Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, potřebuji poradit. Mám sedmnáctiletou dceru, potýkáme se doma s mentální anorexií. Bojím se o ni a přemýšlím o tom, že by byla vhodná hospitalizace na psychiatrii, lékař je téhož názoru. Otázka zní : bude stačit můj podpis, nebo bude nutný i ten její? Hospitalizaci zásadně odmítá, nevím jak postupovat.
Děkuji za každou odpověď.
Ahoj,
nedobrovolna hospitalizace lze v případě ohrožení sebe, nebo okolí. Pokud i lekar hospitalizaci doporučuje, tak už asi v ohrožení bude, je otázka, jak ji tam dostanete. Její podpis v případě nedobrovolne hospitalizace nikdo chtít nebude, podepisuje se až pak dobrovolný vstup. Každopádně vám držím palce, ať se na léčbu dostane. Na PPP se specializují v Praze ve VFN, v Brně v Bohunicich, ale i jinde, třeba v Praze ještě v Motole u dětí a dospívajících. A jako následná pece lze se obrátit na sdružení Anabell.
Jinak mě ještě napadá, pokud je na tom hodně zle, tak nejdřív hospitalizace někde na dětském, jakože metabolicka jednotka a tak, ale to musí posoudit lekar. A v 17 letech už dávají někdy pacienty i na dospělé, na dětském je hrozný poradnik. Byla jsem letos v Bohnicích se 2 holčinama 17 let. A jinak ten podpis i na dobrovolný vstup pak bude potřeba tvuj.
Není plnoletá takže jsi stále její zákonný zástupce…a jak už bylo psáno může být hospitalizována nucené z důvodu akutního ohrožení sebe sama takže tam žádný souhlas potřeba neni…
@Lollitka píše: Více
S tím problémem bojovala kolegynina dcera. Byla v nemocnici (ne na psychiatrii), kde ji dávali dohromady, ergo zachraňovali jí život. Co bylo dál, nevím, jen to, že ten problém se s ní dál vlekl. Je to těžký psych. problém, takže ano, pak léčit duši.
Bylo by dobré stihnout hospitalizaci do doby, než bude dceři 18, dokud za ni ještě můžete rozhodovat. Snad se najde na psychiatrii místo, v dnešní době je to problém. Možná bude dcera hospitalizovaná na oddělení pro dospělé. Dětská psychiatrická oddělení mají většinou plnou kapacitu.
Na tvým místě bych volila spíš nějaký stacionář, kam se chodí denně jako do školy/práce. A na dceru zatlačila, že pokud to odmítne, zařídím hospitalizaci.
Zavřít skoro plnoletou holku nedobrovolně na psychiatrii mi přijde docela nešťastný.
No, ono to tak snadno nepůjde ani v 17. Třeba u operací chce nemocnice i informovaný souhlas nezletilého, pokud tomu odpovídají jeho rozumové schopnosti. Většina nemocnic má tu hranici nastavenou na 14 nebo 15 let. Pokud ten souhlas nedá, musí rozhodnout soud. Nedobrovolně to jde v ohrožení života, ale musí to být bezprostřední ohrožení - tedy že teď aktuálně slečně selhávají orgány z hladu, ne že je anorektička a dlouhodobě ji to ohrožuje, ale v bezprostředním riziku náhlé smrti není. Taky bych hodně zvažovala, zda to skutečně stojí za to - ta holka je skoro dospělá a váš vztah to může nevratně poškodit. Existují i stacionáře, ambulantní léčba, různé terapeutické skupiny… tak bych spíš šla touhle cestou a rozhodně po poradě s ní, co by jí nejvíc vyhovovalo. Ona ta hospitalizace u anorektiček není úplně fajn i v tom, že jich je tam podobných víc a dost často se tam od sebe akorát naučí, jak svoje problémy lépe skrývat.
@NasranaAdleta píše: Více
No s tím souhlasem, já ho na psychiatrii chtěla dát, abych měla dobrovolný vstup, ale oni mi to zamítli a rovnou poslali na soud a podepsat jsem nic nemohla, i když jsem chtěla.
Jinak souhlasím, že na hospitalizaci se holky od sebe můžou spousty věcí „naučit“, ale to můžou i ve stacíku, na skupině… já se na psychiatrii naučila třeba pálit se cigaretami, do té doby jsem se jen řezala. Navíc jsem tam začala kouřit a to jsem skoro do té doby kouření nesnášela.
Ale pokud i lékař doporučuje hospitalizaci, tak k tomu asi má důvod. Ale na dětských je stejně taková čekací době většinou, že v 17ti dávají často už na dospělé. Já s anorexií byla na psychiatrii ve 25 letech, i když to původně nebyl primární důvod hospitalizace, ale když už jsem se tam dostala, tak mi začali dávat Nutridrinky, jednou mi nacpali celý rohlík do krku a málem jsem se udusila, ale když jsem ani tak nic nejedla, tak mi dali sondu. Zas je fakt, že mě to hodně traumatizovalo.
Takže bych to asi s dcerou pořádně probrala, já měla anorexii i ve 14ti letech a chtěli mě poslat do Motola, což jsem odmítla, ale začala jsem spolupracovat s mamkou, která mi pomáhala jíst a postupně zvětšovat pomalinku porce. Pokud je to u dcery zakladatelky dlouhodobější problém a opravdu prakticky nejí, tak ale by to možná chtělo nějaký pobyt, těžko říct. Asi bych doporučila nějakou společnou schůzku obě dvě s lékařem a pořádně zvážila přínos a rizika.
@Lollitka Tak pro random obvoďáka je nejjednodušší předepsat hospitalizaci. Ne každý má chuť a hlavně kapacitu se pacientem nějak hlouběji zabývat, což na jednu stranu chápu, doktoři jsou dost přetížení. Já mám třeba na doktorku docela štěstí, šle taky mě to stálo dost hledání.
@NasranaAdleta píše: Více
Tak jasně, no, někteří obvodaci takhle chtějí přehodit péči na někoho jiného, ale zakladatelka píše, že to doporučuje lekar a já si to původně vysvětlila, že už mají psychiatra, který by už lépe situaci posoudil. Nepíše, jaky lekar totiž.
Já mám taky super obvodní a taky jsem ji nesehnala hned. Ale pak když něco doporučí, tak vím, že má pravdu a je skvělá nejen profesně, ale i lidsky.
Moje dcera byla anorekticka, nikdy bych nedovolila aby ji nekdo dobrovolne zavrel… nastesti jeji obvodni je rozumna a taky nedoporucila
Ale platila jsem ji online psycho poradny a k nicemu.. pry ji mam nechat zavrit, ze to nrma cenu a blabla
Vzala jsem to so svych rukou sama a to mam dalsich 6 deti, studovala, cetla.. krucek po krucku
Behem roku nabrala 10 kilo, hodne jsme mluvily, rozebíraly a stale delame
Je to beh na dlouhou trat ale uz je na krasne vaze 42/160 v zari 17
Verim, ze to zvladneme.. a drzim pesti i dcerce
Jeste nema znovu MS, 4 ty mesic bere hormony, lehkou lecbu ale vice nez pul roku nenecham.. pridame gynex a homeo