Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak dávate dětem na zadek/jaké dáváte jiné tresty?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.9.22 22:17
@Lucie8484 píše:
Moc Vám děkuji za zajímavý pohled. Ale lhaní já opravdu neuznávám a beru to jako vážný prohřešek. A nechci učit děti, že lhaní je správné. I když bohužel politici, manažeři… lžou. Ale mě se to hnusí. A pokud nepomůže vysvětlení, tak bohužel přišlo potrestání. Samozřejmě jsem se zajímala proč lhala.
A proč? A o čem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.22 22:36
@KovaJana píše:
A proč? A o čem?
Vám lhaní nevadí? Já se snažím učit holky, aby jsme komunikovali. A hlavně je i chci naučit, že když něco provedu je lepší říct pravdu, než aby mi lhaly. Vlastně né jen mě, ale vždy aby mluvily pravdu. Samozřejmě jako malé děti občas lhaly, ale jen že si něco představovaly a snily a braly to jako nějakou hru. A v té době jsem to chápala a snažila jsem se jim to jen vysvětlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 07:23
@Lucie8484 píše:
Vám lhaní nevadí? Já se snažím učit holky, aby jsme komunikovali. A hlavně je i chci naučit, že když něco provedu je lepší říct pravdu, než aby mi lhaly. Vlastně né jen mě, ale vždy aby mluvily pravdu. Samozřejmě jako malé děti občas lhaly, ale jen že si něco představovaly a snily a braly to jako nějakou hru. A v té době jsem to chápala a snažila jsem se jim to jen vysvětlit.
Mně to vadí a řeším to, ale ne fyzickým trestáním.
A proč lhali a o čem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 12:34
@Lucie8484 Znám jednu rodinu kde maji o trestům podobný přístup jako ty. Jejich děti tedy mají na výběr, buď dostanou pár ran vařečkou na holou, nebo mají nějaký zákaz. Taky tomu probíhá klidná debata kdy dítě uzná svoji vinu a vybere si trest, vyndá si vařečku, stáhne kalhoty a ohne se. Pak si řeknou jak se mají rádi. Dětem je 8 a 12let, například ten 8lety schoval spolužačce boty, musela jít domu v bačkorách, přišlo se na to, on přinesl poznámku. Mohl si vybrat na 14dnu zákaz elektroniky + nepůjde na oslavu narozenin kamaráda, nebo vařečku. Ty rodiče jsou na jejich výchovu pyšní, často se tím chlubí, mě to přijde úplně zcestne.. Zajímavé, že jejich děti ani díky přísně výchově nejsou žádní svatouskove, takže očividně to moc nefunguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 15:34
@Náhodný host
V nedávném příspěvku jsi taky psal, že se mluví jen o tělesných trestech a už ne o tom, že někteří rodiče jsou neustále nervní atd. To samozřejmě je taky pravda, ale už to není předmětem diskuze, je to argumentační faul, že člověk začne poukazovat na nějaký úplně jiný problém. A třeba právě to, že některé děti jsou na nervy, může dost souviset s tím, že rodiče jsou taky takoví, tak se přirozeně nemůžou cítit moc dobře a být v klidu, když rodiče v klidu nejsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 15:43
@KovaJana píše:
Mně to vadí a řeším to, ale ne fyzickým trestáním.
A proč lhali a o čem?
Už jsem to tu jednou psala, s holkami a manželem jsme naplanovali na sobotu výlet. A v pátek odpoledne přišla dcera s tím, že by potřebovala a chtěla se učit s kamarádkou. Tak jsme výlet zrušili a dopoledne jsme odvezla dceru ke kamarádce. Zeptala jsem se maminky zda jim to nevadí. Odpoledne při vyzvednutí mi řekla maminka, že holky byly hodné a že si hezky hrály na pc. Doma se mi dcera přiznala, že jí kamarádka ukecala, aby šla si sní hrát. Opravdu mi vadilo, že mi lhala. Do té doby jsem jí věřila. A hlavně, že vlastně sobecky omezila celou rodinu. A samozřejmě já preferuji přírodu než hát si na pc. A hlavně se mohla se mě zeptat a zkusili by jsme udělat kompromis. Třeba, že by mohla jít ke kamarádce v neděli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.22 15:51
@Alušáček píše:
@Lucie8484 Znám jednu rodinu kde maji o trestům podobný přístup jako ty. Jejich děti tedy mají na výběr, buď dostanou pár ran vařečkou na holou, nebo mají nějaký zákaz. Taky tomu probíhá klidná debata kdy dítě uzná svoji vinu a vybere si trest, vyndá si vařečku, stáhne kalhoty a ohne se. Pak si řeknou jak se mají rádi. Dětem je 8 a 12let, například ten 8lety schoval spolužačce boty, musela jít domu v bačkorách, přišlo se na to, on přinesl poznámku. Mohl si vybrat na 14dnu zákaz elektroniky + nepůjde na oslavu narozenin kamaráda, nebo vařečku. Ty rodiče jsou na jejich výchovu pyšní, často se tím chlubí, mě to přijde úplně zcestne.. Zajímavé, že jejich děti ani díky přísně výchově nejsou žádní svatouskove, takže očividně to moc nefunguje.
Tak to je hrozně zvrhlé, dávat na výběr ponižující fyzický trest, protože ten má dítě rychle z krku a ten zákaz má ten dojem, že by ho omezil víc…ale teda, ty šrámy na duši nebudou pěkné 
. A že dítě před trestem všechno uzná…no, tak přesně to chodilo u nás, byla jsem v podstatě psychicky vydírána k tomu, abych uznala své chyby, omluvila se za ně, uznala že máma má ve všem pravdu a pak jsme si řekly jak se máme rády…z mé strany nebylo upřímné obvykle vůbec nic z toho, teda kromě nějakých takových blbin jako že jsem přišla odněkud pozdě, to jsem samozřejmě uznávala a chápala, ale nesnášela ten tyátr kolem toho, jak hluboce jsem mámu zklamala. Milionkrát víc bych ocenila nějaký přiměřený a související trest, jako že příště nikam nemůžu, nebo se musím vrátit o to dřív, ale takové věci jsem ani moc nedělala. Spíš to bylo takové, že jsem nikdy pořádně nevěděla, co zase bude špatně z toho, co jsem udělala, a kdy to celé přijde. Tak jsem si to potom odehrála podle scénáře a chtěla mít hlavně pokoj. Hodně let jsem potom bojovala s vlastní sebeúctou, strachem z chyb, a zároveň neschopností je přiznat, protože mi nedocházelo, že běžně lidi chyby udělají, omluví se, odpustí si je a fungují dál, nikdo se nemusí ponižovat.
- Citovat
- Upravit
13.9.22 15:53
@Lucie8484 píše:
Už jsem to tu jednou psala, s holkami a manželem jsme naplanovali na sobotu výlet. A v pátek odpoledne přišla dcera s tím, že by potřebovala a chtěla se učit s kamarádkou. Tak jsme výlet zrušili a dopoledne jsme odvezla dceru ke kamarádce. Zeptala jsem se maminky zda jim to nevadí. Odpoledne při vyzvednutí mi řekla maminka, že holky byly hodné a že si hezky hrály na pc. Doma se mi dcera přiznala, že jí kamarádka ukecala, aby šla si sní hrát. Opravdu mi vadilo, že mi lhala. Do té doby jsem jí věřila. A hlavně, že vlastně sobecky omezila celou rodinu. A samozřejmě já preferuji přírodu než hát si na pc. A hlavně se mohla se mě zeptat a zkusili by jsme udělat kompromis. Třeba, že by mohla jít ke kamarádce v neděli.
Zřejmě tohle řešení nepovazovala za realné. Proč, tak na to se zeptej sama sebe, Tve vychovy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.22 15:54
@Lucie8484 píše:
Už jsem to tu jednou psala, s holkami a manželem jsme naplanovali na sobotu výlet. A v pátek odpoledne přišla dcera s tím, že by potřebovala a chtěla se učit s kamarádkou. Tak jsme výlet zrušili a dopoledne jsme odvezla dceru ke kamarádce. Zeptala jsem se maminky zda jim to nevadí. Odpoledne při vyzvednutí mi řekla maminka, že holky byly hodné a že si hezky hrály na pc. Doma se mi dcera přiznala, že jí kamarádka ukecala, aby šla si sní hrát. Opravdu mi vadilo, že mi lhala. Do té doby jsem jí věřila. A hlavně, že vlastně sobecky omezila celou rodinu. A samozřejmě já preferuji přírodu než hát si na pc. A hlavně se mohla se mě zeptat a zkusili by jsme udělat kompromis. Třeba, že by mohla jít ke kamarádce v neděli.
A proč myslíš že to udělala? Já myslím, že proto, že věděla, že by to nešlo, buď ji momentálně ta příroda nezajímá a to ty bys netolerovala (jet bez ni a dát ji po cestě ke kamarádce), nebo by k tomu kompromisu nedošlo, protože ty to prostě nepodporuješ.
- Citovat
- Upravit
13.9.22 16:10
@Lucie8484 píše:
Už jsem to tu jednou psala, s holkami a manželem jsme naplanovali na sobotu výlet. A v pátek odpoledne přišla dcera s tím, že by potřebovala a chtěla se učit s kamarádkou. Tak jsme výlet zrušili a dopoledne jsme odvezla dceru ke kamarádce. Zeptala jsem se maminky zda jim to nevadí. Odpoledne při vyzvednutí mi řekla maminka, že holky byly hodné a že si hezky hrály na pc. Doma se mi dcera přiznala, že jí kamarádka ukecala, aby šla si sní hrát. Opravdu mi vadilo, že mi lhala. Do té doby jsem jí věřila. A hlavně, že vlastně sobecky omezila celou rodinu. A samozřejmě já preferuji přírodu než hát si na pc. A hlavně se mohla se mě zeptat a zkusili by jsme udělat kompromis. Třeba, že by mohla jít ke kamarádce v neděli.
na nektere vychovne metody fakt ziram! proc jste nejeli na vylet bez dcery? a pokud jsi bazirovala na jeji ucasti, proc jsi ji nenavrhla kompromis hned, ze v sobotu vylet, v nedeli ke kamosce? a hadej proc ti lhala… protoze ma z tebe strach, a po precteni tvych prispevku, se ani nedivim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 16:11
@Alušáček píše:
@Lucie8484 Znám jednu rodinu kde maji o trestům podobný přístup jako ty. Jejich děti tedy mají na výběr, buď dostanou pár ran vařečkou na holou, nebo mají nějaký zákaz. Taky tomu probíhá klidná debata kdy dítě uzná svoji vinu a vybere si trest, vyndá si vařečku, stáhne kalhoty a ohne se. Pak si řeknou jak se mají rádi. Dětem je 8 a 12let, například ten 8lety schoval spolužačce boty, musela jít domu v bačkorách, přišlo se na to, on přinesl poznámku. Mohl si vybrat na 14dnu zákaz elektroniky + nepůjde na oslavu narozenin kamaráda, nebo vařečku. Ty rodiče jsou na jejich výchovu pyšní, často se tím chlubí, mě to přijde úplně zcestne.. Zajímavé, že jejich děti ani díky přísně výchově nejsou žádní svatouskove, takže očividně to moc nefunguje.
Moc Vám děkuji za příklad, ale nemohu souhlasit, že máme podobnou výchovu. Co je nejdůležitější 1.holkám nedávám na výběr z trestů. 2. Holkám jsem nikdy nedala na holou
3. a to je podle mě nejdůležitější, snažím se s holkami vždy domluvit a komunikovat. Rozhodně nejsem zastáncem trestání výpraskem. Jen jsem psala, že ve vyjímečných situacích a VYJIMĚČNĚ souhlasím dát dítěti na zadek. Podle mě je podstatné, aby to bylo opravdu VYJÍMĚČNĚ.
Podle toho, co píšete, tak tato rodina to má nastaveno jako standard. A s tím absolutně nesouhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 16:12
@Anonymní píše:
A proč myslíš že to udělala? Já myslím, že proto, že věděla, že by to nešlo, buď ji momentálně ta příroda nezajímá a to ty bys netolerovala (jet bez ni a dát ji po cestě ke kamarádce), nebo by k tomu kompromisu nedošlo, protože ty to prostě nepodporuješ.
docitam a mam stejny pohled… tyhle matky, ktere nasili na detech si sami sobe nalhavaji, ze je to pro jejich dobro jsou mi k 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 16:13
@Lucie8484 píše:
Moc Vám děkuji za příklad, ale nemohu souhlasit, že máme podobnou výchovu. Co je nejdůležitější 1.holkám nedávám na výběr z trestů. 2. Holkám jsem nikdy nedala na holou
3. a to je podle mě nejdůležitější, snažím se s holkami vždy domluvit a komunikovat. Rozhodně nejsem zastáncem trestání výpraskem. Jen jsem psala, že ve vyjímečných situacích a VYJIMĚČNĚ souhlasím dát dítěti na zadek. Podle mě je podstatné, aby to bylo opravdu VYJÍMĚČNĚ.
Podle toho, co píšete, tak tato rodina to má nastaveno jako standard. A s tím absolutně nesouhlasím.
a co to je vyjimecne?… ntb. a vis jak dopadaji takovehle holky… kdyz dostanou po cuni od chlapa, reknou si, ze si to vlastne zaslouzily, protoze „zlobily“… jako chapu, ze nekomu ulitne ruka v afektu, ale mlatit dite po predchozi debate, to uz v mych ocich hranici s psychickym tyranim… vis jak se ty holky pri te debate musi klepat vnitrne strachy, co zas potom prijde? to ti nedochazi?
Příspěvek upraven 13.09.22 v 16:14
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 16:14
@Náhodný host píše:
Já Ti rozumím a docela obdivuji, jak silně hájíš svůj pohled. Já si tedy nemyslím, že je totéž, když rodiče přikročí někdy i k fyzickému trestu a nebo dítě fackuje dítě jiné. Jsou jistě i rodiče, co třískají děti ve vzteku hlava nehlava, ale těm bych asi ty děti sebral vůbec. Já mám na mysli, když fyzický trest je spíše nejzazším východiskem, přistupuje se k němu zřídka a v lásce. Není k ponížení nebo manipulaci, ale pro zájem dítěte. A rozhodně nejde o fackování, u malých dětí spíše plácnutí na zadek rukou nebo i proutkem. Z reakcí mnoha dospělých naopak se dovídám, že občas doma nějaký trest byl a oni si toho dnes váží. A případ, kdy manžel mlátí manželku, nebo jí „jen“ dá facku, tak to nejde srovnávat. Tady bych jí poradil sbalit si kufry, sobě nebo jemu, nebo volat policii a zařídit mu zákaz vstupu do bytu, i kdyby byl jeho.I státu by člověk měl důvěřovat, že tomu není, to je chyba, ne normální stav. Cílem výchovy je, aby dítě poslouchalo z přesvědčení. Ale dítě někdy nechce, je vzpurné. Na místě je ho donutit. Fyzický trest není jedinou možností, dítě jde donutit i postihem na kapesném či jinak, nějakým zákazem. Výchova není o tom, že dítě něco chce, ale i o tom, že se někdy přinutí k tomu, co nechce. A teprve později se mu vysvětluje a pokud možno i přesvědčení, že to je správně. Ne vždy to dítě chápe nebo chápat chce. Ale donutit k něčemu nebo zakázat něco se prostě musí. Nemyslím, že např. synek nejprve musí sám pochopit a uznat, že se nebude koukat na počítači na porno. Ne, nastaví se mu meze, tj. zákaz. Pokud to poruší, budou důsledky. Fyzický trest, nevím, jestli zrovna v tomto případě. Fyzické tresty bych viděl jako první volbu, kde dítě samo je agresivní, dopouští se bezdůvodně násilí. Třeba za nějakou brutální šikanu spolužáka klidně dítě rovnou seřezat, ať pochopí, že fyzická bolest není příjemná. Jinak se jen bude smát. V lidech není zas tolik vrozené dobroty, co si dost lidí představuje. Spíš, přijde mi, je v lidech dosti špatnosti, získané ale i vrozené. A na něco nebo na někoho platí jen síla, ostatnímu se směje. Zas lepší, když dítě narazí včas doma, než když získá přesvědčení, že se mu nesmí nic stát. A narazí později. Kdo neuposlechne policistu, tak oni jsou oprávněni použít sílu. A s pacienty se nemažou ani v psychiatrických léčebnách, sám jako kluk (20) jsem viděl, jak pacientovi, co se dostal na chodník v Bohnicích, tak dva silní zřízenci kroutili ruku za záda. Sice za totality, ale dnes by nebylo asi moc jiné. Já jsem pro ty fyzické tresty zejména u malých dětí. Ty moc nechápou, ale bolesti porozumí. Získají poslušnost, pak tu problémy nejsou. Od určitého věku fyzické tresty asi ne. Matce samoživitelce, co na ni patnáctiletý syn doma vytáhne nůže nebo jí bude říkat, že ji zabije, tak toho bych spíš nechal zavřít do pasťáku. Tady násilí spíš v sebeobraně, ne jako nástroj výchovy.
Souhlasím s tebou v tom, že jako krajní řešení jsou tělesné tresty v pořádku, já chápu i plácnutí v afektu, kdy je člověk rozzuřený, ale takové to chladnokrevné „teď ti vysvětlím, co jsi udělal špatně a pak ti dám výprask“ mi přijde hrozné. Beru to jako selhání rodiče, že dítě plácne, pokud je to větší bití a není to jen symbolické. Ovšem není třeba házet flintu do žita a myslet si, že důvěra dítěte je navždy ztracená - jsem pro to, aby se rodič omluvil, že dítěti dal facku, a dítě se zase omluvilo za to, co provedlo.
Pořád ale úplně nechápeš spojitost mezi tím násilím mezi dospělými a mezi dětmi s tím, když rodiče dítě fyzicky trestají. Dříve byla jiná doba a v kontextu té doby tělesné tresty smysl dávaly. Tam spíš šlo opravdu o to vychovat někoho, kdo je schopný makat, vykonávat povinnosti, na osobní štěstí se moc nehledělo a byl hlavně poněkud chladný vztah mezi rodiči a dětmi. Ta všeobjímající rodičovská láska a brát dítě jako středobod je až záležitost posledních let. Kdysi dávno to fungovalo jinak a bylo by divné se zamýšlet nad tím, jestli na dítě má špatný vliv plácnout ho po zadku, když ty děti kolikrát x hodin makaly a místo chození do školy a hraní si musely pracovat. Tehdy bylo také dost běžné někdy vlepit facku manželce, protože má přece manžela poslouchat.
Dnes už ale považujeme naštěstí násilí mezi partnery za nepřijatelné. Ale u dětí to pořád zpochybňujeme. Autoritativní výchova s tělesnými tresty si hlavně sama odporuje ve své podstatě. Na jednu předpokládá, že dítě je hloupé (nebo ne dostatečně vyspělé) na to, aby pochopilo vysvětlení, a někdy je potřeba jim dát tělesný trest. A zároveň tahle výchova předpokládá, že dítě je natolik vyspělé, že dokáže promyšleně s rodiči manipulovat a zkoušet něco, co mu rodič možná dovolí. Nebo že dítě pochopí, co se tělesným trestem myslí. Lidé a hlavně děti mají tendenci věci zobecňovat. Je to normální, musíme si ze zkušeností dělat závěry. Opravdu si nemyslím, že dítě si udělá závěr „aha, takže takhle svět funguje, udělám něco špatného, a za to dostanu trest, proto mi rodiče dali na zadek“. Právě proto, že je svět plný nástrah a zákazů, by podle mě aspoň doma u rodičů mělo mít dítě jistotu, že ho mají rádi, má se kam vrátit. Rodiče by měli být určitou oázou klidu a bezpečí. Ne tím, kdo „tvrdě“ připravuje dítě na život tím, že mu dá tělesný trest. Celkově je metoda odměn a trestů dost neúčinná.
Nemám moc ráda takové to „já jsem teď už vděčný, že mě rodiče fyzicky trestali“. Plno věcí si zpětně zkreslujeme. Musíme si uvědomit, jak jsme se my sami cítili, když jsme byli fyzicky trestaní, ať už zavřením na samotku, ať se „vyřveme“, bitím na zadek nebo něčím podobným. Cítili jsme se silnější, chápali jsme smysl trestu? Hádám, že většina lidí se takhle necítila. Spíš cítili nespravedlnost, rodiče/rodičů se začali bát. Už rodiče nevnímali jako někoho, kdo jim poskytuje bezpečí, vysvětluje jim, jak funguje svět - ale jako někoho, kdo ho bude bít, když se znovu jednou dopustí něčeho špatného. Dítě se tělesným trestem spíš učí, že mě někdo může mít rád a přitom mě bít. A přesně proto mnoho žen zůstává s tyranem. Protože uvěřily, že vás může někdo mít rád a přitom vás občas bít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 16:21
@stock píše:
Zřejmě tohle řešení nepovazovala za realné. Proč, tak na to se zeptej sama sebe, Tve vychovy.
Ano, věděla, že bych jí to v sobotu nedovolila. Jindy s námi komunikuje, ale tentokrát nějak zblba. Hlavně se nechala strhnout kamarádkou. Prostě měla zkrat. A vlastně i to asi chápu, podle mě skoro každé dítě to zkusí. Stalo se to jednou a od té doby se to nestalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
