Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte zkušenost s Malvern Výchova bez poražených?
Přidejte zkušenost s Malvern Výchova b...Zakladatelko uvidíš, že až eliminujete situace, kdy bude potřeba důslednost a situace s rutinou a prcek se to naučí, tak potom to bude i s tvojí výbušností o dost lepší, protože těch konfrontujících okamžiků rapidně ubude. A pokud vyletíš občas, dejme tomu jednou denně, tak se svět nezboří.
Já to třeba ze začátku, když jsme najížděli na režim dělala tak, že když jsem cítila, že mě mlaďoch točí, tak jsem mu řekla, co po něm chci a šla jsem pryč, vnitřně jsem se vztekala, občas s něčím bouchla a po chvíli se vrátila a dořešili jsme to.
@Anonymní píše:
Zakladatelka na to, že důslednost i jeden provaz dáme s chlapem dohromady, ale ještě musím zapracovat na těch mých výlevech. To mě momentálně štve nejvíc. Že to nejde v klidu z mé strany
Není to nic neobvyklého ztratit nervy. Ale je fajn, že o tom víte - a něco s tím chcete dělat; to půjde ![]()
Na léky bych to teď neviděl, leda snad na ten hořčík, třeba šumivej, ten tak pěkně relaxuje svaly (a tím i hlavu), a může ho i zdravej… nebo kapku vaječňáku místo toho
Mě pomáhá toto - když mě syn naštve nebo brečí kvůli (v mých očích) blbosti, tak si začnu zpívat. Takže - pří nejbližším návalu vzteku - spusť Prší prší jen se leje… a trochu se zklidníš, situace zchladne ![]()
@terkamo
Ve školce - to je jasné, že to má jinak.
Př. kde by můj/tvůj chlap uklízel víc/lépe doma nebo na vojně?
Kde by jsi si spíš nedovolila neuklidit po sobě v práci nebo doma…?
Takže bych byla ráda, že syn ví, jak se má v cizím prostředí chovat.
A je malý, když bude vidět, že se doma uklízí, bude si pak uklízet taky, není to potřeba vyloženě UČIT. (to je můj názor) Prostě bych ho a (tím vlasně i) sebe nedusila na tom, že teď to je otázka života a smrti, že si musí uklidit (v jeho věku), udělali bychom to „spolu“.
Taky jsem někdy línější jindy akčnější nebo vím, že bych měla vařit, ale raději jsem na netu apod ![]()
Nejsem zastáncem toho, že pokud jednou popustíš, pak ztratíš respekt, celá výchova jde kamsi apod.
Osobně si to vybavuju - když mi třeba někdy mamka uklidila, tak jsem jí byla tak vděčná a cítila jsem se skvěle v tom uklizeném pokojíčku (prostě že mi s tím pomohla..).
Já málem dnes vylítla z kůže dcéra místo psaní úkolů začla přerovnávat šupliky tím ně dostala
![]()
To myslíš vážně nebo je to ironie? Moc dobře tomu nerozumím, tak nevím, jak mám reagovat. Každopádně tyranem bych své dítě nenazvala ani náhodou. Možná to tu nějak vyznělo, ale fakt ne. Šlo mi primárně o to, jak v klidu zvládat ty běžné věci, co v jiných rodinách plynou tak nějak samy, ale u nás jsou doprovázeny většinou mým vztekem…
zakl.