Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak dávate dětem na zadek/jaké dáváte jiné tresty?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.9.22 21:23
@ZuzaM píše:
Jistě budeš tvrdit, že ty nikdy, ale opravdu nikdy nelžeš. Nikomu!
A proč bych měla. Samozřejmě například jsem lhala, že je Ježíšek…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 21:43
@Lucie8484 píše:
Moc Vám děkuji za Váš pohled. Jen mě mrzí, že dost lidí když si přečte, že dítě dostalo na zadek, tak automaticky si udělá názor o nefunkční rodině. Moje holka jednou lhala a už automaticky si uděláte obrázek, že lže pravidelně. A to z důvodu, že je traumatizovaná. Nikoho nenapadne, že holka prostě udělala blbost stejně jako Vy s tím propíchnutým jazykem. A poté jí to také mrzelo a trest uznala a uznala, že si ho zasloužila.Jako dítě si pamatuji, že jsem měla podobný vztah k rodičům jako Vy. A na dětství vzpomínám moc krásně. K rodičům jsem byla otevřená a nelhala jsem jim. Ale samozřejmě jsem párkrát udělala blbost, za co jsem nesla následky. Podle mě kdo to osobně nepozná, tak to asi nepochopí. Vždy jsem si rodičů moc vážila a milovala je. A to platí stále. Tak z toho důvodu nedokážu přijmout názor, že když dítě dostane na zadek, tak je automaticky traumatizované a zlomené.
Trochu nechápu, že stále lidem vykáte, když Vám evidentně tykají. Tady je zvykem si tykat, je to snad v místních v pravidlech, i když u adminů, ti vykají, takže těm taky vykat. Pokud mi někdo vyká, nějaká žena, tak to respektuji a vykám jí taky. Spíš mi přijde divné, když sem občas přijde někdo nezletilý a ostatním tyká. Nebo mi začne tykat někdo, komu je 20.
Vykat někomu, kdo mi tyká, tak v osobním kontaktu se tím tomu člověku dává najevo, aby netykal. Na internetu to funguje trošku jinak. Tady si krom uvedených případů tykám, při osobním setkání bych nebral, že s těmi lidmi to mám zavedené. Tady beru, že si tykám pod profilem a jako profil, ne jako občan X, co má nějaké jméno. Tykal bych si osobně třeba ve sportovním klubu nebo mezi sportovci, znám se z nějakého fóra, ale tady to tykání je běžné i bez toho. Na kole, nebo i u vody. Holka, co jí možná není 20 mi na kole řekne ahoj, mě je přes 60. Tam mě spíš štve, když mě taková holka předjede, sice ona je závodnice, ale stejně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 22:06
@Capelucia píše:
@Náhodný host žiješ v hodně prapodivném světě, ale máš pravdu v jednom - tady to nejspíš nikdo nepochopíme a diskuze nikam nepovedou
.
S Náhodným hostem dost nesouhlasím, je dobře, že už je mimo školství. Jsem dost alergická na podivně navyklou domněnku, že „dítě zkouší“. To je ta nebetyčná hloupost, odpovídají myšlení právě toho, kdo tento nesmysl pronáší. Dítě se teprve učí žít, poznává svět a hlavně odráží chování dospělých.
Hlavně mě fascinuje, kolik lidí se cítí oprávněno být „nadřazeni“ svým dětem.
Celkové nepochopení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 22:14
@Cimada píše:
S Náhodným hostem dost nesouhlasím, je dobře, že už je mimo školství. Jsem dost alergická na podivně navyklou domněnku, že „dítě zkouší“. To je ta nebetyčná hloupost, odpovídají myšlení právě toho, kdo tento nesmysl pronáší. Dítě se teprve učí žít, poznává svět a hlavně odráží chování dospělých.
Hlavně mě fascinuje, kolik lidí se cítí oprávněno být „nadřazeni“ svým dětem.
Celkové nepochopení…
Tak tady se shodneme, v současném školství v něm působit nebudu, to by fakt byl trest. Za totality, kdy fungovala kázeň a vlastně i dříve, tak bych s tím problém neměl. Za nás taky chodil studovat na sš určitý výběr, dnes maturituritu dostane každý, možná i ten, kdo by kdysi propadal a nedošel do devítky na zš.
K tomu působení ve školství, tak já tak děti neoznačoval, ale některé kolegyně používaly označení „parchanti“, pak je paní ředitelka opravovala. Jednu holku na výletě do Itálie nachytali s klukem nahé v posteli. On byl maturitní ročník, už nešel postihnout, snad už měl maturitu v kapse, holce bylo 16. Paní ředitelka ovšem vysvětlila, že to ještě neznamená, že spolu něco měli. Dnes by nejspíš řekla, že na sex mají nárok a je to jejich věc. Za bolševiků byl sex legální od 15, nicméně když třeba na chmelové brigádě nachytal kantor holku se strojníkem, tak měl vůči němu nějaké připomínky. On na to z vysoka kašlal, bylo mu to ukradené. Nevím, jestli by policie s tím něco udělala, asi sotva. Možná nějaké vyslýchání, ale trestné to nebylo. A když kamarádku doma nachytal matka s nějakým klukem, tak taky se jí to nelíbilo. Legální to bylo, jenže tehdy rodiče razili heslo, že dokud dítě živí, budou mluvit do jeho záležitostí. To má hlavu a patu, přijde mi divné, když dítě má jen práva, ale povinnost ho živit, to mají jiní. Ta vyživovací povinnost by přešla na prarodiče.
Příspěvek upraven 18.09.22 v 22:19
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 22:18
@Lucie8484 píše:
A proč bych měla. Samozřejmě například jsem lhala, že je Ježíšek…
Píšeš v jednom příspěvku, že holka trest uznala atd. Řekni nám, co by se u vás dělo, jak by „vyšetřování“ pokračovalo, kdyby odvážně trvala na svém, že měla nějaký důvod. Co by se stalo?
U vás se může stát jedna věc. Vy to děcko tak dotlačíte tím svým trestáním do rohu, že časem ho zlomíte. Chápeš, že před vámi, jako silnějšími, nemá (beztrestného) úniku? Když s ním nežijete jako normální rodiče v přátelském a podporujícím vztahu? Pokud to v děcku je, nějaký ten čertík, tak sice něco zase provede, ale už radši kývne na to, k čemu ho směřujete vy, aby mělo klid a trest odbytý, a tak přesně vzniká v rodinách průšvih při větších problémech, že si totiž milí rodičové chrochtají, jak výchovu zvládají, uplatňují cílené, promyšlené tresty, zatímco děcko se od nich časem citově odpoutá, ztratí ve vás duvěru a oporu a v lepším případě vám na konci svého 17. roku řekne ahoj, odcházím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 22:22
@Náhodný host píše:
Tak tady se shodneme, v současném školství v něm působit nebudu, to by fakt byl trest. Za totality, kdy fungovala kázeň a vlastně i dříve, tak bych s tím problém neměl. Za nás taky chodil studovat na sš určitý výběr, dnes maturituritu dostane každý, možná i ten, kdo by kdysi propadal a nedošel do devítky na zš.
Učila jsem už za socálu, na učilišti, ale nikdy jsem nepotřebovala ani na chvíli zapřemýšlet o fyzickém trestu. Učitel má svým chováním natáhnout pozornost studentů tak, aby za ním šli rádi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 22:30
@Cimada píše:
Učila jsem už za socálu, na učilišti, ale nikdy jsem nepotřebovala ani na chvíli zapřemýšlet o fyzickém trestu. Učitel má svým chováním natáhnout pozornost studentů tak, aby za ním šli rádi.
Tak tehdy byl učitel jakýmsi koncovým článkem státní moci. Na žáky psal třídní učitel posudky, které ovlivňovaly přijetí na vš nebo do zaměstnání, bylo toho více. Dnes tu řada nástrojů chybí. Nebylo vše správně, ale zas nebylo vše od bolševiků. Respekt vůči učitelům tu byl za první republiky, i když za ním nestála totalita. Dnes je doba přeci jen jiná, učit bych vážně nechtěl.
Jinak ani já bych nezapřemýšlel o fyzickém trestu žáka. Od toho je rodiče, aby dítě vychovali, učitel má nárok po rodičích chtít, aby se dítě nějak chovalo. Pokud oni chtějí, aby na škole studovalo. Dle mého názoru učitel nemá být vychovatelem, to je úkol rodičů, rodiny jako celku (prarodiče ap.). Škola může vychovávat, ale spíš jen marginálně, má respektovat, že rodina má každá svůj hodnotový systém ap. Ještě jinak, fyzické tresty jsou mimo na sš a i u druhého stupně zš je pozdě s nimi začínat. Pokud byly přítomné, tak by v tomto věku už nemělo být třeba je aplikovat, nebo už je na to stejně pozdě. Děti ve škole se chovají, co si přinášejí z rodiny. Těžko děti vychovávat, že nemají mluvit sprostě, když doma tak před nimi rodiče běžně mluví. Pak ve škole se naučí před učiteli tak nemluvit, ale do určité míry to je přetvářka. Ovšem lepší, než když před učitelkou mluví jako dlaždič a nepřijde mu to divné. Slyšel jsem např. kluka, jak říkal vyučující, že venku „chč. je“, nějak jsme měli spojené třídy, byl to její žák, ani nepamatuji jméno, nejspíš ani tehdy jsem neznal. Ona mu vysvětlovala, že takto před ní mluvit nemůže, on to nechápal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.22 23:53
@Náhodný host píše:
Matematici říkají, že dokázat nebo vyvrátit jde jen tvrzení (věta), které má nějaký smysl. Blábol nejde ani dokázat, ani vyvrátit.Já se analogicky domnívám, že na tvoje psaní moc odpovědět neumím. A taky nechci. Stačí mi odpovídat, kde někdo píše smysluplně a taky slušně. Na nějaká napadání nemám zas tak silnou potřebu věcně odpovídat, je to ztráta času.
Vím, že neumíš odpovědět na moje psani, takze -diskuzni faul jak z praku…
Rozumnější by bylo přečíst si název diskuze a držet se toho.
Taky by bylo rozumnější se přestat „analogicky domnivat“ a raději se držet vedecky podlozenych fakt o výchově dětí..
A matematika je ryze formální věda, která o reálném světě neříká vůbec nic. Pokud nějaká věda o reálném světě používá matematiku, pak už to není čistě formální věda, je to věda o skutečném světě, u které je možné testovat, zda ten matematický model popisuje realitu.
Ještě zbývá dodat, že je, nebo není, překvapující, to Tve pochvalovani si kázně ve školách za bolsevika. Ano, učitelé tenktrat měli hodne slušnou „moc“ zasáhnout dítěti do jeho budoucího byti, či nebyti. Kázeň byla zkratka držena strachem. Tak po tom se mi, ve jmenu mých vnoucat, vůbec nestyska. Dlužno podotknout, že ne všichni učitele byli o strach. Ne, opravdu bys' dnes učit nemohl. A co toho tykání se v diskuzich tyce, tak to je jen v pořádku. Popohani to diskuzi 
. Nevím, proč se neustále vracis k věkum minulym. Nikomu v nich dobře nebylo, ale většina to traumatem neodnesla, naštěstí. I když pár jedinců se najde…Tohle dopisuji až po precteni Tvych prispevku.
Jinak si myslím to same-ztrata času.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.22 08:37
@ZuzaM píše:
TAkže jí ani přes fyzické tresty nevěříš, když jí pořád musíš kontrolovat. A zamyslela ses nad tím, proč ti lže?
Já jí věřím, ale je normální, že částečně ji kontroluji. Je stále dítě a je dobré mít přehled co děti dělaljí a hlavně mě zajímá co prožívá.. I tenkrát když zalhala jsem se to dozvěděla ten den. Protože si s holkami povídáme a zajímám se o ně. A psala jsem, že lhala 1×. Takže to nedramatizujte a nezveličjte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.22 08:43
Verim, ze kazdy rodic, ktery sve deti miluje, je vychovava tak, jak povazuje za nejlepsi, dle sveho nejlepsiho svedomi…ja fyzicke tresty neuznavam, vlastne jakekoli tresty..trest pro dite je treba i to, ze mama breci, nebo je smutna, kdyz dite neco provede…to ma pak tendenci uzavrit se do sebe, nesverovat se, lhat, aby rodicum neublizilo…s ditetem se da laskave dohodnout, kdyz neco provede, neco treba ukradne, nekoho prasti..je lepsi vymyslet spolu reseni, jak situaci vyresit a jak se chovat priste v podobne situaci…dite by melo mit řád a hranice, ty se daji nastavit bez biti, napriklad odmitnuti prijetim a uzaviranim dohod a laskovou duslednosti…u nas to funguje, dcera posloucha a posloucha lip, nez jeji kamaradka, ktera dostava placance..ovsem je to jen priklad z osobni zkusenosti, nerikam, ze je to pravidlo a ze bite deti neposlouchaji a naopak…jednou ztracena duvera se tezko ziskava zpet, a to, jak deti vychovavame, se projevi napriklad v te puberte…casto tu zazniva nazor, ze driv se deti normalne tloukly a taky z nich vyrostli normalni lidi..no, vezte, ze ani kdysi se vsechny deti nebily a jestli z tech bitych vyrostli normalni lidi…to mozna ano, ale take jsou to casto lidi, kteri se neumi za sebe postavit, nechaji si napriklad od sefa ci partnera libit kde co, v restauraci radsi nedoji a zaplati hnusne jidlo, nez aby se ozvali, neustale resi, co si o nich mysli jini lide, snazi se zalibit, touzi po pochvale a jsou nejisti, maji male sebevedomi…ale jak pisi na zacatku, kazdy rodic chce, aby jeho dite bylo stastne a aby z nej vyrostl slusny clovek, a kzdy na to ma jine metody…, jen nezapominejte, ze se co se stalo, nemuze se odestat a pokud dite dostava, treba i jen jednou za rok, vareckou, uz se to neda vzit zpet…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
19.9.22 10:35
@Melodie91 píše:
jsou to casto lidi, kteri se neumi za sebe postavit, nechaji si napriklad od sefa ci partnera libit kde co, v restauraci radsi nedoji a zaplati hnusne jidlo, nez aby se ozvali, neustale resi, co si o nich mysli jini lide, snazi se zalibit, touzi po pochvale a jsou nejisti, maji male sebevedomi…
To je v tomhle všem takový malý „detail“, že výchova je komplexní záležitost a vynucená poslušnost sebou nese v balíčku jako bonus často tyhle vedlejší účinky. A stejně bude pro mnoho rodičů stále nejdůležitějším cílem jenom to, jestli poslouchá nebo neposlouchá a nehledí tolik na budoucnost svých dětí.
- Citovat
- Upravit
19.9.22 10:56
@Náhodný host píše:
Trochu nechápu, že stále lidem vykáte, když Vám evidentně tykají. Tady je zvykem si tykat, je to snad v místních v pravidlech, i když u adminů, ti vykají, takže těm taky vykat. Pokud mi někdo vyká, nějaká žena, tak to respektuji a vykám jí taky. Spíš mi přijde divné, když sem občas přijde někdo nezletilý a ostatním tyká. Nebo mi začne tykat někdo, komu je 20.
Vykat někomu, kdo mi tyká, tak v osobním kontaktu se tím tomu člověku dává najevo, aby netykal. Na internetu to funguje trošku jinak. Tady si krom uvedených případů tykám, při osobním setkání bych nebral, že s těmi lidmi to mám zavedené. Tady beru, že si tykám pod profilem a jako profil, ne jako občan X, co má nějaké jméno. Tykal bych si osobně třeba ve sportovním klubu nebo mezi sportovci, znám se z nějakého fóra, ale tady to tykání je běžné i bez toho. Na kole, nebo i u vody. Holka, co jí možná není 20 mi na kole řekne ahoj, mě je přes 60. Tam mě spíš štve, když mě taková holka předjede, sice ona je závodnice, ale stejně.
Moc se Ti omlouvám, ale mám takový návyk z práce. A vůbec o tom nepřemýšlím. Ale pokud mi někdo tyká, tak mi to vůbec nevadí a ani si toho nevšimnu. Píšu tady jak a co cítím a nepřemýšlím jestli splňuji nějaká kritéria. Pokud tím někoho urážím, tak se omlouvám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.22 13:22
@Melodie91 píše:
Verim, ze kazdy rodic, ktery sve deti miluje, je vychovava tak, jak povazuje za nejlepsi, dle sveho nejlepsiho svedomi…ja fyzicke tresty neuznavam, vlastne jakekoli tresty..trest pro dite je treba i to, ze mama breci, nebo je smutna, kdyz dite neco provede…to ma pak tendenci uzavrit se do sebe, nesverovat se, lhat, aby rodicum neublizilo…s ditetem se da laskave dohodnout, kdyz neco provede, neco treba ukradne, nekoho prasti..je lepsi vymyslet spolu reseni, jak situaci vyresit a jak se chovat priste v podobne situaci…dite by melo mit řád a hranice, ty se daji nastavit bez biti, napriklad odmitnuti prijetim a uzaviranim dohod a laskovou duslednosti…u nas to funguje, dcera posloucha a posloucha lip, nez jeji kamaradka, ktera dostava placance..ovsem je to jen priklad z osobni zkusenosti, nerikam, ze je to pravidlo a ze bite deti neposlouchaji a naopak…jednou ztracena duvera se tezko ziskava zpet, a to, jak deti vychovavame, se projevi napriklad v te puberte…casto tu zazniva nazor, ze driv se deti normalne tloukly a taky z nich vyrostli normalni lidi..no, vezte, ze ani kdysi se vsechny deti nebily a jestli z tech bitych vyrostli normalni lidi…to mozna ano, ale take jsou to casto lidi, kteri se neumi za sebe postavit, nechaji si napriklad od sefa ci partnera libit kde co, v restauraci radsi nedoji a zaplati hnusne jidlo, nez aby se ozvali, neustale resi, co si o nich mysli jini lide, snazi se zalibit, touzi po pochvale a jsou nejisti, maji male sebevedomi…ale jak pisi na zacatku, kazdy rodic chce, aby jeho dite bylo stastne a aby z nej vyrostl slusny clovek, a kzdy na to ma jine metody…, jen nezapominejte, ze se co se stalo, nemuze se odestat a pokud dite dostava, treba i jen jednou za rok, vareckou, uz se to neda vzit zpet…
Moc hezky napsané, ale podle mě občasné tresty neuškodí. Ale jak jsem psala, záleží hlavně na celkové výchově a jak se k dítěti chováme. Ale pokud je dítě vychováváno autoritativní metodu, tak souhlasím, že může v dospělosti trpět malým sebevědomím. Ale zase pokud používáme volnou výchovu, tak zase můžou mít v dospělosti jiné problémy, protože neznají, že něco musí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.22 20:41
@Lucie8484 píše:
Moc se Ti omlouvám, ale mám takový návyk z práce. A vůbec o tom nepřemýšlím. Ale pokud mi někdo tyká, tak mi to vůbec nevadí a ani si toho nevšimnu. Píšu tady jak a co cítím a nepřemýšlím jestli splňuji nějaká kritéria. Pokud tím někoho urážím, tak se omlouvám.
Já si připadám blbě, abych někomu tykal a on mi vykal, je mi přitom něco přes 60. Mladšímu kolegovi, těsně pod 30, tak jednou se spletl on a tyknul mi. Tak jsem přešel na tykání bez nějakých formalit. On mi pak zas vykal, pak mi začal postupně tykat. Tady beru, že si všeobecně tykáme, pokud nějaká žena mi vyká, tak na to přejdu. Beru, že zřejmě o to tykání vůči své osobě nestojí. Na internetu osobně spíše vykám, pokud je někde sportovní server, tak mezi sportovci je tykání. Nějaká diskuze k článkům to zas lidem vykám. Tady beru, že tykání je zavedeno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.22 16:33
@Náhodný host píše:
Myslím, že nejde o to, že společnost je nastavená na vnější motivaci. To jistě je, ale je tak nastavena proto, že tak funguje člověk - jeho chování, myšlení, reakce ap. Nefunguje tak jen člověk, ale i zvířata. Dle mého názoru to je vrozené, odborník by asi řekl evoluce, žádná jiná alternativa neměla šanci přežít, takže zůstalo přirozeným výběrem totoUrčitě se ale shodneme, že ideální je dělat věci z nějakých vyšších motivů. Nebo u té volby odměna nebo trest mít něco jiného než bolest. Lidi jdou bránit svoji zemi, protože chtějí pro ni svobodu, i když vědí, že mohou padnout, nebo být těžce zraněni a trpět hůře jak zvířata a doživotně být těžce zmrzačení. Někdo z principu pomůže druhému, i když na tom tratí a zpět investici nezíská. Získá ovšem dobrý pocit, že udělal, co měl. Což je taky odměna. Odměny jsou i ve sportu, tělo vyplaví endorfiny po běhu, studené koupeli ap. Negativně se aspoň část lidí vyhýbá tomu, co tělo devastuje, nekouří, není těžkými alkoholiky, neužívá drogy. Pozitivní vs negativní motivace strachem není jen o bolesti. Jsou lidi, kteří jsou ušlechtilí a opravdu mají radost, když někomu pomůžou, ta radost je pro ně odměnou. Proti tomu opakem jsou lidi, které produkoval minulý režim. Všiml jsem si a se zpětným odstupem vidím, kolik tu bylo zlomyslnosti, zejména u lidí, co si zadali s režimem, byli na něj napojení. Nakonec fyzická bolest člověka mnohdy uchrání před poškozením zdraví, ztrátou života. A že se dobře cítí, když se dostatečně vyspí, zasportuje si, tak to opět prospívá jeho zdraví nebo psychice. Zkrátka, princip pozitivní a negativní motivace tu reálně je, nejde redukovat na tělesné tresty jako bití. Výchova má být určitě o tom, že člověk získá i další hodnoty a případně ten princip odměny a trestu není jen o cukru a biči, ale dalších věcech. Pouze nechci vylučovat fyzický trest, jak jsem psal vícekrát, vidím ho na místě hlavně u malých dětí, postupně a i u těch malých by měl spíš být „ve vzduchu“ než reálně aplikovaný. Od nějakého věku jsem vůči fyzickému trestání velmi skeptický, myslím, že se jím už nic nedocílí. Jestli kluk ve věku 12-15 let řekne matce, že ji zabije, je otázka, jestli ho nenechat dát do pasťáku. Zmlátit ho, to by pomohlo leda krátkodobě, nepřevychová ho to. Pokud nějakou matku těžce zklame její dcera, např. holka v 15 žačne žít s nějakým chlapem nad 30, nebo těsně po plnoletosti začne točit porno, tak já osobně bych takové děti neodepisoval. Byla by to pro mě těžká rána, ale stále bych ji bral jako svoji dceru. Nechápu, jak nějaká matka se v podstatě může své dcery zříci, ne třeba explicitně, ale zruší s ní vztahy a tak. A i syn, co by někoho zavraždil, tak by to stále byl můj syn. Neříkám, že nemám své meze, kde bych se opravdu vlastních dětí nezřekl, když vidím zvěrstva na Ukrajině, nějaké vraždění pro zábavu, nebo jen proto, že nechtěl dát kličky od auta nebo vydat mobil, tak tady bych asi pochopení už neměl.
Vídám dvojí extrém, buď rodiče pro ránu nejdou daleko, nebo naopak fyzické tresty jsou tabu a vnímané jako týrání dítěte. Jen málokdy vidím vyváženější přístup, kdy dítě je vychovávané stylem, který reálně funguje a přitom tam není surovost nebo nevlídnost. Myslím třeba facky, ale i nadávání dětem. Já to podstatně nerozlišuji, oboje je špatné zacházení. Proti tomu přiměřený fyzický trest neodmítám, stejně jako domlouvání nebo různé zákazy ap.
Odměnou bych určitě nenazývala dobrý pocit nebo endorfiny – připomíná mi to jednu knihu, kde autor popisoval, že někteří se snaží zbavit altruistické jednání veškerého altruismu, že se vlastně řekne, že to ten člověk dělá pro dobrý pocit, a tím pádem pro své sobecké vlastní potěšení. Slovo odměna je možná zavádějící, tak budu radši psát o vnitřní motivaci. Podle toho, co jsme se učili, tohle spadá pořád do vnitřní motivace. Vnější je, když za to člověk něco získá, co s danou činností nesouvisí. U toho sportu třeba že jeden den sportuje, aby si další den mohl dát víc sladkostí. Samozřejmě dělat věci účelově je normální, ale jde o to, že jsou činnosti, kde by člověk neměl hledět jen na to, jestli za to dostane odměnu. S tím, že někdo položí svůj život za vlast, je to opět extrémní příklad. Tam už se vůbec nedá mluvit o nějaké honbě za odměnou a snad ani o dobrém pocitu, když riskuje život. Pocit je obvykle krátkodobý, z toho člověk přece nic nemá. Radost ani dobrý pocit není odměna.
Vnější motivace je třeba známka. Nebo peníze. Ono se to nevylučuje, člověk může dělat něco, co ho baví, a mít za to ještě nějakou odměnu. A zrovna peníze jsou dobrá odměna, jíst člověk musí. To se nedá srovnávat např. se známkami ve škole, ze kterých člověk nic nemá. Pokud se jedná třeba o vzdělávání, tak by to člověk neměl úplně dělat kvůli nějakým známkám, spíš kvůli svému rozvoji, protože se mu to do budoucna hodí. Je to naše přirozenost, být zvídaví a mít touhu objevovat, zjišťovat se. Proto se taky na některých školách upouští od klasických známek. Problém je, že odměnou dávám člověku najevo, že daná činnost nestojí za nic a je potřeba to kompenzovat tou odměnou. Kdybych chtěla odměnu za to, že jsem si 3 hodiny pouštěla oblíbenou hudbu na YouTube, asi by si lidi klepali na čelo, protože přece je to činnost, která mě baví, tak za co bych ještě chtěla odměnu. U toho vzdělávání se ale pořád drží ta myšlenka „nejdřív úkoly, pak zábava“, jak kdyby učení nemohlo být zajímavé. Ale uvědomuju si, že to asi není moc realistické, protože mnoho věcí není prostě zábavných a člověk by se je stejně měl naučit.
Samozřejmě je normální dělat věci, aby byl člověk šťastný, prostě kvůli sobě samému, čistý altruista a lidumil být nejde, to bychom vymřeli. Dokonce ani bible nedoporučuje přátelit se s lidmi, kteří druhým škodí. Přesto vidím rozdíl mezi přirozeným ohleduplným chováním a tím, když někdo dělá něco jen proto, aby za to získal nějaké ocenění, aby ho společnost vnímala jako hrdinu atd. Prostě většina se řídí tím klasickým heslem „chovej se tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě“. U malých dětí možná má význam nějaké symbolické plácnutí, ale spíš podle mě fyzické zabránění, aby nějakou činnost nedělalo. Klasické ohnutí a plácnutí přes zadek je už fyzický trest a ten mi přijde nedůstojný. Já si nemyslím, že důstojnost je něco podmíněného, co si člověk musí zasloužit, jakože když je dospělý, už ho nebijeme, protože by to bylo potupné, ale pro děti to najednou potupné není.
Převýchova je možná, není to žádný komunistický výmysl. Jen si pod tím bohužel pořád lidé představují převýchovu politickou, něco jako převýchovné tábory v Číně. Kdysi jsme měli na ZŠ přednášku policie a sami uváděli, že vězení má jako jednu z funkcí funkci výchovnou. Prostě výchova není nic časově ohraničeného. Povaha samotná je spíš geneticky daná, ale charakter ne, ten je ovlivnitelný okolím. Plus ještě je samozřejmě cílem vězení izolovat toho člověka a chránit tak společnost před ním. Ale výchova je taky účelem vězení, nejen trest a odstrašující příklad.
Co se týká toho, když jde dcera točit porno, to jsou dost často právě případy, kdy jsou ty vztahy s rodiči komplikované, dnes mnoho dětí pochází z neúplných rodin, mnoho rodičů se příliš dětem nevěnuje. Z pohledu rodiče by mě ale spíš trápilo, jestli s ní zachází v práci dobře, protože v pornu to musí být dost strašné podmínky, taky by mi dělalo starosti, jestli se jí ostatní nebudou posmívat. Většina rodičů by ale podle mě spíš řešila „to bude ostuda, co tomu řeknou lidi“ než aby se zajímali, jestli je ta jejich dcera v pornu šťastná. Vidím tady určité pokrytectví, většina lidí porno sleduje, ale jakmile by ho točila jejich dcera, byla pro ně navždy odepsaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
