Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Clarkia píše:
Syn jezdí bez kočáru od 21m, a od začátku úplně v pohodě. Jediné, z čeho jsem měla strach, kdyby jel plný bus, aby nás někdo pustil sednout. Ale vzhledem k tomu, že mi začalo být vidět těhotenské bříško, tak už jsem se pak ani nebála.
Teď mám kočár s miminem, busem jsme ještě nejeli, a popravdě mám z toho prvního nastupování docela strach (i když syn poslouchá a v buse nezlobí, i se umí hezky držet).
jp, to jsem měla taky. Nakonec v poho Akorát jsem zaměsnala celou zastávku - jednoho týpka na pomoc s kočárem, další babu na pomoc s dvouleťákem. Dvouleťák byl navíc vybíravej a řekl, že s toudle paní nechce, že chce tu vedle ní.
Naštěstí jsem brzo najela jen na šáteka pak už jsem si to ošéfovala všechno sama.
Já mám děti 11 měsíců od sebe. Kočár na cestování jsem zrušila, když bylo klukovi rok a půl. Pořád je mi příjemnější mít na zádech batoh a každé dítko za ruku, než kočár a dítě někde vlající ![]()
Necestujem moc, do Prahy se dostanu tak 1× do měsíce, ale i tak mi to s kočárem bohatě stačilo ![]()
Ale samozřejmě je to kus od kusu, moji sedí jak přikovaný, případně stojí a drží se..ale kdyby ječeli, že do tramvaje nevlezou, asi bych taky mluvila jinak.
My sme zacali trenovat plus minus v 15 mesiacoch, ked sa narodila druha, v 23, uz sme mali MHD zmaknute.
Zato asi tak od 30 mesiacov sialene jaci ze mamiiiiiiiiiii, daj mi rukuuuuuuuuuuu… a zacne stekat, ze sa boji. Stekat myslim take to a-a-a-a… no fakt steka ![]()
@Lama Lama No tak do schodů si radši ještě netroufám, naštěstí jezdí hodně nízkopodlažních. A na zastávce to byl taky záhul, přesedal z jedné lavičky na druhou.Ale zamakáme na tom ![]()
@neovulka píše:
@Lama Lama No tak do schodů si radši ještě netroufám, naštěstí jezdí hodně nízkopodlažních. A na zastávce to byl taky záhul, přesedal z jedné lavičky na druhou.Ale zamakáme na tom
Tak do schodů bych si teda netroufla už vůbec. To snad jen z čirého zoufalství, kdybychom se němeli jak jinak dostat domů. ![]()
To jsem takhle jednou jela busem se schody, jen s kočárem! Ale kočár 15kg, syn 15kg, nákup 5kg. Do busu mi pomohl nějaký pán. Pak ale všichni vystoupili. Jediný kdo zbyl na pomoc při výstupu byla blondýna s dlouhými nehty a asi 5ti plnými taškami s nákupy (samé hadry naštestí). Myslím, že mě proklíná ještě dnes, ale bez ní bych nevystoupila. ![]()
@Clarkia Jé, už máš po porodu! Moc gratuluji a přeji hlavně spoustu zdraví. ![]()
Dcera jezdí busem /vlakem ráda, bez kočáru tak od 18 měsíců.
@Clarkia
Me se to taky stalo už několikrát ale vždy pomohl řidič. Jednou jsem mu byla rict
kdyz všichni vystoupili a rychle se rozutekli a nebyl nikdo ma pomoc. To jsem měla jeste hluboky Kočár. Ted už sporák taham nahoru a dolu povetsinou sama
nebo jdeme bez kocaru.
Tak od nás do Brna jezdí busy samé schodové. Nízkopodlažní jen o víkendu. Takže když chci jet, tak nemám na výběr. S kočárem někdo pomůže, kluk čeká pod schodama a pak beru za ruku jeho. To samé při vystupování. Ale už se těším, až mimino povyroste a šupnu si ho tam sama v lehkých golfkách, s tím velkým kočárem zkrátka musí vždycky někdo pomoct.
@Clarkia Koukám na metřík, letí to děsně.
Náš už má 3 měsíce fuč.
No jo, je to i o lidech. Někdo pomůže rád, ale je taky spousta lidí, co dělají, že nevidí. Zažila jsem chlapa, který mi na prosbu o pomoc s kočárem řekl, že nemůže, že má tašku. Mladý chlap v plné síle. Zítra chci prubnout nákup v Kaufu, kočár a malý za ruku, tak uvidíme.
@neovulka píše:
Zdravím maminky. Chtěla bych se podělit o zkušenost a přečíst si taky vaše, především těch z větších měst. Mám 26měs. syna a 14měs. dceru. Jezdíme sourozeneckým kočárkem, dosud to byla nutnost, manžel má auto celý den v práci, takže jsem odkázána na tramvaje, busy. Děti cestují rády. Před nadcházející zimou jsem pořídila sporťák, neboť pochybuju, že dvojkočár ve sněhu utáhnu po loňské zkušenosti. Dnes jsem zkusila vzít mladší do sporťáku a kluka pěšky do tramvaje. Nejela jsem ve špičku, tramvaj poloprázdná, ale i tak to byl děs. Jednou rukou manévrovat kočár a druhou držet syna, který neposeděl, chtěl běhat a řval, že ho držím. Od kolika let jste s dětmi byly schopné cestovat bez kočárku?
Starší syn je bez kočárku od 21 měsíců. Byla jsem těhotná, přicházela zima a já odmítla vláčet kočár a břicho sněhem. Neměli jsme žádný zádrhel, chodil celkem obstojně za ruku, v MHD taky v pohodě, i pak později, když už se narodilo mimčo a jezdili jsme v městské s kočárem. Baví ho sedět a koukat z okna nebo si vykládá s lidma. Jinak je to divočák, ale v busu naprost v klidu ![]()
Ja dvojkocar porizovala, dkyz byly dceri dva roky, hlavne na MHD, neumela to toho sama vlezt, vylezt, zmatkovala. Kvuli tomu jsem i kocar kupovala. Jako kdybych mela jen ji, tak to bylo v pohode, ale takhle se dvema detma.
ja mam teda kocar, se kterym se dobre jezdi i ve snehu a neni to zadnej tank.