Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
JanaK88 píše:eva valoi píše:Jenže pokud je plod v těle matky nejedná se o dítě. Proč by měla být trestně postižitelná?
Jano, řešíme tu muže, ženu, ale osobně mně jde o toho nejslabšího jedince, a sice o nenarozené dítě. Lidský život je hoden ochrany již před narozením (píše se v základní listině práv a svobod). Praxe je bohužel jiná. Fakt je ten, že pokud matka usmrtí své dítě v děloze před započetím porodu, tak je trestně nepostižitelná.
Kazdy to citi jinak. Pro me uz je plod v tele matky dite, ktere je nutno branit. Kluk kdyz byl semnou na ultrazvuku podivat se na brasku, tak se ptal, proc kdyz se narodi, tak je mu jeden den, dva dny a pod. Proc uz se vlastne nepocita ten cas kdy je v brisku a ani doktorka mu to nedokazala vysvetlit. Ja vim, ze je ten plod nic, ale pro me je to novy zivot, novy clovek. Kazdy to chape jinak. Je kazdeho vec, jak se k tomu tvoreckovi postavi. Neodsuzuju interupce pokud je k tomu zavazny duvod, jsou pripady kdy je to nejlepsi reseni, ale kdyz uz si chce zena toho clovicka nechat, tak chlap do toho sice ma co mluvit, protoze je to i jeho dite, ale nemuze porucit, aby mimco dala pryc, kdyz nechce i kdyz je to vuci chlapovi tak trosku nefer. Me kdyby chlap donutil dat toho tvorecka pryc, tak bych nenavidela nejenom jeho, ale i sebe, ze jsem se nechala ovlivnit a nebyla bych s nim.
JanaK88 píše:omites píše:Nejsem pubertální, ale vy jste příliš všechny zainteresované a nevidíte za svými názory důsledky, které z nich mohou vzejít.
Asi takhle. Zažila jsem zamlklý potrat. A od té doby vím, že jakýkoliv malý človíček je dar a nikdy bych ho nemohla dát pryč. Mám doma ročního synka a každý den s ním je úžasný. Když bych si teď představila, že by nebyl, je mi do breku. Podle mě, všechno se dá nějak udělat, nějak přežit, ale miminko bych prostě nezabila. A z příspěvků zakladatelky cítím, že vnitřně je rozhodlá. Podle mě přinucení k potratu by akorát vedlo k rozpadu manželství. Já bych to tedy svému muži nikdy neodpustila.
JanoK88, některé tvé vyjádřování o nenarozeném dítěti my přijde velmi pubertální, i když jiné myšlenkové pochody, zdá se, máš v pořádku. Jen cynik může dítěti říkat TO.
zřejmě to bude tím, že jsem matka. A vím, jak by dopadl vztah, kdyby mě někdo dohnal k potratu. A ten potrat bych si navždy vyčítala.
To jsou prostě fakta.
Nadruhou stranu, mám na své straně rodinu, o kterou bych se mohla opřít, kdyby tahle situace nastala a manžel mě opustil se třemi dětmi.
Ještě, jednou se ptám, jak můžeš dítě nazvat označením „TO“? Jakoby to byla nějaká věc.
JanaK - máš vůbec děti? Asi ne… Možná by i právník pak mluvil jinak.
omites píše:JanaK88 píše:zřejmě to bude tím, že jsem matka. A vím, jak by dopadl vztah, kdyby mě někdo dohnal k potratu. A ten potrat bych si navždy vyčítala.omites píše:Nejsem pubertální, ale vy jste příliš všechny zainteresované a nevidíte za svými názory důsledky, které z nich mohou vzejít.
Asi takhle. Zažila jsem zamlklý potrat. A od té doby vím, že jakýkoliv malý človíček je dar a nikdy bych ho nemohla dát pryč. Mám doma ročního synka a každý den s ním je úžasný. Když bych si teď představila, že by nebyl, je mi do breku. Podle mě, všechno se dá nějak udělat, nějak přežit, ale miminko bych prostě nezabila. A z příspěvků zakladatelky cítím, že vnitřně je rozhodlá. Podle mě přinucení k potratu by akorát vedlo k rozpadu manželství. Já bych to tedy svému muži nikdy neodpustila.
JanoK88, některé tvé vyjádřování o nenarozeném dítěti my přijde velmi pubertální, i když jiné myšlenkové pochody, zdá se, máš v pořádku. Jen cynik může dítěti říkat TO.
To jsou prostě fakta.
Nadruhou stranu, mám na své straně rodinu, o kterou bych se mohla opřít, kdyby tahle situace nastala a manžel mě opustil se třemi dětmi.
Ještě, jednou se ptám, jak můžeš dítě nazvat označením „TO“? Jakoby to byla nějaká věc.
Za prvé, v tomto případě bych na místě zakladatelky na potrat nešla a také jsem to vyjádřila. Pouze tu odpovídám na mírné výkřiky typu: Potrat je vražda, kdo jde na potrat patří do plynu (nebo do vězení).
Jak můžu dítě nazvat „to“? Jednoduše, nedívám se na problém z citového hlediska, ale profesního (narážky na trestněprávní odpovědnost) a také proto, že nejsem matka. Ale ani až budu matka, se mé profesní stanovisko nezmění. Je tu oblast morálky (subjektivní pocit - nadstandardní práva/potřeby) a práva (objektivně přijaté hodnoty). Já stojím na straně práva/zákonů. Z pohledu zákona je plod do počátku porodu neoznačený předmět/subjekt (ani nevím) - subjektivitu má podmíněně propůjčenou ![]()
omites píše:
JanaK - máš vůbec děti? Asi ne… Možná by i právník pak mluvil jinak.
To by nebyl právník. Osobní názory a profesní jsou různé věci.
JanaK88 píše:
Neuvažuje žena, ale právník. Mé osobní názory mohou být odlišné, ale přesto si nedovolím tvrdit, že dle MÝCH NÁZORŮ by měl zákon říkat to a to!
Sorry, i právník - je to příšerné slovo plod ve smyslu nenarozený prcek. Plody jsou hrušky a melouny, ale ne děti. Nazývat děti stejně jako hrušky a melouny považuji za urážku člověka.
Proto se dítě nenazývá dítětem, ale embryem, plodem, zárodkem a zabití se nazývá umělým přerušením (co to je za výraz, když se něco přeruší, tak to asi zase jde spojit, navázat ne?), interrupcí, potratem, aby se zamaskovala podstata věci, že se jedná o státem organizované zabití dítěte často velmi krutým způsobem (to je ale už asi vedlejší).
Já nejsem právník, a proto klidně budu prohlašovat, že podle mého názoru by měl zákon říkat něco úplně jiného, než říká.
Nepřistupuji k tomu ani filozoficky, ani právně, ani morálně, ale emočně cítím, že od početí je to dítě.
Táta Pavel píše:JanaK88 píše:Sorry, i právník - je to příšerné slovo plod ve smyslu nenarozený prcek. Plody jsou hrušky a melouny, ale ne děti. Nazývat děti stejně jako hrušky a melouny považuji za urážku člověka.
Neuvažuje žena, ale právník. Mé osobní názory mohou být odlišné, ale přesto si nedovolím tvrdit, že dle MÝCH NÁZORŮ by měl zákon říkat to a to!
Proto se dítě nenazývá dítětem, ale embryem, plodem, zárodkem a zabití se nazývá umělým přerušením (co to je za výraz, když se něco přeruší, tak to asi zase jde spojit, navázat ne?), interrupcí, potratem, aby se zamaskovala podstata věci, že se jedná o státem organizované zabití dítěte často velmi krutým způsobem (to je ale už asi vedlejší).
Já nejsem právník, a proto klidně budu prohlašovat, že podle mého názoru by měl zákon říkat něco úplně jiného, než říká.
Nepřistupuji k tomu ani filozoficky, ani právně, ani morálně, ale emočně cítím, že od početí je to dítě.
Já tento názor (emoční) akceptuji, ale přesto si nedovolím tvrdit, že toto by mělo být názorem všech a o tom je řeč. Co je normou pro jednoho není pro druhého. V některých případech je potrat pro matku přínosnější, někdy ne. Tato diskuze se odklonila až příliš od problému zakladatelky. Upozorňuji znovu, že v tomto případě by se zakladatelka měla pořádně zamyslet a uvědomit si i následky a pokud se necítí, tak by takový zákrok podstoupit (i pod nátlakem manžela/přítele) neměla.
Ale vy jste začali moralizovat a určovat, co by mělo a nemělo být! Přesto si neuvědomujete, co by změna zákona mohla znamenat (nejen pro vás pozitivní smysl, ale i negativní). A to by pak bylo diskuzí a stěžování ![]()
Ve starém Římě rozlišovali věci mlčící, bučící a mluvící. Bylo naprosto v souladu s tehdejším zákonem zabít mluvící věc - otroka. Kdo by se dnes nepohoršil nad něčím takovým? Nicméně taková byla tenkrát norma. Možná bylo pár jedinců, kteří se nad tím pozastavili, ale byla jich rozhodně menšina.
JanoK,myslím, že všichni známe potratový zákon. Víme, že potrat na žádost je povolen do 12. týdne, do 8. týdne se provádí „miniinterrupce“, do 12. týdne „interrupce“.
V pozdějších stádiích je pak potrat možno provést z důvodu vvv do 24. týdne. V případě ohrožení života matky po celou dobu těhotenství. Kromě toho je možné potrat provést i po 12. týdnu těhotenství, pokud k tomu dá dobrozdání psychiatr.
Jenže mně se jedná právě o tu lidskou stránku věci.
eva valoi píše:
JanoK,myslím, že všichni známe potratový zákon. Víme, že potrat na žádost je povolen do 12. týdne, do 8. týdne se provádí „miniinterrupce“, do 12. týdne „interrupce“.
V pozdějších stádiích je pak potrat možno provést z důvodu vvv do 24. týdne. V případě ohrožení života matky po celou dobu těhotenství. Kromě toho je možné potrat provést i po 12. týdnu těhotenství, pokud k tomu dá dobrozdání psychiatr.
Jenže mně se jedná právě o tu lidskou stránku věci.
Lidskou stránku? Tak jo, ale zakladatelka se ptala na určitou situaci a většina se vyjádřila (já kupodivu s touto většinou) a najednou anonymní tady rozpoutá diskuzi na téma morálnost=zákonnost potratů a vy se k němu přidáte. Nesouhlasím s vámi a o diskuzi s trestněprávní odpovědnosti v této diskuzi ani z lidského hlediska nesouhlasím a vždy budu odporovat.
JanaK88 píše:
V některých případech je potrat pro matku přínosnější, někdy ne.
V téměř každém případě je potrat (
) pro plod (
) velmi nepřínosný.
Táta Pavel píše:JanaK88 píše:V téměř každém případě je potrat (
V některých případech je potrat pro matku přínosnější, někdy ne.) pro plod (
) velmi nepřínosný.
Pro těhotnou přínosný být může. Je to její volba a nikdo nemá právo jít toto rozhodování ovlivňovat.
JanoK, jenže sama vidíš, že toto rozhodování je právě skoro vždy ovlivňováno. Žena je k potratu často nucena. Někdy se s tím do smrti zcela nevyrovná. Na rozdíl od těch, kteří ji k potratu nutili. Těm jsou totiž její pocity většinou úplně fuk.
JanaK88 píše:
Pro těhotnou přínosný být může. Je to její volba a nikdo nemá právo jít toto rozhodování ovlivňovat.
Hnusně řečeno, Poslanecká sněmovna tímto právem disponuje a reálně to rozhodování již ovlivňuje nastavením týdne těhu, do kdy je co právně přípustné. A jestli kupř. lidovci třeba za 16 let vyhrají volby, můžeme tady mít španělskou nebo polskou úpravu velmi rychle.
Podle zákona na ochranu republiky č. 231/1948sb. odsoudili naši soudci x lidí k smrti. No ale hlavně že tenkrát to bylo nejen podle zákona, ale doba si to vyžadovala.
No to jsem už asi opravdu odbočili moc. Já jen když se tady tak oháníš tou zákonností, tak mi to přišlo na mysl…
Příspěvek upraven 23.01.12 v 01:30