Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všem,
zajímá mě obecný pohled na to, kde je pro koho hranice problému s alkoholem. Podle mě to bylo, když si člověk musí dát trochu i po ránu, aby fungoval. Ale časem měním názor a to tak, že problém je to mnohem dříve.
Zajímají mě vaše názory. Článků je spousta a tváří se i odborně, ale mluví různě.
Jeden známý třeba říkal, že problém na sobě pocítil ve chvíli, kdy si uvědomil, že se na tu svoji JEDNU skleničku vína, co si dává večer, nemůže dočkat. A to mě dovedlo k zamyšlení.
Tak mě zajímá, jaký k tomu máte postoje vy tady?
Já mám postoj k alkoholu velmi pozitivní. S manželem si dáme víno i několikrát za týden (3-5×), někdy si dám jen skleničku, někdy padnou dvě lahve. Nějak nás to nelimituje. Nevylejeme to do sebe do hodiny. Otevřeme si lahev třeba v 18:30 k večeři, druhou dopíjíme kolem 23:00, kdy jdeme spát. Takže se ani nemotáme, ani nemeleme blbosti. Za mě prostě každý dle svého pocitu. Bez alkoholu funguju v pohodě, s alkoholem taky (zatím), až to budu cítit jinak, omezím to ![]()
Z mého pohledu je závislost už to, když musí člověk si dát něco alkoholového každý den nebo i obden.
Je to jako kafe nebo cigareta, pokud to musíte mít každý den, abyste „přežili“, na „uvolnění“,tak je to už známka závislosti, nezdravého upnutí.
Příspěvek upraven 18.03.24 v 15:02
@baracudas 2 lahve 3-5× do týdne, tedy láhev na osobu?…No, tak to problém asi máte ![]()
Čekala jsem 3×5× do týdne tak skleničku, ale ne láhev na osobu během večera, to už je opravdu hodně a celkem dost nezdravé.
To je značně individuální..
Existuje několik znaků, které vám mohou napovědět, zda máte závislost na alkoholu:
Psychická závislost:
Silná touha po alkoholu a neschopnost odolat pití.
Pocit úzkosti, podrážděnosti, nebo deprese bez alkoholu.
Pití alkoholu jako úniku od problémů.
Zanedbávání zájmů a koníčků kvůli pití.
Pokračování v pití i přes negativní důsledky (např. problémy v práci, vztazích, nebo zdraví).
Fyzická závislost:
Nárůst tolerance k alkoholu, kdy k dosažení stejného účinku potřebujete stále více alkoholu.
Abstinenční příznaky, jako je třes, pocení, nevolnost, úzkost, a zvracení, když nepijete.
Další varovné signály:
Tajné pití alkoholu.
Lhaní o tom, kolik pijete.
Pocity viny a studu po pití.
Ztráta kontroly nad množstvím vypitého alkoholu.
Pokračování v pití i přes zdravotní problémy.
Pokud máte podezření, že máte závislost na alkoholu, je důležité vyhledat pomoc. Existuje mnoho organizací a odborníků, kteří vám mohou pomoci.
Pro mě je alkoholik kdokoliv, kdo pije několikrát týdně (byť „jen“ skleničku vína/pivo), nebo se pravidelně vylije na plech, není schopen jít na akci a nepít a ten, kdo není schopen nepít měsíc/dva/tři.
Myslim, ze kazde pravidelne piti, uz je urcita zavislost…na mnozstvi tolik nezalezi, spis na te pravidelnosti…pokud nekdo pije jednou za 14 dni s tim, ze na to proste dostane zrovna chut, je to asi v poradku, ale pit denne, ci obden a uz behem dne se na tu sklenku tesit, to uz je spatny…
Pro mě je ta hranice, když kvůli alkoholu začne mít problémy v práci a osobním životě. Když si nedokáže říct ne a musí si nalít. Když nemá doma láhev a je schopen/schopna se večer obléknout a jít si jí koupit třeba do hospody, když už je všude jinde zavřeno. Když pije všechno co teče, bez ohledu na kvalitu, hlavně když to je alko. Když začne říkat, že přece nepije nebo že to má pod kontrolou.
Jo, za mě je to právě to těšení. Měla jsem takové období, ale hned jak jsem si to uvědomila, tak jsem to stopla, naštěstí úplně v pohodě. Alkoholismus mám v genech a děkuji, nechci.
Pokud bez problémů vydržíš si třeba měsíc nedat ani kapku, tak je to v pohodě. Já považuji za alkoholismus i takové to pravidelné pochlastávání „jdu jen na dvě“, nebo když si někdo musí každý den otevřít tři lahváče.
@Buba mara píše: Více
A tohle je třeba z mého úhlu pohledu už pozdě. Podle mě se ta závislost vytvoří už mnohem dřív… ale to je jen můj názor.
Jinak díky zatím všem za názory, je to zajímavý číst, jak má každý tu hranici a ten pohled jinde.
Jakmile se na tu svoji každovecerni sklenku tesis, proste si ji musis dat, protoze „tezky den“, „deti zlobily“,.., tak podle meho mas problem.
Bohuzel jsme v CZ stale jako spolecnost k alkoholu dost tolerantni a alkoholik je prece ta vylita, klepajici se troska, co somruje na krabicak a rozhodne ne Pepa, co kazdy den da 4 piva, protoze to je prece u chlapu normalni nebo Helena, ktera da kazdy den 2 sklenky dobreho bileho (na ktere ani neni spotrebni daň). Kdo nepije, je divnej, vyleceny alkoholik, tehotna nebo bere antibiotika.
Hlavně bych řekla, že neexistuje žádné obecné pravidlo. To má každý vážně jinak. Jsou lidi, kteří pijí opravdu celej život stylem skoro každý den pivo, víno atd. Ale alkoholiky by je asi moc lidí nenazvalo. (Já teda už asi jo. Za partnera bych takového člověka nechtěla.) Protože normálně fungují. Nikde se nepotácí ani nemají další patologické znaky. A ba co více dožijí se i vysokého věku. A potom tu máme lidi, kteří spadnou do závislosti ani se nenadějí. Své hraje genetika, vůle i sociální prostředí.
Proto to není radno to pokoušet. A ano když už si člověk musí dát ráno alkohol aby fungoval už je sakra pozdě. Ono pozdě je i když už se člověk půl dne třepe na tu sklenku večer.
Takže za mě je ta hranice u příležitostného pití ve společnosti. Třeba já se od začátku roku rozpila na své poměry. Vyšlo to tak, že jsem si dala dvakrát do měsíce sklenku vína, nebo gin tonic. Ale přijde zas několika měsíců kdy nebudu pít vůbec.
Příspěvek upraven 18.03.24 v 17:44