Jak se vyrovnat s matkou

Napsat příspěvek
Velikost písma:
53190
2.7.19 21:30
@Anonymní píše:
@Lalelale nechci brát vnoučatům babičku a za další nechci ani dávat špatný příklad, že bych jí odstřihla. Ale rozhodně se nevidíme každý měsíc. Jinak starší dítko je téměř plnoleté a i jemu volá a dává dobré rady případně vyčítá, ať dojede a když dojede na den, tak vyčítá, proč nedojede na dva dny a tak pořád dokola. Člověk se jí nezavděčí. Jednou se mi ve snu zdálo, že ji škrtím…
@Anonymní píše:
@unuděná použiju někdy sarkasmus, nepomáhá. Holky, to se nedá popsat, když jsem měla práci na 12h služby, tak říkala, ježišmarjá, to je strašné, určitě nejíš, určitě nespíš, měla sis najít něco jiného, mělas jít tam a tam, začne dávat typy, odpovím, nechci, jsem spokojená a ona jakoby neslyšela. Nebo, když byly děcka malé tak říkala, že bysme měli jim koupit lyže a chodit lyžovat, když jsem řekla, že na to teď nemáme peníze, tak řekla, že to je proto, protože neumím hospodařit. A pak mi příště donese nějaké triko, co se mi nelíbí nebo zjistila, že jsem vyhodila starou děravou kabelu a řekla, vidíš, mohlas ji opravit, dobrá taška (hnusná reklamní) a protože neumíš hospodařit, nemáte na dovolenou na horách!. To by se jeden posr. l. To ani nejde popsat :lol: kdyby to nebylo k pláči, tak se možná zasměju a dám do Holyvůůůdu podnět na rodinnou černou komedii

Nepomuze to ve smyslu, ze by ji to odradilo, ale tebe to hodi do zcela jine roviny.Ja uplne vidim, co bych odpovidala, jak to pises:ne, nejim, nespim, aspon zhubnu, to bude paradicka.Nojo,kdybych tu starou tasku nevyhodila,mohla.jsem ji prodat za tisice a uz jsme.se mohli valet u more :mrgreen: Me tohle vzdycky pomuze, ne nadarmo se rika, ze smich leci. Zachechtala bych se nad absurditou tech jejich argumentu. Chapu, ze kdyz je to casto, je to otravne, ale. jednou za mesic dva bych se zvladla. obrnit timhle zpusobem ;) Me ted treba tchan rekl, jestli by ty deti nemely mit cepici (v 6 vecer lotajic po zahrade),tak jsem rekla „jo, asi by mohly, kdyby chtely“ a sla jsem si po svych :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
438
2.7.19 21:37

Vaše stesky jsou mi hodně povědomé, i já jsem slýchala podobné věci, typu - ten si tě nevezme, má vysokou školu (když sem byla docela dost zamilovaná) nebo tohle ti nesluší, musíš si vzít sukni (když jsem zrovna zvolila oblíbené sexy džíny), ale tohle byly prkotiny, od 14 let jsem z domu a zvykla jsem si na to být samostatná, bylo pro mě docela náročné jet na víkend nebo třeba týden když to bylo zapotřebí -k rodičům. Ale rodiče jsou rodiče a já těm svým i přes jejich nedostatky děkuji, dnes už tu nejsou. Vloni mi zemřela maminka a nevěřily byste jak mi ty její rady a stěžování chybí, docela vám to jejich hudrování závidím…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
438
2.7.19 21:39

Vaše stesky jsou mi hodně povědomé, i já jsem slýchala podobné věci, typu - ten si tě nevezme, má vysokou školu (když sem byla docela dost zamilovaná) nebo tohle ti nesluší, musíš si vzít sukni (když jsem zrovna zvolila oblíbené sexy džíny), ale tohle byly prkotiny, od 14 let jsem z domu a zvykla jsem si na to být samostatná, bylo pro mě docela náročné jet na víkend nebo třeba týden když to bylo zapotřebí -k rodičům. Ale rodiče jsou rodiče a já těm svým i přes jejich nedostatky děkuji, dnes už tu nejsou. Vloni mi zemřela maminka a nevěřily byste jak mi ty její rady a stěžování chybí, docela vám to jejich hudrování závidím…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
438
2.7.19 21:41

Omlouvám se - stávkoval mi počítač, - a pak to takhle vypadá… :pocitac: :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.7.19 21:41

Taky Ti moc a moc rozumím, mám to stejně (můj bratr nemluví s matkou několik let). Náš vztah je horší a horší (od porodu mé dcery se to stupnovalo každým měsícem), nyní nekomunikujeme, tedy já se neozyvam, ona se ozve cca 1× za měsíc, když chce vidět vnučku a přijede za ní. Nedávno jsem byla u psychiatra a ten mi doporučoval totéž, navíc psychoterapii, abych si to já v sobě dala dohromady a nebyla tak vystresovaná z každého kontaktu s ní. Tak to vyzkouším. Asi jsem Ti moc neporadila, tak aspoň zkušenost.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
2.7.19 21:41
@Ivča 39 píše:
Vaše stesky jsou mi hodně povědomé, i já jsem slýchala podobné věci, typu - ten si tě nevezme, má vysokou školu (když sem byla docela dost zamilovaná) nebo tohle ti nesluší, musíš si vzít sukni (když jsem zrovna zvolila oblíbené sexy džíny), ale tohle byly prkotiny, od 14 let jsem z domu a zvykla jsem si na to být samostatná, bylo pro mě docela náročné jet na víkend nebo třeba týden když to bylo zapotřebí -k rodičům. Ale rodiče jsou rodiče a já těm svým i přes jejich nedostatky děkuji, dnes už tu nejsou. Vloni mi zemřela maminka anevěřily byste jak mi ty její rady a stěžování chybí, docela vám to jejich hudrování závidím…

To jsou takové řeči. Ona mě nerespektuje jako dospělého člověka. Samozřejmě jsem ráda, že rodiče mám a nikdy jsem nesmýšlela o nich zle, ale nerozumím si s ní a nikdy jsem si nerozuměla. Velice těžce hledám rozhovor, aby nebyl výbušný.

  • Citovat
  • Upravit
1157
2.7.19 21:44
@Anonymní píše:
To jsou takové řeči. Ona mě nerespektuje jako dospělého člověka. Samozřejmě jsem ráda, že rodiče mám a nikdy jsem nesmýšlela o nich zle, ale nerozumím si s ní a nikdy jsem si nerozuměla. Velice těžce hledám rozhovor, aby nebyl výbušný.

Přesně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.7.19 21:45
@Anonymní píše:
Taky Ti moc a moc rozumím, mám to stejně (můj bratr nemluví s matkou několik let). Náš vztah je horší a horší (od porodu mé dcery se to stupnovalo každým měsícem), nyní nekomunikujeme, tedy já se neozyvam, ona se ozve cca 1× za měsíc, když chce vidět vnučku a přijede za ní. Nedávno jsem byla u psychiatra a ten mi doporučoval totéž, navíc psychoterapii, abych si to já v sobě dala dohromady a nebyla tak vystresovaná z každého kontaktu s ní. Tak to vyzkouším. Asi jsem Ti moc neporadila, tak aspoň zkušenost.

Psychiatra jsem vyhledala sama v 16 letech ještě s přidruženými problémy. Nikdy bych se s tím rodičům nesvěřila, což taky vypovídá o našem vztahu. Radši jsem se zeptala a poradila se s kamarádkama, než bych šla za matkou.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
2.7.19 21:51
@Anonymní píše:
Psychiatra jsem vyhledala sama v 16 letech ještě s přidruženými problémy. Nikdy bych se s tím rodičům nesvěřila, což taky vypovídá o našem vztahu. Radši jsem se zeptala a poradila se s kamarádkama, než bych šla za matkou.

Přesně, to znám :(

  • Citovat
  • Upravit
776
2.7.19 21:55

Chápu a soucítím. S mojí mámou jsem nikdy neměla dobrý vztah, dokonce jsme se asi dva roky neviděly. Pak jsme se zase bavit začali, ale poslední dobou jí nedávám. Když má přijít, je mi špatně, nejlepší pocit mám když odchází. Celý život mě snižovala sebevědomí a i teď když mám tři děti měla tendence mi dávat rady. Taky jsem to řešila tím že jsem to obracela ve vtip, tak se to zlepšilo. Ale ona je k tomu i hypochondr, lže, překrucuje a vrchol všeho je, že kolem sebe vytváří hrozně negativní emoce, takže když k nám přijde, tak se po chvilce děti hádají a rvou. Ona má pocit, že mi pomáhá, ale vždycky když přijde je to pro mě jen stres. Navíc mě šíleně irituje když dělá dětem to co dělala mě. Např. tehdy asi 4 letemu synovi řekla, že jestli ještě něco udělá mladší ségře, tak mu rozdrápe záda do krve.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.7.19 22:02
@Anny2148 píše:
Chápu a soucítím. S mojí mámou jsem nikdy neměla dobrý vztah, dokonce jsme se asi dva roky neviděly. Pak jsme se zase bavit začali, ale poslední dobou jí nedávám. Když má přijít, je mi špatně, nejlepší pocit mám když odchází. Celý život mě snižovala sebevědomí a i teď když mám tři děti měla tendence mi dávat rady. Taky jsem to řešila tím že jsem to obracela ve vtip, tak se to zlepšilo. Ale ona je k tomu i hypochondr, lže, překrucuje a vrchol všeho je, že kolem sebe vytváří hrozně negativní emoce, takže když k nám přijde, tak se po chvilce děti hádají a rvou. Ona má pocit, že mi pomáhá, ale vždycky když přijde je to pro mě jen stres. Navíc mě šíleně irituje když dělá dětem to co dělala mě. Např. tehdy asi 4 letemu synovi řekla, žejestli ještě něco udělá mladší ségře, tak mu rozdrápe záda do krve.

no to je síla
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
2.7.19 22:02
@Anny2148 píše:
Chápu a soucítím. S mojí mámou jsem nikdy neměla dobrý vztah, dokonce jsme se asi dva roky neviděly. Pak jsme se zase bavit začali, ale poslední dobou jí nedávám. Když má přijít, je mi špatně, nejlepší pocit mám když odchází. Celý život mě snižovala sebevědomí a i teď když mám tři děti měla tendence mi dávat rady. Taky jsem to řešila tím že jsem to obracela ve vtip, tak se to zlepšilo. Ale ona je k tomu i hypochondr, lže, překrucuje a vrchol všeho je, že kolem sebe vytváří hrozně negativní emoce, takže když k nám přijde, tak se po chvilce děti hádají a rvou. Ona má pocit, že mi pomáhá, ale vždycky když přijde je to pro mě jen stres. Navíc mě šíleně irituje když dělá dětem to co dělala mě. Např. tehdy asi 4 letemu synovi řekla, že jestli ještě něco udělá mladší ségře, tak mu rozdrápe záda do krve.

Cože? 4letemu dítěti toto říct? Ta už by vnoučata neviděla :cert:

  • Citovat
  • Upravit
Lalelale
2.7.19 22:10
@Anonymní píše:
@Lalelale nechci brát vnoučatům babičku a za další nechci ani dávat špatný příklad, že bych jí odstřihla. Ale rozhodně se nevidíme každý měsíc. Jinak starší dítko je téměř plnoleté a i jemu volá a dává dobré rady případně vyčítá, ať dojede a když dojede na den, tak vyčítá, proč nedojede na dva dny a tak pořád dokola. Člověk se jí nezavděčí. Jednou se mi ve snu zdálo, že ji škrtím…

Na jednu stranu chápu, na druhou: měla jsem podobný případ ve svém okolí, žena ze své mámy byla na prášky, ale nechtěla dětem brát babičku. Babička se samozřejmě k dětem chovala jako k dceři. Jedno z vnoučat pak v dospělosti bouchlo a babičce řeklo, co si o ní myslí v docela vyhrocené hádce. Obe vnoučata rodičům doteď vyčítají, že je nutili ke kontaktu. Tebe samozřejmě neznám, ale stojí to za zamyšlení.

  • Citovat
  • Upravit
Lalelale
2.7.19 22:14
@Anonymní píše:
Psychiatra jsem vyhledala sama v 16 letech ještě s přidruženými problémy. Nikdy bych se s tím rodičům nesvěřila, což taky vypovídá o našem vztahu. Radši jsem se zeptala a poradila se s kamarádkama, než bych šla za matkou.

Budu trochu tvrdá, ale nechápu, jak člověk může chtít pro děti babičku, kvůli které už jako dítě skončil u psychiatra. Holky to se nebojíte, že vaše děti taky budou mít psychické potíže?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
2.7.19 22:25
@Lalelale píše:
Budu trochu tvrdá, ale nechápu, jak člověk může chtít pro děti babičku, kvůli které už jako dítě skončil u psychiatra. Holky to se nebojíte, že vaše děti taky budou mít psychické potíže?
@Lalelale píše:
Na jednu stranu chápu, na druhou: měla jsem podobný případ ve svém okolí, žena ze své mámy byla na prášky, ale nechtěla dětem brát babičku. Babička se samozřejmě k dětem chovala jako k dceři. Jedno z vnoučat pak v dospělosti bouchlo a babičce řeklo, co si o ní myslí v docela vyhrocené hádce. Obe vnoučata rodičům doteď vyčítají, že je nutili ke kontaktu. Tebe samozřejmě neznám, ale stojí to za zamyšlení.

Já je nenutím, to ne. Ona zase se vůči vnoučatům krotí a s malýma dětma to fakt umí, hrála s nimi hodně hry, brala je na výlety nebo i k moři. Ona není taková 24/7, ale velkou část svého života. Naši jsou rozvedeni a ona nemá žádnou známost, jelikož ty chlapy sekýruje.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová