Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já jsem přehodnotila, jak se koukám na události, které se mi dějí. Začala jsem se ptát, co mi chtějí sdělit? Proč se žádný z pokusů dosáhnout té věci nepodařil? Obvykle jsem zjistila, že to momentálně prostě není moje cesta. Buď jsem to doopravdy nechtěla (jen jsem se naučila od ostatních, že bych to chtít měla), nebo jsem ve skutečnosti okolo toho měla nějaký strach, který mě tam nepustil… A občas to celé padá na samotném přesvědčení, že člověk je smolař a nic se mu nevydaří. Ono těžko může, když jsem dopředu přesvědčená, že ne… A motivuje mě vědomí, že vždycky mohu najít kořen toho, co mě trápí a transformovat ho. Že po nějaké vnitřní práci je prostě možné vědět a cítit věci jinak. Což znamená, že člověk se může stát tím, kým skutečně chce být… Takže mě vlastně motivuje vědomí, že mám moc sama nad sebou.
Každý svůj smysl života nachází někde jinde a v něčem jiném…
A o tom to asi všechno je.
Konkrétně, co se týká mě, je to můj syn. ![]()