Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já byla taky blázen a než přijela tchýně, musela jsem mít naklizeno.
Od té doby, co máme prcka, tak to tolik neřeším. Vyluxuju, setřu podlahu a poklidím to, co je na očích. Já spíš místo uklízení, musím mít zalité kytky.
Nedávno jsem totiž tchyni přistihla, jak mi zalévá kytky a otrhává seschlé lístečky a ty hází do květináče. Nevím proč, ale v tu chvíli se mi zvyhl adrenalin. Když jsem se zeptala co dělá, tak řekla, že bych občas měla ty kytky zalít, že jsou úplně uschlé. Což samozřejmě nebyla pravda, jen nebyla voda v mističkách pod květináčem. Nevím, proč do toho mluví zrovna ona, které uhnívá a usychá jedna kytka za druhou. Od té doby naliju aspoň trochu vody do mističek. Pořád ale chodí kytky kontrolovat a říká, že už jsem se je aspoň naučila zalévat.
Manžel je naštěstí báječný a své drahé mamince kolikrát odpoví, že mi máme rádi kytky vysušené. Že to tak chceme a budeme mít
Takže aspoň v něm mám oporu.
Já teda před příjezdem tchýně nikdy neuklízím, protože ona se zásadně nikdy neohlásí a pak čumí jak …jakej mám doma bordel ![]()
Už jsem jí několikrát řekla, že nemám ráda neohlášené návštěvy, ale nepomohlo, takže už to dělá naschvál no tak ať čumí ![]()
Ja uklizim hodne, u vsech bych bordel zkousla, ale pred tchyni ne ![]()
Já kolikrát nadhodila, když je doba mobilů, tak by se návštěva měla předem nahlásit. bohužel na to tchyně nebere ohled. To že mám doma bordel, když přijde je mi šumafuk. Má se nahlásit.Já jí taky u ní neříkám, že by si měla uklidit, když má ještě 2 dcery.
Když vím, kdy přijde uklidím, když přijdou nečekaně, tak bohužel uklizeno někdy není a to si může myslet co chce, člověk nemůže stíhat všechno najednou
tak tohle jsem řešila na začátku vstahu.někdy je naklizeno někdy holt ne.jelikož ji mám přes ulici tak bych nedělala nic jiného než uklízela.jednou se zmínila manžovi,že jsem měla doma bordel když přišla.tak jsem si to s ní vyřikala hned jak přišla znova.rekla jem ji jetli k nám chodí proto, aby mi to doma vyzitírovala tak nemusí chodit vůbec a bylo vyřešeno! omluvila se mi,že to tak nemyslela a je klid.jinak od nás nemá klíče tudíž nechodí, když nejsme doma.asi bych to nezkousla.
Sestřenice bohužel más můlu, její manžel klíče dal a to netušili, co to bude. Mysleli, že na nejnutnější případy, protože opravovali byt, ale nakonec to dopadlo tak, že sestřenice přišla domů a doma bylo něco jinak - vysypaní koš, uložené věci a tak…měla dobrého n erva ![]()
Já uklízím denně několik hodin a stejně mám doma pořád bordel. 3 x denně uklízím kuchyň, všude máme plovoucí podlahy, kde je smetí vidět hned druhý den, takže luxuju prakticky denně. Když uklidím krámy, za chvíli jsou všude znova. Prach je vidět tak za 3 dny. Záchody smrdí po 2 dnech, umyvadlo v koupelně je upatlané většinou hned druhý den. Ráda bych měla doma hezky uklizeno, ale nějak to není v mých silách. ![]()
Jééé, přesně takhle to máme u nás + ještě manžel je kovář, takže skoro všude jsou obtisklý jeho černý pracky, protože není schopnej se pořádně umýt, prý to víc nejde
A máme i černý ťápance kolem vypínačů (nemyslím na vypínači), nechápu, že se jako nestrefí prstem na vypínač ![]()
Bez koberce jsme v našem mega obýváku, koupelna, WC a chodba = všude chuchvalce prachu a chlupy(máme psy). Takže do pokojů už chci jen koberce, ať se tam roztoči množí jak chtějí, nejsou vidět, takže mi neva, ale ten prach je hroznej !!!!
No, před příjezdem Tchyně je to takový standart úklid(ona není ten typ co by koukal, kde jsem zapoměla uklidit)-sama doma úklid nijak neprožívá a nežádá to ani po ostatních. Ale se přiznám, že když má dojet švagrová tak to lítám docela fest. Máme doma kocoura, takže se chlupům nevyhnem a oni to maj doma docela neleštěné a ona je právě ten typ, co si všimne:-( Ale naštěstí k nám nikdo moc nejezdí…takže pohoda ![]()
martynna píše:
Já uklízím denně několik hodin a stejně mám doma pořád bordel. 3 x denně uklízím kuchyň, všude máme plovoucí podlahy, kde je smetí vidět hned druhý den, takže luxuju prakticky denně. Když uklidím krámy, za chvíli jsou všude znova. Prach je vidět tak za 3 dny. Záchody smrdí po 2 dnech, umyvadlo v koupelně je upatlané většinou hned druhý den. Ráda bych měla doma hezky uklizeno, ale nějak to není v mých silách.Hmm,taky jsem si přestavovala, že až budu mít svou rodinnu, že to doma bude moderní čistý atd… No, po dvou letech věčnýho leštění jsem to prostě vzdala, nakonec je člověk otrokem svého bytu.
Doma jsem rozvrhla práce, na kterých se musí podílet i manža s dcerou-takže uklízím tak 3X do týdne (větší úklid) jinak jen nádobí atd…
Když má přijet tchýně, uklidím, ale tak akorát. Když je u nás, vytáčí mě, že najde-li drobeček na stole, hází ho na zem. Chystám se, že to samé budu dělat u ní. Jinak na ní vidím, že šmejdí očima, ale sama není perfektní. U nás dostane čistý ručník (stejně se ale utře po koupání do jiného ručníku, který najde po ruce, třeba mého - prostě čuně), u ní se utíráme ruce do ručníků, které tam má vyvěšené - člověk neví, jestli si do nich neutírá zadek. Raději si vždycky vozím svůj vlastní. U nás dostane vždy čisté a voňavé povlečení. U ní spíme pořád ve stejném, občas děravém nebo zalátaném povlečení. Posledně jsem jí přes přítele vzkázala, jestli by ho mohla vyprat, protože postele vždycky jen zastlala. Ráda si rejpne, běda, když si však rejpnu já.
Vzhledem k tomu, že moje tchyně je chorobě ( a to myslím do slova a do písmene) pošahaná na hygienu a úklid, tak jsem to dřív hrozně hrotila a málem jsem duši vypustila, aby si nevšimla smítka prachu.
Uklízení je totiž její jediný koníček. Kromě sledování krimi zpráv nemá žádný a nic jí nebaví. Pračku dává máchat 2× (už mají asi čtvrtou), okna myje každý měsíc, každý den utírá už utřený prach a ruce si meje tak 5× do hodiny (a všem okolo to hlásí, že si myla ruce, protože loupala mandarinku).
Po narození syna, se kterým jsem musela rehabilitovat 4× denně, jsem seznala, že pošahaná su já, když takhle kvůli tchyni vyšiluju. Párkrát jsem před ní prohlásila, že štěstí mojí rodiny jsou pro mně daleko důležitější než nažehlené prádlo a naleštěná okna. A zároveň už se nestresuju, když má přijít na návštěvu. Její „tajné“ prohlížení domácnosti mám už v paži, přesto že jsem se tím kdysi strašně užírala. Sice si tak trošku stěžuje všude okolo (no ona není špatná, ona je hodná a šikovná, ale když ona na ten úklid vůbec není, chudák chlapeček, v čem to žije, aby z toho nebyl nemocný), ale to už zcela ignoruju. A je mi líp.
Doma bordel a špínu nemám. Syn maximálně něco ošmatlá, má roztažené hračky, ale byt uklízím po troškách pravidelně a poctivě, takže se to nesesype, když něco momentálně nestihnu. A když mám den blbec, tak zareaguji jako teta (tchynina starší sestra) - víš, já bych tě k nám i pozvala, ale dneska nemám vysáto, tak to necháme na jindy. A je klid. Navíc manžel je super chlap, ten mi se vším pomáhá (on je punťa na úklid jako jeho maminka). Jenže on sám si vyzkoušel, co je to celodenní peče o dítě takže by ho hanba fackovala, kdyby jen pomyslel na to, že jsem něco neuklidila jak má z domu naučeno.
A tak mě někdy zahřeje u srdce, když přijdu domů a není vše tak pentlich vypulírováno, jak učila maminka.
Je ale pravda, že když někam s manželem odjíždíme, tak výt vypucujeme. Ale ne kvůli tchyni, co kdyby náhodou přišla jakože zalít kvítky, ale kvůli nám. Abychom až se. vrátíme, mohli v klidu vypakovat a hned z kraje se nehonit.