Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se přes rozchod přenést?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.5.18 16:54
My jsme s manželem byli přes 20let a zapomenout není možné a ani nechci. Je to půlka života a vídáme se jednou za čas kdy se oba ujistíme, že protějšek je v pořádku a vše je ok 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.18 17:05
Me mamka rikala, ze to byla spis zavislost.Byla jsem porad s nim a kdyz ne, tak jsem byla smutna. Mozna kvuli tomu se z toho nemuzu porad dostat 
- Citovat
- Upravit
25.5.18 17:15
@Anonymní píše:
Me mamka rikala, ze to byla spis zavislost.Byla jsem porad s nim a kdyz ne, tak jsem byla smutna. Mozna kvuli tomu se z toho nemuzu porad dostat
Mamka měla asi pravdu.
Využij, že začíná léto, můžeš lítat venku, sportovat, cestovat, grilovat…
Měla bys na sobě trochu zapracovat, abys na dalším partnerovi nebyla opět tak závislá, to nedělá dobrotu nikdy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.18 17:23
To i záleží na tom jestli jste se rozešli v dobrém nebo ve zlém. Pokud v dobrém tak není problém spolu zajít na kafe atd… pokud ve zlém tak bych se nějak motivovala, stanovila si nějaký cíl čeho chci dosáhnout a držela se toho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.18 18:04
@Deninka87 píše:
To i záleží na tom jestli jste se rozešli v dobrém nebo ve zlém. Pokud v dobrém tak není problém spolu zajít na kafe atd… pokud ve zlém tak bych se nějak motivovala, stanovila si nějaký cíl čeho chci dosáhnout a držela se toho
Rozchod byl ve zlem. Dlouhodoba nevera z jeho strany a nasledny odchod k milence.Ja cil prave zadny nemam, jelikoz byl on me vsechno, tak jedinym cilem bylo vzdy, aby byl stastny.No a jak jsem dopadla? Ze dne na den jsem prisla o vsechno a ted nevim, jaky ma muj zivot smysl a nemuzu na to prijit.
- Citovat
- Upravit
25.5.18 18:33
Zakladatelko pises že jste byli porad spolu..ono to neni uplne zdravy…mozna jses zavislej typ. Ted mas prilezitost se z toho vyhrabat, mozna zkus terapeuta?
Moje babicka rikavala: Co dusis, to utece…nepotrebujes zadnou náhradu v podobe jinyho cloveka, potrebujes najit zdravej vztah sama k sobe
Mne strašně kdysi pomohlo uvedomit si, ze jsem kompletni bytost presne takova, jaka mam byt.
Jestli nemas zadny zajmy, najdi si je. Kazdyho neco bavi. Pestuj vztahy s kamoskama. Ono se to vsechno nakonec utrepe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.18 18:36
@Tarjei píše:
Zakladatelko pises že jste byli porad spolu..ono to neni uplne zdravy…mozna jses zavislej typ. Ted mas prilezitost se z toho vyhrabat, mozna zkus terapeuta?
Moje babicka rikavala: Co dusis, to utece…nepotrebujes zadnou náhradu v podobe jinyho cloveka, potrebujes najit zdravej vztah sama k sobe
Mne strašně kdysi pomohlo uvedomit si, ze jsem kompletni bytost presne takova, jaka mam byt.
Jestli nemas zadny zajmy, najdi si je. Kazdyho neco bavi. Pestuj vztahy s kamoskama. Ono se to vsechno nakonec utrepe.
O to se snazim, protoze vim, ze je to chyba.Nad terapeutem jsem premyslela, ale nejsem si porad jista a hlavne mam tak pitomou pracovni dobu, ze je tezke se tam dostat. Mozna to ale zkusim.
- Citovat
- Upravit
25.5.18 19:44
Žila jsem pět let s klukem který mě,,donutil",být na něm tak závislá…a víš co..nejlépe pomohou přátelé, ať už staří či noví. Výraz mezi lidi, začni se věnovat sama sobě a najdi si nějaký nový koníček, dělej věci, na které si s ním neměla čas. Já se nemohla věnovat absolutně ničemu, pořád jen a jen jemu. A dneska mám čas na kamarádky, propadla jsem háčkování…a s mým manželem se na sebe velice těšíme. A je to pocit k nezaplacení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.18 20:50
Ahoj. Já mám za sebou fakt pitomou variantu rozchodu - po dlouhých letech, oba lehce přes třicet, zasnoubení, hypotéka… často mi okolí říkalo: „buď ráda, že jste neměli děti“. Ale když jsem se v tom plácala, tak naopak zkušenosti žen, které děti měly, tak tvrdily, že děti je drželi nad vodou. Mě nezbylo z minulého života vlastně vůbec nic - láska, domov, dobrá práce, hodně známých.
Je to běh na dlouhou trať a je to komplexní proces, kdy ne všechny jeho části má člověk úplně pod kontrolou a to je na tom to blbý. Nejhorší je, že když si člověk myslí, že už je z toho venku, tak najednou ho stejně něco hodí o kus zpět. Je to jako jít po 3 schody nahoru, dva dolu - je to vyčerpávající.
Já se v tom nejhorším plácala celé dva měsíce. Pak jsem přestřihla kontakt, odstěhovala se daleko, našla jsem novou práci a začala se stýkat s jinými lidmi - ale jen v omezené míře. Na mě nezafungovalo to, že se mám bavit a hlavně nesedět sama doma. Když jsem se těmi radami řídila, tak mi po návratu do prázdného bytu bylo mnohem hůř. Potřebovala jsem se s tím o samotě vyrovnávat a truchlit. Neřekla bych, že jsem z toho úplně venku, ale vidím už nějakou naději na lepší život bez něj. Dřív jsem si to neuměla ani představit a když jsem si tu představu racionálně nutila, tak mi z toho bylo úzko. Jestli jsi podobný typ jako já, tak si to prostě musíš odtrpět. Někomu to hold trvá déle. Nikdy už to nebude jako dřív, ale s tím co se ti stalo se časem naučíš žít a až to přijmeš trochu se ti uleví. Teď jsem v zajímavé fázi, kdy se mi sem tam objeví pocit euforie, že si vlastně můžu dělat úplně co mě napadne. Nikdy jsem v takové situaci nebyla a málokdo to třeba zažije - máš peníze, auto, bydlíš v soukromí a děláš si co chceš. Partnerský život je moc krásný, ale když už hold není tak proč si neužít trochu zábavy. Dělám si teď radost, utrácím za sebe dost peněz a mám v plánu cestovat - první letenky už mám a ten pocit těšení se na dobrodružství mi také pomáhá. Jedna rada na závěr - zkus něco pogooglit o sebelásce - to je mocný nástroj na to jak být spokojená i bez partnera a eventuálně k sobě přilákat lidi, s kterými ti bude dobře. Protože na to, aby se v tvém okolí objevili lidi, kteří tě mají rádi, tak nejprve musíš začít mít ráda sama sebe. Opravdu se sama sobě můžeš stát člověkem, s kterým ti bude opravdu krásně, jen je to práce, ale stojí za to.
- Citovat
- Upravit
25.5.18 21:12
Anonymní to krásně napsala… jen škoda, že anonymně 
. Jinak, sebeláska není jen způsob, jak k sobě přilákat jiné lidi. Hlavně to je způsob, jak odkázat někoho milovat. Protože, jak chcete někoho milovat, když nedokážete mít rádi ani sami sebe… to je můj aktuální problém, který se snažím po těžkém rozchodu vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.5.18 21:47
@sakulek Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě velmi citlivé, osobní téma, které ještě nemám na 100% zpracované. Možná bych o tom nepsala, ale vím jak „živé diskuze“ pomáhali v té době mě a to jsem do nich aktivně nepřispívala, jen je četla… s každým kdo prochází touto zkušenosti mám obrovský soucit. Na světě jsou i horší věci, ale rozchod je z těch, které v sobě nezahrnují smrt, opravdu jedna z nejtěžších věcí, kterou si člověk může projít…
Jen pro zakladatelku - vím, že v té depce a apatii, je pro člověka velký problém najít něco, co by mu udělalo radost. Je to fatálka, protože udělat si radost by mu v tu chvíli moc pomohlo, ale když člověk ztratí tu chuť do života, tak zároveň ztratí orientační smysl v hledání věcí, které ho uspokojují. Tak ti jen chci poradit - že každá věc, která tě jen trochu zaujme a nebo jen trochu upoutá tvou pozornost, stojí za vyzkoušení a je u ní velká pravděpodobnost, že je to ta touha nebo otupělá vášeň, jen je v tomhle stavu trochu otupělá a projevuje se nenápadně. Je nutný si to uvědomit a začít si těch věcí víc všímat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.5.18 22:08
@Anonymní píše:
@sakulek Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě velmi citlivé, osobní téma, které ještě nemám na 100% zpracované. Možná bych o tom nepsala, ale vím jak „živé diskuze“ pomáhali v té době mě a to jsem do nich aktivně nepřispívala, jen je četla… s každým kdo prochází touto zkušenosti mám obrovský soucit. Na světě jsou i horší věci, ale rozchod je z těch, které v sobě nezahrnují smrt, opravdu jedna z nejtěžších věcí, kterou si člověk může projít…Jen pro zakladatelku - vím, že v té depce a apatii, je pro člověka velký problém najít něco, co by mu udělalo radost. Je to fatálka, protože udělat si radost by mu v tu chvíli moc pomohlo, ale když člověk ztratí tu chuť do života, tak zároveň ztratí orientační smysl v hledání věcí, které ho uspokojují. Tak ti jen chci poradit - že každá věc, která tě jen trochu zaujme a nebo jen trochu upoutá tvou pozornost, stojí za vyzkoušení a je u ní velká pravděpodobnost, že je to ta touha nebo otupělá vášeň, jen je v tomhle stavu trochu otupělá a projevuje se nenápadně. Je nutný si to uvědomit a začít si těch věcí víc všímat.
Zakladatelka:
Dekuju ti a mas pravdu.Je to zatim nejvetsi bolest, kterou jsem zazila.Je pro me tezko uveritelne, ze to zase nekdy bude jako predtim a ze jeste nekdy budu stastna.Diky tomu rozchodu jsem ztratila veskery iluze.Jsem hrozne negativni a neverim, ze jeste nekdo muze vubec druheho doopravdy milovat.Vim,ze je to nesmysl, ze takovych lidi je spousty, ale diky tehle zkusenosti a tomu, jak muze byt nekdo takhle chladny a bezcitny(i kdyz tvrdil, ze miluje),se mi tomu tezko veri.Je to jako by vam nekdo urval neco vevnitr a misto toho je tam prazdno. Snazim se na to nemyslet, ale presne jak tu psal nekdo vyse, kdyz uz myslim, ze jsem z toho venku, prijde neco, co me srazi jeste niz.Tak se ani z tech uspechu neraduju, protoze vim, ze zase neco prijde a me ten usmev na tvari hned zmizi.
- Citovat
- Upravit
25.5.18 22:10
@Anonymní píše:
@sakulek Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě velmi citlivé, osobní téma, které ještě nemám na 100% zpracované. Možná bych o tom nepsala, ale vím jak „živé diskuze“ pomáhali v té době mě a to jsem do nich aktivně nepřispívala, jen je četla… s každým kdo prochází touto zkušenosti mám obrovský soucit. Na světě jsou i horší věci, ale rozchod je z těch, které v sobě nezahrnují smrt, opravdu jedna z nejtěžších věcí, kterou si člověk může projít…Jen pro zakladatelku - vím, že v té depce a apatii, je pro člověka velký problém najít něco, co by mu udělalo radost. Je to fatálka, protože udělat si radost by mu v tu chvíli moc pomohlo, ale když člověk ztratí tu chuť do života, tak zároveň ztratí orientační smysl v hledání věcí, které ho uspokojují. Tak ti jen chci poradit - že každá věc, která tě jen trochu zaujme a nebo jen trochu upoutá tvou pozornost, stojí za vyzkoušení a je u ní velká pravděpodobnost, že je to ta touha nebo otupělá vášeň, jen je v tomhle stavu trochu otupělá a projevuje se nenápadně. Je nutný si to uvědomit a začít si těch věcí víc všímat.
Chápu… já získal po rozchodu pocit, že to bylo moje osobní selhání, že jsem hrozně špatnej člověk a v podstatě jsem začal sám sebe nesnášet a vyčítat si to… a to mi bohužel zkazilo pár dalších vztahů hned v počátku. Teď jsem raději sám a snažím se dát se dohromady…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj.Jak jste se prenesli pres rozchod, kdyz jde o dlouholety vztah? Uz jsem z nejhorsiho venku, je to par mesicu, ale spis jde o tu zmenu.Jste spolu nekolik let prakticky denne, a najednou ho uz nikdy neuvidite.Jak si na to zvyknout? Me zivot stale prijde takovy o nicem, smutny a proste jen prezivam.