Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Koukni sem do diskuze. Je to stejná situace jako ty. https://www.emimino.cz/…nstvi-89997/
Tak si promluvte a uvidíte jak se rozhodnete..zkus si pročíst i tu diskuzi.
no nejdřív si ujasni s přítelem jak to bude. Vyvsětli mu že když budete jako rodina tak chceš žít jako rodina a ne že budeš vychovávat dítě sama s mámou a on bude bydlet u rodičů a že takhle si to že tě ve štychu nenechá nepředstavuješ. Zeptej se ho na co chce ještě čekat - říká že je moc brzo - no dítě je tu za 9 měsíců to uteče jak nic. Prostě ať přestane mlžit a vyjádří se narovinu. Jestli se cítí jak malej jarda a chce být u maminky tak ať si je - bude platit alimenty a jestli bude chtít víc přispívat na dítě tak může ale prostě rodina nebudete a ty si budeš hledat jinýho chlapa který na to už bude zralý. Není možný aby mlžil v takovou chvíli - tohle je podstatné a musí se k tomu nějak postavit.
Děvče musíš opravdu rychle dospět, a partnera postavit před hotovou věc. On totiž couvá, a když ho necháš tak toho špunta nakonec opravdu budeš vychovávat s mamkou.Já bych mu řekla jasně, bez slz a hlavně důrazně (to si nepleť s hysterií) Čekáme dítě, musíme vytvořit zázemí, oba společně-NE není na to čas. Je jasné že se mu nechce. Je pohodlný jako všichni chlapi a bojí se že ztratí svobodu a bláblá
. Buď rozumná a nečekej že si to uvědomí sám. ![]()
Tak určitě je důležité, abyste si promluvili. Jak dlouho to ví? U nás to byla taky více méně nehoda a přítel od začátku tvrdil, že mě v tom nenechá a nenechal, jen mu měsíc trvalo, než mu všechno došlo a rozhoupal se k činnosti. Vím, že teď bys chtěla mít jistotu atd. a chápu to. Jen si musíš být jistá, jestli chceš to malé i kdybys zůstala sama.
Holka, řekni to co nejdřív mámě, a porad se. Chlap se k tomu evidentně nestaví.. Já nevím co bych v 17 letech dělala, ale vím že mě tenkrát (bohužel) napadaly různý varianty… Nikdy jsem to ale neřešila…
co nejrychleji si to ujasnit s přítelem, abys případně stihla jí na potrat
No on je Petr (přítel) tak trochu maminčinej mazánek a já právě nevím, jestli se dokáže odstěhovat…nebo aby mi snad nenabídl jít bydlet k němu, jeho mamce a tátovi..To bych nechtěla..Já miminko chtěla..Sice né takhle brzo ale hned po škole, až bych si naškudlila nějaké peníze..ale přišlo to teď a já rozhodně nechci jít na potrat..já přítele miluju a on mě..a já se bojím, že kvůli miminku (Nela nebo Tadeášek - docela ironie, že už vymýšlíme jména, ale to je tak jediné, co by bylo tak nějak vyřešené a přitom je okolo dalších x problémů…) zlstanu sama…a kdyby mě třeba máma úplně odřekla…tak bych byla sama, bez penez, bez chlapa…
myslím, že to není zas tak špatný nápad odstěhovat se k jednim z rodičů, ale nevím, jak bys dopadla, kdyby na tebe bylo s jeho maminkou dva. Já bych si osobně dítě v 17ti nenechala, ale na druhou stranu, když si ho chtěla hned po škole není problém. Moje mamka mě měla v 18ti, tátovi bylo 17 chudákovi:-) a ségra šla dva roky po mě. Zase nás měli v 38ti letech z domu a jsou pořád spolu. I když neříkám, že to vždycky bylo růžový. držím palce.
Bojím se toho, že vycouvá a nechá mě s miminkem samotnou…ale miminko pro mě bude v mých čerstvých 18ti letech to nejdůležitější a nejkrásnější stvoření…A pokud mě nechá ( což si nemyslím a doufám, že se rozhoupe) tak mě to bude hrozně mrzet, protože toho člověka miluju, ale zase mi po něm něco zbyde a vím, že on není takový, aby třeba neplatil alimenty…mě máma vyhodila z baráku i kvůli tomu, že jsem jí ve 14ti letech vzala jednu mentolovou cigaretu..co teprve udělá teď?
mám strach, že mě máma vyhodí z domu, přítel mě nechá a já nebudu mít kam jít s miminkem…vím, že přemýšlím hodně pesimisticky, ale já raději počítám s tou horší ba nejhorší variantou ..
Já si dítě nechám ať to dopadne jakkoliv…Moje mamka porodila první 3 miminka o které se hodně snažila mrtvé..její sestra děti mít nemuze a trápí se kvůli tomu celý život..stavím se k tomu trochu jinak..
Pochybuju, že by tě máma vyhodila. Bude to šok, to rozhodně, ale jestli jsi rozhodnutá si malé nechat, tak je potřeba to říct doma a neodkládat to. No a přítel - jak ti tady radí. Promluvit si s ním a postavit ho před hotovou věc, ať se rozhodně. Není přeci už malý dítě.
Myslíš že by tě máma vyhodila těhotnou na ulici ? Tak to raději rychle zjisti. Nemůžeš přece porodit a nemít jak se o to malí postarat. Dítě je strašná práce a starost a taky finanční zátěž. Až tohle budeš vědět tak pak můžeš řešit co pak. Prostě postupně.
To je jasný…školu chci dodělat…chci do ní chdit dokud budu moct…dojíždím 22 km do školy a individual na nasi skole bohuzel nejde…bude to tezke..ale pokud budu fit a vsechno bude probihat v pohode, tak budu chodit až do porodu…pak přerušení ( mohu přerušit až na 2 roky) a pak dokončení…necelý šk. rok..
Dobrý večer,
mám takový problém..po antikoncepčích pilulkách na mě hrozně padalá únava, tak jsem je vysadila s tím, že to přítel ví a používali jsme kondom. Bohužel k naší smůle prasknul..
Máma neví, že sem pililky vysadila .. ani neví, že jsem těhotná a já nevím, co mám dělat…Přítel říká, že nás ve štychu nenechá, ale pořád mi předhazuje, že je brzo…Přijde mi, že o děťátko moc nestojí…je mu 24 a má práci, kde je dobře placený, ale já ho zase díky miminku nechci vysávat…Do společného bydlení se mu zatím nechce, říká, že je dost času, než se to narodí..ale podle mého názoru se stěovat nechce a asi si to představuje tak, že já budu vychovávat naše miminko doma, s mojí mámou..já to tak ale nechci…něco sme udělali a je snad na nás obou se o to postarat. Studuji, což budu muset školu přerušit. jsem na 3leté škole a ted jsem ve druháku..Studovala bych nejlépe až do pordu, pokud mi to zdraví dovolí…pomocte mi prosím..