Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Víš co, špatná dcera, dobrá dcera, tohle jsou hrozně „nebezpečná slova“. Dá se jimi hodně ublížit.
Dělej to tak, jak to sama cítíš, jak stíháš, jak moc tě to omezí. Jestli jste se doteď vídali pětkrát do roka, tak chápu, že se ti tam denně nechce. Když to řeknu hodně ošklivě, tak není tvoje chyba ani tvoje vina, že tvůj táta je natolik nesnášenlivý (?) že nemá žádné kamarády, známé ani nikoho z rodiny, kdo by byl ochoten se za ním jít podívat a popovídat…
Také záleží, v jakým je stavu - myslím to ve smyslu, jestli není naděje, že se z toho vyhrabe, a tak máš poslední šanci s ním být, nebo jestli je JIP víceméně „preventivní“ (třeba po zákroku, ale není to tak dramatické) a za pár dní bude doma…
Hlavně to neber tak, že když se nestrhneš, jen abys tam mohla denně vysedávat půlku odpoledne, tak že si špatná dcera. Jestli máš děti, práci, musela bys dojíždět, tak se prostě nezblázníš… ![]()
Příspěvek upraven 10.06.19 v 10:52
Presne tak. My kdyz meli clena rodiny na jip, tak kazdy den za nim nekdo chodil, proste jsme se domlouvali. A to i v dobe kdy nas nevnimal… Ja mit tatu v nemocnici a mit tu moznost tak budu chodit kazdy den. V pripade vytizeni bych se domlouvala s mamkou a stridali bychom se, obcas spolecne.
Trosku smutne ze o tom takto premyslis.
@lany2 Víš co, my si taky u obou dědečků (nechť je jim země lehká
) skoro podávali dveře. Jenže my se tam točili celá rodina. Na jednoho člověka, který má i jiné věci na starosti, to prostě může být příliš…
Psala si, „mít tu možnost“, jenže to je to, že zakladatelka ji možná nemá (ale i tak má pocit, že bude špatná dcera, že ho tam nechá samotnýho).
Díky za názory holky. Mám malé dítě, takže se domlouvám s přítelem, kdy může odejít dřív z práce aby mohl hlídat, což je třeba v 16h a pak slyším od otce, proč jsem nepřišla dřív a mám z toho akorát pocit, že si neváží toho že jsem přišla. Zkrátka nevím, jestli jsem tak sobecká a měla bych se „překonat“ a chodit za ním, protože je to zkrátka slušnost, nebo jak to vlastně je…
Brala bych to asi podle sebe, když jsem byla já v nemocnici, tak jsem byla hrozně moc ráda, když někdo přišel. V té nemocnici se to šíleně táhne, ale šíleně a ta návštěva je takové rozptýlení. Když byla moje babička loni v nemocnici, také jsem za ní jezdila každý den i když říkala, že jezdit nemusíme. Protože vím jaké to je a člověku to zase trochu uteče.
Není to o tom tam prosedět celé odpoledne ![]()
My chodili za mamkou kazdy den, trvalo to 8mesicu. 1.mesic jsme jezdili 120km tam, byli u ni 15mimut a jeli 120km domu. Ale my se stridali, byli jsme na to 4. Kdyz byla v nemocnici tady, tak jsem ja chodila obden. Ale my meli celkem fajn vztah, ted uz to stoji za prd
tatkovi je to tam dlouhy, ale kdyz proste nemas cas a chut, tak tam nechod. Kazdyho vec. Ted za mamkou jedu max jednou tydne a mame se obe plny zuby ![]()
Právě že kdyby nás bylo víc, kdo by se u něj střídal a chodila bych za ním třeba jednou za 3 dny, tak ok, ale když jsem v podstatě jediná (kromě mojí mamky) kdo za ním jde tak je to horší.
@Fiškuska píše:
Díky za názory holky. Mám malé dítě, takže se domlouvám s přítelem, kdy může odejít dřív z práce aby mohl hlídat, což je třeba v 16h a pak slyším od otce, proč jsem nepřišla dřív a mám z toho akorát pocit, že si neváží toho že jsem přišla. Zkrátka nevím, jestli jsem tak sobecká a měla bych se „překonat“ a chodit za ním, protože je to zkrátka slušnost, nebo jak to vlastně je…
Tak s malym ditetem to je jina. To chapu ze sebou na JIP vzit nemuzes a nekdo musi pohlidat. Ale co treba nejaka kamaradka na prochazku nekde pobliz nemocnice na tu hodku co bys tam byla? Vetsinou na jipkach ani dlouhy navstevy nejsou, staci fakt na chvilku.
@Fiškuska píše:
Díky za názory holky. Mám malé dítě, takže se domlouvám s přítelem, kdy může odejít dřív z práce aby mohl hlídat, což je třeba v 16h a pak slyším od otce, proč jsem nepřišla dřív a mám z toho akorát pocit, že si neváží toho že jsem přišla. Zkrátka nevím, jestli jsem tak sobecká a měla bych se „překonat“ a chodit za ním, protože je to zkrátka slušnost, nebo jak to vlastně je…
Mas maly dite, to dost meni situaci. Chlap by ze me byl celej stastnej, kdybych mu denne davala mimino a odchazela. S porodem se to cele zmenilo a uz jsem nechodila skoro vubec, tak 1× za 10dni.
Tatkovi musis rict, ze bys rada, ale ze nemuzes furt tahat chlapa driv z prace a ze jiny hlidani nemas. On to pochopi, kdyz to budes rikat furt. Volat si nemuzete?
Edit: Hruba ![]()
Příspěvek upraven 10.06.19 v 11:12
@lany2 No syn zatím není zvyklý na nikoho kromě mě a přítele, takže hlídání od kamarádky se mi moc domlouvat nechce, navíc on v kočárku moc dlouho nevydrží a chce se nosit… tak bych byla nervozní jak to zvládají…
@1mila2 Volat si můžeme, taky že mu každý den volám, i na půl hodiny, ale není to zkrátka ta osobní návštěva no.
Teeeda.
Jsem teda asi exot. Jak jsem v nemocnici, tak mě návštěvy opravdu velmi otravují a stačí jedna za tři dny. Víc fakt nezvládnu, protože kecání o kravinách mě nebaví, drby nesnáším, o nemocech nesnáším, jak se na mě kdo tváří a kdy asi půjdu domů nikomu neříkám a jaký je personál, to nekomentuju, jídlo zvláštní nevyžaduju. Rodina to respektuje a jsem moc ráda. Já sama dělám návštěvy jak na mě přijde řada, podle toho, jak se s příbuznými domluvíme. Kdyby na mě byl někdo odkázaný, tak přijdu každý druhý den to maximálně. V kritickém stavu bych tam byla pořád. Ale to je jiná situace. Jen si představím, že mě v nemocnici každý den někdo otravuje, tak se vosypu. A to je mám ráda a vycházíme dobře. Ať si žijí svůj život, na koukání na lazara ve špitále je vždycky času dost. ![]()
@Fiškuska
Jsi normální dcera s rodinou. Přišla bych max. třikrát za týden a donesla nějakou dobrotu a šla. Kde je napsáno, kdo je správná dcera a co má dělat? Definuje taky někdo správné otce a matky? Dělej, jak umíš. Je už to asi jedno, ale jaký on byl otec?
@Fiškuska píše:
Díky za názory holky. Mám malé dítě, takže se domlouvám s přítelem, kdy může odejít dřív z práce aby mohl hlídat, což je třeba v 16h a pak slyším od otce, proč jsem nepřišla dřív a mám z toho akorát pocit, že si neváží toho že jsem přišla . Zkrátka nevím, jestli jsem tak sobecká a měla bych se „překonat“ a chodit za ním, protože je to zkrátka slušnost, nebo jak to vlastně je…
Tak zase pokud to děláš kvůli tomu, aby si toho otec vážil, tak to tam raději nechoď.
@lany2 píše:
Presne tak. My kdyz meli clena rodiny na jip, tak kazdy den za nim nekdo chodil, proste jsme se domlouvali. A to i v dobe kdy nas nevnimal… Ja mit tatu v nemocnici a mit tu moznost tak budu chodit kazdy den. V pripade vytizeni bych se domlouvala s mamkou a stridali bychom se, obcas spolecne.
Trosku smutne ze o tom takto premyslis.
He, e on člověk někdy nemá na starost jen sebe. ![]()
Zakladatelko, záleží na okolnostech. Ale chápu, že táhnout to sama je náročné.
Já měla pratetu kousek od práce a nebyl problém tam z práce každý den skočit. Kdyby byla jinde a mohla jsem až odpo po práci, tak to dám tak jednou týdně, starám se o děti.
@Fiškuska nejspíš jsi taková dcera, jaký on otec. Příbuzná byla u svého otce v nemocnici prakticky non stop, ač byl v bezvědomí. Pokud máte dlouhodobě špatné vztahy, to, že za ním nechceš, je asi jen důsledek a nikdo nemůže nic moc říct. Pokud máte vztahy výborné, pak ano, je to smutné.