem, že má další dceru a pojmenoval jí po své první lásce, která mu dala dvě děti a moc ho mrzí, že je nevidí a téměř nezná. Ta první láska je naše mamka, ona se jmenuje Maruška. Dobrý blázen ne
.
No já zase úplně
, co všechno je vůbec možný.
Nemám slov, mam dost. ![]()
@unuděná
Nikde nepíšu, že nás má ráda. Jen že se tak chová před naším otcem. Před ním s námi mluví jako s malýma, podstrukuje nám bonbóny, pořád nám hladí vlasy, říká nám „myšičky moje“ jenže je to jen pretvarka před otcem. Když otec není přítomen ma k nám neutrální vztah. Že by nás přímo vysloveně neměla ráda si nemyslím, ale taky si nemyslím, že k nám má nějaké sympatie.