Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@softee Jestli to nebude tim ze jsou hodne rozsireny pak to tak vypada
Mě nejvíc sejří, když se psiska potulujou navolno kolem dětských hřišť. A když majitele požádám, aby si psa přivolal, v lepším případě se tváří jak kakabus nebo mi vynadá, že je to přece hodnej pejsek, v horším případě se ani přivolat nesnaží, páč pes ho stejně neposlouchá.
Ale musím říct, že ač nesnáším neposlušný čokly na volno, tak mi bylo minulý týden fakt líto pána… byl na. vozejku a s sebou vořecha ( mix. jezevčík a retrívr).. no byl to takovej ten pes, co to má totálně na háku, pán na něj volal, pes asi metry od něj a selelktivní hluchota, čuchal si tam a nazdar.. říkám pánovi, že mu ho přivedu, vzala jsemho za kšírky, táhnu vší silou a čokl pořád na místě
fakt prekérka… ale toho pána mi bylofakt líto…
@kacz píše:
Mě nejvíc sejří, když se psiska potulujou navolno kolem dětských hřišť. A když majitele požádám, aby si psa přivolal, v lepším případě se tváří jak kakabus nebo mi vynadá, že je to přece hodnej pejsek, v horším případě se ani přivolat nesnaží, páč pes ho stejně neposlouchá.
v Klecankach (mozna nekdo zna) jsem zazila, ze rodina bylana hristi a protoze tam v tu chvili byli sami, tak tam na volno pobihal i jejich rotvajler, uplne volne, vochcaval kere, hrabal v piskovisti a pritom kolem je spousta volneho prostoru k venceni, cesta kolem reky atak a oni cokla museli vypustit na detske hriste. az kdyz jsem prisla s klukem, tak ho dal na voditko, ale se psem stejne zustal na hristi. Majitel drepel nalavicce a psa na voditku. Dodnes si vycitam, ze jsem si na pana neotevrela pusu, treba i pohrozit, ze zavolam na nej policajty, jestli s tim psem neopusti hriste.
Nejde o to co je to za rasu, ale když dítě pokouše vořech nebo jiný pejsek, tak to nikdo do tel. novin nedává. A pes je odrazem člověka. A vidět, jak děti po psovi házejí kameny, tak se pak ani „nedivím“, že je pes na děti vzteklý. Člověk vynadá, pes si to pamatuje a pak nerozlišuje, že to dítě bylo jiný. A tak vznikají ze stafordů, pittbulů… psi zabijáci ![]()
Taky si stoupám mezi dítě a psa a modlím se, aby psovi ani dítěti zrovna neruplo v kouli. U nás chodí celkem běžně venčit psa na dětské hřiště, ne v ty nejfrekventovanější hodiny, ale třeba kolem 7 večerní, kdy tam my ale ještě dost často jsme. Je to jediná zeleň v bezprostředním okolí, ale když se jde dalších asi 500 m, začíná tam ohromná obora. Celé dětské hřiště osázené tabulemi s nápisem a názorným obrázkem zakazujícím venčit psy na hřišti a stejně tam ti lidi pořád chodí. Nechápu, proč si někdo pořizuje psa do paneláku, když je línej popojít půl km, aby psa normálně vyvenčil. Kdyby to alespoň byli nějací vořeši, ale jsou to právě nějaká bojová plemena. Jedni bydlí přímo u nás v baráku, tak ti alespoň na naši prosbu přestali pouštět na volno psa na chodbě (normálně se chystali ven, oni ještě někde v předsíni a pes už přišpendlenej na vchodových dveřích do domu
)
Záleží co je to za psa a jak se pes „tváří“. Navíc můj pes, který nesnáší cizí lidi na „svém“ území běží a u toho štěká, zůstane u dotyčného stát a štěká furt. Jakmile by před ním člověk začal utíkat, tak by pes spíš útočil. Když dotyčný zůstane na místě, pes mu nic neudělá. Nechala bych dítě na zemi, pokud pes běží bez štěkání.
Pokud je pes na můj vkus příliš velký, tak si stoupám mezi dítě a psa. Několik majitelů jsem požádala, aby si svého psa zavolali a přivázali nebo mu dali koš. Ve všech případech velkých psů psi poslechli na zavolání a vrátili se k majiteli, nevychované malé psy si majitelé obvykle odchytli a odvedli, ale stejně mě neskutečně vytáčí sdělení, že „on je hodný a zvyklý na děti, protože jedno mají doma“. ![]()
V paměti mi uvízl jeden podvraťák, který se bavil tím, že lítal kolem mě a mého dítěte, a zuřivě na nás štěkal („on vám nic neudělá, on si jen tak hraje“), volání „pojď k paničce“ od majitelky vzdálené asi 30 m naprosto ignoroval (a panička se vykecávala dál s kamarádkou a v klidu to z dálky sledovala), na táhni potvoro pes pouze na chvíli zvětšil kruh, pak ho zase zmešil a zase lítal jen tak blízko, aby nemohl dostat kopanec. Tak jsem sebrala ze země prut a přetáhla ho po čumáku - a pes najednou pochopil, že má běžet k paničce. Paničky se moje akce strašně dotkla a okamžitě vyrazila psovi naproti - pevně doufám, že to v ní zanechalo hluboký dojem a pochopení, že čokla nemá nechat tímto způsobem otravovat matky s malými dětmi.
Příspěvek upraven 17.07.15 v 12:33
@alifie já myslím, že hluboký dojem to v ní jistě zanechalo, ovšem určitě ne ten, že nemá čokla nechat otravovat ale ten, že seš pěkná bestie ![]()
Já žiju se psem v jedné domácnosti od dvanácti let (teď už s druhým, vlastním, první byl ještě u rodičů), jsem zvyklá číst signály psí komunikace, takže reaguju podle toho, jak se pes chová. Když přijde v dobrém, tak ho prostě ignoruju a k témuž vedu i dceru - že na cizí psy se nesahá bez domluvy s majitelem. Když začne dorážet, že si chce hrát nebo se mazlit, tak mám obvykle problém, protože dcera je k tomu (díky zkušenosti s naším psem) velmi vstřícná a já tak nevím, koho mám zastavovat dřív
Většinou se nějak nacpu mezi ně, převedu zájem psa na sebe a kontakt s dcerou dovolím pod dozorem. Ke psům, kteří nevypadají úplně přátelsky, dceru nepouštím, chytím ji za ruku (aby se k němu nevrhla), stavím se mezi ni a psa a vysvětluju, že tenhle pejsek se nechce kamarádit, ale nijak víc neřeším, prostě si jdeme dál svou cestou. Ještě se mi nikdy nestalo, že by po nás nějaký pes vyjel vyloženě agresivně. A i páníčci obvykle reagují vstřícněji a ochotněji, když vidí, že nehysterčím a nepovažuju jejich psa a priori za vraha malých dětí.
Nejhorší jsou pro mě situace, kdy mám s sebou oba - dceru i svého psa. Cizí pes se obvykle zajímá o mého, ne vždycky je to úplně v pohodě, a do toho se hrne dcera, že se jde seznamovat s novým psím „kámošem“. To jsou jediné situace, kdy volám na majitele toho druhého, ať si ho zavolá, protože tolik najednou prostě ukočírovat nezvládnu.
Z druhé strany jako majitelka psa vyloženě nesnáším rodiče, kteří nechají dítě, aby se k mému psovi rozběhlo s jekotem a máváním rukama nebo dokonce s klackem, případně se na něj bez zeptání vrhalo, že si ho pohladí. Psa vodím ve městě na vodítku a i mimo město si ho volám a uvazuju, když vidím, že se blíží malé dítě, ale když si to dítě samo doběhne až k nám a začne na psa hamtat, tak je mi i vodítko ma dvě věci.
Stejně tak nesnáším, když maminky sotva nás spatří, berou dítě do náručí a mým psem ho vyloženě straší - nechoď k němu, kousne tě, psům se nesmí věřit… Stává se mi to dost často a vždycky mám sto chutí říct „to vás spíš kousnu já, když povedete takovéhle řeči“. Přitom nemám žádného obra ani „bojové plemeno“, mám desetikilového gaučáka.
@Kassy Jsi po dlouhé době človíček co mě potěšil
Tím, že jsi dala hezky do " bojové plemeno
Nemám ráda tohle označení „bojový“ může být i pudl ![]()
@Krrysa My máme stafordku a je to hrozná salámistka. Naši mají kříženého jezevčíka a můžu říct, že je to větší vztekloun, jak ta naše
Záleží na lidech a okolí, jak se ke psům chovají. Když psa budou dráždit přes plot nebo po něm házet kameny, jak tu někdo psal tak pak pes bude agresivní na ostatní.
@majinka81: No jo, to bude tím, že žiju se psem dvě třetiny svého života a troufám si tvrdit, že o nich něco vím. Taky nemám označení „bojové plemeno“ ráda, z hlediska kynologie nic takového neexistuje a používá se to jenom k vytváření senzací a zbytečnému strašení lidí.