Jak se odpouští?

3491
13.1.13 20:17

Jak se odpouští?

Ahoj holky a případně i kluci.

Tohle téma, tato otázka bude si tak trochu spíš filozofická.

K věci… Mám za sebou škaredé období, které trvalo několik let a nějak vyvrcholilo, následky činů, které dělali moji nejbližší - moji rodiče, si nesu doteď. Ať už psychické kvůli tomu, že byl můj otec alkoholik a každou noc, když přišel domů, jsem byla svědkem jeho sebevražedných scén. Nebo ať už finančních problémů mých rodičů, kdy nám pár let nešla elektřina a netekla teplá voda. Nebo toho, že jsem našim chtěla pomoct a sotva jsem dosáhla plnoletosti, vzala jsem si půjčku, kterou nikdo nesplácel (rodiče slíbili, ale nečinili). Přestali jsme se vídat. Matce přišli na krádeže u sousedů a v práci. Šla do vězení a vzkázala mi, že ji nemám kontaktovat. Že se mi ozve, až bude chtít. Neozvala se. Místo ní se ozval exekutor. V roce 2004 mým jménem podepsala smlouvu s dodavatelem elektřiny. Neplatila. Faktruy pálila (jmenujeme se s matkou stejně, takže jsem nevěděla, že ty dopisy jsou pro mě), rozhodnutí o exekuci převzala a nic s tím nedělla. Zjistila jsem to předloni z výplatní pásky.
Zradila mě. Nechci tu řešit, jak se zbavit té exekuce. Už dva právníci mi napsali, že mám smůlu.
Jde mi o něco jiného. Zradila mě! Spoustu let jsem jí věřila! Všude jsem se chlubila, jak mám skvělou matku, jak jsme skvělé kamarádky, jak jí můžu všechno svěřit a jak si navzájem věříme. Bylo mi jí líto, že je s chlapem, kterej tak chlastá a neudrží korunu. Teď věřím tomu, že chlastá kvůli ní, že ona všechny peníze utratí…
Zradila mě. Jak mi to mohla udělat? Já jí tak věřila. Co si myslela, že se stane? Ach jo…
Barák taky pro*ebali. Na kohosi ho přepsali, protože mu dlužili peníze a navíc jim hrozilo, že jim ho vezmou exekutoři. S barákem zmizela spousta věcí - moje fotky z dětství, pohádkové knížky…
Finanční problémy mám kvůli nim pořád a ještě dlouho mít budu. Ale nezvládám to ani psychicky. Pořád to všechno tak nějak bolí. I když je ani jednoho nechci už nikdy v životě vidět, bolí to. A já tomu nerozumím.
Nechci, aby se s nimi někdy vůbec setkal můj syn. Nedovolím to.

Už jsem se párkrát setkala s názorem, že si to musím srovnat sama v sobě. Odpustit a jít dál. Dokud si to nesrovnám a neodpustím, budu se v tom plácat pořád…
Já se v tom nechci plácat! Ale neumím jim odpustit. Nevím, jak se to dělá!

Jak to mám udělat? Poradí někdo?
Děkuji…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3089
13.1.13 20:23

Nevím jak to máš udělat, ale za sebe říkám že bych tohle neodpustila nikdy, obzvlášť ne když o to ten člověk ani nestojí! Nechápu kdo ti radí abys odpustila, to je teda pěkná blbost :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31594
13.1.13 20:24

Asi ti to teď bude znít praštěně, ale pokud chceš tu věc v sobě uzavřít, je potřeba se přestat ptát proč to oni udělali, ale začít se ptát, co ti to dalo, jaký to pro tebe mělo přínos.
Až najdeš ten přínos a vnitřně ho přijmeš, tak budeš mít klid.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11689
13.1.13 20:32

Ahoj :mavam: Tohle mě moc mrzí, máš opravdu těžké období. Víš ten vztek a všechny pocity co máš, ubližují vnitřně jen tobě. To že odpustíš druhé osobě, tím vlastně nejvíc pomůžeš sobě. V životě k nám přicházejí lekce které jsme si vědomě či nevědomě vytvořili abychom se z nich poučili nebo aby nám ukázali co je v našem životě špatně. Nic není náhoda a ač se to nemusí ted zdát, za vším zlým je vždycky smysl a ty nejhorší věci nás posouvají nejvýš.

Já bych toho napsala víc, ale je to hodně esotericky zaměřené, nevím zda na tohle vše věříš a není to věc která by se měla psát veřejně, tudíž kdyby jsi chtěla, napiš mi sz a já ti k tomu povím víc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3491
13.1.13 20:33

@Gladys Ten přínos jsem určitě našla. Jen možná to, že ty následky jsou pořád, mi nedovolí se od toho oprostit… Kdyby ty finanční důsledky pro mě nebyly tak zničující, tak by mi to šlo uzavřít líp… Nevím…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ms.H
13.1.13 20:39

Odpustit znamená v první řadě přestat litovat sám sebe, danou věc přijmout s vědomím, že se stalo to, co se stát mělo a že tě to má posunout někam dál, od toho už je jen krůček k odpuštění.
Odpuštění totiž neznamená, že souhlasíme s tím, čeho se na nás jiní dopustili, ale že my sami chceme jít dál.

  • Citovat
  • Upravit
LuckyKid
13.1.13 20:43

Odpustit je tezke, nekdy to trva par let, nekdy cely zivot. Rozhodne nesouhlasim s nazorem, ze odpustit je blbost, tim v sobe jen drzis tu zlobu, bezmoc… nedokazu si predstavit tu bolest, kdyz zradi vlastni krev, ale verim, ze jednou se od toho dokazes odpoutat. Snad bude lip, az to budes mit vyresene po financni strance. Drzim ti palce, abys to zvladla a taky verim, ze to bolave misto dokaze zaplnit tvuj krasny syn. :)

  • Citovat
  • Upravit
LuckyKid
13.1.13 20:45
@Lastkecka píše:
Ahoj :mavam: Tohle mě moc mrzí, máš opravdu těžké období. Víš ten vztek a všechny pocity co máš, ubližují vnitřně jen tobě. To že odpustíš druhé osobě, tím vlastně nejvíc pomůžeš sobě. V životě k nám přicházejí lekce které jsme si vědomě či nevědomě vytvořili abychom se z nich poučili nebo aby nám ukázali co je v našem životě špatně. Nic není náhoda a ač se to nemusí ted zdát, za vším zlým je vždycky smysl a ty nejhorší věci nás posouvají nejvýš.Já bych toho napsala víc, ale je to hodně esotericky zaměřené, nevím zda na tohle vše věříš a není to věc která by se měla psát veřejně, tudíž kdyby jsi chtěla, napiš mi sz a já ti k tomu povím víc.
:potlesk:
  • Citovat
  • Upravit
31594
13.1.13 20:46

@Salvaje a přijala jsi ho, opravdu, nejen na oko? Člověk si dokáže v tomhle ohledu celkem efektivně lhát.
Ale chápu, že tohle bude ještě trvat, máš malé dítě a vnímáš dopad i na něj, to by mi asi taky dělalo hodně velký problém něco takového přijmout, když to má špatný dopad na nejmilovanější bytost, obzvlášť když je na tobě plně závislá :|

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3172
13.1.13 21:10

Ahoj, rodičům a vůbec všem blízkým se odpouští asi nejhůř, a i to co ti kdy udělají se nese hůř než kdyby to udělal kdokoli jiný..asi bude nejlepší, když se s tím smíříš..jiný to už asi nebude, a ty zkus žít znova..Všechno co se nám děje se děje z nějakého důvodu a věř, že tebe to co se ti stalo tě posunulo dál..jsi rozumnější, vyspělejší a určitě i v něčem chytřejší. Život je svi. ě..a my musím hledat to nejhezčí co nás v něm prochází. Určitě tě v životě čeká něco krásného, já tomu věřím, každý kdo si prožije nějaké takové,,peklo" tak na něj pak čeká něco nádherného!! Věř tomu taky!! Máš krásného synka, tak žij pro něj, a buď pro něj lepší rodič, než jaký byli vaši!! Vyvaruj se chyb, který dělali oni tobě a uvidíš, že ti to jednou malej oplatí. :kytka: :kytka: :kytka: :* :* myslím na tebe a držím ti pěsti, drž se!! Máš celý život před sebou a žij si ho podle sebe!! Je jen tvůj, a to co se ti stalo..to bylo, to nezměníš, soustřeď se na to co bude!! :*

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10905
13.1.13 21:11

Není nic divného, že to bolí. Blízký člověk zradil tvou důvěru. To je vždycky otřes, protože žijeme s tím, že blízkým lidem důvěřujeme - bez tohohle předpokladu by stál život asi za houby. Čemu na tom nerozumíš? Že se s tím nesrovnáš až tak rychle, jak bys chtěla?
Těžko můžeš jeden den zjistit takovouhle haluz a druhý být v pohodě, když to přeženu.
Dej tomu čas.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.1.13 21:20

Odpustit lze dvěma způsoby…rozumem - srdíčko se nevyléčí, nebo jediný možný, vyléčitelný… láskou, ani čas rány nezají, tak jako láska k rodičům, i když ti moc ublížili a nedovedu si to představit, tak určitě někde v hloubi tě k nim pojí pouto a tam by jsi měla to odpuštění nalézt :hug:

  • Citovat
  • Upravit
3839
13.1.13 21:29

Přijmi to, že máš ve svém životě jenom jednu mámu.
Dětí si můžeš porodit víc, chlapa můžeš vyměnit, kamarádi přijdou / odejdou, ale máma bude vždycky jenom jedna. Ať je jakákoliv.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3491
13.1.13 21:35
@Black_Orchids píše:
Přijmi to, že máš ve svém životě jenom jednu mámu.
Dětí si můžeš porodit víc, chlapa můžeš vyměnit, kamarádi přijdou / odejdou, ale máma bude vždycky jenom jedna. Ať je jakákoliv.

No a takhle by se právě máma snad chovat neměla, ne? Tenhle názor prostě nepřijímám, nezlob se. A ani jako rada mi to nepomůže, spíš naopak… Kdo nezažil, nepochopí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3172
13.1.13 21:36

Ne vždycky se biologická máma, dá považovat za tu mámu, někdy i cizí člověk, cizí žena může být lepší máma než ta naše biologická.. Pokud nám ten nejbližší ublíží, jen stěží k němu budeme hledat důvěru, to prostě už někdy nejde.. :nevim: :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová