Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kočky vysvetľujte to niekomu pre koho je EMPATIA neznámy pojem -:)))
Najväčšia sranda je že sa tento nadutec za chápajúceho mužíčka považuje. Totálne si to vsugeroval. Bohvie ako je to však v skutočnosti. Je predsa známa pravda - PES KTORY ŠTEKA NEHRYZIE - zvlášť to platí pre takýchto dokonalých internetových anonymných pisálkov… -:)))
Úžasný einstein - empatia je porozumenie, schopnosť vcítiť sa do pocitov toho druhého. PODĽA TOHO AKO SI SA TU ZATIAĽ PREJAVIL takéto niečo ti je ale celkom CUDZIE. V živote som nemala problém s osobami druhého pohlavia ale to isto preto, lebo by ma ani len nenapadlo strácať čas s takým namysleným primitívom ako si ty.
Je smiešne ako ma poúčaš o tom aby som si svoje rady nechala pre vlastné príbuzenstvo a sám tu udeľuješ NEVYŽIADANE RADY A PONAUČENIA pre ľudí o ktorých VOBEC nič nevieš a do ktorých životov a problémov ťa ALE ABSOLUTNE nič nie je. A tí ľudia ani tvoje „dobre mienené“ rady nikdy nežiadali a nežiadajú, sú tu len kôli tomu POROZUMENIU a pre teba neznámej EMPATII.
DIEVČENCE : odchádzam z tejto diskusie, nebudem ani seba ani svoje nenarodené dieťa stresovať kôli takémuto volovi, ktorí evidentve nevie čo so sebou. Urobte si na neho názor sami.
Barbados, já si udělala názor na tebe. A není to nic hezkýho. Je mi z tebe smutno. Ano chápu, tato diskuze nevznikla proto, aby někomu pomáhala, ale aby se tu pár holčin mohlo vykecat. Ale to je to takový problém, přečíst si chlapský pohled a slušně ho vyvrátit?
Začni u sebe a ty sama začni být trochu tolerantní. Tvoje hrubá slova se mi štítí číst. Myslím, že na tento inteligentví server takové napadání nepatří.
Holky,
nečetla jsem celou diskuzi … ale posílám odkaz, na odlehčení …
Ideální tchýně?
http://www.rodina.cz/clanek4918.htm
Lila
EinsteinII: To jako myslíš vážně, to cos napsal??????? ![]()
Jestli jsi četl pořádně, tak já píšu o rozhovoru, promluvě, rozmluvě, ne o hádce. Já se s nimi nehádala, já měla výměnu názorů - rozdíl je v tom, že ta probíhá slušně, bez silných slov a arogance a lidé se navzájem poslouchají.
Pokud u někoho ta rozmluva nepomůže, tak zbývá jedině buď hádka (a s ní ty problémy), nebo mlčení a akceptování - což nikomu nezávidím…
Co vlastně víš o ženách?? Dokážeš si předtavit, v jakém postavení je snacha - tchýně??? Asi těžko. Jinak bys věděl, že matka je velmi, ale velmi důležitou osobou v životě muže. A i když muž souhlasí se svou manželkou a ta se pro něj stala tou nejdůležitější, stejně se mnohdy nevzmůže na otevřený odpor své matce - z úcty, že ho vychovala, mamince se prostě neodporuje, mohlo by jí to ublížit. Taky by mě zajímalo, jestli ty by ses dokázal své matce postavit - a nepiš hned, že ano, ale popřemýšlej o tom. Ona by totiž asi reagovala dotčeně, cítila by se zneuznaná, že její rady nechceš, že je k ničemu, není ti dost dobrá. Dokázal bys jí tohle udělat???? Vědomě?? Asi ne, viď? A ještě si vem, že někdo to má tak, jako já - můj manžel by své rodiče nenchal starat se o barák samotné, jak jsem psala, švagr je k ničemu v tomhle směru, není na něj spoleh… A pokud by odešel, byli bysme stejně pořád tady, nebo by se s námi nebavili - tím si jsem jistá, brali by to jako zradu. Takže mám zpřetrhat rodiné vztahy??? Pro mě tchýně s tchánem nejsou cizí lidé, jak píšeš ty, jsou to rodiče mého muže, mnou nejmilovanější osoby na světě, společně s naším synem, jeho to jsou prarodiče. Je to nyní i moje rodina a rodina je to nejcennější, co člověk v životě má. I proto spousta snach toleruje chování svých tchýní. A doufáme, že my jednou budeme lepší…
Luca235 - co zkusit si v klidu s manželem stanovit nějaká pravidla návštěv, která budou muset tchýně se švagrovou respektovat, jinak k nim nebudete s prckem jezdit?? Asi se ti nejdřív vysmějí, ale pokud opravdu jednou, dvakrát nepřijedete…
A manžel snad musí chápat, že nechceš být vědomě v nezdravém prostředí a ohrožovat tak vaše děti.. A taky mu zkus vysvětlit, jaký to je pro tebe stres, ty návštěvy. Vím, nebude to lehké, asi se i pohádáte, ale pokud si budeš stát za svým, tak manžel snad přistoupí na ta pravidla… Nebo ne??
Barbados: Ani jsem ten tvůj výlev nedočetl, škoda času na takové hlouposti.
Pomlenka: Ukaž mi jediné místo, kde píšu o hádce. Ne já, ale ty nečteš pořádně. Co vím o ženách? Těžko říci, za svůj život jsem jich pár poznal, ale do hlavy vám nevidím. Svůj názor na ženské jednání v určitých situacích jsem si samozřejmě vytvořil, a skutečnost, že mnoho žen chce problémy jen okecávat, ale už ne řešit, jsem si tady opět potvrdil. Svojí matce samozřejmě odporovat dokáži, žil jsem s ní do svých 26 let, takže o soužití dospělé matky a syna něco vím. Nemyslím si, že by se to tak dramaticky lišilo od soužití normální matky s dcerou.
Dobrá, nechcete tady nic řešit, jen se vykecávat, bez obalu řečeno - chcete tady bez rizika pomlouvat své tchýně. Nebudu vám v tom překážet, jen to tady občas okomentuji. Takže žlučovité uzlíky nervů typu Barbadoska bych požádal, aby se už uklidnily a těm z vás, které pochopily, že si sem chodím pro inspiraci, jak NEJEDNAT s příbuznými, děkuji za vlídná slova.
Ještě poznámka pro anonymní Radku: " A taky jsem nepochopila, jak tu pisete - nezaregistuju se, nebot me vsichni znate, pak zase opak a pak prisla registrace, nejste rozpolcena osobnost"
Ten příspěvek o neregistraci kvůli obavám z prozrazení identity jsem nepsal já, ale nějaká žena. Možná byste to poznala, kdybyste si v příspěvku porovnala i/y v příčestí minulém.
Pomlenka Už jsem to manželovi říkala s tím kouřením. Prý jí to vysvětlil, tak uvidíme.
Jinak s manželem na téma jeho matka nemluvíme. Nechci se s ním hádat on má svoji mámu moc rád. Proto tam jezdím na návštěvu. Ty tři hod to vydržím. Stejně by to vysvětlování nemělo cenu. Manžel nerýpe do mojí babičky a já zase do jeho mámy. Občas ale potřebuji vypustit páru, nebo se z toho zblázním. Co je lepší než internet.
Ahoj děvčata, ja jsem to tu zběžně pročetla a celkem vás chápu. Ale dovolila bych si polemizovat s názorem, že někdo nemá na vlastní byt a MUSÍ u nich bydlet. To bych radši bydlela pod mostem a chlapa, který se nedokáže ani v dospělosti od maminky odtrhnout bych si prostě nemohla vážit. My jsme bydleli taky v pronajatém 1+1 za 10tis. a ani teď to není ideální, ale musíme se holt trochu uskromnit, naše svoboda za to stojí.
Oboje rodiče máme daleko, tudíž babička na hlídání je pro mě neznámý pojem a po mojí mámě se mi samozřejmě stýská. Ale nemusím být nikomu za nic vděčná a nikoho poslouchat.
Hana
Holky a kluci:-), jen me zajimaly nejnovejsi prispevky na tema: Tchyne. Vsimla jsem si jakesi hadky mezi vetsinou a Einsteinem. Neprocitala jsem temer vubec diskusi, jen jeho prispevky a to jeste castecne. Ano jsou bez kudrlinek a takovych tech utech, co si zensky navzajem poskytuji. Ale nezda se mi to nijak urazejici nebo osocujici psani. Treba jsem neco prehledla. A prijde mi to taky zajimave, ne ze ne a jen pis Einsteine. Ono nam to neuskodi.
Ja si na tu svoji tchyni taky docela rada zabrblam a urcite jsem i tady neco driv psala. A nezkazis mi to:-) Nektere jsou fakt huste, teda tchyne a treba si tu navzajem dodame odvahu problem resit.
Luca235: No tak to jsem zvědavá, jak to bude s tím kouřením… No a jestli jsem to správně pochopila, tak manža nemusí tvou babičku, tak co zkusit kompromis - třeba ob týden na tři hodiny k jeho matce, ten druhý víkend na tři hodiny k babičce (za předpokladu, že se s ní ráda vídáš) - pro tebe z toho vyplyne, že stres z tchýně bude jen jednou za 14 dní… No apokud se to manžovi nebude líbit, tak už fakt nevím. Ale to ,že spolu o jeho matce nemluvíte, přece neznamená, že nemůžete domluvit ten kompromis na návštěvách? Zkus mu říct, že jsi ráda, že je o víkendu s vámi, že si ho chcete s prckem užít, spolu se těšit na mimíska… Třeba mu to docvakne, že je lepší bý doma s milo, příjemně naladěnou těhu-manželkou, než u „maminky“ s vystreslou…
Tak držím palečky
EinsteinII píše:Pomlenka: Trosku si odporuješ. Na jednu stranu píšeš, že jsis respektování ze strany tchánovců zjednala až poté, co jsis s nimi natvrdo vyříkala problémy ve vzájemném vztahu. Na stranu druhou píšeš, že „rozhádat se s tchýní může být docela dobrý způsob, jak si zadělat na velké problémy.“ No, to máš sice asi pravdu, ale co má být? Znamená to snad, že má snacha „pro klid v domě“ rezignovat? Co je lepší, žít s pocitem vlastní důstojnosti a podle svých pravidel a platit za to tím, že tě tchýně nemá ráda? Zboří se snad svět? Nebo je lepší žít jako onuce, nechat si brát děti cizíma lidma, kdykoliv se jim zamane a trpět nikoli běžné babičkovské rozmazlování vnoučat, ale totální torpédování tvých snah o východu dítěte? Sama v závěru píšeš, že máš nyní tchýni dobrou, ale kdybys tenkrát nesebrala odvahu, tak bylo nyní asi zcela jinak.
Tady píšeš o hádkách - ne přímo, ale píšeš, že si odporuju, když nedoporučuju hádat se s tchýní, přitom já jsem si to „vyhádala“ - aspoň mně to z toho vyplývá… To jen abys věděl, že jsem četla…
Ale to je slovíčkaření, internet zkresluje, takže třebas to myslel jinak a já jinak pochopila… A naopak..... Takže v podstatě jsme se shodly, že je lepší bojovat za sebe a svou rodinu, takže tak.
Tak zde je moje zkušenost s tchýní. Má dva kluky, které bezmezně miluje. Mám zdravotní problémy a doktoři mi řekli ať s dětmi raději nepočítám. Samozřejmě mě to ranilo a už jsme se s přítelem bavili o adopci. Ale „nějak“ se to povedlo a já byla těhotná. Nejdříve jsme to nikomu neřekli. Až někdy v 8tt. Vyslechla jsem si asi milionkrát, že jsme ještě mladý, že jsme mohli počkat. A já byla šťatsná, že se to vůbec povedlo… Každýmu říkala, že to nemusim vůbec donosit atd. Tím mi hodně ublížila a do smrti jí to nezapomenu a asi od té doby jsem k ní chladná. No samozřejmě když se malej narodil, tak byl jen on. Jak je šikovnej, krásnej atd. Chlubení všude možně. Když šli s malym ven, tak hlavně v hodině, kdy je na vesnici nejvíc lidí venku. Aby se mohla chlubit. Já jako bych neexistovala. Pomlouvá mě kudy chodí. Že nevařím knedlíky atd… Teď když už mu byl rok, začne třeba trošku fňukat a ona už by mu cpala piškoty… Vytahuje ho z postýlky za ruce, to jí můžu říkat donekonečna… Když jsme u nich a malej se drží u mě, tak má kecy, že mámu vidí pořád. Hlavně že má malýho a Michala. Se mnou si hraje na velkou kamarádku. Nevím proč je taková a mrzí mě to. Má svojí hlavu, vždyť vychovala dva kluky - a dobře. Doteď u ní bydlí jeden (je mu 23) a má v půl čtvrté připravený a ohřátý oběd, o víkend se obědvá přesně ve 12!!!! Večeří přesně v 19:00!!! A zvykněte si pak toho chlapa na to, že večeře je, když má člověk hlad a když je oběd v jednu, tak se přece nic nestane.
Bojím se toho, jak to bude pokračovat dál… Nedokážu jí říct ani slovo… Spíš s ní vůbec nekomunikuju. To je asi nejlepší. Ale myslím, že to jednou dojde k tomu, že se s ní hodně pohádám… Ona je děsná chudinka, všechno je hroznej problém, neumí ani vyměnit žárovku. Moje mamča je sama se ségrou a neteří, stará se o velkej barák, na všechno je sama, navíc je bez práce, takže finančně nic moc. Pak přijdeme k nim a ona jak neví jak to bude s prací, jestli jí nevyhoděj… Tohle mi příšerně leze na nervy! Píše si, kdy ho hlídá moje mamča, aby jsme to pěkně střídali, aby moje mamča nehlídala víc než ona…
V něčem je zase dobrá samozřejmě, malýmu pořád něco kupují (ale ne tak jako třeba moje mamča). I když to by možná měla být samozřejmost…
No dost už… Jsem se zas vykecala ![]()
Holky vydržte to s nima ![]()
Martina
Pomlenko Moje rodina je 300km daleko, já tu nemám nikoho. Tchýně je 13km od nás, žádné hlídání nemáme. Max. na pár hodin a malá od ní ráda odejde. Jestli mi přestane čudit pod nosem, tak to vydržím. Taky má někdy světlé chvilky, kdy je naprosto skvělá. Bohužel ona nemůže moci chodit. Takže pořád sedí doma, max. jede k doktorovi. Tak si dokážeš představit, jak umí být nerudná.
Karambolko Také mám zdravotní problémy. Jakmile jsme se zmínili, že bychom chtěli druhé. Dostali jsme vynadáno. Její dcera by chtěla druhé dítě a nemůže, tak proč my.
Potom mi švagrová řekla, když už jsem byla těhotná, že se ještě může stát všecho a dítě se nenarodí. To bylo opravdu příjemné.
LinkaK souhlasím s tebou v obou příspěvcích (jestli si jich napsala víc, tak se omlouvám, je toho tu dost ![]()
Einstein jsem ráda za tvoje příspěvky. Je to velmi osvěžující
Myslím, že musela být celkem síla vidět své dítě, jak se ti klopí do pravého úhlu.
Trable se tchýní jsem kdysi měla taky. Naštěstí pro mě udělala jeden velmi záslužný čin. Díky ní jsem se rozvedla s jejím synem a do dneška jsem jí za to strašně vděčná
Není nic lepšího, než když si uvědomíte, že za vašimi problémy s tchýní je vlastně váš problém s partnerem. Jsem ráda, že jsem si tohle prošla, protože mi to moooc dalo a teď už mám klid, skvělého přítele a dítě na cestě ![]()
Všem, které máte problém s tchýní doporučuji (nic jiného, vím, že je to těžké), aby se postavili samy sobě ![]()
Chci reagovat na toho pana, zatim jsme se nedozvedely, co by delal s otravnou tchyni - ne s mamou zeny, ale se svoji mamou - dokazal byste svou vlastni matku poslat „nekam“ , kdyby stale prudila, radila a delala ze sebe tu nejchytrejsi?? Pochybuju, ponevadz pisete, ze s nimi vychazite dobre, ale zajimalo by me, jestli nejakej chlap je schopen podporit vlastni zenu a postavit se SVOJI OTRAVNE matce (samozrejme nepisu, ze ji takovou mate), jen se vzijte do te situace.
A taky jsem nepochopila, jak tu pisete - nezaregistuju se, nebot me vsichni znate, pak zase opak a pak prisla registrace, nejste rozpolcena osobnost, tedy?
Preju vsem manzela, ktery svou matku dokaze utnout
a zastat se sve zeny. Ale asi napisete, ze ano, nebot vite po cem zeny tady touzi, kdyz jsem tak pravidelne chodite 
Radka