Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Gladys jasně, pokud to jinak nepůjde, tak tu změnu příjmení stejně „podstoupím“. Já se ho ptala mockrát ale on je prostě dubová palice, nic z něj nedostanu. Proto přemýšlím, že fakt na pár dní půjdu s malou pryč, aby si uvědomil, že si fakt nedělám srandu…přemýšlím i nad partnerskou poradnou ale tam ho nedostanu ![]()
@Pinkie jde spíš o princip. Příjmení mě trápí ale není to všechno, mě se prostě nelíbí, že on všechno zamete pod koberec a ve mě pak hlodá deset různých pochybností, nevím na čem jsem, nevím proč mi nechce nic říct, nic řešit…komunikace je ve vztahu důležitá ale já doma mluvím tak akorát do zdi ![]()
@Anonymní píše:
@Gladys jasně, pokud to jinak nepůjde, tak tu změnu příjmení stejně „podstoupím“. Já se ho ptala mockrát ale on je prostě dubová palice, nic z něj nedostanu. Proto přemýšlím, že fakt na pár dní půjdu s malou pryč, aby si uvědomil, že si fakt nedělám srandu…přemýšlím i nad partnerskou poradnou ale tam ho nedostanu
opouštění společné domácnosti „aby viděl“ je stejně pitomý jako vyhazovat chlapa. Vztahu to strašlivě neprospěje, prolomí se určitá zóna, která by ve vztahu měla zůstat uzavřená. Jeď na pár dnů pryč s tím, že zkrátka jedeš třeba za rodiči, ale ne demonstrativně, že teda jdeš a možná se nevrátíš.
Používá mail? Jestli jo, tak mu to napiš. Bez obviňování, jen to, co momentálně cítíš. On si to přečte a až uzná za vhodné, tak třeba odpoví. Spousta chlapů na určitý ženský tón hlasu vypíná uši ![]()
No, se svatbou to jde asi těžko, ale možná bych zkusila udělat si věci po svém-určitě se spousta z nich dotkne i jeho a určitě dřív či později mu bude vadit, že je s ním neřešíš, protože dostane pocit, že s ním manipuluješ a to oni dost blbě nesou. Takhle jsem to udělala s rodinnou dovolenou. Za 6let manželství jsme nikde na dovče nebli(teda jen u jeho mamky v panelákovém bytě) když se nechtěl bavit o dovolené, tak jsem šla do cestovky vybrala-zaplatila a jemu oznám, ila, že s dcerou jedem, že je místo i pro něj a že jestli nechce nemusí že pojede kámoška-další komunikaci na tohle téma jsem zrušila, jo, byl dobře naštvanej bo jsem se s ním předem nedomluvila atd..jsem mu řekla, že s ním se dohodnout nejde, že mne vůbec neposlouchá tak ať si dělá co chce že já budu taky, další rok už se protjistotu ptal jestli se někam chystám ![]()
Muj syn se jmenuje jinak, nez ja a je mi to jedno. Jenze ja svatby bytostne nesnasim, prstynek mam, misto mame, termin je na mne a ja porad nic. Asi se pritel brzy taky na*ere. Taky by moh vzit maleho a flaknout dverma. Proc brat diteti rodice proto, ze se dva nedohodnou na jednom jmene ci jednom dni a seznamu hostu? To je docela drsny. Ackoli nejsem typ, co ho to trapi, jako Tebe, klidne bych byt tebou zustala kde jsem a na svatbu se vybodla a uz nikdy o ni nemluvila. Treba jednou bude chtit a delala bych rypaky, prodavat svatebni saty je fakt smutny, takze nemam, ne a za druhy utracet nebudu a uz ani nechci. A treba je fakt klasickej problem v tom, ze na nej tlacis a on ma paniku ze saskovani v obleku pred lidma. Treba by skousnul rychlovku se svedkama?
Jo, ve vztahu jsou podle mě důležitý 2 věci: komunikace a sex (já mám nejraději komunikaci hned po sexu, ale jak známo, u chlapů je krev jinde než v mozku a tak usínají…
) Ale pokud se krev stihne vrátit zase nahoru, tak se dá hezky pokecat ![]()
@Gladys tak jsem to myslela, že pojedem třeba na víkend k rodičům, na takové radikální kroky se zatím necítím a taky mi to nepřijde vhodné. Co se týče mailu, nepoužívá, on se v PC moc nevyzná. Ale párkrát už jsem mu psala dopis, přečetl si ho, opět použil nějakou svou rádoby vtipnou ironickou poznámku a nic se nevyřešilo. On neumí říkat promiň, já si opravdu nepamatuju, že by ke mě někdy toto slovo nebo nějaké jemu podobné použil, neumí uznat chybu a na všechno má vždycky odpověď, proto už jsem tak zoufalá, zkoušela jsem všelijaké taktiky ale beze smyslu. On je jinak super, malou miluje, co se týče financí, tak není problém, dal by nám snad cokoliv, na většinu věcí máme stejné názory, baví nás stejné věci…ale v tom partnerském vztahu to stojí za nic a takhle já fungovat nedokážu…
@nepr. Anjes píše:
Muj syn se jmenuje jinak, nez ja a je mi to jedno. Jenze ja svatby bytostne nesnasim, prstynek mam, misto mame, termin je na mne a ja porad nic. Asi se pritel brzy taky na*ere. Taky by moh vzit maleho a flaknout dverma. Proc brat diteti rodice proto, ze se dva nedohodnou na jednom jmene ci jednom dni a seznamu hostu? To je docela drsny. Ackoli nejsem typ, co ho to trapi, jako Tebe, klidne bych byt tebou zustala kde jsem a na svatbu se vybodla a uz nikdy o ni nemluvila. Treba jednou bude chtit a delala bych rypaky, prodavat svatebni saty je fakt smutny, takze nemam, ne a za druhy utracet nebudu a uz ani nechci. A treba je fakt klasickej problem v tom, ze na nej tlacis a on ma paniku ze saskovani v obleku pred lidma. Treba by skousnul rychlovku se svedkama?
to, že jsem se ho zeptala na to, koho by na svatbě chtěl nebo co uděláme na zahradě k jídlu opravdu neberu jako nějaké tlačení. Já se ho vždy jen zeptala a on mě poslal do háje…já na svatbě zas tak nelpím ale ráda vím, na čem jsem a s ním nevím nic a bohužel nejsem jasnovidec…
@Uju píše:
No, se svatbou to jde asi těžko, ale možná bych zkusila udělat si věci po svém-určitě se spousta z nich dotkne i jeho a určitě dřív či později mu bude vadit, že je s ním neřešíš, protože dostane pocit, že s ním manipuluješ a to oni dost blbě nesou. Takhle jsem to udělala s rodinnou dovolenou. Za 6let manželství jsme nikde na dovče nebli(teda jen u jeho mamky v panelákovém bytě) když se nechtěl bavit o dovolené, tak jsem šla do cestovky vybrala-zaplatila a jemu oznám, ila, že s dcerou jedem, že je místo i pro něj a že jestli nechce nemusí že pojede kámoška-další komunikaci na tohle téma jsem zrušila, jo, byl dobře naštvanej bo jsem se s ním předem nedomluvila atd..jsem mu řekla, že s ním se dohodnout nejde, že mne vůbec neposlouchá tak ať si dělá co chce že já budu taky, další rok už se protjistotu ptal jestli se někam chystám
takže si má zamluvit termín, pozvat hosty, navlíknout šaty a říct mu, ať je ten a ten den v tu a tu hodinu na radnici, že pokud nepřijde, nevadí, vezme si Lojzu Vomáčku, co ji stejně miluje už od základky?
Mám pocit, že tohle neklapne ![]()
Jak by řekli moji puboši:HUSTY!!!našla sis totálního cochcáka a bejt tebou tak začnu řešit uplně jiný věci než je příjmení!
@Anonymní píše:
@Gladys tak jsem to myslela, že pojedem třeba na víkend k rodičům, na takové radikální kroky se zatím necítím a taky mi to nepřijde vhodné. Co se týče mailu, nepoužívá, on se v PC moc nevyzná. Ale párkrát už jsem mu psala dopis, přečetl si ho, opět použil nějakou svou rádoby vtipnou ironickou poznámku a nic se nevyřešilo. On neumí říkat promiň, já si opravdu nepamatuju, že by ke mě někdy toto slovo nebo nějaké jemu podobné použil, neumí uznat chybu a na všechno má vždycky odpověď, proto už jsem tak zoufalá, zkoušela jsem všelijaké taktiky ale beze smyslu. On je jinak super, malou miluje, co se týče financí, tak není problém, dal by nám snad cokoliv, na většinu věcí máme stejné názory, baví nás stejné věci…ale v tom partnerském vztahu to stojí za nic a takhle já fungovat nedokážu…
no to je teda vořech
Co alkohol, otevřít si flašku, obzvlášť pokud kojíš, takideální je víno, ty si dáš decku, on si dá zbytek a třeba mu to trochu rozváže jazyk? ![]()
@Anonymní píše:
to, že jsem se ho zeptala na to, koho by na svatbě chtěl nebo co uděláme na zahradě k jídlu opravdu neberu jako nějaké tlačení. Já se ho vždy jen zeptala a on mě poslal do háje…já na svatbě zas tak nelpím ale ráda vím, na čem jsem a s ním nevím nic a bohužel nejsem jasnovidec…
Mraky vdanych netusi, na cem jsou… pises o nem jinak hezky. Ale posilat me nekdo do haje jak hulvat, uz se neptam. Zadna svatba, zahrada, zradlo na prani…neco proti? Sorry, nekomunikujes, sily mi dosly. Az budes neco chtit, prijd. Mame malou, tak funguju, ale nebudu se donekonecna zabyvat Tvym nitrem, jsi velkej chlapec.
Možná to tady teď nepatří, ale přítel je taky naprostý necita. Nás nechce řešit, chová se podobně jako ten tvůj, neomluví se, slovně mi ubližuje a nikdy neprojeví ani trošku lítosti. Párkrát jsem mu napsala do mailu, že mě to zraňuje, ale on se ještě urazil, že mu píšu a změna nenastala. Už jsem se s tím smířila.
Třeba má jen jiný způsob mluvy a uvažování. Ty šaty bych rozhodně neprodávala. Po té co jsi odhlásila termín svatby by to pro něj bylo potvrzení že ji nechceš.
Můj chlap taky neumí říkat promiň, párkrát jsme o tom debatovali a při mu to přijde ponižující, když to musí říkat tak prostě místo toho řekne jen že ho to mrzí nebo že to neuděl schválně. No vlk se nažral a koza zůstala celá.
Zkus po něm při diskuzích nic nechtít nikam netlačit. Ptát se dokola jestli tě má rád a kdy si tě vezme nemá smysl. Spíš se sem tam když je ve filmu svatba zeptat jakou by si představoval on, nebo jestli se mu tahle líbila. No a když řešíte vztah tak zároveň debatovat ještě o něčem o čem vám mluvení jde bez problému a nevyčítat mu, když mu odpověď bude trvat dlouho a nebo nebude žádná.
Radí se hrozně moc lehce. Sama to zkouším a pomalu se to posouvá, sice opravdu pomalu ale je to čím dál lepší. Pokud v tom chceš pomoct zajdi/zajdete k psychologovy, a nebo taky ne, dá se to zvládnou i bez něj. Rozhodně to chce neskutečnou dávku trpělivosti.
Držím palce