Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Druhé dítě je nesmysl.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.7.21 12:02
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se vypovídat. Je mi 25 let, muži 45 let. Já chtěla brzy rodinu a muž, jelikož žádné děti neměl, byl rád. Máme tedy spolu dceru rok a 5m. Snažení bylo hotové peklo, 6× jsem potratila a dcerka je moje vyplakane dítě. Jsme na vše sami, můj otec je po smrti a matka alkoholik. Vydam se jen se svou babičkou, která je v úctyhodném věku a není v jejich silách nám pomoct, ani by mě nenapadlo to od někoho vyžadovat. Muž má jen matku, která bydlí 200km od nás. Muž je hodně pracovně vytížený a dcera a domácnost padá na mě a je to občas náročné. Hlavně když musím k nějakému lékaři, protože nemam kam dát dítě, řešíme to skrz kamarády.
Padla otázka druhého dítěte. Muž říkal, že je na čase o tom popřemýšlet, jelikož by se rád dožil maturity obou děti, ačkoliv je to morbidní, má vlastně pravdu.
Já si druhé dítě přála, ale najednou mě při té myšlence zavali pocit paniky jak to zvládnu a vlastně mi to přijde i sobecké vůči dceři, protože si nedokážu představit, že bych si našla čas na obě děti a mohla se jim plně věnovat. A vlastně ji tak strašně miluji, že si nedokážu představit mít druhé. Na jednu stranu mě to hrozně mrzí, na druhou stranu si říkám, že v našem případě je druhé dítě nesmysl.
Tak to si stejne musis rozhodnout sama. Taky jsem nemela hlídání, manzel jezdil pryc treba na tyden dva, zvladla jsem dce deti. Ale nemuzu nikomu rict, jo, mej dve deti, je to tak lepší. Prostě kazdy musi za sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 12:20
Sobecké vůči dceři? Já zastávám názor, že děti potřebují sourozence, takže by mi spíš přišel sobecký opak… druhé dítě nemít. Ale je to na každého rozhodnutí, do tvé situce nikdo nevidíme detailně, rozhodnout si to musíš sama. Když se narodí druhé dítě, je to chvíli hodně náročné, ale pak už si zas děti hrají spolu, zabaví se, v tom je víc dětí určitě výhodnějších. Jedináčkovi se pořád musíš starat o náplň volného času, víc dětí si vystačí víc spolu. Nepanikař, buď v klidu a rozmysli si to. Zvládnout dvě děti není nijak náročné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 12:23
Proč nesmysl, protože nemáte hlídání? Já ho taky nemám vůbec rodinu sice máme ale 400km v zahraničí 
děti mají teda od sebe 6 let, ale stejně, prostě jsme na to sami a občas jsme upřímně radši, protože do toho nikdo nekecá. záleží jen na vás dvou jako na rodičích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.7.21 12:28
Kdyby tady bylo napsáno, že žena tlačí na chlapa, že jí tikaji bio hodiny a že jí dítě nechce udělat, přestože měli dohodu, tak by tady bylo hotové pozdvižení…to je třeba si zakladatelko uvědomit, že jemu téměř bio hodiny dotikávají a měli jste dohodu.
Máš to dané věkem, ty jsi mladá on je opravdu už na děti starý a jde to vidět z celé té vaší anabáze ohledně početí.
Já jsem rovněž poměrně stará matka, druhé dítě jsem měla na prahu 40. Věděla jsem, že to celé budu zvládat jen stěží. A taky, že jo. Naštěstí už jsou dceři 4 roky. K druhému dítěti mě přemluvil manžel.
Každopádně byť je to pro mě náročné, tak jsem ráda, že mě přemluvil.
Ty jsi mladá, budeš to zvládat mnohem lépe. Čím více to budeš odkládat, tím hůř. Navíc pokud jsi tolikrát potratila, tak cesta bude opět asi trnitá.
Že nemáš pomoc zvenčí je věc druhá. Každopádně, pokud je chlap věčně pryč, tak jeho příjmy jsou tomu jistě odpovídající. První dítě můžeš dát dle uvážení do jeslí, nebo než se povede, tak třeba už bude ve školce. Pomoc zvenčí má poměrně hodně rodičů, nicméně i těch, kteří ji nemají je mnoho a možná i více, takže tento argument je spíš jak se z toho vykroutit.
Já tvého manžela chápu, ale konečné rozhodnutí je stejně na tobě. Každopádně velkou roli hraje to, jak dobře vás dokáže finančně zabezpečit. Že máte solidní životní úroveň. Pokud se trápíš někde v bytě 2+1 a na dojezd kamkoliv nemáš auto a počítáš každou Kč, tak by mě k dalšímu dítěti nikdo nedonutil.
- Citovat
- Upravit
17.7.21 12:28
No a když je manžel tak pracovně vytížený, vydělá dostatek peněz, aby sis mohla třeba zaplatit chůvu? My teda taky babičky pro běžný provoz na výpomoc nikdy neměli, ale fungují skvěle přes prázdniny. Děti jsme zvládli s manželem sami, ale měla jsem na výpomoc chůvy na vyzvedávání při návratu do práce a taky paní na úklid. Osobně jsem teda nechtěla děti blízko u sebe. Moje mají rozestup 4 roky a je to fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 12:28
Já myslím, že když nad tím budeš moc špekulovat, vždycky najdeš milion důvodů, proč druhé dítě nemít. Na druhou stranu, když nebudeš pořád hledat negativa a prostě do toho půjdeš, tak se té situaci přirozeně přizpůsobíš a pak si možná řekneš, že jsi váhala zbytečně. Konečné rozhodnutí je ale samozřejmě na tobě a manželovi. Dvě děti jsou určitě fajn, ale není nic špatného na tom mít jenom jedno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 12:33
Pokud jediný důvod, proč dítě nemít, je to, že se nebudeš moci na 100% věnovat dceři, tak si další pořiď hodně rychle. Matky, které si myslí, že se musí dítěti věnovat tak moc, ničí svým dětem život a dětství.
Pokudjdej o ten zbytek, tak bych využila situace a řekla protějšku, že druhé ano, ale že trvám na tom, že když druhé chce, tak nebude jen na to, aby on říkal, že má dvě děti, ale omezí se v práíci a bude se o ty děti starat i jinak, než finančně. Protože jestli je to až takové, že se není schopen uvolnit jednou za uherský rok, když jdeš plánovaně k lékaři, tak je špatný otec a rodinu má jen jako takový plakát, který dělá určitý dojem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 12:38
Jestli tvůj muž chce druhé dítě, tak si musí překopat pracovní povinnosti tak, aby byl daleko víc zapojen do péče o rodinu a domácnost. To je pěkné že se chce dožít maturity svých dětí, ale tím pádem jaksi se musí na jejich výchově aktivně podílet, než že to na tebe outsourcuje.
Takže reálnou debatu o dalším dítěti začněte vést, až aktivně začne dělat změny a začne trávit víc času doma, bude víc pečovat o to dítě co už doma má. Tím tobě ubyde část zátěže, zároveň to nepůjde hned, takže i dcera poporoste a bude to s ní časem snazší a pro tebe bude přijatelnější možnost rodinu rozšířit.
Kdybys otěhotněla teď, sejde se ti novorozenec s batoletem v tom nejsložitějším období a budeš mít chlapa věčně v luftu. Jedinné k čemu by to vedlo je rozpad rodiny. Což je daleko pravděpodobnější varianta, než že tvůj muž do 20 let umře.
Je super že chce větší rodinnu, ale kromě chtění musí začít i on měnit svoje fungování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 12:44
Půjdu proti proudu..
už nyní je toho na tebe hodně, že.. těžko to zvládáš, domácnost i dítě je JEN na tobě.. nepomůže ti někdo, musíš to řešit přes kámošky (já to měla stejně) - chtěla jsem adoptovat jen JEDNO /osud dopřál dvojčata 
/ ale byl to masakr bez pomoci, hlídání, babiček.. (manžel teda fungoval skvěle, hlídal i po noční, střídali jsme se na šichty od roku dětí, od dvou a půl šly do školky).. dítko může být nespavec, nedej bože nemocné apod. Takže já bych na tvém místě druhé dítě nechtěla - ale na mém názoru nezáleží,
záleží jak to cítíš TY..
pokud máš pocit, že nejste úplní, že ještě nejste všichni a máš touhu po druhém, tak by tě to jednou strašně mrzelo…
(možná nechat volný průběh?
mě osobně by ve tvé kůži teda děsily i ty možnosti dalších samovolných potratů, to je strašně bolestné.. úplně mi to stačilo jednou 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.7.21 13:06
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se vypovídat. Je mi 25 let, muži 45 let. Já chtěla brzy rodinu a muž, jelikož žádné děti neměl, byl rád. Máme tedy spolu dceru rok a 5m. Snažení bylo hotové peklo, 6× jsem potratila a dcerka je moje vyplakane dítě. Jsme na vše sami, můj otec je po smrti a matka alkoholik. Vydam se jen se svou babičkou, která je v úctyhodném věku a není v jejich silách nám pomoct, ani by mě nenapadlo to od někoho vyžadovat. Muž má jen matku, která bydlí 200km od nás. Muž je hodně pracovně vytížený a dcera a domácnost padá na mě a je to občas náročné. Hlavně když musím k nějakému lékaři, protože nemam kam dát dítě, řešíme to skrz kamarády.
Padla otázka druhého dítěte. Muž říkal, že je na čase o tom popřemýšlet, jelikož by se rád dožil maturity obou děti, ačkoliv je to morbidní, má vlastně pravdu.
Já si druhé dítě přála, ale najednou mě při té myšlence zavali pocit paniky jak to zvládnu a vlastně mi to přijde i sobecké vůči dceři, protože si nedokážu představit, že bych si našla čas na obě děti a mohla se jim plně věnovat. A vlastně ji tak strašně miluji, že si nedokážu představit mít druhé. Na jednu stranu mě to hrozně mrzí, na druhou stranu si říkám, že v našem případě je druhé dítě nesmysl.
Já ti rozumím. Měla jsem to tak se synem. Tak strašně jsem ho milovala a miluji, že jsem říkala „to bych ti nikdy neudělala, budu mít jen tebe“.. ale postupem času se mi to měnilo v hlavě, po návratu do práce i vidina další mateřské byla příjemná, začaly mi tikat biologické hodiny a i syn začal o sourozenci mluvit.. takže Chci říct, že je strašně důležitý o druhým dítěti uvažovat, až to opravdu budeš chtít, toužit po tom.. to se starším mužem chápu, ale to není tvůj problém, že on si děti nepořídil dřív.. 
- Citovat
- Upravit
17.7.21 13:07
Sobecké vůči dceři je, ji nedat sourozence.
Neumím si představit život bez mé sestry, která je mou největší oporou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 13:10
Ahoj, pořídit dítěti sourozence je to nejlepší, co pro něj můžeš udělat.
Naše děti jsou 2 roky od sebe a taky jsme měli málo hlídání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 13:12
Jestli čtu dobře, dítě má skoro rok a půl, je možné ze než se další zadari a než se narodí, muže už jit do skolky 
Nebala bych se jit do druhého dítěte z důvodu, ze se nebudes moct na 100%venovat prvnímu. Bude to tak, ale to je vždycky když je víc dětí - a za mě teda má mnohem větší cenu mít sourozence, než jedinacka s mámou nonstop za zadkem 
Upřímně, vidím to na mladším, na kterého už samozřejmě kvůli starší nebylo tolik času a tu pozornost neměl 24/7 a ted je mnohem samostatnejsi a dokáže se i lip sám zabavit.
Jestli druhé dítě chceš nebo ne, musíš vědět sama. Klidně ještě nějakou dobu počkej než se na to budeš cítit. Nebo jestli vůbec. Ja otěhotněla, když byly starší 2 roky a opravdu jsem věděla, ze jsem na to připravena.
To ze chlap má je starý je pravda, ale v podstatě to neni tvuj problém - on začal s dětmi proste pozde. Ten rok / dva na tom už tolik nezmění.
Rozhodne se nenech do dalšího těhotenství natlacit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.21 13:14
Zkus s mužem probrat jak by vypadala situace, kdybys měla třeba rizikové těhotenství. Tak jsem dopadla já, doma holka rok a kousek a já v nemocnici a po příchodu domů jsem nesměla nic. Nebo budou obě děti na světě a ty třeba nemocná. Když je tak vytížený, můžete si dovolit třeba chůvu, pomoc na úklid, nebo z jeho strany nějaké delší neplacené volno, bude-li to potřeba? Pokud budete mít tyhle situace vyřešené, tak bych do toho šla. I kdyby se vám podařilo skoro hned, rozdíl 2,5-3 roky už nebude takový záhul. Pokud to bude trvat déle, tak nad 3 roky to už podle mě je brnkačka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, chtěla bych se vypovídat. Je mi 25 let, muži 45 let. Já chtěla brzy rodinu a muž, jelikož žádné děti neměl, byl rád. Máme tedy spolu dceru rok a 5m. Snažení bylo hotové peklo, 6× jsem potratila a dcerka je moje vyplakane dítě. Jsme na vše sami, můj otec je po smrti a matka alkoholik. Vydam se jen se svou babičkou, která je v úctyhodném věku a není v jejich silách nám pomoct, ani by mě nenapadlo to od někoho vyžadovat. Muž má jen matku, která bydlí 200km od nás. Muž je hodně pracovně vytížený a dcera a domácnost padá na mě a je to občas náročné. Hlavně když musím k nějakému lékaři, protože nemam kam dát dítě, řešíme to skrz kamarády.
Padla otázka druhého dítěte. Muž říkal, že je na čase o tom popřemýšlet, jelikož by se rád dožil maturity obou děti, ačkoliv je to morbidní, má vlastně pravdu.
Já si druhé dítě přála, ale najednou mě při té myšlence zavali pocit paniky jak to zvládnu a vlastně mi to přijde i sobecké vůči dceři, protože si nedokážu představit, že bych si našla čas na obě děti a mohla se jim plně věnovat. A vlastně ji tak strašně miluji, že si nedokážu představit mít druhé. Na jednu stranu mě to hrozně mrzí, na druhou stranu si říkám, že v našem případě je druhé dítě nesmysl.