Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím, že muž a žena mají jiný žebříček hodnot v tom, co je důležité doma udělat a co ne…
on prostě „nevidí“, že je potřeba vymalovat…
řekla bych mu, že to udělám sama tehdy a tehdy.....nebo to rovnou udělěj…
Angua píše:
Tak mu to ani neříkej a udělej si to sama rovnou
Já bych tak ráda, ale nějak mi k tomu nejde se dohrabat.
Je nás doma celkem 5 - já, manžel, dvě děti, má matka. Ti všichni dělají bordel. Na úklid je tu jeden člověk - já. Abych nekecala, tak OBČAS pomůže má matka. Na výlety s dětmi je tu jeden člověk - já - babička si vezme leda toho staršího, navíc to není její povinnost. Rodinný výlet = víkendový sraz klubu kterého je muž členem, nebo nic. A já prostě odmítám dělat že nemám muže který má převzít část odpovědností a práce, když vím že ho mám…
Funkce „udělám to RADŠI sama“ je podle mne špatně sama o sobě - nevracela bych se k ní.
V domácnosti by to mělo fungovat nějakou rozumnou dělbou - já se starám o prádlo, žehlení a vaření, Ty zase o auto a technické věci. Nebo jakkoli jinak, to už je fuk - ale ne „já to udělám radši za Tebe“. Já to udělám, protože to je moje starost.
Jakmile to sklouzne do roviny, že věci dělám s pocitem „udělám to líp“, tak je to na špatné cestě.
Na Tvém místě bych doma rozdělila činnosti, co má kdo na starosti. A co není moje starost, do toho se nepletu. ![]()
Bohunko, právě že jde o to že on se přihlásí že něco udělá a místo udělání to podělá
Nikdy neřekne - radši to udělej ty, necháme to na jindy, tohle mi nejde… Vždy řekne - jo, dobře, hned to bude.
No, víš co - tak snad není nemehlo úplně ve všem… Tak ho nech dělat věci, které zvládá - když nic jiného, tak vytřít podlahu, vyklidit myčku, vypadnout s dětmi na procházku, atd. atd. A věci, o kterých víš, že je nezvládne (nebo že je udělá po svém, ne tak, jak by sis představovala), si udělej sama. (třeba můj muž není schopný rozumně naskládat nádobí do myčky
… no tak to dělám já a on zas něco jiného)
Jednoznačně se dohodněte, kdo má co na starosti a to prostě dodržujte. Dva dospělí lidé, partneři, by měli být schopni se na tomhle dohodnout… A pokud on ty svoje povinnosti bude dělat způsobem, že budou hotové za měsíc - tak k němu prostě přistupuj stejně. Až bude hledat vyžehlenou košili, tak nebude, a podobně.
Já se obávám, že tohle tu neprojde. Košile nežehlím už rok, a to je potřebuje každý den do práce. Odůvodňuje to tím, že stejně na ní má sako, takže se pomačká. A vůbec celkově pomáhá jen ho seřvat jako malého haranta. Jenže já se už nechci hádat.
Nepises o mem chlapovi??? ![]()
Meli jsme cerstve vymalovano. Potrebovala jsem vysadit dvere - RYP - prvni dira ve zdi, potom je mel nasadit - RYP druha hned vedle.
Delnici nam opravovali byt - kazdy den kdyz odchazeli, vypinali vodu - muj pritel jimel jednou vypnout, sup, klidka mu upadla a spadla sachtou az dolu.
Nesvitila zarovka, chtel ji vymenit, rozbil cely lustr.
A muzu pokracovat do nekonecna… ![]()
Vzdycky mi radsi prijde pomoct muj tatka.
Ale… miluju ho proto, jak si hraje s malou, miluju ho za to ze se mi „snazi“ pomoct, ze ma zajem, ze se i nabidne ze vysaje nebo jde a sam od sebe miluje nadobi.
Miluju ho, protoze on nas miluje!!!!
![]()
Podivej se na to takto a hned bude lepe! ![]()
Jsem se do toho slova nejak zamotala… samozrejme ze nadobi nemiluje ale umyje! ![]()
Barčo, ty snad píšeš zas o mém manželovi
, ale to není leností nebo zlomyslonstí nebo něco podobného, já vždy říkám, že můj manžel, co vezme do ruky, tomu prostě skončila životnost
Protože on fakt vezme do ruky 2 - 20 let používaný předmět a v tu ránu je na maděru
Myslím, že tohle je potřeba brát s humorem ![]()
Presne tak!!!
Jsou to malickosti (nekdy) ktere jdou prejit, i kdyz v te chvili nastvou.
A je toho miliony, napriklad vcera - prisel z prace a videl, ze mi neni dobre, byli s malou venku, potom prisel a jeste s kocarem zasel se psem, malou vykoupal a sel ji namazat a oblect do pyzamka.
Predevsiem jsem koupila dost drahy olej na telicko - mala ma jinak exemy - no a jak si ho polzil aby mohl mazat, tak mu ho mala cely vylila!
Na zdi je obrovsky mastny flek, olej za vic nez dve stovky v pr…li a ja myslela, ze vyletim z kuze.
Ale co mu chces rict, kdyz vidis, ze to dela PRO TEBE???
![]()
Jojo, to je přesně ono. Manžel vezme do ruky sekyru, zlomí topůrko; půjčíme si od souseda křovinořez, vyletí mu důležitá (a dost velká) součástka po minutě sekání, součástku jsme nenalezli, kupovala se nová; chtěla jsem vyrobit botník, sice se nám boty povážlivě svažují na jednu stranu
, ale udělal ho pro mě, stupil u toho přímočarou pilu a rozbil vrták; vymaloval venkovní kuchyň, věšel poličky a půlku stropu si rozrýpal
Chtěl mi uvařit večeři, zapnul blbou plotýnku a bytem se povážliivě začala linout vůně plastové misky, která byla na plotýnce vedlejší (tak jsme holt koupili nový sporák a misku
) a mohla bych pokračovat donekonečna
Bez toho by to už asi ani nebyl můj manžel. Pojďme si raději povídat tyhle veselé historky, než naříkat, že nic neudělá pořádně
důležité je přeci to, že se snaží!
Jé, to jsi napsala hezky zakladatelko. Přesně to asi mám i já. Dřív jsem dělala takových věcí. Sama si vyměnila píchlí kolo, sama spárovala dlažbu, sama otvírala konzervy…
A teď koukám, že už 3 týdny tu mám na opěradle vypraný povlečení, který chci, aby dal do horní police ve skříni (police až u stropu, tak jako těhu tam přeci nepolezu, ne?) Mám tu zavařeniny asi měsíc, který čekám, že uklidí do komory.....
Já se na to.....! Jdu to uklidit!!
Nějak nevidím důvod, proč by matka, která u vás také bydlí, měla uklízet jen občas??
Samozřejmě nebude vám všem prát spodky, ale vytřít, vyluxovat, koupelna a nádobí..to snad může pravidelně..To je i její bordel ne??
Manželovi bych dala hlavně děti - to se nedá okecat ani odložit.
A na mě by zbyl zbytek úklidu - to není tolik věcí - pokud někdo není puntičkář a nevyžaduje sterilitu.
Chce to domluvu..
Ahoj, potřebovala bych poradit jak se vrátit ke své samostatnosti ohledně starání se o věci - jakékoliv.
Dřív jsem neměla problém udělat cokoliv, ovšem když přišel muž, tak začalo - nech to být, já to udělám. Tak nějak nešlo o nic důležitého, tak jsem ho nechávala. Ale poslední dobou se přistihuji při tom, že prostě NEUMÍM udělat věc sama, dám ji za úkol jemu, on to samozřejmně buď dělá půl roku (malování chodby), nebo zničí (hračky pro děti), nebo se na to úplně vykašle.
Prostě se mi nějak zasekla fuknce - udělám to radši sama. Přijde mi, jako kdybych se tím měla ponížit, že sama dělám něco co „šéf“ odložil jako nedůležité.