Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ignorace od přátel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.8.19 11:58
No jediná rada je si to prostě tak nebrat. Aspoň vidíš, kdo byl kamarád a kdo ne. Taky nevíš, co jim on řekl, proč jste se rozešli. Ale opravdoví přátelé by se aspoň zeptali nebo to neřešili, protože to byl vztah váš a ne jejich…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:10
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám poslední dobou takovy splin, který musím nekde ventilovat. Žila jsem 5 let s chlapem, který pro mě byl fajn jako kamarád, ale jako partneri jsme si v ničem nerozuměli, jiný pohled na zivot, jiné sny a cíle. Rozešla jsem se s ním já, on nakonec pochopil, že mám pravdu a nefungovalo by to. Rozešli jsme se v dobrém, vyrovnali se finančně, majetkove apod. Děti jsme spolu nemeli.
Já jsem uz vdaná a mám dítě. On je stále sám.
Ale hrozně me mrzí chování,,našich" přátel. Zatímco s ním zustali vsichni v kontaktu, se mnou se nikdo nebavi. Měla jsem je rada, chodili ke mně domů, kupovala jsem dárky k narozeninám. Jedli u mě, spali…a ted me pozdravi na pul pusy a otočí se než aby se mnou prohodili pár slov. Je mi to líto. Cítím se jako bych nekomu ublížila nebo neco udělala. Nepřijde mi přání k narozeninám, ani gratulace k narození dítěte. Dokonce si mě někteří smazali z prátel na fb.
Necítím se kvuli tomu dobře a hodně to v sobě řeším. Nemate nekdo radu?
Najdi si jiné. Kdyby stáli o tebe, zůstanou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:12
Lidi jsou, byli a budou. Hodte je za hlavu a prijmete do zivota nove.
Taky je moznost, ze vas brali jen kvuli priteli. A ted uz nemaji duvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:13
Asi bych to brala také jako selekci přátel. Pokud ti to ovšem nedá spat, normálně se jich zeptej. Promiň, ale udělala jsem něco, čeho si nejsem vědoma, že mezi námi vztahy ochladlý? A uvidíš podle reakce. Pokud budou následovat výmluvy a vytáčení, ten člověk nestojí za to. Pokud ti řekne na rovinu, co to způsobilo, máš možnost říct svůj pohled na věc. Ale takoví, kteří se kloni k jedné straně, aniž by znali fakta, fakt za to nestojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:13
Pokud to byli nejdrive pratele tehdejsiho pritele, ktery te s nima seznamil, tak mi zto prijde jako relativne běžny vývoj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:25
Mám, přestaň to řešit, nebyli to vaši kamarádi, ale jeho. Ty jsi byla jenom servis, který k němu patřil, jinou hodnotu jsi u nich neměla. Znám to, taky mě to tehdy mrzelo, dnes jsem ráda, že si s takovými dál nezasírám život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.8.19 12:27
Přátelé to byli prostě společní, např. jeden kamarád byl muj spolužák ze strední, ale s ním hrál fotbal. Pak někteří byli vyloženě přes něj a někteří zase přes mě.
- Citovat
- Upravit
17.8.19 12:29
Tak to asi takoví kamarádi nebyli nebo u vás byli kvůli příteli. Nebo vám tím třeba nějak vyčítají, že jste se s ním rozešla, kdo ví, jak jim to kdo podal. Na druhou stranu, tohle je věc těch dvou lidí a ostatním by to mělo být celkem jedno, pokud jeden z nich tomu druhému nějak neublížil.
Jinak gratuluji k narození dítěte a přeji vše nejlepší k narozeninám, Vánocům, Velikonocům 
. Třeba nějaké nové kamarády 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:30
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám poslední dobou takovy splin, který musím nekde ventilovat. Žila jsem 5 let s chlapem, který pro mě byl fajn jako kamarád, ale jako partneri jsme si v ničem nerozuměli, jiný pohled na zivot, jiné sny a cíle. Rozešla jsem se s ním já, on nakonec pochopil, že mám pravdu a nefungovalo by to. Rozešli jsme se v dobrém, vyrovnali se finančně, majetkove apod. Děti jsme spolu nemeli.
Já jsem uz vdaná a mám dítě. On je stále sám.
Ale hrozně me mrzí chování,,našich" přátel. Zatímco s ním zustali vsichni v kontaktu, se mnou se nikdo nebavi. Měla jsem je rada, chodili ke mně domů, kupovala jsem dárky k narozeninám. Jedli u mě, spali…a ted me pozdravi na pul pusy a otočí se než aby se mnou prohodili pár slov. Je mi to líto. Cítím se jako bych nekomu ublížila nebo neco udělala. Nepřijde mi přání k narozeninám, ani gratulace k narození dítěte. Dokonce si mě někteří smazali z prátel na fb.
Necítím se kvuli tomu dobře a hodně to v sobě řeším. Nemate nekdo radu?
Vždyť už to musí být několik let co jste se rozesli. A to tě pořád štve? Prostě to byli jeho přátelé, ne tvoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.19 12:30
@Anonymní píše:
Přátelé to byli prostě společní, např. jeden kamarád byl muj spolužák ze strední, ale s ním hrál fotbal. Pak někteří byli vyloženě přes něj a někteří zase přes mě.
Tak se možná důvod vašeho rozchodu trochu překroutil a oni tak dávají najevo, že stojí při něm 
když to jsou i tví kámoši, proč si s nimi p tom nepromluvíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.8.19 12:38
Hele me se stalo neco podobneho. S mym ex- jsme pracovali v jedne firme, ja na centrale, on na pobocce. Prisel za mnou, i v praci jsme byli v jednom oddeleni. Z mych kolegu-kamaradu se stali nasi spolecni. Pak jsem sla na MD a vratila jsem se na jine oddeleni. Kdyz jsme se rozvadeli, vetsina tech lidi se mnou utnula kontakt, jen par zustalo. Vzala jsem to jako rozbor, kdo je kdo. Stejne bych na ne na vsechny nemela kapacitu 
hele, aspon mas prostor pro nove a treba lepsi 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.8.19 12:41
No, je to již pár let. Přesto když někoho z nich potkám a vidím, jak se chovají, je mi to líto. Jsem člověk, který takový věci hodně řeší, ale asi bych se na to vážně měla vykašlat a užívat si svojí krásné rodiny
- Citovat
- Upravit
17.8.19 12:47
Zažila jsem něco podobného a drželo se mě to hodně dlouho. Teď už je to hodně let zpátky a já vidím, že to prostě nebyli praví kamarádi. Nemá smysl s nimi ztrácet energii a čas. Ale k tomu si musíš dojít sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
mám poslední dobou takovy splin, který musím nekde ventilovat. Žila jsem 5 let s chlapem, který pro mě byl fajn jako kamarád, ale jako partneri jsme si v ničem nerozuměli, jiný pohled na zivot, jiné sny a cíle. Rozešla jsem se s ním já, on nakonec pochopil, že mám pravdu a nefungovalo by to. Rozešli jsme se v dobrém, vyrovnali se finančně, majetkove apod. Děti jsme spolu nemeli.
Já jsem uz vdaná a mám dítě. On je stále sám.
Ale hrozně me mrzí chování,,našich" přátel. Zatímco s ním zustali vsichni v kontaktu, se mnou se nikdo nebavi. Měla jsem je rada, chodili ke mně domů, kupovala jsem dárky k narozeninám. Jedli u mě, spali…a ted me pozdravi na pul pusy a otočí se než aby se mnou prohodili pár slov. Je mi to líto. Cítím se jako bych nekomu ublížila nebo neco udělala. Nepřijde mi přání k narozeninám, ani gratulace k narození dítěte. Dokonce si mě někteří smazali z prátel na fb.
Necítím se kvuli tomu dobře a hodně to v sobě řeším. Nemate nekdo radu?