Jak si poradit s tchýní

Ani nevim kde zacit mam problem s tchanovci. Nasla jsem si k tchyni cestu az po 3 letech kdy jsem otehotnela a celkem dobry chodili jsme o vikendu na obed, volali jsme si a povidali byla sranda pak po porodu jsem se k nim musela nastehovat na par dni i kdyz dopredu to vypadalo tak na mesic i dele (chlap byl v nemocnici). A tam to vsechno zacalo, skoro jsem prisla o mliko ze stresu ze tam byt nechci no kdo by chtel kdyz si ze me delali sluzku, uzurpomavala si me dite a protoze oba hodne pijou vznikali rozbroje a chodili si ke me stezovat dokonce jsem si vyslechla ze jsem lina a materstvi v sobe nemam a mam se hodne co ucit. No kdyz jsme s prckem okupovali mali obyvak se spoustou detskych veci tezko se neco hledalo o uklidu nemluve ale i s tim meli problem navic doma je doma uz proste vite kde co je a muzete si regulovat teplo tam to neslo bylo jim porad vedro nam porad zima po odstehovani jsem moc hlidani nechtela po tom co jsem si tam zazila kvuli jejich alkoholismu a tak jsem pujcila asi 3× a dost ale chodili jsme na navstevy vzdy jen my k nim bez chlapa (tam vznikli spory uz v nemocnici). Citila jsem se tam prehlizena ale jsem splachovaci a tak jsem si rikala hlavne at si s malou pohrajou teda jen tchyne on sel vzdy spat. Behem 1 roku to tam bylo (navstevy) cim dal horsi. My se prestehovali z mensiho do vetsiho resili spoustu veci a pak jsme meli spatne obdobi financni krize, nevera (snad uz to bude brzo za nami) a no a od nich jsem poslouchala same kecy vlastne to co meli rikat chlapovi kdyz je to jejich syn, cpali me protoze jsem byla jedina ochotna se s nima jeste bavit to me znechutilo natolik ze jsem tam pred par tydny prestala chodit ale nekolikrat jsem je pozvala na prochazku nebo ven vzdy ze ne ze chce sama hlidat. Nechtela jsem ja proste hlidat zatim nedavam. Nechce pochopit az to vygradovalo ze me v podstate poslala nekam ze se mnou nikam nejde. Jeste jsem ji napsala ze si muzeme vse vyjasnit. Na to uz mi odpovedel tchan dosti hnusnou sms jak jsem ta spatna a ze se mam zamyslet a ze nase dite s nama bejt nechce atd to ani vypisovat nebudu je mi z toho zle. No a to jsem se druhy den vzbudila a napadlo me ze bych ji znovu pozvala abychom si mohli promluvit protoze jim vnouce brat nechci muzou prece prijit k nam nebo jit na prochazku. Ale nenapsala bojim se opet hnusne odpovedi a za to mi to nestoji. No a od te doby je to par dni mi to vrta hlavou mam to nechat byt at se sami zacnou zajimat? Mozna jsem se jen potrebovala vypsat ale zajimalo by me jak by jste se zachovalali vy napadlo me i proste tam zajit a promluvit si ale ma to smysl kdyz jsou vecne opily?? Diky za trpelivost jsem mizerna spisovatelka