Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se vyrovnat s matkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.1.12 15:52
V podstatě si myslím, že to ty mámy nemyslí zle, ale prostě přijde doba, kdy se chce člověk osamostatnit a ony to prostě nechápou a nechápou. Bojím se, abychom ke svým ratolestem nebyly nakonec úúúplně stejné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.12 16:00
No mě už párkrát manžel řekl,že jsem občas stejná jako ona..
Tak si říkám jenom to ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.13 18:57
Mě moje matka vadí taky, mám na ní už doslova alergii..a to nejsem tak v klidu jak ty asi..já se strašně nervuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.7.19 20:29
Moje matka
Nevím, jestli se nám promítá do života nějaká karma z minulých životů, ale nedokážu hovořit se svou matkou. Již od dětství mě její povaha generála vadila a co mně paměť sahá, tak jsem se těšila až vyrostu a odstěhuju se. Což se stalo. Jsem již velká holka (je mi 42), mám děti, manžela, bydlím se svou rodinou pár stovek km od ní. Občas dojede, občas dojedu/dem já/my tam, ale pokud s ní mám komunikovat, musím si nalít, nejlépe naleju i jí, aby nebyla hádka. Neustále mě poučuje. Když mám na věc svůj názor a oponuju jí, tak říká, ať ji laskavě nedávám přednášky. Přitom je to přesně naopak. Zrovna teď jsem se musela rozloučit a položit jí telefon, jelikož mi volala a ne proto, aby se zeptala, jak se mám, ale aby mi řekla, že z plastů je neplodnost, že by syn neměl pít z plastové láhve a hlavně by neměl mít pití na slunku! Do prd.le já to snad nevím?! Na plasty mám svůj názor a že jakékoli pití nemá být na slunku ví snad každý blb. Já na to nemám nervy, nemám na ni nervy, co mám dělat. Asertivní mlýnek nepomáhá a ani na něj nemám nervy. Ještě abych dala příklad, často znevažuje mou výchovu, uměla mi třeba zavolat, že je zima, abych děti dobře oblíkla apod. Já to nezvládám.
- Citovat
- Upravit
2.7.19 20:38
Ja ti rozumim 
Ale rada na to asi moc není… ja mam mamku moc ráda, jsem ji za hodne vdecna, ale od ditete mi soustavne některýma vecma srazi sebevedomi (neumis zpivat, jsi moc hubena, ta rtenka je hrozná, mas tu bordel atd…). Kazda takova poznamka me pichne u srdce a boli a promluvit si o tom nepomaha, neuzna, ze mi to ubližuje, jeste se mi vysměje. Pomuze mi vzdy přítel, podrzi me a rekne, ze to není pravda, ze to mam nechat být…i kdyz me to vzdy vytoci, asi nema smysl s tim bojovat, ale rict si v tu chvíli, ze ty vis, ze to tak neni, ze jsi prece dobra máma. Pokud jsi s ni zkusila promluvit a k nicemu to nevedlo, tak mas 2 moznosti. Uplne ji odstrihnout, zadny kontakt nebo za druhé, uvedomit si, ze ona se nezmeni, ale ty můžeš. Tudíž se na to povznest, myslet si svoje, ignorovat, nebo se treba snažit vymyslet vtipnou odpověď: obleč ty děti poradne, je zima - aha, dobre, jeste, ze jsi mi to rekla, svlecu jim kratasy a tilko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.7.19 20:44
@Petra67 Někdy se mi to daří ignorovat, někdy ne. nemá na sebe vůbec náhled- jiní pomlouvají, ona je upřímná- jiní plkají o blbostech, ona má názor - ona všem radí dobře, ale nikdo nesmí říct nic na ni, no prostě, nedá se to
- Citovat
- Upravit
Lalelale
2.7.19 20:59
@Anonymní píše:
Nevím, jestli se nám promítá do života nějaká karma z minulých životů, ale nedokážu hovořit se svou matkou. Již od dětství mě její povaha generála vadila a co mně paměť sahá, tak jsem se těšila až vyrostu a odstěhuju se. Což se stalo. Jsem již velká holka (je mi 42), mám děti, manžela, bydlím se svou rodinou pár stovek km od ní. Občas dojede, občas dojedu/dem já/my tam, ale pokud s ní mám komunikovat, musím si nalít, nejlépe naleju i jí, aby nebyla hádka. Neustále mě poučuje. Když mám na věc svůj názor a oponuju jí, tak říká, ať ji laskavě nedávám přednášky. Přitom je to přesně naopak. Zrovna teď jsem se musela rozloučit a položit jí telefon, jelikož mi volala a ne proto, aby se zeptala, jak se mám, ale aby mi řekla, že z plastů je neplodnost, že by syn neměl pít z plastové láhve a hlavně by neměl mít pití na slunku! Do prd.le já to snad nevím?! Na plasty mám svůj názor a že jakékoli pití nemá být na slunku ví snad každý blb. Já na to nemám nervy, nemám na ni nervy, co mám dělat. Asertivní mlýnek nepomáhá a ani na něj nemám nervy. Ještě abych dala příklad, často znevažuje mou výchovu, uměla mi třeba zavolat, že je zima, abych děti dobře oblíkla apod. Já to nezvládám.
Trochu radikální názor, ale potřebuješ ji ve svém životě? Dává ti čas s ní strávený něco pozitivního? Pokud odpověď na obě otázky je ne, pak bych zvážila přerušení kontaktu
- Citovat
- Upravit
2.7.19 21:06
Pokud se s ni stale chces stykat telefonovat, zkusila bych prekroutit jeji slova v zert.Tak to totiz obvykle delam ja a funguje to na tyhle rejpaly dokonale. Priklad:
„Je zima, oblec deti poradne“
„Vazne? Ja jim zrovna chtela dat jen kratasy a sandaly…“
„Z plastu je neplodnost.“
„No ne, to je bozi, nebudu se muset strachovat, ze v patnacti zbouchne spoluzacku!!“
A tak dale.Keep smiling a ironie/sarkasmus jsou mocna zbran 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.7.19 21:12
@Lalelale nechci brát vnoučatům babičku a za další nechci ani dávat špatný příklad, že bych jí odstřihla. Ale rozhodně se nevidíme každý měsíc. Jinak starší dítko je téměř plnoleté a i jemu volá a dává dobré rady případně vyčítá, ať dojede a když dojede na den, tak vyčítá, proč nedojede na dva dny a tak pořád dokola. Člověk se jí nezavděčí. Jednou se mi ve snu zdálo, že ji škrtím…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.7.19 21:18
@unuděná použiju někdy sarkasmus, nepomáhá. Holky, to se nedá popsat, když jsem měla práci na 12h služby, tak říkala, ježišmarjá, to je strašné, určitě nejíš, určitě nespíš, měla sis najít něco jiného, mělas jít tam a tam, začne dávat typy, odpovím, nechci, jsem spokojená a ona jakoby neslyšela. Nebo, když byly děcka malé tak říkala, že bysme měli jim koupit lyže a chodit lyžovat, když jsem řekla, že na to teď nemáme peníze, tak řekla, že to je proto, protože neumím hospodařit. A pak mi příště donese nějaké triko, co se mi nelíbí nebo zjistila, že jsem vyhodila starou děravou kabelu a řekla, vidíš, mohlas ji opravit, dobrá taška (hnusná reklamní) a protože neumíš hospodařit, nemáte na dovolenou na horách!. To by se jeden posr. l. To ani nejde popsat 
kdyby to nebylo k pláči, tak se možná zasměju a dám do Holyvůůůdu podnět na rodinnou černou komedii
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.7.19 21:19
Je, je, zakladatelko to znám, já před mámou nesmím riczt, že mě něco bolí, ještě týden se mě na to dokola ptá, jestli mě ještě bolí hlava, jestli už jsem si koupila na to, to co mi doporučila. Že, by moje dcera měla dělat to a toto zase ne atd. Pak mě ještě vytáčí tím, že mě musí vždy něčím zaměstnat, každý den chodí po nákupech, ale nemůže si jít vedle do Lidlu koupit mléko za 12.90, musím ji ho koupit u nás za 9.90Kc, ale kdyby chtěla celý karton tak neřeknu, ale ona chce jen dvě mléka, ještě ji ho musím přivést. Vytáčí mě tím, ví, že nemám čas při dvou dětech, ale vždy vymysli něco čím mě proste naštve. Také se před ní nemohu zmínit, že si chceme něco pořídit třeba pračku to mi pak volá 10× za den kde bychom ji mohli koupit a kde jakou viděla v akci. Hrozně mě tím rozčiluje, taky jsem byla svědkem toho, že si před jinými ženskými vymysli nemoce, tuhle když jsem s ní šla po městě tak se zastavila s jednou paní a začaly se spolu bavit o nemocech a ta paní se mě mámy ptala kdy pojede do Prahy na operaci toho kolene a ona ji řekla, že tam už byla a, že ji tam nevzaly, přitom nikde nebyla. Teď byla na operaci jednoho oka se šedým zakalem a když se jí na to někdo zeptá tak mu vypráví, že jako bývalý onkologický pacient (před 12 lety, měla rakovinu prsa, že které se vyléčila) tak si musela hradit injekci ve výši 800Kc a ostatní to měli zadarmo a taky jako jediná dostala 3 druhý antibiotik, protože jak ji řekla prý doktorka tak to dlouho u nikoho neviděla, že by po operaci jako ona měla tak dlouho s okem problémy a pořád mi říkala, že musí znovu s tím okem na kontrolu a když jsem se jí zeptala, kdy tam musí znovu, ona řekla, že za týden tak jsem ji řekla, že půjdu s ní tak na mě vyvalila oči a už o žádné kontrole nepromluvila a toto mě na ni hrozně rozčiluje, lze, hrozně i v jiných věcech, do lži se zamotava, o své kamarádce tvrdí, že je pořád ozrala, přitom já ji ještě ozralou neviděla a jiné věci. Potom mě na ni štve jak každému závidí, má sestru, která umí šetřit, moje máma ne, tak ji závidí, že její sestra každý rok jezdí do lázní, říkám ji, můžeš taky, ale to nesmíš každý den nakupovat kraviny a na to mi řekne, co si to dovoluje, já kupuju kraviny jo?, ano každý měsíc si kupuje nejméně dvoje boty a kabelku a abych neremcala tak si představte, že ji to vždy někdo dává, její sestra, si je prý koupila a jsou ji malé, sousedka, která je dostala od dcery atd., mě máme po zaplacení všeho z důchodu zůstává 8 tisíc, to já mám pto nás 4 na jídlo, oblečení, drogerii a ona je sama a nemůže s tím vyjít, tedy vyjde, ale nic neusetri, ale pořád někomu něco závidí i tě své kamarádce, že si k důchodu privydelava sitim. No a pak se divím, že jsem na ni pernamentne nepříjemná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.7.19 21:28
@Anonymní píše:
Je, je, zakladatelko to znám, já před mámou nesmím riczt, že mě něco bolí, ještě týden se mě na to dokola ptá, jestli mě ještě bolí hlava, jestli už jsem si koupila na to, to co mi doporučila. Že, by moje dcera měla dělat to a toto zase ne atd. Pak mě ještě vytáčí tím, že mě musí vždy něčím zaměstnat, každý den chodí po nákupech, ale nemůže si jít vedle do Lidlu koupit mléko za 12.90, musím ji ho koupit u nás za 9.90Kc, ale kdyby chtěla celý karton tak neřeknu, ale ona chce jen dvě mléka, ještě ji ho musím přivést. Vytáčí mě tím, ví, že nemám čas při dvou dětech, ale vždy vymysli něco čím mě proste naštve. Také se před ní nemohu zmínit, že si chceme něco pořídit třeba pračku to mi pak volá 10× za den kde bychom ji mohli koupit a kde jakou viděla v akci. Hrozně mě tím rozčiluje, taky jsem byla svědkem toho, že si před jinými ženskými vymysli nemoce, tuhle když jsem s ní šla po městě tak se zastavila s jednou paní a začaly se spolu bavit o nemocech a ta paní se mě mámy ptala kdy pojede do Prahy na operaci toho kolene a ona ji řekla, že tam už byla a, že ji tam nevzaly, přitom nikde nebyla. Teď byla na operaci jednoho oka se šedým zakalem a když se jí na to někdo zeptá tak mu vypráví, že jako bývalý onkologický pacient (před 12 lety, měla rakovinu prsa, že které se vyléčila) tak si musela hradit injekci ve výši 800Kc a ostatní to měli zadarmo a taky jako jediná dostala 3 druhý antibiotik, protože jak ji řekla prý doktorka tak to dlouho u nikoho neviděla, že by po operaci jako ona měla tak dlouho s okem problémy a pořád mi říkala, že musí znovu s tím okem na kontrolu a když jsem se jí zeptala, kdy tam musí znovu, ona řekla, že za týden tak jsem ji řekla, že půjdu s ní tak na mě vyvalila oči a už o žádné kontrole nepromluvila a toto mě na ni hrozně rozčiluje, lze, hrozně i v jiných věcech, do lži se zamotava, o své kamarádce tvrdí, že je pořád ozrala, přitom já ji ještě ozralou neviděla a jiné věci. Potom mě na ni štve jak každému závidí, má sestru, která umí šetřit, moje máma ne, tak ji závidí, že její sestra každý rok jezdí do lázní, říkám ji, můžeš taky, ale to nesmíš každý den nakupovat kraviny a na to mi řekne, co si to dovoluje, já kupuju kraviny jo?, ano každý měsíc si kupuje nejméně dvoje boty a kabelku a abych neremcala tak si představte, že ji to vždy někdo dává, její sestra, si je prý koupila a jsou ji malé, sousedka, která je dostala od dcery atd., mě máme po zaplacení všeho z důchodu zůstává 8 tisíc, to já mám pto nás 4 na jídlo, oblečení, drogerii a ona je sama a nemůže s tím vyjít, tedy vyjde, ale nic neusetri, ale pořád někomu něco závidí i tě své kamarádce, že si k důchodu privydelava sitim. No a pak se divím, že jsem na ni pernamentne nepříjemná.
taky dobrý. Ta moje nemá kamarádky, protože nemá ráda ženský kolektiv, prý jen pomlouvá. A pak ona mi na někoho něco říká a nenechá na něm nit suchou, tak jí to připomenu, že prej nemá ráda pomlouvání a ona poví, to nejsou pomluvy to je pravda!
- Citovat
- Upravit
2.7.19 21:30
@Anonymní píše:
Nevím, jestli se nám promítá do života nějaká karma z minulých životů, ale nedokážu hovořit se svou matkou. Již od dětství mě její povaha generála vadila a co mně paměť sahá, tak jsem se těšila až vyrostu a odstěhuju se. Což se stalo. Jsem již velká holka (je mi 42), mám děti, manžela, bydlím se svou rodinou pár stovek km od ní. Občas dojede, občas dojedu/dem já/my tam, ale pokud s ní mám komunikovat, musím si nalít, nejlépe naleju i jí, aby nebyla hádka. Neustále mě poučuje. Když mám na věc svůj názor a oponuju jí, tak říká, ať ji laskavě nedávám přednášky. Přitom je to přesně naopak. Zrovna teď jsem se musela rozloučit a položit jí telefon, jelikož mi volala a ne proto, aby se zeptala, jak se mám, ale aby mi řekla, že z plastů je neplodnost, že by syn neměl pít z plastové láhve a hlavně by neměl mít pití na slunku! Do prd.le já to snad nevím?! Na plasty mám svůj názor a že jakékoli pití nemá být na slunku ví snad každý blb. Já na to nemám nervy, nemám na ni nervy, co mám dělat. Asertivní mlýnek nepomáhá a ani na něj nemám nervy. Ještě abych dala příklad, často znevažuje mou výchovu, uměla mi třeba zavolat, že je zima, abych děti dobře oblíkla apod. Já to nezvládám.
Je celkem jedno, jestli je to matka nebo kdokoli jiný, v každém případě ukazuje panovačnou krávu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.19 21:30
@Anonymní píše:
@Lalelale nechci brát vnoučatům babičku a za další nechci ani dávat špatný příklad, že bych jí odstřihla. Ale rozhodně se nevidíme každý měsíc. Jinak starší dítko je téměř plnoleté a i jemu volá a dává dobré rady případně vyčítá, ať dojede a když dojede na den, tak vyčítá, proč nedojede na dva dny a tak pořád dokola. Člověk se jí nezavděčí. Jednou se mi ve snu zdálo, že ji škrtím…
@Anonymní píše:
@unuděná použiju někdy sarkasmus, nepomáhá. Holky, to se nedá popsat, když jsem měla práci na 12h služby, tak říkala, ježišmarjá, to je strašné, určitě nejíš, určitě nespíš, měla sis najít něco jiného, mělas jít tam a tam, začne dávat typy, odpovím, nechci, jsem spokojená a ona jakoby neslyšela. Nebo, když byly děcka malé tak říkala, že bysme měli jim koupit lyže a chodit lyžovat, když jsem řekla, že na to teď nemáme peníze, tak řekla, že to je proto, protože neumím hospodařit. A pak mi příště donese nějaké triko, co se mi nelíbí nebo zjistila, že jsem vyhodila starou děravou kabelu a řekla, vidíš, mohlas ji opravit, dobrá taška (hnusná reklamní) a protože neumíš hospodařit, nemáte na dovolenou na horách!. To by se jeden posr. l. To ani nejde popsat
Nepomuze to ve smyslu, ze by ji to odradilo, ale tebe to hodi do zcela jine roviny.Ja uplne vidim, co bych odpovidala, jak to pises:ne, nejim, nespim, aspon zhubnu, to bude paradicka.Nojo,kdybych tu starou tasku nevyhodila,mohla.jsem ji prodat za tisice a uz jsme.se mohli valet u more Me tohle vzdycky pomuze, ne nadarmo se rika, ze smich leci. Zachechtala bych se nad absurditou tech jejich argumentu. Chapu, ze kdyz je to casto, je to otravne, ale. jednou za mesic dva bych se zvladla. obrnit timhle zpusobem 
Me ted treba tchan rekl, jestli by ty deti nemely mit cepici (v 6 vecer lotajic po zahrade),tak jsem rekla „jo, asi by mohly, kdyby chtely“ a sla jsem si po svych
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.19 21:37
Vaše stesky jsou mi hodně povědomé, i já jsem slýchala podobné věci, typu - ten si tě nevezme, má vysokou školu (když sem byla docela dost zamilovaná) nebo tohle ti nesluší, musíš si vzít sukni (když jsem zrovna zvolila oblíbené sexy džíny), ale tohle byly prkotiny, od 14 let jsem z domu a zvykla jsem si na to být samostatná, bylo pro mě docela náročné jet na víkend nebo třeba týden když to bylo zapotřebí -k rodičům. Ale rodiče jsou rodiče a já těm svým i přes jejich nedostatky děkuji, dnes už tu nejsou. Vloni mi zemřela maminka a nevěřily byste jak mi ty její rady a stěžování chybí, docela vám to jejich hudrování závidím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
