Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hitparáda tchýní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.11.05 07:37
Holky, a co takhle udělat stránky o prima tchýních? Ale to by asi nikdo nečetl. Já mám teda supr tchýni, občas se s ní kousnu, ale to k tomu patří. Navíc mámu už nemám, tak s kým bych se mohla takhle žensky pohádat?
Přeji pevné nervy a pamatujte, i tchýně je člověk 
A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 08:02
Ahojte, zatiaľ som sa dobre pobavila na vaších príspevkoch 
Moja tchýne nieje ,,zlá,,, ale to bude asi tým,že vždy keď sme u nej na návšteve (ona k nám nechodí) tak strašne veľa rozpráva (samozrejme vždy o sebe) a ja počúvam.Keďže ma nikdy nepustí k slovu tak sa nemáme ani ako pohádať
Prajem vám pevné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
11.11.05 08:34
Ahoj mamky,
co se týče tchýně, mohla bych psát romány, ale mám i jednu opravdu úžasnou historku s mým otcem:
Když mi lékař v osmém měsíci těhotenství oznámil, že čekáme chlapečka, volala jsem to svému otci. Ten opáčil: „Kluk? Hmmm … no jo, no … škoda, že ne holčička. Není nic odpornějšího než malej chlapeček. Já když to na těch ulicích vidim …“ a patrně se otřásl odporem.
Tak to jen, aby jste věděly, že nejen tchýně a uzený nejlepší jsou studený.
A vypečená historka s tchýní: Náš kluk měl velmi silný dávivý reflex. Do dvou let byl schopen pozřít jen mixovanou stravu. Když mu byl rok a půl, rozhodla se tchýně vzít vše do svých zkušených rukou a narvala mu do pusy kus bábovky. Kluk se div neudusil, zblil se od hlavy k patě a tchýně se stoickým klidem tvrdila, že si to vzal sám. Na argument, zda si bábovku také sám ukrojil a naservíroval na talířek, se jen „inteligentně“ usmívala.
A tak dále, a tak dále …
Evča
- Citovat
- Upravit
Hanka1
11.11.05 08:57
Hmmm tchyne a autosedacky - tak ta „nase“ kdyz videla malou v autosedacce tak prohlasila, ze je tam mala cela zborcena a ze ji mame vozit radsi v ruce. Slovo zborcena jsem pak slysela pri kazde navsteve - min.1×tyden, kdy jsme prijeli autem a to cca do roku a neco nez jsem vymenili autosedacku za klasickou vetsi. A to jeste dodam, ze nam autosedacka pasovala na kocarek, takze na nakup nebo na kratsi prochazku jsem vyrazila s autosedackou na kocarku. Jednou me takhle nahodou potkala a malem omdlela na ulici 
Jo a reakce moji matky, kdyz jsem ji volala po velkem ultrazvuku, ze budem mit Karolínku tak jen suse dodala - hmmm tak dalsi křivochcalka a položila telefon. Tak jsem tam stala na schodech s otevrenou pusou a dodneska si pamatuju jak mi behal mraz po zadech (vsichni z „nasi“ strany totiz chteli kluka)
Takze ono si nevyberete - ale zas abych jim nekrivdila - obe jsou dnes skvele babicky (Kaje je skoro 2apul), ktere rozmazluji. Vyhrady mam akorat u tchyne a davani sladkosti na muj vkus moc casto. Jo a trable s prikrmovanim do jednoho roku jsem zazila s obema babickama - proste stara skola… 
- Citovat
- Upravit
11.11.05 09:14
Ahoj, moje tchýně je taky super:-) Aspoň teda někdy:-) Ale minule mě fakt dostala: přijela jsem k nim autem, protože manža už tam byl a měla jsem na sobě pohorky…a ona se zeptala: To řídíš v těchhle botách??? A já řekla: A to mám snad řídit v lodičkách?? A ona se děsně urazila, že to tak nemyslela, že se jen zeptala.....:-) Musela chudinka odejít to rozdýchat…asi taky nejsem nic moc snacha…:-) Jinak je hrooozně starostlivá, vždycky se davida ptá, co měl k jídlu..když jsme u ní a ona zrovna vaří v jedenáct oběd, tak se zeptá manži, jeslti náhodou nemá hlad a pak si jako vzpomene, že by se mohla zeptat i mě…jen tak pro jistotu…no už to neřeším…naštěstí tam nejezdíme tak často (a to bydlí ve stejném městě), jednou za 14 dní mi úúúplně stačí…ale musím říct, že po těchto pár trapasech už mě moc nedráždí…a docela se to zlepšilo:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 09:41
Já mám taky hrozitánskou tchýni. Už dva roky se s ní naštěstí nestýkám. Mohla bych o ní vydat knížku. Ani neví, že čekáme mimčo a doufám, že ještě hodně dlouho to vědět nebude!
Je to absolutní bosorka, plná nenávisti, zášti a sobectví. Její způsoby komunikace se svým synem - mým manželem - mě zarážejí a zarážet budou do smrti. Například si myslí, že se s ním po hádce udobří tím, že mu začne vyčítat vše, co kdy manžel udělal (třeba, že zastavil u havárky a nabídl pomoc) i neudělal a pak mu řekne, že jde do notářství, aby ho vydědila a třískne mu telefonem. A po dvou měsících na to mu volá a dělá, jako by se nic nestalo a jako by byli nejlepší přátelé a ptá se, kdy přijede na návštěvu. Děsné!!
Co za posledních 12 let dělala mně, o tom se ani nebudu rozepisovat. Už jsem nad tím ztratila tolik nervů a tolik slz, že to nemá smysl. Některé tchýně jsou děsné - obzvlášť matky jedináčků!!!!! Holky, nemějte jedináčky 
Bebet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
11.11.05 09:42
Hitparáda tchýní
Ahoj všichni to prostě nejde se nepřipojit do diskuse. I já mám jednu a jednoho s velkým T. Začalo to tím když jsem byla poprvé těhotná a s radostí jsme jim oznámili, že čekáme holčičku tak nám bylo odpovězeno „jé další holka do baráku“ přitom to bylo jejich první vnouče. A pokračovalo to tím, že se Adélka narodila s vrozenou vadou - měla přetočené obě chodítka-, byla sádrována od 1 dne narození, v roce pak byla operována, ale jinak zdravá holčička. Poprvé při návštěvě mě bylo sděleno, že to po jejich straně být nemůže „a to jsem byla s nervama totálně u konce jestli Adélka bude chodit“, ale ještě jsem to skousla. To nejhorší následovalo když se loučili a nazvali 1 vnouče ŠMAJDOU a na mě hodili jen ahoj. To jsem už bouchla a po manželovi vzkázala ať už nechodí, že nejsme na ně zvědaví. Po návratu domu z porodnice se to jen zhoršovalo, jsem prostě neschopná matka, špatně dceru vychovávám, připravuji ji jídlo v mikrovlnce atd. …Dnes s nimi nekomunikujeme včetně manžela, bohužel bydlíme hned vedle nich tak jsme pod dohledem, ale už jsme si zvykli. A Adélka vyrůstá v pohodě a bez hádek. Je jí 6 let a perfektně chodí, že by nikdo nepoznal, že se narodila s vadou, dělá všechno jako ostatní děti. A všichni se těšíme na další mimčo, které se nám narodí v červenci 2007.
PS Daruji tchýni s tchánem značka: „velmi milí, ochotní a nesobeční“
- Citovat
- Upravit
Anonymni
11.11.05 09:58
hitparáda tchýní
musím opravit rodit budeme v červenci 2006 ne ve 2007
- Citovat
- Upravit
11.11.05 11:50
Fakt super příběhy…
S příkrmy to je ovšem na romány, co?
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 11:51
No tak už mi to nedalo, abych nenapsala:)))
Nesnáším mojí tchýni. Když pominu její chování, když jí rupne, tak jsou tu věci kolem výchovy a starání se o malou. Začalo to v těhu, kdy absolutně zavrhla UTZ, protože to může bejt škodlivý, na obrázku nic neviděla, tak jsem přestala ukazovat. O tom, jak mě zpražila, když jsem řekla, že jsem těhu a že začínám 2měsíc, to asi ani nemusim, že jo:)))Pořád mi říkala, co si musim připravit a jak. Nutila mi, že musim látkový pleny, košilky, co a jak…a já prostě řekla, že to dělat nebudu a používat nechci. Začala mě buzerovat, kdy co mam připravit, začít prát, nutně musela vidět, co jsem si sbalila do porodnice (už od 30tt mě nutila si připravit tašku do porodnice vzhledem k častým kontrakcím, abych nedopadla jako paní na Smíchovském nádraží, snad aby nemusela balit ona?). Mohlo jí trefit šlak, když viděla, že mam pro holku na cestu z porodnice modré. Prej mě to asi nebere a urazila se smrtelně, když jsem si nevzala růžovej pletenej blaf (kdo chce, najde ho někde v galerce podzimní očekávání). V porodnici se do mě navážela, že mě bolej stehy, co ona musela vytrpět (jenže každej má jinej práh bolesti a vydrží něco jinýho). O tom, jaký držky dělá na autosedačku dodneška, ani nemluvim. Je to blbost, navíc se nemusí přeci kurtovat do auta, jsem blbá, že dítě v 25st v měsíci bylo jen v bodýčku a ponožkách, bude mít zápal plic, ví vše nejlíp. Vychovala 3 děti, tak si myslela, že mi může rozkazovat, jak oblíkat moje dítě. Já s nervama v šestinedělí málem příšla o mlíko (ženská, která vychová 3 děti, mi cpe, že dítě řve jen hlady a žízní a na to kojení nestačí, že je lepší nekojit, protože vidim, kolik vypije, e mam dokrmovat a dávat čaj a urazila se, že jsem rezolutně řekla ne), holka má kvůli ní atopickej ekzém (myslím, že by se neprojevil, kdybych jí odpálkovala, ale nezmohla jsem se na to). Urážela se, protože jsem všechno dělala podle svého a ne jejího. Že je doktor blbej, když mi řekl, že mam dítě oblíkat stejně jako sebe. Že mi poradili na kyčlích špatně, když mam balit tak, že plenu složim na 3 části, prej na 4. Že jí kojim jak chce ona a ne podle hodin. Že jí neposazuju, netaham za ruce (prej je opožděná, když v půlroce pomalu nechodí za ruce). ŽE nedávám sladkosti, ale rýžové chlebíčky, to jsou hrozný moresy. Že jsem nedávala orhlík a vůbec všechno, piškoty. Musela jsem se o tom dohatovat i s jejíma sestrama, když nechtěly pochopit, že Bára prostě sušenku nedostane. O dítě má zájem jen, když je návštěva, všem se chlubí, co dělá a nedělá a že je Bára hodná, přitom se pořád vzteká. Přijde, začne na ní ty chudinko, co ti to zas dělaj. Nemá na ní čas, ale v zimě si myslí, že jí malou nastěhuju. Že nočník. A proč ne sladký k narozeninám, proč nejdřív po 2 roce. Jsem divná, že nesedim doma na p rdeli, ale s malou jezdim plavat (bože, jaká jsem herodeska, když jí potápím), pořád někam za kamarádkama s dětma. Moc čtu knížky, jak se co dneska dělá, že ona to ví nejlíp. Absolutní odpor ke všemu, co se dělá jinak (nechápe, proč se to tak dělá - ale sama na valše nepere).
Prostě všechno, co dělam, dělam špatně jen proto, že to nedělam jako ona. Štve jí, že se s ní neradim. Mě štve, že neprojeví zájem o to, proč to tak je, třeba by něco uznala. A tak jsem radši, když si nás nevšímá a mam klid.
Musim dodat, že s nima bydlíme v jednom baráku.
Mohla bych psát víc, ale zbytečně bych se rozhohnila a byl oby to na dlouho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 11:52
A příkrmy jsou kapitola sama pro sebe, o hotovkách ani nemluvě:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 12:15
Teda já až žasnu co jsou některý starší lidi schopni…moje máma nevídám ji tak často se mi snaží také mluvit co a jak,ale nevnucuje mi své názory.A mamka mladého alias tchýně je milionovej člověk na kterou přezdívka tchýně nepasuje.Bydlíme s nimi v bytě a vcelku pohoda.Malého miluje, dělá s ním blbosti a pokud náhodou potřebuji pohlídat není problém.A nevěřim tomu,že až bude Filípek starší,že ho nechá růst jako kůl v plotě …nene určitě ho bude ohýbat a pokud to bude v mezích souhlasim.A nesnaží se mi zatim kecat co dělám špatně,ale ráda poradí jak by to dělala ona a pak to je na mém zvážení,zda to budu dělat jako ona či kompromis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 13:33
Šmarjá Gabinko, máš to doma fáááááááááákt důru 
, mně se úplně udělalo špatně, když si představím, jak musíš denně bojovat, vím o čem mluvíš, mám to přímo doma, naštěstí ne tak těžkotonážní, ale zase vlastní matku Svou tchýni snáším, to je asi to nejvýstižnější slovo, do ničeho se neplete, malou ráda vidí i pochová, ale aby sama zavolala, nebo tak nějak sama projevila zájem - to ne. Jezdíme o víkendech, většinou na oběd, musím říct, že se s ní občas o něčem i poradím, (vychovala své 3 děti a navíc dá se říct, že 3 dítka od švagrové, protože ta jí je tam servírovala furt), ale pokud se to neshoduje s mým cítěním a udělám to nakonec jinak je v poho. Z moderních věcí je občas i nadšená - z babyvaku či šátku, autosedačka je podle ní bezva vynález, takže žádná zaražená prudérnost. Líp přesto vycházím s tchánem, volává mi jak se máme, co děláme, dal mi klíček od jejich domu, že kdyby někdy nebyli doma, tak ať můžu dovnitř, a když jsem se jednou ptala jestli si jako cosi můžu vzít, tak prej, že jsem snad DOMA, ať si vezmu a neptám se, tož tak!! Řekla bych, že to jak to máme je ideální stav, nic bych neměnila.
S naší mamčou to by byla jiná story, mám ji sice moc ráda, ale jak ta dokáže člověku pohnout žlučí , jenže já jsem držka a když už je to nad míru, tak zjednám pořádek a je vymalováno. A víte co, ikdyž se urazí a je chvíli dooooooost dusno, vycházíme spolu líp a líp a naše konfrontace už ubývají, ale to jsem najela na jiné téma, je blbé, že s tchýní si to člověk těžko takhle může vyříkat, přece jen je to cizí člověk. Nejdůležitější je, aby za váma stál partner, jinak je to v pérd…
Tak všem „postiženým“ přeju pevné nervy.Kdoví, jaké budem k našim snachám či zeťům my
pa sany
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.05 20:46
Tak si to tu přečítám a koukám, že to některé nemáte jednoduché. I když já mám tchýni fajn, vzpomínám si, že ani jedna z mých babiček neuměla být dobrou tchýní. Rodiny si fakt užily a moje maminka to pravděpodobně odnesla svým zdravím.
Když jsem četla o miminku „šmajdě“, vzpomněla jsem si, že podobným způsobem zareagovala má babička, když se tetě narodila holčička s DS. Z jejich strany to prý nebylo. To je snad smrtelný hřích!!! Tato paní obě své snachy připravila o pár let života. Její synové stále bojovali s tím, jak dostát závazkům vůči přece jen milované matce a jak při tom stát na straně partnerek. Co to způsobovalo v hlavičkách nás malých dětí, když jsme u babiček musely poslouchat schizofrenní historky o tom, jak otřesné máme rodiče (sobce, zloděje, lháře, dokonce i „vrahy“), to se dá jen těžko popsat.
Jenom mě napadá, že by bylo užitečné z toho v rámci této debaty něco vyvodit. Takže, milé maminky, zejména maminky chlapečků, uvědomme si, že ta naše miminka jednou taky vyrostou, zadají se a povedou jen a jen svůj život, do kterého my budeme s nadhledem nahlížet a do kterého nebudeme smět kecat. Zapamatujme si, co nám na našich rodičích a tchánovcích vadí a opakujme si to jako modlitbičku- Bože, nenechej mě takhle zblbnout!!! Chcete být babičkou jako z Boženy Němcové? Já bych řekla, že to chce dlouhodobou přípravu.
A nakonec, neodvažuji se odhadovat, co budou odborníci na výživu tvrdit za pětadvacet let, když nám ten splečenský vývoj takhle zavařil… A co pak budeme dělat my v rolích babiček, když naše vnoučata budou baštit amarouny
Pa
Anka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
11.11.05 22:32
Anko, moc hezky receno a amarouny me dostaly
Nastesti mam zatim holcicku, tak doufam, ze oproti moji matce - manzelove tchyni nebudu pripadnym napadnikum podstrojovat a nosit jidlo az pod nos se slovy - podivej se na ni jak se sama cpe a tobe chudacku neda. Chudacek ma 2 metry a sto kilo a pripadne pak nedoda, hele nak ztloustla at neji, dohlidni na ni at nezere sladky apod…zvlast kdyz je napadnik novy tak to ho radne vydesi…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
