Matčino lhaní

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Helen001
Povídálka 12 příspěvků 08.06.19 11:56
Matčino lhaní

Dobrý den,

chtěla bych se vás zeptat a nechat si poradit, co dál s člověkem, který vám lže a ani mu není trapně, když se na to příjde? Jakože jsou to takové dost průhledné lži, někdy zásadní, někdy blbosti. Jde o mou matku. Dá se říct, že to začalo už v dětství, které bylo nic moc, rodiče se hádali, otec matku mlátil, nadávali ji (i to, že je lhářka prolhaná), vyhrožoval a vyhazoval z bytu. Mě a sestru samozřejmě taky, když jsme byly větší (první fackování v 5ti letech, pak to pokračovalo, matka nikdy nezasáhla). Matka neustále říkala, že se odstěhujeme (a rozvede se), nikdy to ale neudělala (při desátém slibování jsem to už přestala počítat, vždycky jsem se se sestrou těšily, jaký budeme mít bez otce klid, ale bylo to marné, když se k ničemu neměla, přitom normálně pracovala), nakonec se teda rozvedli (nám byo 13-14let), ale zůstaly jsme v péči otce - matce prý vyhrožoval, že si najme hromady právníků a utratí klidně všechny peníze, tak podepsala, že se nás vzdává (to nám taky tehdy potvrdila, když jsem se ptaly), takže jsme všichni ale dál bydleli jako spořádaná rodina v jedné domácnosti (násilnosti dál pokračovaly). Každopádně důvěla byla už dávno v… a soudce by to kvalifikoval jako domácí násilí a otec by šel bručet.
Dnes už jsme dospělé, s otcem se vídat nechci, sestra tam občas jezdí, matka s ním stále je v jedné domácnosti. Teď k problému - stalo se, že jsme s mužem a dítětem chtěli jet na návštěvu, min. 3krát jsem matce volala (nebylo možno osbně, bydlíme 400 km daleko), jestli je vše nachystané (přespání na baráku po matčiných prarodičích) - jojo, dojeďte, je to nachystané, zrovna jdu ještě utírat prach…přijeli jsme a když jsem říkala, že půjdeme teda už do toho baráku, tak na mě zírala a říkala, že to tam není nachystané a že jsem si špatně rozuměly, jako zůstala jsem paf a nevěděla, co na to říct, muž byl taky docela naštvaný (u jednoho telefonátu byl a šlyšel ho, takže ví, co matka říkala), no tak jsme spali jinde (jinak mám ještě dalšího svědka - sestra byla zrovna v době telefonátu s naši matkou a všechno slyšela a věděla, že barák není nachystaný, ale nechtěla se do toho míchat, tak mi ani nevolala, že ať si to s matkou pak samy vyřešíme). Další věc - vybalila na mě, že při rozvodu musela papíry podepsat, protože jsem řekla, že chci být s otcem (s tím otcem, co nás mlátil a sprostě nám nadával), vůbec si se sestrou nepamatujeme, že by se nás někdo ptal, s kým chceme být? Jinak o rozvodu jsem se dověděly ze školy, když se nás učitelky ptaly, jestli se naši rozvádějí (tak jsme na ně zíraly jako blbky, dovědět se to od učitelky je dost síla, nevím, ty to asi měly ze sociálky?)? Sestra si myslí, že toto matka řekla jen tak ze zlosti kvůli tomu nezajištěnému přespání na baráku po prarodičích.
Další věc - sestra byla po nějakém zákroku, ale poprosila jsem ji, jestli by mi vyzvedla nějakou objednanou věc v obchodě, řekla, že ano, pak jsem měla telefon od matky, která mi řekla, že tam sestra šla, ale balík byl moc velký a pohlídají ho tam delší dobu. To se mi nezdálo, šlo o dost malou věc (v objednávce udávali i rozměry zabalené zásilky a kdyby byla velká, tak o to sestru nežádám, když byla v rekonvalescenci), na to mi ale pověděla, že balík byl opravdu velký a prostě ho teda nevzala. Pak jsem volala sestře, ta mi řekla, že se ptala jen, jestli zásilku podrží déle, na velikost a tíhu se vůbec neptala. Matku jsem s tím konfrontovala a opět tvrdila, že jsme si špatně rozuměly.
Další věc - má kamarádka se rozvedla (chlap ji nadával a hodně pil), matka ji zná a kamarádka při společném osobním setkání říkala, že už je rozvedená, ale matka se neptala proč, až pak mě, tak jsem jí řekla důvod. Po několika měsících jsme měli setkání, na kterém byl i otec, on zná taky tu mou kamarádku a říkal:" jo to je ta, co ji chlap vyhodil z domu". A pak následovalo jen, jak říká matce - „co do mě kopeš“ (kopala do něj pod stolem, ať o tom nemluví), řekla jsem mu tedy, že kamarádku z domu nikdo nevyhazoval, naopak, pořád tam má bydliště, jen se rozvedla kvůli jeho pití a nadávkám. Takže matka lhala i mému otci (to už jsem teda vůbec nepochopila proč)
Těch věcí je více - uvedla jsem jen pár střípků.

No a příjde mi, že lže teda jen mi (a teda i mému otci). Sestra si nestěžovala (zatím), že by jí lhala.
Matce jsem řekla, že mě to už štve a vadí mi to a ať s tím přestane, nejdřív si stála za svým, že jsme si špatně rozuměly (už na toto slovo začínám mít alergii) no a když jsem ale trvala na svém, tak jen ironicky (to už za ta léta poznám) řekla, že teda jo.

Máte někdo podobnou nebo stejnou zkušenost? Jak jste to vyřešili?

Děkuji předem moc.

Reakce:
BaMaK
Závislačka 3039 příspěvků 18 inzerátů 08.06.19 12:06

Myslím, že by mamka potřebovala psychiatra. Takovéto lhaní může mít spoustu příčin. Byla mnoho a mnoho let psychicky a hyzicky tyrana (stejně jako vy, já ji neomlouvá, jen se snažím vysvětlí). Ty a sestra jste vyrostli, odstěhoval se a máte nový a lepší zivot. Ona je stále tam a bude tam do smrti. Lež se stala běžnou součástí jejího života. Nejprve jako obrana, pak jako nutnost a nejspíš i snaha aby vás otec nechal na pokoji… Nakonec už nejspíš sama nerozezna co pravda je a co si vymyslela aby unikla životu jaký vede a jeho důsledkům. Otázka je, jestli je vůbec schopna utéct a začít nový život. Sama určitě ne, s vaší nebo psychiatrické pomocí mozna ano.

debra.morgan
Echt Kelišová 9495 příspěvků 08.06.19 12:20

Tak já nevím, bydlíš 400 km daleko, je potřeba to řešit? at si tak žijí s otcem a sestrou, když jim to vyhovuje… jak často se vídáte?

aleaa
Kecalka 408 příspěvků 08.06.19 12:37

Jste dost daleko, bych to asi neřešila. Ať si říká co chce, s ničím bych se nesvěřovala a na návštěvu bych si zařídila přespání jinde. :nevim: :mavam:

Uživatel je onlinePaníBovaryová
Závislačka 4942 příspěvků 08.06.19 13:36

Mám s tím zkušenost. Moje příbuzná vyvdala „babičku“, co byla v Stasi :roll: ty vole, ta byla (možná ještě je) schopná se s tebou do krve hádat, bouchat pěstí do stolu, že tráva je rot a ne grunn a že neříkala, co před chvílí řekla. Nestýkat se, zbytečné vysávání energie! :roll:

jannina1
Závislačka 4766 příspěvků 08.06.19 13:41
@debra.morgan píše:
Tak já nevím, bydlíš 400 km daleko, je potřeba to řešit? at si tak žijí s otcem a sestrou, když jim to vyhovuje… jak často se vídáte?

Presne, taky se divim, proc to zakladatelka jeste resi..Je davno dospela, se svoji rodinou, tak at si rodice ziji podle sveho gusta.

Helen001
Povídálka 12 příspěvků 08.06.19 14:20

Vídáme se tak 2krát do měsíce, tak si člověk řekne, jo, to nevadí, ale když je to prostě někdo blízký, tak vadí. Kdyby byla úplně cizí, někdo, s kým se už neuvidím, je mi to jedno. Tehdy mě to s tím přespáním na baráku hodně naštvalo (kdybysme nebydleli tak daleko a já nebyla v 6nedělí, tak si tam uklidíme klidně sami, nebo kdyby včas řekla, že to prostě nestihla, tak si něco zarezervujeme dopředu), člověk s tím počítá a pak ho blízký člověk vypeče. Pořád jsem si říkala, je to matka, nechci s ní úplně přerušit kontakt, pořád jsem ji omlouvala, už odmala, ale teď mě to pěkně začíná štvát a ona to ví a je jí to jedno… S otcem bydlí nevím proč. Už jsme jí několikrát říkaly, ať se odstěhuje (do toho baráku), ale asi jí to vyhovuje (sloužit mu, nechat si nadávat atd) - nejdřív říkala, že se odstěhuje, jak dostudujeme, nic se nestalo, pak jak se odstěhujeme my, nic se nestalo…na psychiatrickou (nebo psychologickou) pomoc kašle, to jsme taky zkoušely…fakt nechápu, co ji drží „doma“, kde vlastně ani nemá trvalé bydliště a proč ty lži. No a strašně se vždycky urazí, když jí řeknu, že lže…ani žádná omluva z její strany. Spíš ještě narážky, že se se sestrou proti ní paktujeme.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.06.19 14:26
@jannina1 píše:
Presne, taky se divim, proc to zakladatelka jeste resi…

Protože máma je máma, ať je sebevíc pošahaná. Že to zrovna tady nikdo nechápe :roll:
A sourozenci jsou sourozenci… Některý věci prostě neřešit nejdou, respektive odstřihnutí není preferovaný řešení.

Máte někdo podobnou nebo stejnou zkušenost? Jak jste to vyřešili?

Mám a „řeším“ to asi tak, že prostě, jakkoliv to zní blbě, mojí mámě nevěřím ani slovo. Je takovým „uzlem“ jinak funkční rodiny, mám je ráda… tak beru mám jaká je.
Chce to hodně pragmatismu, ona prostě lže permanentně a celý roky… snadno, zleva doprava, komukoliv a na jakýkoliv téma… zčásti proto, aby udržela pozitivní obraz o sobě, nebo aby „připsala“ něco negativního na hlavu někoho jiného… zčásti proto, aby dotyčného nějak zmanipulovala.
Tuhle škaredou analýzu tu píšu hlavně proto, aby sis uvědomila, že člověk, který tohle akceptuje a používá jako úspěšnou a oprávněnou strategii v jednání s lidmi, opravdu neuzná, že dělá něco špatně a nebude ochotný to měnit. :hug: Blbý, ale je to tak. S tím bych se smířila na prvním místě.
Ty máš víc možností, pokud s ní chceš být v kontaktu… Zaprvé lži očekávat, a můžou přicházet v neskutečných blbostech… to, co popisuješ, tak obdobné scény se odehrávaly i u nás, nicméně šlo to až do takových absurdit, že se lže i o sobotním obědu… „táta to tak chtěl“, udělám deset kroků na chodbu, zeptám se ho a odpověď je „ne, proč?“ :D Jasně že i na mojí konfrontaci by odpověď zněla „no asi jsem špatně pochopila“ nebo nějaká jiná blbost :D Čekáš od lháře upřímnost…? :) Špatné místo :)
Další možnost je prostě nespoléhat na informace od ní, ale od zbytku rodiny… což nemusí vyvolat úplně dobrou krev…
Mně už se občas stává i to, že jsem zatažená do lží třetí straně… „neříkej, že něco…“ nebo „my jsme řekli, tak se podle toho chovej“… Nekomentuju, štve mě to, je to hnus, a zatím to snáším jen proto, že se to povede tu a tam, jednou za pár let.
Obecně musíš prostě vycházet z toho, že lhář je lhář. Zkus zapátrat v hlavě, jestli si nevybavíš i jiný excesy… zpětně z minulosti… Klidně si to sepiš na papír, ono jako dokud si to člověk vybavuje jako jednotlivé scény, tak vlastně pohoda jazz… soupis něčeho, co se dělo, je občas nářez. Zkus to, líp ti to pomůže se do budoucna orientovat v chování matky, pokud s ní nechceš přerušit kontakt - což bych chápala, jak zaznělo, já nemůžu a nechci taky. Ale pak je důležitý znát nepřítele, no. :D
Na okraj… dlužno dodat, že jsou horší i problémy. ;) Opatruj se. :hug:

Helen001
Povídálka 12 příspěvků 08.06.19 14:38

Děkuji, jojo, to už jsem si taky napsala na papír, co se stalo, teda a nestačila jsem se divit, na co všechno jsem si vzpoměla, nebo i sestra.

Helen001
Povídálka 12 příspěvků 08.06.19 14:40

Už jsem si i dříve říkala, že bych jí zkusila taky lhát, ale pak zase nechci být jako ona. Raději řeknu, že jsem to zblbla a omluvím se, nechápu, co je na tom tak těžkého.

Uživatel je onlinePaníBovaryová
Závislačka 4942 příspěvků 08.06.19 17:02

Precetla jsem si to jeste jednou a spis nez lhani mi to prijde jako fabulovani - nechce na sebe spis strhavat pozornost, dekat se chytrou?

AnastazieB
Echt Kelišová 8769 příspěvků 08.06.19 23:21

Taky si myslím, že se to nezmění, ber jí takovou, jaká je. Buď na sebe chce strhávat pozornost nebo může být psychicky nemocná. Nic s tím neuděláš?

Váš příspěvek
Reklama