Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Důvod, proč jsem píšu je ten, že mně to přijde divný. Vždycky to bylo, že psal, zajímal se co dělám, jak jsem měla. A někde uvnitř se prostě bojím, že je konec. Ještě v úterý ráno mně posílal nějakou romantickou fotku. Večer jsme si psali a od té doby nic. ¨
Uvidím zítra, když se během dopoledne neozve. Je to jasný.
Bohužel musím souhlasit s ostatními, že to vypadá na vyšumění. On si samozřejmě vymyslí pohádku a duvody, proč se nemohl ozvat. Ale pokud neleží v nemocnici, což asi neleží, tak je čas napsat vždycky. Přesně jak uz tu zaznělo, říká, co chceš slyšet. Jak si můžeš být po měsíci jistá, že to sedí? Ani ho neznáš. Neupinej se na něj a drž se.
Jasně, no, nic neřeším, samá sranda a hlavně po dvou dnech, co mi nepíše, letím psát dotaz na emimino, co se asi deje, když mi dva dny nepíše
Zenový klid z tebe holka úplně čiší.
@Anonymní píše:
Nemyslím si, že se mu něco stalo…
To nakopnout nebylo ve smyslu, že by nechtěl…resp. že bych ho uhnala…Spíš sám chtěl, abych rozhodla, kdy…(gentlmansky). A jinou si myslím, že nemá, protože ten měsíc jsme o sobě fakt věděli.
Už jednou se stalo, že se den neozval a ozval se další den a sám pak řekl, kde byl, co dělal…A nemám důvod mu nevěřit, protože to sedí.Spíš si myslím, že něco řeší… A že se zítra ozve, zatím to tak bylo, když jsem mu napsala. Samozřejmě ho nebudu stíhat a psát mu dál…On se musí teď ozvat.
To nemusí ale znamenat, že říká 100 % pravdu. Samozřejmě se může odmlčet na nějakou dobu, protože má hodně práce, nebo jak jsi sama říkala řeší něco soukromého. Nevím zakladatelko, buď opatrná, ať nejsi zklamaná ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, seznámila jsem s jedním muže a po dlouhé době je to někdo, s kým je mi dobře. A je tam z mé strany všechno (chemie, přitažlivost, máme si, co říct). O to tam má asi taky. Sám říkal, že je mu se mnou dobře a že to chce rozvíjet. Když jsme spolu, chová se moc pěkně. Za ten měsíc, co se známe, jsme se viděli několikrát. Aspoň chvíli si každý den napíšeme (nikdo neřeší, kdo napíše první). Dá se říct, že je to takový pěkný začátek „vztahu“. Až tomu odmítám uvěřit, že se někdo konečně našel…Co mi trochu vadí, že ho musím někdy trochu „nakoupnout“, abychom se domluvili, kdy se uvidíme. On je introvert. Na schůzce je pak aktivní, zajímá se, věci si pamatuje, apod.Důvod, proč jsem píšu, je, že se mi teď 2 dny neozval a já z toho „šílím“…
V úterý jsme si dělali srandu, jak se o víkendu uvidíme. Konkrétně domluvení zatím nejsme. A nemyslím, že by mě ze dne na den zazdil, resp. asi není ten typ. Včera jsem ho nechala být a dneska jsem mu napsala a navázala na tu srandu, že bych se chtěla na ten víkend domluvit konkrétně. Mám taky svůj program. Zatím zprávu nečetl…Jsem prostě zvyklá, že si každý den aspoň chvílí něco napíšeme… Tak si říkám, co dělá…
Asi vás nestíhá oběhnout všechny, tak vždycky musí dát nějaké přednost. No a jestli se našla nějaká aktuálně zajímavější… ![]()
Nejlepší je, jak se my ženský necháme oblbnout a ještě máme pocit, že je to introvert co není typ děvkaře a ctnost sama. Jo jo
Dělala jsem v čistě mužském kolektivu a co já si tam vyslechla…
Nakonec i ten zakřiknutý brýlatý ajťák se ukázal jako pěkný číslo. Byla tam neskutečná sranda to jo, ale vždycky jsem si říkala, že snad ani není možný, jak jsme my ženský s prominutím blbý. Jak se baba zamiluje, vidí jenom svůj idol, chlap ne, vyčkává, nechává si prostor, neidealizuje si jí a ano, mezitím kouká i jinde. teda alespoň většinou…
Chtělo by to kancelář pro uvádění zpráv, fotek a lajků na pravou míru. Dřív stačilo vytočit číslo. To už dneska lidé neovládají
Zakladatelko, nemohla jsi ho nějak vydesit?
Jako chlap, když někoho poznám a po x týdnech už mluví skoro o svatbě, hned stěhování apod.
A nebo jak psali přede mnou… Schází se s více ženskýma a vybírá (že zkušenosti to dělají ženy také)
@Anonymní píše:
Ahoj, seznámila jsem s jedním muže a po dlouhé době je to někdo, s kým je mi dobře. A je tam z mé strany všechno (chemie, přitažlivost, máme si, co říct). O to tam má asi taky. Sám říkal, že je mu se mnou dobře a že to chce rozvíjet. Když jsme spolu, chová se moc pěkně. Za ten měsíc, co se známe, jsme se viděli několikrát. Aspoň chvíli si každý den napíšeme (nikdo neřeší, kdo napíše první). Dá se říct, že je to takový pěkný začátek „vztahu“. Až tomu odmítám uvěřit, že se někdo konečně našel…Co mi trochu vadí, že ho musím někdy trochu „nakoupnout“, abychom se domluvili, kdy se uvidíme. On je introvert. Na schůzce je pak aktivní, zajímá se, věci si pamatuje, apod.Důvod, proč jsem píšu, je, že se mi teď 2 dny neozval a já z toho „šílím“…
V úterý jsme si dělali srandu, jak se o víkendu uvidíme. Konkrétně domluvení zatím nejsme. A nemyslím, že by mě ze dne na den zazdil, resp. asi není ten typ. Včera jsem ho nechala být a dneska jsem mu napsala a navázala na tu srandu, že bych se chtěla na ten víkend domluvit konkrétně. Mám taky svůj program. Zatím zprávu nečetl…Jsem prostě zvyklá, že si každý den aspoň chvílí něco napíšeme… Tak si říkám, co dělá…
Jak to dopadlo?
Dopadlo to tak, že jsme se ještě 2× viděli a nakonec jsme to ukončili.
Důvod proč se neozýval byl ten, že už je sobec. Je mu 41, děti nemá, dlouhodobé vztahy za sebou má, ale už je zvyklý na to svoje pohodlí, na ten svůj prostor, že nemá závazky, apod.
Na začátku sice říkal, že vztah chce (rodinu a znovu by se i oženil) a i se snažil. Ale i říkal že si dokáže představit život o samotě (bez partnerky) - je introvert. A taky moc dobře ví, jak by ten vztah měl vypadat. Ale myslím si, že se v něm určité věci už lámaly. Najednou jsem se objevila já, s kterou si rozumí, i ten vztah by nějakou dobu fungoval a začal přemýšlet…(musel by se přizpůsobit, nést pocit, že se musí ozývat, sdílet pocity, apod.)
Výsledek je: chce být bez partnerky (Výmluva to není. Je opravdu MÁLO žen, které by mu nevyčítali jisté věci - a to on by nesnesl, já s ním naopak tyto věci sdílím))
Takže mám dalšího kamaráda a oceňuju, že byl aspoň upřímný.
To jsme tedy asi na tom podobně s tvým ted už kamarádem. Je mi taky už dost přes 40 a říkal jsem si, že bych zkusil možná ještě vztah s nějakou pro mě vhodnou ženou, kde by to fakt muselo klapnout skoro na 100%. Aktivně nehledám, jen příležitostně jestli by se objevila. Stejně ale zatím jsem rád, že jsem sám, jsem taky trochu introvert, mám rád svoje pohodlíčko, klídeček, kde si co položím, tam to vždy najdu, dělám si zrovna co chci a kdy chci..pak když vidím ty dnešní konzumní vztahy nevztahy..třeba i v práci máme hodně ženských a vyslechnu si toho spoustu..děkuji pěkně, ale vztah mě díky tomu moc neláká. Takže toho borca chápu ![]()
@dovles píše:
To jsme tedy asi na tom podobně s tvým ted už kamarádem. Je mi taky už dost přes 40 a říkal jsem si, že bych zkusil možná ještě vztah s nějakou pro mě vhodnou ženou, kde by to fakt muselo klapnout skoro na 100%. Aktivně nehledám, jen příležitostně jestli by se objevila. Stejně ale zatím jsem rád, že jsem sám, jsem taky trochu introvert, mám rád svoje pohodlíčko, klídeček, kde si co položím, tam to vždy najdu, dělám si zrovna co chci a kdy chci..pak když vidím ty dnešní konzumní vztahy nevztahy..třeba i v práci máme hodně ženských a vyslechnu si toho spoustu..děkuji pěkně, ale vztah mě díky tomu moc neláká. Takže toho borca chápu
Tohle já chápu taky. Proto jsem taky sama. Ale on ví, že by to klaplo skoro na těch 100 % a dokonce mi řekl, že kdyby jsme se potkali před pár měsíci, že bychom spolu byli… ![]()
Při té myšlence se mi fakt chce brečet (na smyslem těch vztahů), že mu ta „chvíle“ nestojí za to, aby se překonal…Kdyby v tom pohodlí byl třeba 2 roky, neřeknu nic.
@Anonymní píše:
Tohle já chápu taky. Proto jsem taky sama. Ale on ví, že by to klaplo skoro na těch 100 % a dokonce mi řekl, že kdyby jsme se potkali před pár měsíci, že bychom spolu byli…
Při té myšlence se mi fakt chce brečet (na smyslem těch vztahů), že mu ta „chvíle“ nestojí za to, aby se překonal…Kdyby v tom pohodlí byl třeba 2 roky, neřeknu nic.
Holka vymlouvá se a ty jsi na něj moc mladá a naivní. Nezlob se, tohle může sežrat jenom holka okolo 20. A víš proč? Protože jemu je 40 a každej jste prostě někde jinde. Znám mnoho 35+ odpíračů vztahů, kteří když je prostě holka „dostala“ tak velmi rychle přehodnotili své postoje na vážný vztah. Nemyslím to vůči tobě jakkoliv zle. Ale prostě tohle je taková ta typická výmluva ve stylu „to není tebou ale mnou“ Nesmysl. Až potká takovou, která odpovídá jeho představám, tak bude o vztazích mluvit úplně jinak…-to je i pro anonymního 40cátníka odpovídajícího na příspěvek. Prostě jsi nepotkal nic, co by s tebou zarezonovalo
Až se taková najde, věř že jí nikdy neřekneš něco jako že chceš svoje pohodlí a na vztah nejsi stavěný… ![]()
@Anonymní píše:
Ale on ví, že by to klaplo skoro na těch 100 % a dokonce mi řekl, že kdyby jsme se potkali před pár měsíci, že bychom spolu byli…
Při té myšlence se mi fakt chce brečet (na smyslem těch vztahů), že mu ta „chvíle“ nestojí za to, aby se překonal…Kdyby v tom pohodlí byl třeba 2 roky, neřeknu nic.
To je nesmysl. Já před měsícem zažila situaci jak přes kopírák. Taky jsem nechápala, proč chlapec najednou otočil. Je to vždy stejné a velmi jednoduché:
a) Zase tak moc tě nechce, protože kdyby ano, na nějaké řeči o tom, že chce být sám, by okamžitě zapomněl. Mimochodem, ten můj mi v podstatě řekl to samé.
b)Má rozdělanou ještě nějakou jinou, v tom případě ale opět platí i bod a.
Zapomeň na něj.