Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mno.. co na to rict.. nejdu te peskovat za to, ze jses nezodpovedna, ze sis mela dat pozor a zes naletela mlademu borci.. ted je to uz docela zbytecne.. na interupci bych nesla.. z jednoho prosteho duvodu pokud si videla UTZ.. bije mu srdicko
je zivy tvor a nekdo kdo Te bude milovat vic nez jakykoliv jiny chlap.. To ze jses z neuplne rodiny - cert to ber - vytvoris mu uplnou rodinu, nemam strach.. moje mamka nas vlastne vychovavala sama a nemyslim, ze by se to na mne nejak podepsalo (jasne, obcas jsem mental
ale kdo ne).. Ano, je to sileny „zavazek“, dospejes moc rychle ale za tu lasku to preci stoji ![]()
Rikam Ti to jako holka co se snazi uz 4 roky marne o dite s partnerem ktery po 3 potratech, mimodelozaku, 2 nezdarenych IVF s placem sel do kostela a modlil se k panu Bohu aby nam aspon toho jednoho prcka nadelil..
@Serpentini píše:
Teda v 11. týdnu už mi to přijde na potrat dost pozdě, když to dítě vlastně chceš. Přece jen už to není jen shluk buněk, ale opravdové dítě. Opravdu bys s tím dokázala žít? Já teda určitě ne. A na nějakou kompletní rodinu kašli, já z jedný pocházím, měla jsem jedny kalhoty a tři trička, facky lítaly na všechny strany. On je lepší jeden milující rodič než třeba dvacet, kteří za nic nestojí.
Hezky napsané.
@karkarka píše:
Jak ste se u sexu chranili?
A není to teď už jedno?
Nech si miminko, když vidím v jakém ses rozpoložení nejspíš bys toho později hrozně litovala. Urcite to zvladnes i sama, jak píšeš si mlada, najdeš si lepšího chlapa klidně i když už budeš mít dítě, taky jsem to tak měla
prostě pro mě je přednější to dítě než chlap, který je podle všechno pěkný hajzl. Budeš mít mateřskou, rodicak, můžeš mít nějaké příspěvky, vzít si třeba brigádu, on bude muset platit alimenty, ztoho nějak vyžiješ
všechno jde, poslechni srdíčko ![]()
@Reaskiller píše:
Mno.. co na to rict.. nejdu te peskovat za to, ze jses nezodpovedna, ze sis mela dat pozor a zes naletela mlademu borci.. ted je to uz docela zbytecne.. na interupci bych nesla.. z jednoho prosteho duvodu pokud si videla UTZ.. bije mu srdickoje zivy tvor a nekdo kdo Te bude milovat vic nez jakykoliv jiny chlap.. To ze jses z neuplne rodiny - cert to ber - vytvoris mu uplnou rodinu, nemam strach.. moje mamka nas vlastne vychovavala sama a nemyslim, ze by se to na mne nejak podepsalo (jasne, obcas jsem mental
![]()
ale kdo ne).. Ano, je to sileny „zavazek“, dospejes moc rychle ale za tu lasku to preci stoji
Rikam Ti to jako holka co se snazi uz 4 roky marne o dite s partnerem ktery po 3 potratech, mimodelozaku, 2 nezdarenych IVF s placem sel do kostela a modlil se k panu Bohu aby nam aspon toho jednoho prcka nadelil..
@carola jen me zajimá,jestli se chránili,nebo opet selhala antikoncepce.
@prekvapenana2 píše:
Ten kluk je pěknej hajzl! Vztah s tebou nechce, protože tě nemiluje ale na sex mu ses dobrá, viď? Teda mě se normálně otevřela kudla v kapse… A ještě řekne že za rok se můžete snažit cíleně? To jako za rok mu nebude vadit že tě nemiluje?ten kluk tě má prostě ochočenou dokud se nenajde lepší… S dítětem se ti strašně změní život, ale chápu tvé obavy… Já si nedovedu představit adopci ale v tvém případě bych si dítě nechala a snažila se najít způsob, jak to dokázat ( i když bez něj ) a pokud bych způsob nenašla, řešila bych adopci… Pochybuju že se smířis s potratem. A jak si to představuješ pokud tam půjdeš? Dítě dáte pryč a dál spolu budete " nechodit"?
Souhlasím. Mám pocit, že jestli zakladatelka na potrat půjde, akorát se psychicky sesype… na potrat bych nešla.
Tady pridavam odkaz na Denicek o adopci, v kterem je mimo jine dost pochopeni pro zeny, ktere dite k adopci poskytly. https://www.emimino.cz/…zvoni-13660/
Příspěvek upraven 24.09.18 v 13:31
Každá rada drahá. Tatínek (partner) může takhle stále obracet, jen proto, že může, že tu ta možnost je. Je spoustu scénářů jak tohle můžeš skončit. Můj příběh je vzdáleně podobný, já moc mladá, ale rodiny chtivá, partner byl pro. Když se povedlo, otočil, ale respektoval má rozhodnutí. Během celého těhotenství to bylo jak na houpačce, pak mě podvedl a já to ukončila. Měla jsem doslova holou p*del a jediné moje útočiště byl malý pokoj u mámy. Zvládla jsem to, byla jsem to já a dcera proti všem, to mateřství mi tolik dalo…Byli těžký časy a byla jsem na to sama, ale čas utíká a to že to nevyjde s tímhle neznamená , že nebude jiná láska. Já mám už 8 let úžasného chlapa a ten dceru miluje, nikdy ani v nejmenším nedal najevo, že by byla CIZÍ. Biologický tatínek se stará, dceru vídá.
Jak se chránili nebo nechránili je teď úplně jedno. Dítě je na cestě, zplodili ho dva dospělí svéprávní lidé a jako takoví by se k tomu měli postavit. Jsem stará generace, když se toto v době mého mládí stalo, byla svatba a hotovo. Dnes si mladí myslí, že mají nějaký právní nárok na štěstí a nemusí se na nikoho ohlížet.
Jsi s nechránila a teď chceš radu ? A čekat do 11 týdne,protože se pořád nemůžeš rozhodnout ti přijde normání ? Máš v sobě živou bytost,pokud Ti to nedochází. Ty i ten tvůj povedený přítel jste zralí na nakopnutí.....
@pe-terka Dekuji
dneska den pred MS tak jsem nejaka precitlivela, pardon
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chci se svěřit i když jsem tu precetla snad vsecky diskuze na toto téma a vím, že mě spousta z vás odsoudí. Nemam s kým si o tom promluvit a nemuzu se rozhodnout. Nechci slyset nazor na interrupci jako takovou ani rizika vse vim. Jen bych rada slysela jak by jste se v me situaci zachovaly vy. Treba mi to pomuze. Muj problem spociva v tom, ze me otec ditete ma moc rad, ale nemiluje me. Vidame se spolu 6+ měsíců, prakticky denně. Nekdy na hodku, nekdy pul dne..pokszde jinak jak to vyjde. Ale porad to z meho pohledu neni dostacujici aby se zamiloval. Rekl mi to i sam, ze si mysli ze kdyby jsme spolu travili vice casu, udelali si vic spolecnych zazitku ze by to mohlo byt uplne jinak a zamiloval by se (ale kdo vi). Mame společné záliby i pohled na zivot, rodinu. Vazne si rozumime snad ve vsem, umime spolu resit problemy bez hádek. Proste si vse vyrikame, uklidnime se a jdeme dal. Ale je o nej velky zajem je to krasny sikovny chlap a holky se muzou zblaznit. Po x mesicich co jsme se scházeli došla řeč i na to: co by, kdyby jsem otehotnela? Rekl ze se nemusim bat, ze by se o nas postaral. protoze ma deti moc rad a sam by chtel rodinu a chtel by ji brzo.. navic mu name moc zalezi a umi si nas predstavit spolu. bavili jsme se o tom tolikrat naprosto nenucene a z toho jak mluvil sam od sebe s tim nadsenim jsem mu verila. Jenže ted, kdyz se stalo a ja zjistila ze jsem tehotna je vse jinak. Zacal mit pocit ze neni pripraveny(22let),oba jsme mladí. A ze kdyby me miloval nevahal by, ale takto ze nevi jestli je to zodpovedne nechat si mimi. A treba se za nejaky cas rozejit protoze ta laska bude chybet. Ani spolu nechodime, prave kvuli tomu ze neciti to co ja, miluju ho moc… Proto dosla řeč i k interrupci. Snazila jsem se ho presvedcit ze to zvladneme a ze potrat nechci. Coz parkrat zabralo a on sam rikal ze si ho asi nechame ze si nemysli ze je spravne dat malicke pryc. Ale potom zase obratil ze to bude lepsi reseni a ze pokud se zamiluje vyresi si vklidu vlastni bydleni a treba za rok by jsme se snazili cíleně o mimi. Ale ze ted to neciti a nechce se mnou proto být. Jsem v 11tt, termin potratu mam zitra. Nechci tam jit. Ale nechci ho nutit být se mnou na sílu kvuli diteti. Ja jsem to nikomu nerekla, on mame ktera je taky pro potrat, ale podpori nas pokud si ho nechame. Bydlím u otce a rodina mi nijak zvlast nepomuze nemame dobre vztahy. Nemam babicky ani matku. Bojim se ze bych to sama nezvladla. Mateřská je prd. A ja nemam ani vlastni bydleni a doma nulové soukromí. Nasetrenych mam blbych 20000 protoze sem husa a rozhazovala sem bez rozmyslu. Moc bych mimi chtela, ale ne jako samotna matka. Sama nejsem z kompletni rodiny a pro sve dite bych to nechtela. Ne ze bych se mela tak zle. Ale cely zivot jsme nemeli penize protoze byl otec sam na dve deti a vzdy jsem snila o kompletni rodine. Samozrejme si uvedomuju ze jsme si meli dat pozor. A vim ze je chyba i ve me, ale tolik jsem verila ze me podrží pokud se stane, ze jsem prestala být tak dusledna co se opatrnosti týče. Bojim se ze bych na male zustala sama a vubec nevim jak bych to zvladla. Nechci aby sem „mu“ nemohla dopřát nejake veci, nebo pozdeji kroužky, výlety. Nevim jak bych řešila bydleni ale zustat doma bych nemohla to by asi nešlo a najmy jsou u nas opravdu drahe a nedostupne…Jsem zoufala, cekali jsme do posledni chvile s rozhodnutim a pořád nejsme rozhodnutí že to tak vážně chceme. Je nam z toho smutno obema. Ale kdyz on veri ze to bude nejrozumnejsi reseni…hlava mi rika ze ma pravdu jen to srdicko o tom nechce ani slyset. Nekdy ani nejim ze stresu. A ten mam hrozny kazdy den, porad jen brecim mam vylozene deprese a miminko se me porad drzi. To je prece stesti a treba to neco znamena a proste si nas vybralo. Uprimne zavidim každé ženě kterou muž podpořil v tom si miminko nechat. Protože ten pocit že otec o dite vlastne nestoji…vycitam si to jako vlastni selhani, ze asi nejsem dost dobra, nebo dost hezka aby to zkusil i presto ze riziko rozchodu je tu prece vzdy. I kdyz to zacina pohadkove. Ja nevim myslim ze dnes ani spat nebudu a rano to bude buď a nebo..
Máš pravdu, je to štěstí čekat miminko. A přece ho nezabiješ kvůli penězům. Je tolik možnosti, domy pro matky s dětmi. Nápis sem číslo úctu, něco bych ti eventuálně poslala.
@malytlustyhroch píše:
Tady pridavam odkaz na Denicek o adopci, v kterem je mimo jine dost pochopeni pro zeny, ktere dite k adopci poskytly. https://www.emimino.cz/…zvoni-13660/Příspěvek upraven 24.09.18 v 13:31
To mi pripomnelo tohle video https://youtu.be/E_Zy3kQr-0w
.
@Reaskiller píše:
@pe-terka Dekujidneska den pred MS tak jsem nejaka precitlivela, pardon
![]()
![]()
to je naprosto v pořádku
Tak at se ted na dlouho někam schová, potvora jedna
![]()