Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte zkušenost s Malvern Výchova bez poražených?
Přidejte zkušenost s Malvern Výchova b...Zkus se opíjet meduňkovým čajem a kozlíkem lékařským… otázka je, jestli třeba neprožíváš ještě něco dalšího - problémy ve vztahu, v práci… to se pak těžko ten zlobivec zvládá, to by asi člověk měl zapracovat v této rovině.
Trezalka, medunka…nevim…
Co se synem zajit do ped.-psych. poradny? Poradi vych. postupy.
@fialína, jiné problémy nemám. S manželem nám to klape, občas je nějaký výkyv, ale tak nějak standartně. Většinou se chytneme kvůli blbosti, ale jinak si troufám říct, že manželství máme pěkné. Nepracuji, jsem na RD ještě s mladším dítětem. Možná, že mi z toho taky hraboší, ale to přece není důvod, abych byla taková ![]()
zakladatelka
A už si třeba ty hračky tedy odnesla k popelnici, když to říkáš?
Taky bych spíš řešila synovo zlobení, nějaká poradna nebo nějaký specialista.. ono se to pak na maminku nabaluje a není lehké to zvládnout. jinak jak psaly maminky - meduňka, třezalka, kozlík..
@Claire7 píše:
Trezalka, medunka…nevim…
Co se synem zajit do ped.-psych. poradny? Poradi vych. postupy.
To už mě taky napadlo, ale já myslím, že to jeho zlobení bohužel pochází ode mě. Nebo nevím, jak bych to napsala, prostě mám pocit, že dělá naschvály, čím víc se vztekám já ![]()
Právě proto bych chtěla věci řešit víc v klidu a věřím, že by byl klid i z jeho strany ![]()
@russo píše:
A už si třeba ty hračky tedy odnesla k popelnici, když to říkáš?
Už byly zavázané v pytli na odpadky a připravené za dveřma. Působí to tak deset minut, kdy řve, že je chce. Pak dělá bordel s jinými.
zakl.
A chodí do školky nebo ho máš doma? Já má totiž doma něco podobnýho, jsou mu 3 roky a 2 měsíce a teď nastupuje do soukr. školky, tak čekám, jak to s ním bude tam.
Tak pokud něčím pohrozím (hračky u popelnice), tak také splním. Jinak se chodím vzteknout do jiné místnosti, počítám nebo vůbec nic neříkám a přemýšlím jak situaci řešit v klidu. Pak se uklidním a můžu začít mluvit a jednat ![]()
@Anonymní píše:
To už mě taky napadlo, ale já myslím, že to jeho zlobení bohužel pochází ode mě. Nebo nevím, jak bych to napsala, prostě mám pocit, že dělá naschvály, čím víc se vztekám já
Právě proto bych chtěla věci řešit víc v klidu a věřím, že by byl klid i z jeho strany
Vysetrili by ho a urcite by poradili i Tobe, jak ho zvladat, vzajemna komunikace atd. Nebo zkus terapeuta. Drzim palce, at je to brzy lepsi.
Vztekáte se oba, nejste náhodou do rodiny? ![]()
@Anonymní píše:
Už byly zavázané v pytli na odpadky a připravené za dveřma. Působí to tak deset minut, kdy řve, že je chce. Pak dělá bordel s jinými.
zakl.
A fakt jste je odnesli? (do sklepa nebo tak…) Nebo po 10min. je dostal zpátky?
To chce důslednost…
Jinak meduňka a ještě můžu doporučit brát hořčík ![]()
@Anonymní píše:
To už mě taky napadlo, ale já myslím, že to jeho zlobení bohužel pochází ode mě. Nebo nevím, jak bych to napsala, prostě mám pocit, že dělá naschvály, čím víc se vztekám já
Právě proto bych chtěla věci řešit víc v klidu a věřím, že by byl klid i z jeho strany
Tak myslím, že to bereš za správný konec (nebo začátek?), tj. chybu hledáš u sebe. A můžu potvrdit, čím více vzteklá matka/otec/babička, tím víc dítě prudí a vzteká se.
@Zuzz píše:
Tak pokud něčím pohrozím (hračky u popelnice), tak také splním. Jinak se chodím vzteknout do jiné místnosti, počítám nebo vůbec nic neříkám a přemýšlím jak situaci řešit v klidu. Pak se uklidním a můžu začít mluvit a jednat
Také plním, plané výhrůžky nezabírají, i to mám vyzkoušené. Doslova k popelnici to odnést nemůžu, bydlíme na sídlišti a to by si rázem někdo rozebral
. Ale v pytli za dveřma hračky míváme, to jo
.
No a s tím vztekáním ve vedlejší místosti, to jsem samozřejěm taky zkoušela. Není moje hobby ječet celý den na dítě, tak eliminovat jsem to zkusila. Ale jak píšu, jsem vznětlivá až hrůza.
Jdu si pro radu a snad omluvíte anonymitu. Děkuji…
Poslední dobou mám pocit (a pomalu se přetváří ve skutečnost), že nezvládám emoce vůči dítěti. Syn je předškolák, má své vrtochy, dokonce si troufám říct, že příšerně zlobí. Uvědomuji si, že k jeho věku, zájmům, vývoji tohle patří, ale nějak mě to psychicky zmáhá. Vztekám se skoro pořád a kvůli všemu, jsme dost nakopávací, takže stačí málo. Nebývalo to tak vždycky a i teď se dokážu ovládat, ale vztek nakonec zvítězí skoro vždycky.
Syn je drzej jako opice, odmlouvá a neposlouchá. Když ho pošlu, aby si uklidil hračky, že bude třeba oběd, tak odpoví stylem „ukliď si to sama“. Když pohrozím, že hračky odnesu k popelnicím, opět reakce „odnes, já je stejně nechci“. V tu chvíli se mi zatmí a nevidím, neslyším
Začnu křičet, párkrát už dostal na zadek, když se mi směje do obličeje, ale z toho si nic nedělá.
A teď k tomu, co jsem vlastně chtěla… Ségra mi radila zkusit AD, ale já léky vyloženě nechci. Pořád si myslím, že tohle by šlo zvládnout i jinak. Kvůli chemii neberu ani antikoncepci, takže ani do tohoto se mi nechce.
. Máte někdo podobnou zkušenost?
Určitě existují nějaké bylinky, pomocí kterých bych se třeba mohla uklidnit, nevidět věci tak vyhroceně a trochu přemýšlet, než začnu řvát. Existují??
Píšu sem, vím, že většina maminek tady jsou dokonalé ženy a matky, které by na dítě nezvýšily hlas, natož ho uhodily
. Tak snad budete umět (a chtít) poradit 
Podpis třeba zakladatelka…