Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
posledni co res je to, jak to rict mudr, proste je to tvoje - vase rozhodnuti. sednete si a proberte to s muzem
Je to jen na tobe…
Myslim si, ze mit dve nebo tri deti neni az tak velky rozdil.
Nemit zadne a cekat prvni to uz je vetsi rozdil!
Ty musis vedet, jaky je manzel a jestli by jeho lasku k vam mohlo miminko v brisku vymazat - myslim, ze muze tu lasku spise jeste znasobit pokud vam to jinak klape!
Protože si nejsem jistá, že k tomu rozchodu dřív nebo později stejně nedojde.
Máme dlohodobě nějaké požtíže.
Teď je otázka jestli nám to dítě pomůže. Jestli já pudu na potrat tak to rozhodně nebude s mojí hlavy.
Jedno dítě a kolik starostí člověk má. ![]()
Mám kamarádku, která měla 2 děti, odešla od manžela, teda asi on jí vyhodil, jeli spolu pak na dovolenou kvůli dětem, tam otěhotněla, dítě si nechala, byla chvíli - asi půl roku s 3 dětma sama a pak se zase dali s manželem dohromady a jsou spolu dodneška. Je to těžké, ale zvaž to, můžeš si to pak vyčítat dost dlouho, jeho budeš vinit a může to být ještě horší ![]()
Dělej to kvůli sobě, ale ne kvůli někomu jinýmu. Jestli to tak necítíš, na potrat nechoď, vyčítala by sis to do konce života. Bohužel mám takovou dost blízkou kamarádku… zvlášť když si myslíš na holčičku. ![]()
Výčitky by tě dostihly, a to pořádně. Musíš o tom být přesvědčená, že to sama chceš. Jestli pochybuješ, je to špatně ![]()
domiku píše:
Protože si nejsem jistá, že k tomu rozchodu dřív nebo později stejně nedojde.
Máme dlohodobě nějaké požtíže.
Myslím, že jak píškou holky, že už to není takový rozdíl 2 nebo 3 děti. A i když to bude třeba těžké, je to přece vaše miminko a už žije! ![]()
Mě připadají 3 děti jako ideální , zrovna dnes jsem se dívala v MC na maminky se třema dětma nebo s bříškama a doufám, že u nás to taky dopadne.
Moc držím palce aby ses rozhodla správně. A jen ze zkušenosti od maminek co šli na interupci vim, že je to provází celý život a čím jsou starší tím víc. Nikdy na ty miminka nezapomenou. Přeju Ti abys nebyla mezi nima ![]()
emocuc.polymorf píše:
Dělej to kvůli sobě, ale ne kvůli někomu jinýmu. Jestli to tak necítíš, na potrat nechoď, vyčítala by sis to do konce života. Bohužel mám takovou dost blízkou kamarádku… zvlášť když si myslíš na holčičku.
Výčitky by tě dostihly, a to pořádně. Musíš o tom být přesvědčená, že to sama chceš. Jestli pochybuješ, je to špatně
Moc vám děkuji za příspěvky. Vesměs si myslím to co vy. Já bych to asi nedokázala zvlášť při pomyšlení na tu holčičiku. Potřebovala jsem slyšet že si to nemyslím sama.
Teď ještě budu čekat na reakci manžela.
Stuj si za svym, priznej mu presne co citis a proc to tak chces!
Pokud alespon za neco stoji, pochopi te a urcite vas nenecha ve stychu! Hodne sily! ![]()
Moje babaička, matka šesti dětí, říká: když dá pámbu ptáčka, dá i zobáníčka ![]()
Hodně štěstí při řeči s manželem… mám stejný názor, kdybys šla na interupci, tak by sis mohla třebas pořád vyčítat, že to třebas mohla být ta vytoužená holčička…
Takže znovu hodně štěstí…
![]()
Hele známá byla v situaci jako Ty a na potrat šla.
Dodoneška (je jí 68 let!!!!!!!) si to vyčítá, že byla hloupá. Manžel od né stejně odešel, ale říkala, že by měla aspoň toho drobečka.
Protože dneska, když je stará, je vděčná za jakoukoliv návštěvu svých dětí, Ženská, která není o potratu přesvědčená, si to pak vyčítá.
A hele kor u vás bych to dítě brala jako že k vám HODNĚ chce…