Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím všechny. Dneska si jdu k vám „pobrečet“. Včera nam přišla cenová nabídka na opravu auta a zase to bude částka vyšší než 10 000
. Rezervy moc nemáme, ale jako uplatíme to. Jen mě to štve v dubnu to bylo 25 000, teď zase toto. Kdykoliv začnu trochu zvyšovat rezervy, tak se něco po… Fakt už jsem ze všeho unavená. Pred pul rokem jsem koupila v předprodeji listky do zábavného parku a teď přemýšlím, že je pošlu do světa, i když se děti těší
. V pondělí jsem mela narozeniny a nevím jestli je mám vubec slavit
, jestli se mi vůbec chce. Ještě že nepiju, bych se tam akorát litovala
A nemohla bys poprosit rodinu o finanční příspěvek k narozeninám? (U nás se rády dávají peníze, je to méně práce, než kupování dárků), než prodávat ty lístky. To podle mě akorát obrečíte všichni.
Často se tu radí jako přivýdělek, aspoň drobný, plazma. Pokud by tě to ještě nenapadlo, u dvou dospělých by to udělalo už aspoň částku na ten výlet ne?
@TO_IT píše:
A nemohla bys poprosit rodinu o finanční příspěvek k narozeninám? (U nás se rády dávají peníze, je to méně práce, než kupování dárků), než prodávat ty lístky. To podle mě akorát obrečíte všichni.Často se tu radí jako přivýdělek, aspoň drobný, plazma. Pokud by tě to ještě nenapadlo, u dvou dospělých by to udělalo už aspoň částku na ten výlet ne?
Manžel daruje, ale v nemocnici takže to dostává v ročním vyúčtování daní. Od rodiny peníze dostávám, takže to klidně na to použiji, ale spíš už je to takové zoufalství. Pak si přečteš všude, jak je ještě dobře a bude jenom hůř. Asi si to celé moc beru, nevím.
@Anonymní píše:
Manžel daruje, ale v nemocnici takže to dostává v ročním vyúčtování daní. Od rodiny peníze dostávám, takže to klidně na to použiji, ale spíš už je to takové zoufalství. Pak si přečteš všude, jak je ještě dobře a bude jenom hůř. Asi si to celé moc beru, nevím.
taky jsem pořád v nervech z penězma. Máme příjmy vysoké docela, ale nasekaných půjček… máme ted i rezervu, nějak přes 100tis, ale to je tedy uplně vše kdo co máme. Mi pomohlo začít si psát kde co utrácím..píšu do excellu poctivě každý večer zapíšu co se kde utratilo. Mám počáteční stav financi, a musí to sedět na nulu vždy..kolikrát pátram kde jsem ještě utratila 200-300-400… vidím pak kde ty prachy tečou… teď se v červnu zase utratilo strašně moc, dokpovali se věci na dovolenou a do toho mi volal chlap že jeho auto nestartuje… a to léto na krku… v létě vždy padně hodně peněz… dojede jeho dítě na měsíc…anonym, stydím se za ty půjčky ![]()
@Anonymní píše:
Manžel daruje, ale v nemocnici takže to dostává v ročním vyúčtování daní. Od rodiny peníze dostávám, takže to klidně na to použiji, ale spíš už je to takové zoufalství. Pak si přečteš všude, jak je ještě dobře a bude jenom hůř. Asi si to celé moc beru, nevím.
Chápu to zoufalství, ale nelze kvůli tomu přestat žít. Je to něco jako strach ze selhání, lidé co tím trpí raději selžou rovnou. Ty se bojíš, že nebudete žít, tak se raději zavreš doma a nebudeš žít.
Chápu ten strach, ale nenech jej vyhrát.
@Anonymní píše:
taky jsem pořád v nervech z penězma. Máme příjmy vysoké docela, ale nasekaných půjček… máme ted i rezervu, nějak přes 100tis, ale to je tedy uplně vše kdo co máme. Mi pomohlo začít si psát kde co utrácím..píšu do excellu poctivě každý večer zapíšu co se kde utratilo. Mám počáteční stav financi, a musí to sedět na nulu vždy..kolikrát pátram kde jsem ještě utratila 200-300-400… vidím pak kde ty prachy tečou… teď se v červnu zase utratilo strašně moc, dokpovali se věci na dovolenou a do toho mi volal chlap že jeho auto nestartuje… a to léto na krku… v létě vždy padně hodně peněz… dojede jeho dítě na měsíc…anonym, stydím se za ty půjčky
Tak sice nezapisuji, ale tak nejak vím, kam to utíká, ale na druhou stranu nemáme zas tolik peněz(cca 4 5 000 měsíčně), i když tady to měřítko, co je hodně a což uz málo, je dost posunutý. Rezervu máme taky lehce přes 100 000, ale různě poukladanou a muselo by se to rušit. Na účtu jako takovém, mame jen 35 000
, takže 1/2 padne do auta a pak se zase nesmí nic po…
@TO_IT píše:
Chápu to zoufalství, ale nelze kvůli tomu přestat žít. Je to něco jako strach ze selhání, lidé co tím trpí raději selžou rovnou. Ty se bojíš, že nebudete žít, tak se raději zavreš doma a nebudeš žít.Chápu ten strach, ale nenech jej vyhrát.
Nebojím se, že nebudeme žít nebo nevím. Spíš, o se zase podělá, ale taky jsem ty listky kupovala dřív, aby to v létě nebyl takový nápor. Jenže to není jen o listkach, musíme tam dojet (zas to blby auto
), tan vyřešit jídlo, protože je to na celý den, že
. Taky jsem nečekala, že všechno vyletí tak moc nahoru a jen čtu, jak je to teprve začátek
.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny. Dneska si jdu k vám „pobrečet“. Včera nam přišla cenová nabídka na opravu auta a zase to bude částka vyšší než 10 000
. Rezervy moc nemáme, ale jako uplatíme to. Jen mě to štve v dubnu to bylo 25 000, teď zase toto. Kdykoliv začnu trochu zvyšovat rezervy, tak se něco po… Fakt už jsem ze všeho unavená. Pred pul rokem jsem koupila v předprodeji listky do zábavného parku a teď přemýšlím, že je pošlu do světa, i když se děti těší
. V pondělí jsem mela narozeniny a nevím jestli je mám vubec slavit
, jestli se mi vůbec chce. Ještě že nepiju, bych se tam akorát litovala
Nemít dostatek peněz je na prd, ale nemít žádné je horší. Zkuste se na to podívat z jiného úhlu, nic jiného vám ani nezbývá. Můžete být rádi, že peníze na opravu auta máte, kdybyste neměli, tak jste bez peněz i bez auta
Já vím, není to nic moc, ale když není možnost navýšit příjmy, tak co jiného dělat.
@Anonymní píše:
Nebojím se, že nebudeme žít nebo nevím. Spíš, o se zase podělá, ale taky jsem ty listky kupovala dřív, aby to v létě nebyl takový nápor. Jenže to není jen o listkach, musíme tam dojet (zas to blby auto), tan vyřešit jídlo, protože je to na celý den, že
. Taky jsem nečekala, že všechno vyletí tak moc nahoru a jen čtu, jak je to teprve začátek
![]()
![]()
.
Já si vždycky vzpomenu na léto u babičky - měla nás tam občas i 7 vnoučat a musela nás nějak živit. Takže na začátku července se chodilo vždycky hned brzy ráno do lesa, sebou rohlík nebo chleba, tam jsme všichni trhali borůvky. Po návratu z lesa babička část borůvek prodala Pražákům, kteří jezdili nedaleko ke známým, z části udělala knedlíky a z části borůvkovou pěnu (borůvky, bílek, cukr - nechat dlouho šlehat), zbytek zamrazila. Potom jsme trhali rybíz, třešně, ostružiny - dělal se sirup a marmeláda. Když se na těch borůvkách v lese našlo pár hub (v červenci většinou babky, klouzci), uvařila kotel bramboračky. K jídlu byla vždycky polévka a k tomu třeba lívance, palačinky, buchty, nudle s mákem/šišky s mákem, ze starých housek žemlovka se strouhanými letními jablky, zapečené těstoviny, rizoto, brambory s máslem a tvrdým strouhaným tvarohem, bramboráky nebo cuketové placky, lečo. Měla obří zahradu se spoustou zeleniny, tak se jedlo převážně z toho. Koupila maso a udělala rovnou hovězí vývar a rajskou. Potom nastavila mleté maso kapustou a houskou v mléce a nadělala kupu karbanátků. Maso jsme měli tak 2× týdně, hovězí tak 1× za 14 dnů. Skoro každý den pekla, většinou kynuté, protože bratránci toho snědli hrozně moc, takže třeba buchty s náplní z něčeho, co rostlo (pamatuju, že dělala i špendlíkové z planých špendlíků), skořicové šneky apod. Pravidelně jsme dělali puding (ten jsme vařili ze 3l mléka
), a do mističek dali piškoty slepené marmeládou a zalili pudinkem - levná a sytá mňamka. Každý den jsme měli i třeba okurkový salát. Nijak jsme nestrádali, hodně jsme se tam vyblbli, ale každý den jsme měli nějaký úkol (většinou něco otrhat, sklidit, nanosit a umýt sklenice apod.) - bylo nás hodně, tak jsme to měli hned hotové a babička zavařovala jako divá.
Mám pocit, že se ta doba teď trochu vrátí, že lidi místo okrasných keříků zase vysadí ty rybízy, a obětují třeba jeden červencový víkend, aby si natrhali borůvky do mrazáku. Být tebou, tak popřemýšlím a domluvím se s dětmi, že si dáte třeba týden levnějších jídel a nebudou se ofrňovat nad fazolačkou, a pak vyrazíte na výlet.
Přidávám tip na levné a výborné domácí tortilly - pečivo na výlety za pár korun.
@zrcadlo to zní super, navíc ten sacharidový příjem byl kompenzován pohybem. To je to co dneska ale strašně chybí, většina dětí by po tomto byla jak koule.
Z té vzpomínky dýchá duševní pohoda ![]()
@zrcadlo děkuji moc za recept ukládám (oběd na cesty je jasný). Stejně jako @TO_IT si myslím, že se něco vrátí. Taky se snažíme pěstovat, ale v bytě toho moc nejde, ale lepší než nic. Dětství u babiček dřív vylo neco jineho. My si ani na ty zábavné parky nepotrpime, ale jednou za rok proč ne. Spíš se mi to teď sešlo a těch „mimořádných“ výdajů bylo víc, než jsem čekala.
@TO_IT píše:
@zrcadlo to zní super, navíc ten sacharidový příjem byl kompenzován pohybem. To je to co dneska ale strašně chybí, většina dětí by po tomto byla jak koule.Z té vzpomínky dýchá duševní pohoda
Jo, toho sladkého bylo hodně. Ale my když jsme necourali po lese (a chodilo se pěšky ráno v 7h svižných 5km tam a v poledne 5km zpátky, protože tam byly nejhezčí borůvky), tak jsme jezdili na kole nebo plavali v rybníce. Když jsme měli chuť na nanuka, tak jsme si pro něj museli 3km doběhnout nebo zase jet na kole. Toho pohybu bylo fakt hodně. A bratránci snědli třeba 5 velkých buchet na posezení, tak se prostě dělalo to kynuté a všechno se nastavovalo - místo jednoho párku pro každého se udělal kotel frankfurtské polévky apod. Na druhou stranu když byly sladké lívance, tak předtím byla třeba ta fazolová polévka, nebo byl ten tvaroh na bramborech. Oni i ti předkové k těm sacharidům přidávali bílkoviny, zdravé tuky měli často v ořechách, jedli jsme neustále hromady zeleniny, takže on to ve výsledku tak špatný jídelníček nebyl. A jo, byla to pohoda, hlavně do nás babička právě hustila, že je vždycky něco za něco, takže „chcete nanuky a limonádu? Tak mi natrhejte 3l borůvek, já je prodám Pražákům a peníze si můžete nechat na nanuky“, „chcete opékat buřty? Tak nanoste chrastí z lesa, vymeťte dřevník, ukliďte ohniště, nařežte pruty z lísky, dojeďte do krámu a večer budeme opékat.“ Ona se s námi moc nemazala. Já to vidím na svých dětech, jsou v první a druhé třídě, a zdaleka nejsou tak samostatné, jako jsem byla já, musím je víc zapřáhnout.
@Anonymní píše:
@zrcadlo děkuji moc za recept ukládám (oběd na cesty je jasný). Stejně jako @TO_IT si myslím, že se něco vrátí. Taky se snažíme pěstovat, ale v bytě toho moc nejde, ale lepší než nic. Dětství u babiček dřív vylo neco jineho. My si ani na ty zábavné parky nepotrpime, ale jednou za rok proč ne. Spíš se mi to teď sešlo a těch „mimořádných“ výdajů bylo víc, než jsem čekala.
Jestli máte třeba rodiče se zahradou, nebo nějaké známé, příbuzné, tak se čas od času zeptej, jestli nemají přebytky k odkupu nebo že ji pomůžeš se sklizní. Já jsem vyrostla v domě s takovým malým hospodářstvím, a když už jsme se sourozenci měli jiné zájmy a jeli třeba v létě na brigádu do zahraničí, tak naši to ani nestíhali obhospodařit. Přistěhovala se tam nedaleko do bytovky bývalého statku paní, samoživitelka, a s tou měli dohodu, že co otrhá, toho si půlku vezme. Takže ona tam šla třeba na třešně, natrhala 2 koše, 1 jim dala a 1 si odnesla, to samé okurky nakladačky, kterých u nás bylo vždycky asi o tunu víc, než bychom chtěli řešit. Na podzim tam chodila na ořechy apod. Naši pracovali a nestíhali, pomohlo jim to a byli rádi, že to neshnije, a ta paní byla hrozně vděčná.
@Anonymní píše:
Manžel daruje, ale v nemocnici takže to dostává v ročním vyúčtování daní. Od rodiny peníze dostávám, takže to klidně na to použiji, ale spíš už je to takové zoufalství. Pak si přečteš všude, jak je ještě dobře a bude jenom hůř. Asi si to celé moc beru, nevím.
Nečtu, nesleduju a jsem v klidu. Jo, vidím, že jde všechno nahoru, ale upřímně nebudu se stresovat něčím, co neovlivnim. Vstupenky nevracej.
@inkakřivák píše:
Nečtu, nesleduju a jsem v klidu. Jo, vidím, že jde všechno nahoru, ale upřímně nebudu se stresovat něčím, co neovlivnim. Vstupenky nevracej.
Máš pravdu, když to člověk neovlivní. Listky jsou tuším do října, takže času dost to vybrat.
Zdravím všechny
. Dneska si jdu k vám „pobrečet“. Včera nam přišla cenová nabídka na opravu auta a zase to bude částka vyšší než 10 000
. Rezervy moc nemáme, ale jako uplatíme to. Jen mě to štve v dubnu to bylo 25 000, teď zase toto. Kdykoliv začnu trochu zvyšovat rezervy, tak se něco po… Fakt už jsem ze všeho unavená. Pred pul rokem jsem koupila v předprodeji listky do zábavného parku a teď přemýšlím, že je pošlu do světa, i když se děti těší
. V pondělí jsem mela narozeniny a nevím jestli je mám vubec slavit
, jestli se mi vůbec chce. Ještě že nepiju, bych se tam akorát litovala 