Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co chceš slyšet?
mít tvojí starosti.Příjde mi to potrhlé.Že vůbec nad takovýma věcma přemýšlíš.
hmmmm, tak přesně stejný text jsem tady na emiminu četla cca před půl rokem
![]()
@nozu píše:
hmmmm, tak přesně stejný text jsem tady na emiminu četla cca před půl rokem![]()
Můj koment,neby zakladatelky problém?
levmah, zakladatelky problém jsem tu už četla. fakt doslova a do písmene.
jasně, s reakcí souhlasím. fakt to jsou takové hlouposti. je vidět, že se zakladatelka nudí a řeší nesmysly ![]()
schválně zkusím dohledat tu starou diskusi.
jo, jinak já manželův pracovní notebook nepoužívám vůbec - je IT a má tam prostě pracovní věci a soubory. a náhoda je blbec. myslím, že na pracovním notebooku je jen rozumné mít samostatné účty, už jenom kvůli zabezpečení dat.
na stolním PC má manžel jeden herní profil, jeden je rodinný a jeden nezaheslovaný má dcera. já v případě nutnosti používám ten dcery, protože si standardně nepamatuji hesla. na můj pracovní notebook chodí všichni pod jedním heslem. ale už zvažuju vytvoření druhého profilu pro děti, protože mladší už začíná docela používat myš, bohužel nekoordinovaně
![]()
hele, rozejdi se s ním
relativně normálních ženskejch, co by si zasloužily fajn chlapa jsou mraky, tak nějaký uděláš radost a sama budeš mít po problémech.
My máme na obou ntb každý svůj účet a nějak mě nikdy jiná alternativa nenapadla - už jen pro přehlednost je to fajn.
No, a že bys nemusela odřít ani bezpečný auto, co manžel koupil kvůli tobě, to snad ani nekomentuji ![]()
A my máme PC a nikdo ho ani nezapne.Já mám net v mobilu
a to je výhoda,mám dotykáč a chlap na něm neumí,nemá na to prsty.
Takže myslíte, že já jsem nenormální? Mně to prostě jen přišlo líto, no. To je celé.
Líto?jen ať má svůj,šak co je na tom.Ho to omrzí.ale je to hovadina nad tím přemýšlet ![]()
Pokud jde o pracovní notebook, chápala bych manžela. Ale čekala bych, že mi situaci vysvětli a ne že mi odmítne vydat heslo
Upřímně by mě ani nenapadlo si jeho pracovní notebook zapnout.
Pokud jde o soukromej počítač, byla bych stejně překvapená jako ty
Pokud si chce NAJEDNOU chránit své soukromí, nechala bych si vytvořit můj profil, ale zároveň bych jeho počítač zapla jen v nouzi nejvyšší.
Mě by to teda naštvalo, né to, že chce svůj účet, ale to, že by na mě vyjel, že je to jeho NB a nesmím ho používat. No, každej jsme asi jinej, ale já jsem s přítelem zvylká, že nějak extrémě na „moje“/„jeho“ nehrajeme. Teď tím nemyslím, že si prolejzáme věci, ale když mi prostě dojde baterka v mabilu, zavolám si od něj a on se zas klidně napije odemě čaje. A když nechce, abych mu někam „lezla“, tak to řekne v klidu a nerozčiluje se na mě - a já to na oplátku respektuju. Řvát bych na sebe kuli něčemu takovému nenechala, jsem asi divná.
Ráda bych znala váš názor. Zároveň se omlouvám za anonymitu, protože téma se týká konfliktu s mým partnerem…
Takže máme již několik let počítač, respektive já mám počítač. Za celá léta jsme ho používali všichni podle toho, kdo potřeboval. Nikdy mě nenapadlo něco si zaheslovávat, zřizovat si vlastní účet apod. Kromě toho, že měl samozřejmě každý svá hesla k emailu apod. se nic nehrotilo.
Nyní si manžel pořídil notebook. Chtěla jsem si ho po obědě na chvíli pustit, na počítači si syn psal nějakou seminární práci. Podotýkám, že jsem celé dopoledne stála u plotny a děti po obědě chvíli spaly. Manžel mi řekl, že mi heslo neřekne, že je to jeho notebook a že není zvědavej, abych věděla, jaké stránky navštívil apod. Byla jsem v šoku, nikdy by mě nic takového nenapadlo. Pak přišel s tím, že mi tam tedy udělá účet a já budu mít svůj a on svůj…
Abych byla upřímná, tak se mě to velice dotklo. Za prvé x let používáme všichni můj počítač a nikdo nic takového neřešil a za druhé jeho argument, že v práci to mají také tak mi přijde divný, protože já nejsem jeho kolegyně, ale manželka.
Do pošty apod. bych mu nikdy nelezla, ale tohle mi přišlo prostě divné.
Samozřejmě jsem se neovládla a místo abych zachovala chladnou hlavu jsem se zachovala jako štěkna největší, takže jsem ho vyštěkala a jela jsem na kávu. Jenže prostě mě to naštvalo, že ho taková věc vůbec napadne a ještě takové to jeho povýšené chování - já mám notebook a kdo je víc…
přitom je to skvělej chlap, perfektně se o nás stará, je na něj spolehnutí. Žádná ženská v tom není, akorát mě zase chtěl určitě naštvat. někdy mi připadá, že se chová jak malej kluk. např. koupí nové auto a začne tady přednášet o tom, že běda jak tam budeme jíst a že ne abych to někde odřela a že to je jeho auto. Pak zaslechnu, jak telefonuje s kamarádem, že musel koupit nové auto, že je to bezpečnější, že manželka hodně jezdí a bla bla bla. Ale mně řekne, že ne abych to někde odřela. A to je pořád něco. Vždycky do mě musí rejpat. Za týden beztak notebook bude někde ležet otevřenej a puštěnej na stole a ani ho nenapadne se odhlásit z toho svého tajného a soukromého účtu…