Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky nezlobte se ale musí to ven,
moje tchýně je kráááááááááááááva nebeská
Ví přesně co nesnáším a přesně to taky dělá. Právě jsem se vrátila ze sobotního oběda
a mám kvůli té paní zkaženou sobotu.
Díky snad to jako ventil bude stačit ![]()
Nový zásek s tchýní
Jelikož má trochu problémy co se jedné závislosti týče, tak se rozhodlo, že s ní budeme trávit víkendy ![]()
Takže jednou se sjede rodina k nám/švagr, manželka, neteř/, jednou jedeme k ní a někdy se jede ke švagrovi. Sice se jedná o jeden den, ale člověk toho má plné zuby.
Přišlo se s nápadem, že jí budou v létě vozit i na chatu a tak se jí budeme starat o program, aby neměla sklony k tomu svému problému. Což si se švagrovou nedokážeme představit, já v té době budu mít půl roční dítě, neteřince bude rok a půl a my si to chceme užít a né se starat o to, aby byla tchýňka stále na očích. Hrát nějaké divadýlko a přetvářku, navíc se může stát, že by to došlo tak daleko, že se začneme pak všichni hádat.
Vím, že je to přítelova maminka, ale všeho je moc, už jsem se ozvala, protože mám taky své rodiče, ke kterých bych chtěla jet a nebo si udělat víkend jen pro sebe. Navíc i teď před vánocema, budu chtít péct a taky jsem ve 30tt a už pomalu chystám věci pro mimčo a pro sebe a co si budeme nalhávat, někdy člověk zatouží proležet půl dne v posteli s knížkou.
Přítel teď dokonce přišel s tím, že by třeba maminku k nám vozil, aby tu byla s náma. Že brácha taky teď nebude mít čas a tak co by dělala doma. Takže si posedí u nás, bude mi hledět přes rameno a podobně…
Vůbec se mi do toho nechce. Podotýkám, tchýně nežije sama, má přítele. Kdyby byla sama a byla vážně nemocná tak držím pusinu a krok, ale do problému se dostala sama a já nehodlám jí z toho po víkendech tahat.
tak je to tady 17/11 děláme tchýni společnost…samozřejmě u nás ![]()
Jelikož jsme všechny potencionální tchýně, snažím se tu svou aspoň pochopit, když už nic jiného, ale nejde mi ani to. Taky mám bohužel v manželově matce převelikou oporu a pomoc, i když o to vůbec nestojím. Jaksi to nechce chápat!
Myslela jsem si, jak takové problémy budu házet za hlavu, ale je pár věcí, které jí jaksi neodpustím: I když „všude vykládá(!)“, jak báječnou má snachu, nezabránilo jí to, aby mi na naší svatbě pošeptala do ouška, že si její syn bere k......! To bych jí celkem ještě dokázala prominout, ale neodpustím jí nikdy to, že na oslavě narozenin mého muže se nechala slyšet, že holku (vnučku) nechce, že se o holky neumí starat…!!
Ona sama měla dva syny, její prvorozený syn má dva syny a její druhorozený syn čekal holku! Jaká ostuda! Dneska má malá 10 měsíců a tchýně se může „potentovat“. Cituji:„Zlatíčko moje maličké, já jsem tak ráda, že se zase vidíme, já tě mám tak ráda, budeš u babičky na prázdniny? apod.“
Jistě chápete, že tiše skřípu zuby. Obzvláště, když tu starou čarodějnici vidím tak 5× do týdne. Plánujeme druhé dítě a už pomalu manžela připravuji na to, že budu s dětma doma co nejdéle to půjde a děti půjdou jedno po druhém do školky, nikoliv ke tchánovcům..
Opravdu chci dát té staré ježibabě najevo, že ji, my holky, nepotřebujeme. Snad se mi tenhle životní manévr povede a snad jednou manžel bude stát při mě, aspoň trošku…
raduno , ta tvoje tchyně musí být kráva nebeská. Ani jedno z toho, co jsi tady napsala, bych bez hooodně velké omluvy nepřekousl a vůbec bych se s ní nestýkal. U nás kdysi prohlásila babička mojí ženy o mojí berušce (před mojí tchýní) jistou škaredou věc (byla bába zvyklá, že si může pouštět hubu na špacír, protože svoji rodinu kdysi komandovala ona). Žena byla perplex, sebrala se a odešla, tchýně samozřejmě držela zobák, matince se přece neodporuje…
Dal jsem jasně na srozuměnou, že dokud se neomluví, tak se neznáme, načemž jsme utli jakýkoli kontakt (bydleli jsme přitom asi 5 minut od sebe). Vydržela to asi 1/2 roku, pak vyměkla a ženě se přede mnou i tchýní omluvila. Vztahy s ní máme od té doby kupodivu dobré (asi proto, že se nám už do ničeho nepokouší plést a vidíme se tak 3× ročně).
tak ta moje skorotchyně už aspiruje na metál, momentálně roznáší po známých, že je to nepřežije, že její vnouče bude nemanženlské
já se to náhodou dozvěděla a stála jsem před tou dotyčnou jak opařená
asi si s ní brzy promluvím. A víte co mi na to řekl drahý, že prej ona to tak nemyslela a navíc to neříká nám, tak nás tím prej nezatěžuje, takže se to nás skoro vůbec netýká, málem jsem mu zakroutila krkem
ale když to tady tak čtu, tak z těch vašich příspěvků čiší veliká sebestřednost a hlavně neslušnost. Že některé z vás přinešla tchýně do porodnice smažený květák? Prosím vás, uvědomte si že ta paní měla mimino naposledy třeba před 30ti lety, tak jí to prostě nedošlo! Není důvod to tak hrotit…Vás život se točí kolem malinkých dětí, ale ona je už mimo toto dění. Mám z toho tady dojem, že by podle vás každý, kdo se jen trošičku přiblíží k vám a vašim dětem, měl celé dny ležet v chytrých knihách a studovat ty nejmodernější trendy. Vy jste nikdy na návštěvě neplácly něco nevhodného?! Vždyť se to může stát každé, i Vám. Opravdu by mě zajímalo, jak by se podle Vás, měla tchýně chovat, protože jednou je to málo, ten zájem a jindy zase moc. Já osobně, kdyby na mě snacha preventivně vystartovala s hrubou záplatou - píšu preventivně! - tak by mě to urazilo. Víte, takové rady, jako „dej jí hned začátku najevo, co si o ní myslíš“ atd. to je snad to nejhorší! Jak se pak má vztah snacha - tchýně rozvíjet? Trošku se vžijte do mentality střední až starší generace - vyrůstala za jiného režimu, neměla takový přístup k informacím, atd…A do toho přicházejí zdravotní problémy - přechod, stáří. Mnohdy se přidá i péče o prarodiče. Z vašich příspěvků čiší „preventivní nenávist“, a pak to tak dopadá. Jednou tchýně „jásá“ málo a jindy zase moc…Není to třeba tím, že když „jásá“ málo, tak hold jí to saze tak moc nebere? Třeba má jiné zájmy, nebo se prostě stydí nějak se projevit, aby to zase nebylo špatně.
Ahoj maminy,dneska jsem tady poprvé ale už jste mi kápli do noty.Co se týče tchýní tak v tom jsem s váma
Já mám taky takovou semetriku a bohužel ji musím vidět každý den protože bydlíme v jednom baráku.
Ona má ale taky smůlu,nenechám si jen tak něco líbit a jí to očividně hrozně vadí(což mě samozřejmě těší že?)Kdybych měla napsat všechny zážitky s ní tak budu možná slavnější než Harry Potter.
tak tebe těší, že někoho vytáčíš…u vás tedy musí být selanka. Když budeš takhle pokračovat, tak se dočkáš brzy výsledků. Mít potěšení z něčího trápení, to je ubohé. ˇOno se to totiž vždycky vrátí, tomu, kdo to vysílá do prostoru. jak typické pro dnešní dobu - radovat se z něčí bolesti. Měla by jsi se zamyslet.
Hele holky,že by se jedna z dotyčných tchýní tady poznala????? ![]()
Nevím jak to kdo pochopil ale určitě jsem to nemyslela tak hrozně.To že mě těší že tchýni vadí to že si nenechám jen tak něco líbit bylo myšleno tak že moc dobře ví že naschváli na mě neplatí.Mrzí mě jen to,že jsem si myslela že tady taky najdu pochopení a né že mě hned bude někdo obviňovat něco jako že jsem zlá.Tak to samozřejmě není a myslím si že každá z vás moc dobře ví jaký to je nevycházet s tchýní.To že to píšu jako anonym se omlouvám ale říkala jsem že jsem tady poprvé a tak ještě pořádně nevím co a jak, aby ste veděli kdo vám třeba píše.Není to pro mě jednoduchý snášet chování tchýně,ještě když jsem tady vůbec nechtěla bydlet ale to by se ještě dalo vydržet,ale za moje dítě nikdo rozhodovat nebude a to je můj případ.Doufám že jsem to trochu vysvětlila a názor si už musíte udělat sami.Jinak všechny zdravím a přeju pevný nervy Zuzka
Tak to jsem moc ráda že mě někdo chápe.Já jsem taky dost splachovací a kdyby mě mělo naštvat všechno co mi tchýně dělá tak se asi zblázním.Vím že oni žijí pořád v té jejich době ale musí pochopit že už to není jeji dítě.Na začátku to byl hroznej boj,bylo smutný že dva roky po svatbě jsme se s manžem hádali a padalo slovo rozvod.Vím že jsem to dělala špatně,všechny problémy jsem řešila přez něho a on byl už hrozně unavenej,protože stavíme a tak jde z práce rovnou na stavbu.Tak jsem mu jeden den řekla ať se do toho vůbec neplete,že když se mi nebude něco líbit tak si to s ní vyřeším sama.Manželství teď máme v pohodě a to je důležitý.Tak za 14 dní jdeme do novýho,sice budem pořád bydlet u starých,děláme totiž půdní vestavbu,ale už bude větší klid.Tam si zavedu trocha jiný pravidla.Ona si prostě musí uvědomit že já nejsem její dítě a že jsem vychovaná ůplně jinak.Prostě k samostatnosti a ona prostě pořád chce aby mě mohla se vším pomáhat jak to dělá u své dcery která je tímto absolutně nesamostatná.Prostě u maminčiné sukně a dál ne.O to mi jde,ona moc dobře ví že když mě bude respektovat jako Lukáškovu maminku,tak bude dobře.Moji rodiče taky nejsou svatí ale co řeknu to platí,ať mají názor jaký chcou.Když to bude špatně tak si ponesu následky sama.To je asi všechno co bych k tomu řekla.Jinak jsen hrozně ráda že je nás víc,člověku se hned uleví když ví že v tom není sám.Ikdyž by bylo samozřejmě lepší,kdyby jsme takový problémy neměli.