Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, často tu nacházím zmínky o nevěře a názory „já bych nikdy“. Připomnělo mi to moji spolužačku ze střední, která se dušovala, že by nikdy partnerovi nezahla, ale ráda (a často) flirtovala s ostatníma. Prostě potřebovala častý flirt - ne sex, ale chlapy kolem sebe a jiskření. Není i to nevěra?
Tak si tak říkám, co je pro vás osobně horší? Duševní, nebo fyzická nevěra?
Davdan píše:
Holky, často tu nacházím zmínky o nevěře a názory „já bych nikdy“. Připomnělo mi to moji spolužačku ze střední, která se dušovala, že by nikdy partnerovi nezahla, ale ráda (a často) flirtovala s ostatníma. Prostě potřebovala častý flirt - ne sex, ale chlapy kolem sebe a jiskření. Není i to nevěra?
Tak si tak říkám, co je pro vás osobně horší? Duševní, nebo fyzická nevěra?
Jiskření také k životu potřebuji, dává mi to pocit že ,,žiju,,… ![]()
peggy.sl píše:Davdan píše:Jiskření také k životu potřebuji, dává mi to pocit že ,,žiju,,…
Holky, často tu nacházím zmínky o nevěře a názory „já bych nikdy“. Připomnělo mi to moji spolužačku ze střední, která se dušovala, že by nikdy partnerovi nezahla, ale ráda (a často) flirtovala s ostatníma. Prostě potřebovala častý flirt - ne sex, ale chlapy kolem sebe a jiskření. Není i to nevěra?
Tak si tak říkám, co je pro vás osobně horší? Duševní, nebo fyzická nevěra?
flirt je flirt, je to věc seběvědomí a evoluce ![]()
horší je, když fyzicky s někým žijete, ale duší jste panensky u někoho jiného…
to je situace na bednu…
NiKi
Každý má ty „mantinely“ nastavené jinak. Pro někoho je nepřijatelné i pomyšlení na nevěru, někdo to „jiskření“, jak píše Peggy potřebuje k životu.
Tak samo s fyzickou nevěrou - prostě 100 lidí, 100 různých názorů.
Jinak osobně jsem také typ - jiskření k životu prostě potřebuji a za nevěru nepovažuji ![]()
Já taky to „jiskření“ potřebuju, abych se cítila žádoucí
Baví mě to, ale nikdy bych nešla dál!
Kdybych viděla manžel, že flirtuje s nějakou slečnou, bylo by mi to nepříjemný a nelíbilo by se mi to, ale nedělám si iluze, že když po něm pomrkává nějaká sličná děva, že se k ní otočí zády a bude dělat, že ji nevidí
Takže co oči nevidí, to srdce nebolí ![]()
No, pro mě to nevěra je.
Záleži od člověka k člověku, ale myslím, že pro 80% lidí je to úplně normální…
záleží na tom co si člověk pod slovem flirt představí.. jestli pár narážek, úsměvů, mrknutí tak je to pro mě v poho.. ale jestli nějaký obírání pří tanci nebo pod stolem tak to už mi tak good nepříjde… vyslovená nevěra to si sice taky není ale ![]()
já jsem asi staromódní ale jestli třeba já nevím si někdo píše sexuální maily s tím že to přece nevěra není tak pro mě už tohle nevěra je.. podle mě je jen otázkou času kdy to z psanýho slova přejde ve skutky
Flirt je flirt..nevadí mi..Kdyby flirtoval manžel v mé přítomnosti, tak to zabolí, ale znám sebe, takže to by šlo přejít..
Něco jiného by byla platonická láska, zamilovanost..Tak ta by bolela hodně..
To už pro mě nevěra je..
Flirt je flirt, fyzická nevěra je něco jiného. Já flirtuju a jsem si 100% jistá, že můj chlap taky.
Ale vadilo by mi, kdyby flirtoval v mé přítomnosti, byla by to jakási neúcta ke mně.
Evick1 píše:
záleží na tom co si člověk pod slovem flirt představí.. jestli pár narážek, úsměvů, mrknutí tak je to pro mě v poho.. ale jestli nějaký obírání pří tanci nebo pod stolem tak to už mi tak good nepříjde… vyslovená nevěra to si sice taky není ale
já jsem asi staromódní ale jestli třeba já nevím si někdo píše sexuální maily s tím že to přece nevěra není tak pro mě už tohle nevěra je.. podle mě je jen otázkou času kdy to z psanýho slova přejde ve skutky
Jojo, přesně
Pro mě je taky v „pořádku“ nějaký pomrkávání, pokukování, úsměv…Ale kdyby pak ten dotyčnej ke mně přišel a pozval mě třeba na kafe, tak to už byl asi nešla. To už by mi vadilo i u muže.
Nedávno někde říkali, že pro muže je nevěra typičtější spíš fyzického rázu, kdežto ženská se spíš bezhlavě platonicky (nebo vážně) zamiluje - což je objektivně vlastně horší a dlouhodobější. Myslím, že potřeba nějakého občasného flirtu nebo něčeho podobného (ne přímo nevěry) je člověku daná, že si každý po letech vztahu potřebuje dokázat, že pořád za něco stojí, že je atraktivní, že se s ním cítí lidé dobře, že umí společnost pobavit. Partneři si to, jak si cení druhého už po letech nedávají tolik znát (i když se třeba skutečně vzájemně ctí a pořád se milují…) a je tudíž asi normální, když se člověk zatetelí blahem poté, co obdrží pozvání na drink nebo se na něj nějaký pěkný chlapík usměje, nebo prohodí pár vět… Nesmí to zajít nad rámec běžné komunikace a přátelského „koketování“, nad rámec toho, co by druhému partnerovi výrazně narušilo pocity důvěry k milované osobě…
Nouky píše:
Nedávno někde říkali, že pro muže je nevěra typičtější spíš fyzického rázu, kdežto ženská se spíš bezhlavě platonicky (nebo vážně) zamiluje - což je objektivně vlastně horší a dlouhodobější.
Vidím to taky tak… Že je sice pěkné, když jsme si vzájemně fyzicky věrní, ale když by měl chlap plnou hlavu jiný, byl zamilovanej jak tydýt a myslel na ni pořád, tak by to bylo - aspoň teda pro mě - stokrát horší. A může se ohánět fyzickou věrností, jak chce.
Sice starsi diskuze, ale na dobre tema…
podle me je mnohem horsi nevera emocni. ta fyzicka, ne ze bych ji chapala a byla pro me snesitelnejsi, ale kdyz se napriklad nekde nekdo s nekym „jen“ vyspi a nic k nemu neciti je to mnohem schudnejsi nez kdyz jsou v tom city…
a treba i k nicemu fyzickemu vubec nedojde, ale ten dotycny by rad…
Aha, tak já se připojuju k „jiskřícím“ expertům ![]()
Za sebe nemám pocit, že bych nějak extra flirtovala, ale když mě někdo osloví na „small talk“ a tváří se, jaká to pěkná maminka se tady objevila, tak je mi to samozřejmě příjemné ![]()
Jinak protějšek flirtující v přítomnosti své partnerky/partnera je blbeček/blbka honící si sebevědomí tam, kde nemá ![]()
Nevěra je dle mého názoru destruktivní a nabourává křehkou rovnováhu té dvojice. Ono kdekdo se ohání, že „čistá fyzická nevěra“ v podstatě nic není, ano, v opilosti najednou potkám… atd… ale kolik je takových případů, že
![]()
Mám pocit, že častější je nevěra s normální flirtovací/přátelící/zamilovávací předehrou - v partě, zaměstnání aj., což už JE nebezpečné a může být hodně narušující, člověk nejdřív touží, pak se snaží (někde jinde než doma), pak podlehne, pak se s tím víceméně těžce vyrovnává atd. Najednou je „doma“ na koni, má pocit, že si nemusí nic nechat líbit, ve střetech si může dovolit zajít do krajnosti, má nahoněné ego… no prostě je to naprd ![]()
Emoční nevěru neznám, resp. pokládám za výmysl chorobných žárlivců ![]()
Já si naopak emoční nevěru umím představit. Zabránit tomu se jaksi zamilovat, to se nedá. Ale pokud dotyčný zabrání tomu, aby to přerostlo ve fyzično, právě proto že je zadaný, tak to považuju za velikou „frajeřinu“ a poklonu stávajícímu partnerovi.