Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,
zajímalo by mě, jestli máte doma často uklizeno nebo to taky občas nestihnete. Dala jsem si takový úkol, každý týden všechno znovu. Tzn. vysávání, vytírání podlahy, mytí WC a koupelny, utírání prachu a k tomu ještě každodenní vaření, také žehlení a o praní ani nemluvím. A taky chodit co nejvíc ven. Jak se to dá zvládnout? Někdy mám pocit, že to zvládám, že jsem v naklizeném bytě, vše funguje, z toho stačí pár dní, kdy se jedna z těch věcí někde zasekne a já už to mám všechno rozpadlé a nepořádek se kupí. Na zemi drobky, které nemám čas povysávat, v kuchyni po zemi rozšlápnutá čočka, někdy i těstovina, hromada na žehlení až..... a říkám si, jak je to možné, že ještě před nedávnem byl ten koš prázdný a nedělalo mi to problémy. V ledničce 00 nic a mám vařit a nevím z čeho, musím nakoupit, prostě zmatek.
Máte na to některá recept, jak aspoň přibližně si udržet nějaký rytmus, aby to nebylo z extrému do extrému? Předem díky za Vaše odpovědi.
Evča
ahoj evco,
jo jo, já mám taky doma občas pěknej bordel
. No, večer dám malýho spát, a poklidím to co je napovrchu, umeju nádobí, něco porovnám… Jinak prádlo žehlím, když už není zbytí, a nemáme skoro co na sebe
, děsně mě to neba. Vysávám a vytírám, když je tu dopol babí a chvíli Jáju pohlídá.a to jednou týdně. Zbytek dělám, když se mi chce. A neřeším to, jestli tu mám nablejskáno … radši si na hoďku schrupnu s malým, než abych padala na hubu únavou. A když má někdo přijít na návštěvu, jsem schopna během chvilky dát vše do přijatelného stavu.
![]()
Andělka
Ahoj Evčo,
napsala jsi to kráásně! Líp bych to neuměla.
Když se malý narodil, dala mi manželova babička základní radu: „Překroč nepořádek a věnuj se děcku.“ Tenkrát jsem ani netušila, jak moc to - chtě nechtě - budu dodržovat. A to doslova.
Akorát jsem si teda stanovila jednu prioritu - a to je jídlo. Snažím se - když už to vaření poněkud pokulhává - aspoň pravidelně nakupovat a mít doma trvale i nějaké ty zásoby na „horší časy“ - trvanlivý chleba, těstoviny, mraž.zeleninu apod. Zatím se mi aspoň tohle celkem daří, bohužel je to to jediné v domácnosti.
Tak jsem moc neporadila, ale těším se, co tu ještě holky napíšou.
Viťka
Ahoj Evčo,
já jsem na uklízení lehce úchylná. Já nějak nedovedu být v pohodě, když nemám okolo sebe pořádek. Takže vlastně pořád někam něco nosím a uklízím někam. Nesnáším, když se mi okolo úklidu někdo motá, tak nejraději pošlu 1× týdně manžu ven s holkama a zametu, vytřu, utřu prach a sjedu záchod s koupelnou. Praní se dá celkem stíhat i s holkama a žehlení jsem vyeliminovala na maximum (vypraní prádlo z pračku dám hned na sušák a pak ze sušáku uhladím na posteli a skládám nebo věším, povlečení mám krepové a prostěradla froté a manža naštěstí nenosí moc košil).
Vařím ráda, celkem si u toho odpočinu. Manža se naštěstí spokojí i s chlebem, když není nic jiného. A mám taky pár osvědčených atomovek, co jsou raz dva a jsou dobrý.
Klárka se naučila zametat s malým smetáčkem a lopatkou, což je super, zamete mi co potřebuju a ještě z toho má radost.
A myčka mi taky ušetří spoustu času
.
Lorna Vančurová - má čtyřčata - někde psala, že: „bordel v bytě, šťastné dítě“.
![]()
Ahoj M.
Evčo, to je dobré téma!
Taky mám závazek, že nejméně jednou týdně musím udělat všechny ty potřebné činnosti jako vytřít, vysát, utřít prach, aby to v našem bytě vypadalo lidsky
. K tomu každodenní vaření, prádlo atd.
Ale to je, jakoby hrách na stěnu házel! Pořádek u nás vydrží asi 2 hodiny! Stačí, aby se po bytě prošla dcera ![]()
Navíc se snažím být s dětmi, když o to stojí (jakože o to stojí skoro furt).
A tak to u nás vypadá dost divoce. ![]()
Mám pocit, že furt něco dělám a furt to nikde není vidět!
ahoj holky, sice jeste nemam dite, ale staci, kdyz vysajem, vytrem… atd. a projde se tam pes… takze se priznam, ze to u nas taky neni nablejskane…
ale mam kamaradku, ma dve deti, dalo by se u nich jist z podlahy, nechapu jak to stiha… a to deti nesidi o cas…
tak vsem preji at to doma maji hlavne „stastne“ ![]()
misa
přesně tak, taky bych mohla každou volnou chvilku věnovat úklidu, ale byla bych uhnaná jak kůň. Když jsem to zkusila, bylo to sáhnutí si na dno fy¨zických i psychických sil.
Když má přijít návštěva, je to taková rychlovka, že tenhle typ úklidu mám nejradši ![]()
A komu se to nelíbí, nechť je té laskavosti a přijde nám umýt nádobí nebo vysát. S 10 měsíčním prckem za zády to není tak jednoduchý......
NiKi
Dobry tema
Snazim se uklizet pravidelne, ale ne vzdy to jde podle mych predstav. Osvedcilo se mi pozvat alespon 1× tydne nekoho na navstevu - to se clovek fakt hecne a v kratkem case zvladne udelat obstojnej poradek. Uz to takhle praktikuju asi mesic a funguje to
Kdyz je ale potreba udelat „hloubkovej“ uklid, vyplati se vyhnat tatku s ditetem alespon na 3 hodky ven. Jinak ke rceni „Bordel v byte, spokojene dite“ pridam jeste jedno: „Z neporadku a spiny vyrusta pohoda“
Ale doslova to radej neberu ![]()
Jé to je dobře, že nejsem sama. Pořádný uklid stíhám když se návštěva ohlásí alespoň týden do předu. Jinak to jen postrkám do skříněk a je to. Jen ta koupelna mě štve, vždycky se na zemi válí spousta mých vlasů a vytřít by taky potřebovala. Žehlit, žehlím až když už musím. A třeba prach utírám opravdu jen tak jednou za dva až tři týdny. Pravidelně sjedu jen konferenčák (máme skleněný) a televizi. A kuchyň tak to mám naštěstí myčku, ale občas se taky dostávám do stádia, že myčka zrovna jede a na lince už je hromada na další.
Ale co Viki si nestěžuje a manža když už si chce stěžovat tak se přece může zapojit. Né?
![]()
Uklidu zdar.
PS: A co velikonoční výzdoba? Už máte? Já ještě netuším co budu dělat natož jarní úklid to je utopie.
jojo, taky ještě nemám děti a úklid je občas problém--- jedinné řešení je u mne tak jako u Jandulky NÁVŠTĚVA!!! to se pak všechno bliští a je to hned… Naštěstí mám zlatého manžu, který BĚŽNĚ utírá nádobí, zametá podlahu, mění rybičkám vodu a vynáší smetí - sice jen na požádání, ale ochotně to udělá - a taky rád dělá na zahrádce a v dílně - tam je ze všeho nejradši (v práci je věčně zavřený v laboratoři, tak je rád na vzduchu ![]()
![]()
Na příštích čtrnáct dní mám taky naplánovaný jarní úklid, tak doufám, že to do velikonoc zvládnu (zase mám ultimátum - přijede manžova rodina - na celé velikonoce - tak to se bude muset opravdu všechno blýskat)
co mi ještě pomáhá je dělat tehdy, když mám na to chuť - třeba brzy ráno nebo pozdě večer (samo kromě vysávání:):))
ja uz premyslela i tom , se nekam odstehovat, protoze praci,male dite a domacnost fakt nezvladam. A hlavne nemam zadne ulozne prostory, takze se mi porad nekde povaluji ruzne spisy a velky uklid pred navstevou resim tak, ze jednu mistnos zprovoznim na koukani a do ostatnich nahazu ten bordel:-))))) A myti oken asi nestihnu, ale misto toho jsem povesila zaclony- takze kazdy bude koukat na nove zaclony a íokne si nevsimnou:-)))
Jo a jinak jsme normalni a poradek mam rada, jen ted na nej nezbyva cas-PA neprihlasena, plne zamestnana +13mesicni prcek+neuklizena domacnost
Mám dvouletá dvojčata a toho bince je fakt hodně, ale nějak neumím být v pohodě když není uklizený. Rozházený hračky po celým bytě nepovažuju za nepořádek. Taky chodím každý den 5h denně do práce a 2× týdně děti u nás hlídají babičky, takže uklizený být zkrátka musí.Pořídili jsme si myčku, takže nádobí je v pohodě,pere automatka,froté ručníky, trička a tepláky na doma jen poskládám a těch pár věcí co je potřeba vyžehlit nechávám až je toho víc, takže žehlím asi 1× za měsíc.Jinak koupelnu apod. uklízím když děti odpoledne spí.Hodně pomůže i manžel.Každý večer ještě vařím na druhý den obědy a myslím, že celkem stíhám, protože ve 20h už sedím osprchovaná u TV.Je to asi tím, že s dvojčatama si to musí člověk fakt umět zorganizovat jinak by se zbláznil.Magdulka
mozna je problem, ze muj prcek uz odmita pres den spat a vstava pred sestou rano a neposedi az do 20 hodin, kdy usina… jinak si taky myslim, ze umim organizovat, ale proste nektere veci nejdou- predchazejici anonymni…
Věřím tomu, že když dítě odpoledne nespí je to horší. Jsem moc ráda, že naše dvojčata spí.Nechávám je spát 2h a pak je budím, protože by nespali večer.Za tu dobu se toho dá stihnout dost.Neodsuzuju vůbec nikoho kdo nestíhá uklízet, taky si myslím, že na prvním místě je spokojené dítě a ne vypiglovaná domácnost.Taky u nás není pořád načančáno-to ani se 2 dětma nejde.Ale pro můj klid v duši se snažím a celkem se daří.Ale není to na púkor dětí-chodím s nima do mateřskýho centra, do cvičení, ven a doma stavíme kostky, čteme básničky a hraju jim divadlo s prstovýma loutkama.,zkoušíme kreslit, lepit.....Kamarádka co má dvě děti 5,5 a 3 r. a starší ji chodí do školky nechápe kde na to beru čas když chodím na celé dopoledne do práce.Možná právě proto, že si v práci psychicky odpočinu tak mám pak víc síly vše zvládat.Když jsme byla jen doma připadala jsem si strašně unavená a uhoněná.Teď stíhám 2× víc a celkem v pohodě.Magdulka(nejde se mi přihlásit)
Ahojky,
tak já taky patřím k těm, které už skoro ani neví, co je to mít doma uklizeno. Myslím, že hodně záleží na počtu dětí, jejich věku a hlavně na jejich režimu (spaní, způsob hraní atd.).
Před dítětem to bylo u nás tak, že jsme byli celý den v práci, večer přišli domů, najedli se, umylo se nádobí, buď jsme seděli doma a povídali si a nebo jsme večer někam vyrazili aspoň na procházku. V pátek jsem v práci končila dřív (okolo 15 h.), udělala doma pořádek, vyprala prádlo, o víkendu jsme vyrazili pryč, v neděli večer jsem žehlila. Neměl kdo udělat bordel, akorát ten prach není na počtu osob v domácnosti závislý, bydlíme u cesty, tak je zaprášeno už za pár hodin po úklidu.
Teď, když jsem doma zatím s jedním dítětem, tak mám pocit, že jsem strašně zlenivěla. Dřív jsem to prostě musela za 2-3 hoďky stihnout všechno, teď je jedno, if to udělám dneska nebo zítra (a nebo ještě později). Nic mě nenutí si čas pořádně rozvrhnout. Možná se to zlepší, až budou děti 2.
Jen pro ilustraci píšu, jak to zhruba u nás doma probíhá s uklízením-neuklízením:
V úterý a pátek se snažím uklízet víc, tzn. prach, vysávání, pořádnější úklid WC + koupelna. To mi malá u toho pomáhá, zejména tak, že mi hadr na prach, pronto atd. odnáší. Ale je to pro ni zase změna hraní. Miluje převlékání peřin.
O víkendech dost často někam vyrážíme, v zimě aspoň na návštěvu k rodičům.
Teď v zimě jsme často při procházkách i nakupovali - skoro každý den. Už je hezky, tak nebude každý den čerstvý rohlík, protože budeme chodit na delší procházky a směrem k lesu, kde obchody nejsou.
Když potřebuji udělat něco většího, tak pokud to jde, děláme to spolu, jinak přes poledne. Manža pomáhá tak, že někdy umyje nádobí, o víkendech často vaří, vynáší odpadky, někdy nakoupí. Ale jeho čas je hlävně večer při krmení, to maminka neumí tak dobře jako tatínek.
Teď je mi jasné, že nikdo z vás k nám na návštěvu nepříjde, protože máte určitě strach, že u nás něco chytnete. My takto celkem spokojeně žijeme.
Zdraví Míša