Jak přestěhovat přítele

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.07.19 19:07
Jak přestěhovat přítele

Dobrý den, Ahoj,
je tu mezi vámi nějaká šťastná, které se podařilo přesadit přítele? Je to vůbec možné hnout s chlapem, když nechce? S přítelem jsme spolu přes rok, je nám kolem 30. Přistěhovala jsem se já za ním, protože mohu pracovat z domu a když jsme ještě nevěděli „do čeho jdeme“ tak to byl nejméně radikální řešení. On by musel dát výpověď. Myslela jsem si, že to pro mě nebude problém, se přestěhovat, už jsem byla často na mimo i na několik let, ale vždycky jsme věděla, že se jednou vrátím. Teď ale nemyslím na nic jiného, než jak moc ráda bych se vrátila domů a mám hrozný strach, že je taky možné, že se budu jednou vracet sama. Hrozně ráda už bych se usadila a budovala něco našeho (na děti zatím pomyšlení nemám), ale tam kde jsme spolu teď ne. Nedokážu si představit, že bychom si tu měli koupit nějaký pozemek nebo domek. To raději budu platit nájem v bytě a pořád doufat, že změní názor a přestěhujeme se. Přemýšlím nad tím každý den. Mám pocit, že kdybych byla ve svém rodném městě, tak můžeme čas trávit lépe. Mám pocit, že mi utíká čas. Mám víc kamarádek/dů než on. Za celou dobu co bydlíme spolu u něj jsme nepoznala skoro žádné jeho kamarády, zato je hodně rodinně založený. Bohužel s jeho příbuznými jsem zatím nenašla moc společnou řeč :-( Jsou hodní, ale nemáme moc společného, všechno jsou spíš zdvořilostní hovory. Když jsme se sem stěhovala, tak jsme mu říkala, že to neznamená, že budeme napořád tady, ale že pro mě není takový problém se přestěhovat, abychom mohli bydlet společně a zjistili jak nám to spolu klape. Přítel je dokonalý, nikdy bych nevěřila, že tak užasní chlapi ještě existují, spolehlivý, pomáhá mi, dokonce i zvládne poklidit nebo uvařit… ale ne hospodyňku nepotřebuji, ale prostě je to skvělý chlap do života. Jenže já cítím, že ta láska z mé strany by mohla být ještě větší a je to právě kvůli tomu, že si držím odstup, kdybych se jednou musela vracet sama. Přijde mi to hrozně sobecké a nefér, že vidím jenom ten svůj zájem. Jenže kdykoli zavedu řeč, že se mi stýská po domově a chtěla bych jednou žít tam, tak se s ním na to téma nedá vůbec bavit, najednou se nafučí a jen řekne ať se vrátím, když s ním nechci být. Sem zoufalá, nejde se s ním o tom vůbec bavit. Hrozně mě tohle jeho chování mrzí, protože pak mám pocit, jako by si neuvědomoval, jak těžké to pro mě je a že myslí jen a pouze na sebe a nevidí, že jsem z toho nešťastná. Mám strach abychom za pár let nezjistili že neustoupí ani jeden a propáseme spoustu času. Nadruhou stranu lepšího už nenajdu, to totiž není možné. Tohle je jeho jediná chyba. U nás bychom mohli mít zadarmo stavební parcelu (mimo dosah tchánovců, u něj bysme museli něco svého koupit) Je mi i hrozně smutno z představy že naše děti by znaly lépe jeho rodiče než moje, a to ještě na děti nemám pomyšlení a už teď mě to tíží. Bydlení na půl cesty nenavrhujte, nechci do konce života trávit jeden víkend na jednu stranu a druhý na druhou a hlídání po ruce se vyplatí. Názory? Děkuji.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Tichošlápek
Neúnavná pisatelka 15556 příspěvků 10.07.19 19:11

Buď ustoupíš ty nebo on. Kompromis si vyloučila předem. Takže si s ním sedni, proberte možnosti a co je pro koho z vás reálné. Co jiného :nevim:

Kubula.K
Kelišová 5363 příspěvků 10.07.19 19:12

Cili se chces zachovat tak, jak se doted choval on? :think:

Uživatel je onlineJana206
Nadpozemská drbna 28236 příspěvků 10.07.19 19:12

Nejsi schopna žádného ustupku(toto bereš jen jako dočasné), stejně jako on. To nemá budoucnost. On cítí stejnou lásku k domovu a původní rodine jako Ty. Bydlení někde úplně jinde by bylo jednou z možností, ale to nechceš :nevim:

mora8
Povídálka 13 příspěvků 10.07.19 19:20

Mi

Příspěvek upraven 10.07.19 v 19:21

Russet
Neúnavná pisatelka 17914 příspěvků 10.07.19 19:20
@Anonymní píše:
Dobrý den, Ahoj,
je tu mezi vámi nějaká šťastná, které se podařilo přesadit přítele? Je to vůbec možné hnout s chlapem, když nechce? S přítelem jsme spolu přes rok, je nám kolem 30. Přistěhovala jsem se já za ním, protože mohu pracovat z domu a když jsme ještě nevěděli „do čeho jdeme“ tak to byl nejméně radikální řešení. On by musel dát výpověď. Myslela jsem si, že to pro mě nebude problém, se přestěhovat, už jsem byla často na mimo i na několik let, ale vždycky jsme věděla, že se jednou vrátím. Teď ale nemyslím na nic jiného, než jak moc ráda bych se vrátila domů a mám hrozný strach, že je taky možné, že se budu jednou vracet sama. Hrozně ráda už bych se usadila a budovala něco našeho (na děti zatím pomyšlení nemám), ale tam kde jsme spolu teď ne. Nedokážu si představit, že bychom si tu měli koupit nějaký pozemek nebo domek. To raději budu platit nájem v bytě a pořád doufat, že změní názor a přestěhujeme se. Přemýšlím nad tím každý den. Mám pocit, že kdybych byla ve svém rodném městě, tak můžeme čas trávit lépe. Mám pocit, že mi utíká čas. Mám víc kamarádek/dů než on. Za celou dobu co bydlíme spolu u něj jsme nepoznala skoro žádné jeho kamarády, zato je hodně rodinně založený. Bohužel s jeho příbuznými jsem zatím nenašla moc společnou řeč :-( Jsou hodní, ale nemáme moc společného, všechno jsou spíš zdvořilostní hovory. Když jsme se sem stěhovala, tak jsme mu říkala, že to neznamená, že budeme napořád tady, ale že pro mě není takový problém se přestěhovat, abychom mohli bydlet společně a zjistili jak nám to spolu klape. Přítel je dokonalý, nikdy bych nevěřila, že tak užasní chlapi ještě existují, spolehlivý, pomáhá mi, dokonce i zvládne poklidit nebo uvařit… ale ne hospodyňku nepotřebuji, ale prostě je to skvělý chlap do života. Jenže já cítím, že ta láska z mé strany by mohla být ještě větší a je to právě kvůli tomu, že si držím odstup, kdybych se jednou musela vracet sama. Přijde mi to hrozně sobecké a nefér, že vidím jenom ten svůj zájem. Jenže kdykoli zavedu řeč, že se mi stýská po domově a chtěla bych jednou žít tam, tak se s ním na to téma nedá vůbec bavit, najednou se nafučí a jen řekne ať se vrátím, když s ním nechci být. Sem zoufalá, nejde se s ním o tom vůbec bavit. Hrozně mě tohle jeho chování mrzí, protože pak mám pocit, jako by si neuvědomoval, jak těžké to pro mě je a že myslí jen a pouze na sebe a nevidí, že jsem z toho nešťastná. Mám strach abychom za pár let nezjistili že neustoupí ani jeden a propáseme spoustu času. Nadruhou stranu lepšího už nenajdu, to totiž není možné. Tohle je jeho jediná chyba. U nás bychom mohli mít zadarmo stavební parcelu (mimo dosah tchánovců, u něj bysme museli něco svého koupit) Je mi i hrozně smutno z představy že naše děti by znaly lépe jeho rodiče než moje, a to ještě na děti nemám pomyšlení a už teď mě to tíží. Bydlení na půl cesty nenavrhujte, nechci do konce života trávit jeden víkend na jednu stranu a druhý na druhou a hlídání po ruce se vyplatí. Názory? Děkuji.

Je to sice hodně středověký názor, ale žena následuje muže. Jestli nechceš bydlet na půl cesty, on taky ne, nejspíš jeden bude muset ustoupit. Taky jsem se stěhovala k chlapovi. Zvykla jsem si rychle. Rodinu nemám ale zas tak daleko.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.07.19 19:22

Na půl cesty mi zbytečné abychom pak byli nešťastní oba dva. Nebudeme mít poblíž nikoho když budeme potřebovat pomoc. Přijde mi to dost nepraktické a fakt nemám ráda co víkend návštěva na střídačku. A myslím, že jak by nešel k nám, tak by nešel ani napůl. Já jsme aspon schopná mu říct co mi nejvíc schází a přoč tam nechci zůstat. U něj ani nevím, co je ten největší důvod, ale myslím si, že je to kvůli práci. Já mám práci mnohem víc časově náročnou a dojíždím do ní každý týden, spím sice u rodičů, ale od rána do večera sem v kanclu, takže si pobytu doma moc neužiju, už z toho padám na hubu a zavidím mu, že když odjedu pryč, tak on spí u rodičů a užívá si klídku doma :-(

nozu
Extra třída :D 12684 příspěvků 10.07.19 19:24
@mora8 píše:
Mi to přijde zbytečné abychom pak byli nešťastní oba dva. Nebudeme mít poblíž nikoho když budeme potřebovat pomoc. Přijde mi to dost nepraktické a fakt nemám ráda co víkend návštěva na střídačku. A myslím, že jak by nešel k nám, tak by nešel ani napůl. Já jsme aspon schopná mu říct co mi nejvíc schází a přoč tam nechci zůstat. U něj ani nevím, co je ten největší důvod, ale myslím si, že je to kvůli práci. Já mám práci mnohem víc časově náročnou a dojíždím do ní každý týden, spím sice u rodičů, ale od rána do večera sem v kanclu, takže si pobytu doma moc neužiju, už z toho padám na hubu a zavidím mu, že když odjedu pryč, tak on spí u rodičů a užívá si klídku doma :-(Příspěvek upraven 10.07.19 v 19:21

já bych řekla, že jsi na rodinu až nezdravě fixovaná. Proč byste museli být každý víkend u někoho z rodičů? Proč je potřeba mít někoho k ruce do života? To se neumíte o sebe postarat sami? Ale podle toho, co píšeš, prostě kompromis pro vás dva neexistuje. Takže buď se rozejdete a nebo bude jeden z vás nešťastný… Jo, a ten vytučněný text na konci je možná velmi podstatný - oba potřebujete „mamaservis“ a proto vám to jako samostatným jednotkám závislým jen sami na sobě prostě fungovat nemůže…

Uživatel je onlineJana206
Nadpozemská drbna 28236 příspěvků 10.07.19 19:28

Už ten název diskuze, Jak přestěhovat přítele, mluví za vše :nevim: Snahou by mělo být dosažení určitého kompromisu k oboustranné spokojenosti, ne přestěhovat chlapa :mrgreen:

Tichošlápek
Neúnavná pisatelka 15556 příspěvků 10.07.19 19:31
@Anonymní píše:
Na půl cesty mi zbytečné abychom pak byli nešťastní oba dva. Nebudeme mít poblíž nikoho když budeme potřebovat pomoc. Přijde mi to dost nepraktické a fakt nemám ráda co víkend návštěva na střídačku. A myslím, že jak by nešel k nám, tak by nešel ani napůl. Já jsme aspon schopná mu říct co mi nejvíc schází a přoč tam nechci zůstat. U něj ani nevím, co je ten největší důvod, ale myslím si, že je to kvůli práci. Já mám práci mnohem víc časově náročnou a dojíždím do ní každý týden, spím sice u rodičů, ale od rána do večera sem v kanclu, takže si pobytu doma moc neužiju, už z toho padám na hubu a zavidím mu, že když odjedu pryč, tak on spí u rodičů a užívá si klídku doma :-(

Pusobis značně nepřizpůsobivě. Ty proste jen hledas jakoukoli cestu, jak prosadit svoje. Ne to, abyste byli oba v pohodě. A s tím nepochodis

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.07.19 19:46

Jako bych to psal já když jsem nechtěl opustit rodnou ves.. Myslím, že děláš velkou chybu v tomhle přístupu. V životě je lepší naučit se růst bez pádu na ústa ;) Ale chápu, že nyní vidíš jen svoji perspektivu…

Karleon
Kelišová 5781 příspěvků 10.07.19 19:58

My jsme odešli z rodného města oba, žijeme přes 100 km daleko, hlídání pro děti by se hodilo, ale zvládáme to u bez něj a vztah se svou rodinou mám i přes vzdálenost (a nebo právě kvůli ní) perfektní - každý den si s mamkou píšu a alespoň 1× za rok jedeme samy někam na víkend. Jako babička a děda jsou naši perfektní a holky je zbožňujou.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.07.19 19:58

Asi jsem sobec, ale už jsme si ty ústa namlátila a to jsme dělala jeden kompromis za druhým neustále a pořád si odpírala to co jsme v tu dobu chtěla, kvůli tomu druhému a pak zůstala koukat kolik let je v tahu a já sama… Kompromisy jsem ochotná dělat, ale nerada bych jednou zůstala sama v místě, kde se necítím až bud mít děti a ony tam budou doma…

Tichošlápek
Neúnavná pisatelka 15556 příspěvků 10.07.19 20:00
@Anonymní píše:
Asi jsem sobec, ale už jsme si ty ústa namlátila a to jsme dělala jeden kompromis za druhým neustále a pořád si odpírala to co jsme v tu dobu chtěla, kvůli tomu druhému a pak zůstala koukat kolik let je v tahu a já sama… Kompromisy jsem ochotná dělat, ale nerada bych jednou zůstala sama v místě, kde se necítím až bud mít děti a ony tam budou doma…

A jaký kompromis jsi ochotna udělat? Jediné, co akceptuješ, je stěhování do tveho města. Což tvůj partner nechce. Kompromis v podobě bydlení mimo lokalitu vás obou jsi odmítla.

sediza
Závislačka 2716 příspěvků 10.07.19 20:07

Budete mu muset dat racionálni duvod ke stehovani. Treba kdybyste si tam nasla práci, kde byste vydelavala vice nez on, bylo by to o nečem jiném…Sla bych na to cestou ne citů ale mozku. Mate tam zadarmo parcelu? Udelejte mu součet v excelu, kolik let byste museli pracovat, abyste postavili dům na obou místech. Takové srovnání v rozdílu milionů a součtu let-jak dlouho na to budete oba makat, spolu s Vaší novou prací by mělo zabrat…a pokud by se nechtěl přestěhovat ani potom, zvedla bych kotvy sama, pokud je to pro vás důležité a nebyla byste v nynejsim miste stastna. PS: chlapi nereagujou na smutnění a stěžování si. Chce to čísla a logiku. Prostě přinosy i pro něj.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama