Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Jsem pouze řadový dělník… On sedí v kanclu.
Každý den se potkáme. Třeba i 5× za den úplně náhodou. Z počátku jsme to neřešili… Ovšem časem jsme se tomu už začali smát. Při vaření kávy, na svačině atd atd… On je ženatý, já sama a rozvedená. Už to oba komentujeme - náhoda, už se bojím sem chodit, magnety… Atd atd. Bojím se, aby si nemyslel, že ho naháním… I když postupem času se mi dostal pod kůži a modlím se, aby mě třeba pozval na kafe… Já sama si pochopitelně nemůžu nic dovolit. Je to šéf. Pokaždé po sobě hodíme očkem, usmějeme se. A řekla bych, že setkání už není tak úplně náhodou… Ale co já zmůžu? Houbyvše je na něm
Ani mail, ani sms… Máte někdo podobnou zkušenost?
A to ti jako ani trochu nevadí, že on je ženatý?? ![]()
No a nepleteš si to trošku s obyčejným přátelským usměvavým porozuměním…? To fakt není rovnou signál, že tě někdo chce na rande nebo někam dál… ![]()
Ty se modlíš, aby tě pozval na kafe ženatý člověk, kterého notabene vůbec neznáš (jen jeho roli v práci)? Přijde ti to opravdu v pořádku, toužit po rozbití rodiny?
Zůstala bych při tom úsměvu a našla si někoho, s kým mě bude spojovat víc než stejná práce. Ženatí a navíc šéfové jsou pro mě tabu. Víc problémů než radosti. Recykluju jen papír a plastt. Ne manžele.
@Aenne píše: ženati chlapi jsou pro slušného člověka tabu, nemužete stavět své štestí na neštestí jiních lidí, to není základ, na kterém se dá budovat vztah, jasne, že největší podíl na nevěre bude mít ten muž a taky největší podíl odpovědnosti, ale i vy budete mít váš podíl na bolesti jeho rodiny, kterou jim spusobíte.
@Anonymní píše:
Jsem pouze řadový dělník… On sedí v kanclu.
Máte někdo podobnou zkušenost?
A dalsi co mysli, ze pohadka o Popelce je realita. Zkusenost mam takovou, ze kdyz se potkam vicekrat s kolegou na kafi a usmejem se na sebe, tak to rozhodne neznamena, ze mne bali.
@Aragua píše:
A dalsi co mysli, ze pohadka o Popelce je realita. Zkusenost mam takovou, ze kdyz se potkam vicekrat s kolegou na kafi a usmejem se na sebe, tak to rozhodne neznamena, ze mne bali.
Tak proc ne, ja si taky vzala sveho nadrizeneho. Takze zas takova pohadka to neni.
Spis jde o to, ze on je zenaty, a ona nema soudnost
@Aenne píše:
Vite, co je jedna z nejduležítejsích věci, které se musí začít učít tenhle svět? Je to empatie.
Znamená to schopnost vcítit se do jiních lidí, schopnost dešifrovat jejich pocity, schopnost soucitu a existuje taky kognitívní empatie, to je schopnost racionálne vnímat stanovisko lidí s odlišným názorem.Skuste to…skuste se vcítit a vžit do pocitu jeho manželky, která snim prožila dobré i špatné věci, která mu duvěruje, pro kterou je on pulka její existence a života a skuste si představit, jak moc ji to bude bolet, když zjisti, že nekde nejaká žena nebere ohled na nikoho, na ní, na jejich deti, které vás budou možná nenávidet a nemá problém chrápat se ženatým mužem…
ženati chlapi jsou pro slušného člověka tabu, nemužete stavět své štestí na neštestí jiních lidí, to není základ, na kterém se dá budovat vztah, jasne, že největší podíl na nevěre bude mít ten muž a taky největší podíl odpovědnosti, ale i vy budete mít váš podíl na bolesti jeho rodiny, kterou jim spusobíte.
Pod tohle bych se mohla podepsat.
To lidé nemají soudnost a vůbec nepřemýšlí nas tím, že někomu můžou ublížit? Já osobně se řídím heslem: nedělej druhým to, co nechceš aby dělali oni tobě. Takže zakladatelko nech to plavat.
Mimochodem @Aenne pokaždé, když tu pročítám diskuze, tak jen musím souhlasit s tvým názorem. Jsi rozumná ženská. ![]()
Hahaha, tak si dej studenou sprchu a běž se podívat po někom jiným.
@Aenne píše:
díky, mě taky teší videt, kolik je tady rozumných lidí..ješte to s lidstvem není tak špatné, jak to někdy vypadá a to je pozitívni fakt.
Ono je to asi taky hodně o hodnotách a zásadách. Připadá mi, že každý si jde jen za svým štěstím a jde i přes mrtvoly.
Nikoho nezajímá, že by tím mohl někomu ublížit. ![]()
@nostress píše:
A to ti jako ani trochu nevadí, že on je ženatý??
Telesna vada to pro rozvedenou zakl. evidentne neni… ![]()
Jinak me tedy fascinuje urcity typ zen, ktery za naprosto normalnim a slusnym chovanim muze hned vidi zajem a pozvanku kamkoliv. Je mi pak lito, s jakym muzskym vzorkem se asi stykaji, protoze za usmevem a pozdravem, prohozenim par slov a obcas i drobnym komplimentem, muze byt obycejna galantnost.
@vonajebohyne Naprostý souhlas. Uvažování typu „usmál se na mě, tak to mě určitě moc chce“ mi přijde, jak od puberťačky, ještě tak 12leté. Já se na chlapi usmívám pořád, ale fakt je nechci získat.
Jsem šťastně vdaná a nehodlám na tom nic měnit, ten její nadřízený to má nejspíš stejně. Zakladatelko, doporučuju nechat to být, určitě ho nekontaktovat, nejspíš by z toho byl akorát velkej trapas ![]()
Tak on každý vidí to, co chce vidět..nikam tě zatím nepozval, tak bych nad tím vůbec neuvažovala, spíš buď za to ráda…prostě je ženatý a přes to nejede vlak, nic dobrého by ti to nepřineslo..
já se pohybuju v práci mezi samýma kolegama, všichni jsou zadaní/ženatí a flirtují o sto šest, a to jsou očividnější narážky…chlapi to tak asi prostě mají, že se potřebují neusále naparovat nad samičkama..kdybych nad každou narážkou takhle uvažovala, tak se z toho zblázním…
Jsem pouze řadový dělník… On sedí v kanclu.
vše je na něm
Ani mail, ani sms… Máte někdo podobnou zkušenost?
Každý den se potkáme. Třeba i 5× za den úplně náhodou. Z počátku jsme to neřešili… Ovšem časem jsme se tomu už začali smát. Při vaření kávy, na svačině atd atd… On je ženatý, já sama a rozvedená. Už to oba komentujeme - náhoda, už se bojím sem chodit, magnety… Atd atd. Bojím se, aby si nemyslel, že ho naháním… I když postupem času se mi dostal pod kůži a modlím se, aby mě třeba pozval na kafe… Já sama si pochopitelně nemůžu nic dovolit. Je to šéf. Pokaždé po sobě hodíme očkem, usmějeme se. A řekla bych, že setkání už není tak úplně náhodou… Ale co já zmůžu? Houby