Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Je tu někdo kdo má i v dospělosti své imaginární představy a tak trochu svůj svět, o kterém nemá nikdo jiný ani páru? Já to tak měla odmala. Když jsem byla sama, tak jsem si snila o tom, co nebylo reálně možné v rámci dětských fantazií. Teď i když jsem dospělá, tak mám třeba oblíbeného herce ve filmu, a když mám volnou chvíli, asi takový nějaký relax, tak se ponořím do světa představ a jedu s tím hercem příběh, který je propracovaný.. pak zas přeruším a klidně dva měsíce nic, pak třeba zas, jak mě to opět chytne. Těžko se to popisuje, ale věřím, že pokud si tohle bude číst někdo, kdo to má stejně, bude hned vědět, o co jde
Jinak vedu naprosto normální někdy až nudný rodinný život, nepřipadám si, že bych byla nějaký cvok:-), asi jsem spíše introvertněji založený člověk, ale to neznamená, že bych neměla ráda společnost reálných lidí okolo sebe
Taky mivam nekdy i v negativni rovine, to co mas jen v hlave, Ti nikdo nevezme.
Jasně, těch dalších dílů oblíbených seriálů a filmů, které jsem si domyslela, samozřejmě se mnou, v hlavní roli
hlavně dřív, jsem dokázala hodiny poslouchat hudbu a u toho „snít“
za mě skvělej relax, pomáhá mi to zbavit se stresu a negativních pocitů a energie…
A to jsem si nedávno říkala, jestli na to už nejsem trochu stará
Mám to tak od dětství. A vidím, že to tak mají i ostatní
Je to fajn relax
Dobře se tak uvolní hlava, rychle usne… A to mám spokojené fungující manželství, děti, v reálném životě jsem spokojená a funguji zcela normálně ![]()
Já to dělám od mala, občas si připadám jako blázen. Jsem docela ráda za tuhle diskuzi, neznám totiž nikoho, kdo by taky takhle snil. Chlap je pravý opak, když jsme o tom jednou mluvili, řekl, že pokud něco chce, jde si za tím, a pokud to není v rámci jeho možností, neztrácí s tím čas ![]()
Tak dámy, jsem nadšená, že se ozvalo tolik pozitivních zpráv, že je „nás“ spousta. Myslela jsem si, že jsem nějaká lehce ujetá. Přesně jak tu někdo přede mnou psal…dočasně funguje i poblouznění nějakým filmem nebo něčím, ale neustále pokračuje srdcovka s jedním týpkem a od toho odvitý příběh na knihu! Taky mám ty lidi pojmenované, přesné charaktery a tak dál:-) Reálné situace motivují k novým situacím i v příběhu..jdu předvánočním městem..ale představuju si, že tam jdu jako „ona“ a s „ním“ a řešíme jiné věci:-D…jinak klasika ve sprše, ve vaně, před spaním, v autobuse, při cestě autem, no kdykoliv:-)
Mám opravdu radost, že je nác víc takových! I s rodinou a jinak normálním šťastným životem.
Mějte se hezky a krásné snění!
Zakladatelka
Taky to tak mám. A taky od dětství. Zjistila jsem, že to mám tematicky zaměřené. Sním o tom, co mi chybí, o vlastnostech, kterých mám nedostatek. Vždy je to o tom, že jsem důležitá pro určitou skupinu, mám u nich respekt a mám charisma. A vůdci té rasy, skupiny, státu mě žádají o radu a respektují mě. Ale před spaním takhle nesním, mozek pak jede na plné obrátky a nemůžu usnout. Musím myšlenky nechat volně poletovat, abych usnula.
Tak to vážně čumím kolik nás takhle žije „někde jinde“. Myslela jsem, že jsem jediná na světě, že každý žije pouze svůj reálný život a jen já žiju v myšlenkách. Fakt zajímavý. Prožila jsem takhle už stovky životů. Některé vyprchají do ztracena a některé odžiju až „do smrti“. ![]()
Dokonce to má i svůj název -maladaptivní snění
Jen v cz o tom nic není je potřeba hledat v aj😒
@Keyllah píše:
Holky, a kolik z vás, co to tak mají jsou Blíženci?
Jsem kozoroh ![]()
Ty jo, to koukám
. Já jsem sice taky často mimo a pohroužená do myšlenek, ale spíš přemýšlím nad nedořešenýma konfliktama a snažím se přijít na to, proč ti lidi udělali to, co udělali. Takže vám závidím, tohle je dost vyčerpávající.
Jsem Váha. Jak tu někdo psal, že je to vyčerpávající - vůbec ne. Nebo aspoň ne pro mě. Je to útěk tam, a s těmi, se kterými a kam to nikdy nebude možné ![]()
Ohledně toho maladaptivního snění bych si vážně něco moc ráda přečetla, ale angličtinu mám takovou basic:-D Takže pokud byste o tom některá něco vyhrabkala, dejte vědět ![]()
Ještě mě napadlo, jste někdo ochotný se podělit aspoň s nástinem příběhu, který vás dlouhodobě drží? Je to hodně osobní, vím, ale docela by mě to (a myslím, že nejenom mě) zajímalo…
(zakladatelka)
@Anonymní píše:
Jsem Váha. Jak tu někdo psal, že je to vyčerpávající - vůbec ne. Nebo aspoň ne pro mě. Je to útěk tam, a s těmi, se kterými a kam to nikdy nebude možné
Ohledně toho maladaptivního snění bych si vážně něco moc ráda přečetla, ale angličtinu mám takovou basic:-D Takže pokud byste o tom některá něco vyhrabkala, dejte vědětJeště mě napadlo, jste někdo ochotný se podělit aspoň s nástinem příběhu, který vás dlouhodobě drží? Je to hodně osobní, vím, ale docela by mě to (a myslím, že nejenom mě) zajímalo…
(zakladatelka)
Ona spíš myslela, že je vyčerpávající přemýšlet o těch skutečných, reálných problémech. Aspoň jsem to tak pochopila. Jinak kdybych se měla rozepisovat o svých „životech“ tak to by vydalo na Ottův slovník naučný
![]()