Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Poznáš časem, každopádně bych si pro jistotu vypracovala bezpečnostní plán (více najdeš na stránkách o domácám násilí) - zbalila bych si nějaké základní oblečení, tam dala všechny důležité doklady, něco málo peněz, nutné léky…kdyby tě manžel znovu napadl, tak mít vymyšleno kudy budeš utíkat, jak s dítětem, popřípadě se s někým domluvit na nějakém signálu…přeji ti, abys tyhle rady nikdy nemusela využít.
@laducha píše:
Nevracela bych se, prošla jsem si tím, udělal to jednou, udělá to zase. Já jednou odpustila, podruhé mě napadl, když jsem měla v náručí tehdy tříměsíční dceru…jak ohrozil i ji, KONEC!
A taky pil jen občas (říká se tomu kvartální pijan), prošel si i protialkoholní léčebnou, dlouho chodil ambulantně, a stejně to k ničemu nebylo.
nechutný, co si tihle chlapy dovolí ![]()
Je mi z toho všeho zle. Mám ho pořád celkem ráda, jsme spolu už 13 let. Mimochodem, problému předcházela hádka vyprovokovaná bývalou manželkou mého muže, vytáhla nějaké nesmyslné pomluvy, ale to nám dělá v podstatě celé naše manželství, dodnes nevím proč. Když jsme se o tom teď s manželem bavili, kdy byl ok, sám tvrdil, že nechápe proč jí její výmysly pořád věří. Vysvětlila jsem mu jak je to pro měl bolestivé, když mám pocit, že věří jí ne mě. Přitom od něj odešla kvůli milenci, kdy se s cizím chlapem válela už půl roku v manželství. Já mám pocit, ajko by ho trápilo právě to že odešla, jako bych byla pořád jen náhradnice, ktrá je k ničemu.
@taneček píše:
Nu, zakladatelko, mohla bys prozradit, co předcházelo před fyzickým napadením?
A co by furt jako mělo předcházet? Myslíš něco, čím by si to zakladatelka zasloužila? Noo jasně, třeba se pohádali, nedala mu, neuvařila. to jsou vše perfektní důvody pro pár facek a ještě před děckem ![]()
Nemohla udělat NIC, co ho přimělo ji seřezat!!! To se nedělá, je to hnus. A jestli máš pocit, že nemám pravdu, tak je mi z tebe blbě…
Jinak zázemí mám, mám kam jít kdyby bylo nejhůř, i celkem dost vydělám, takže uživit se není problém. Teď spíš řeším, jestli nedělám obrovskou chybu. Pořád ho mám moc ráda, ale zároveň už se ve mě něco láme a já sama částečně podvědomě cítím, že dobrý už to nebude. Asi mám jen mnohem větší strach být sama než s ním.
@bordinka píše:
Jinak zázemí mám, mám kam jít kdyby bylo nejhůř, i celkem dost vydělám, takže uživit se není problém. Teď spíš řeším, jestli nedělám obrovskou chybu. Pořád ho mám moc ráda, ale zároveň už se ve mě něco láme a já sama částečně podvědomě cítím, že dobrý už to nebude. Asi mám jen mnohem větší strach být sama než s ním.
můj otec bil mojí mámu roky, když jsme byly malý. do teď si pamatuju tu hrůzu co jsem zažívala, když jsem je poslouchala. a pak druhý den viděla mámu zmlácenou a ubulenou. nikdy na to nezapomenu a tátovi neodpustím…
@taneček píše:
Ono je i otázka, co tomu předcházelo?
Ne, není.
Me by stacila i facka a okamzite by mel sbaleny kufry…tohle si proste chlap nesmi dovolit..at se pak omlouva jak chce…proste to mi prijde horsi nez najit chlapa doma pri hromadnym sexu…byt tebou tak okamzite mizim a zadam o rozvod.
To je jak do dubu. ![]()
Když ignoruješ to, že se tvůj chlap dobrovolně (a je jedno jakou látkou) zbavuje smyslů… Tak to zkusím ještě jinak… Kdyby Tě nenapadl ručně, ale nožem, bylo by to taky v pořádku a pořád bys ho měla ráda a bála by ses být víc sama než s ním? Vždyť je to jedno, čím Ti upraví fasádu, chápeš?
Proč se společnost považuje ožralého agresora za něco normálního? Za něco omluvitelného? V čem je lepší, než feťák, co vyhrožuje stříkačkou?
Anonymní A.
@bordinka
Určitě odejděte, začátky budou těké, ale i pro syna je to lepší.
Strach ze samoty Vám přeci nestojí za násilí a děti jsou citlivé, vnímají vše a i když to v daný okamžik nemohou říct, vyplave to jindy…
Držím pěsti
a slušného chlapa určitě potkáte…
Nečetla jsem diskuzi,
nezažila jsem, co popisuješ, proto možná můj názor nebude IN
osobně si myslím, že nikdo není dokonalý, všichni chybují - někdo více někdo méně…
pokud si chlap uvědomuje svůj problém a dochází k psychologovi a svůj problém s pitím a agresivitou řeší, možná bych mu šanci dala, třeba bude vyjímka světlá a už to neudělá… asi bude potřebovat i tvou pomoc, přeci jen, lidi se nemění ze dne na den, ale možné to je, že v budoucnu bude vše o. k.
držím palce…
Vím, že máš pravdu, chlast není omluva. Všechno mě to hrozně štve, ale zároveň není tak jednoduché zahodit 13 let manželství, i když to nebylo vždycky růžové.
@bordinka ale treba te ceka dalsich 50 let mnohem lepsiho a krasnejsiho…
Nejsi to Ty, co zahazuje 13 let manželství. Tvůj manžel to už udělal. Zahodil 13 let důvěry a vzájemného respektu, snad i několik let lásky.
Anonymní A.